Infarkt myokardu (IM) nebo infarkt srdečního svalu je akutní formou ischemické choroby srdeční. Ischemie je výraz pro nedokrvení buněk, a to kdekoli v organismu.

Pokud dochází k ischemii buněk srdečního svalu, jde o infarkt srdce.

Nejčastěji vás zajímá:
Proč vzniká a jaké má příznaky?
Co je to transmurální infarkt, existuje přechodný infarkt?
Jaká jsou omezení po infarktu a jeho komplikace či rizika?
Co znamená označení infarkt přední, zadní/spodní stěny?

Infarkt srdečního svalu je akutní nedokrvení buněk, proto se označuje také jako akutní infarkt srdce (AIM).

Pokud jsou buňky srdečního svalu dlouho bez prokrvení, vyživování a okysličování, nastává nekróza (jejich odumření). K této nekróze dochází v dané oblasti, kterou zásobuje ucpaná srdeční céva.

Infarkt srdečního svalu patří celosvětově mezi nejčastější příčiny smrti.

Srdeční cévy jsou ty, které slouží k přivádění krve pro srdce samotné. Označují se také jako koronární nebo věnčité cévy. Při dlouhodobém patologickém procesu nastává známá ischemická choroba srdeční. Jejím základem je ateroskleróza.

Ateroskleróza je dlouhodobé degenerativní onemocnění, při kterém nastává kornatění cévní stěny, ukládáním tuků a leukocytů. Cévní stěna postupem času tuhne, zužuje se její průsvit (vnitřní průměr). Vznikají aterosklerotické pláty, které jsou uloženy ve stěně arterií. Důsledkem toho je zhoršené proudění a průtok krve danou tepnou.

Pokud tento aterosklerotický plát praskne, naruší se cévní stěna. Následně dochází k nasedání krevních destiček. Vzniká takzvaná intrakoronární trombóza. Tato trombóza může částečně nebo zcela omezit průtok krve do srdečního svalu.

Aterosklerotické cévy jsou příčinou zhoršeného prokrvení srdce, a to zejména v případě, kdy má srdeční sval vyšší nárok na přívod krve. Příkladem je například fyzická aktivita, ale i psychická zátěž. Tehdy se zvyšuje srdeční práce neboli srdeční frekvence.

Pokud je srdeční sval nedostatečně prokrvený, vzniká bolest na hrudi. Tato bolest je známá také jako angina pectoris (AP). Lidé tuto bolest často popisují jako tlak na hrudi nebo i pocit, jako kdyby jim na hrudi někdo seděl či jako kdyby měli na hrudi kámen.

Při angině pectoris, tedy přechodné bolesti na hrudi, dochází většinou k ústupu obtíží do 15 minut. Pokud byla příčinou námaha, tak stačí přerušení zátěže a odpočinek. Zátěž může být fyzická nebo psychická. Například běh, rychlá chůze, při závažném poškození cévy i chůze na pár metrů.

Příkladem psychické zátěže je rozčílení nebo hádka.

Pokud nicméně bolest na hrudi trvá déle než 15 minut, je třeba myslet na infarkt srdce. Bolest nepřestává ani v klidu či po podání nitroglycerinu. Při nedokrvení se začíná rozvíjet nekróza (odumírají svalové buňky).

K ischemickému poškození dochází již za 20 minut. V této fázi je ještě reverzibilní, dá se zvrátit. Čím déle jsou buňky srdečního svalu (kardiomyocyty) nedokrvené, tím je poškození horší. Už po 2 hodinách nastává infarkt buněk a jejich odumření, které je nevratné (ireverzibilní).

To, jak rychle dochází k ireverzibilnímu poškození buněk, je individuální. Časový údaj může ovlivnit například stav srdce nebo kolaterální koronární zásobení. To je zásobení dané oblasti, v níž dochází k ischemii, z jiné koronární cévy.

V případě, že je vyčerpaná ischemická rezerva, může nastat nekróza svalu už po 20 minutách. Po 4–9 hodinách ovšem dochází k masivnímu poškození srdečního svalu. To je takzvaný transmurální infarkt srdečního svalu. Transmurální infarkt srdečního svalu zasahuje celou tloušťku stěny srdce.

Ptáte se:
Existuje něco takového jako přechozený či lehký infarkt srdce?

Neexistuje nic takového jako přechozený infarkt.
Člověk měl pouze jednoduše štěstí, že i bez diagnostiky a adekvátní léčby přežil bez vážnějších následků či úmrtí. Lidé toto nazývají i lehký infarkt.

Ono to však tak lehké není ani při takovém zdánlivě mírném průběhu. Buňky srdečního svalu odumřely a už je nic nevyléčí. A odumřelý sval neplní svou funkci.

Poškozený sval následně může způsobit omezení.

Pokračujeme...

Poškozené srdeční buňky si organismus neumí obnovit, nevytváří si nové. Odumřelá oblast se hojí jizvou. Jizva je nefunkční. Následně vzniká snížená funkce srdce. Rizikem je i roztržení této jizvy a krvácení do perikardu, takzvaná tamponáda srdce (perikardu).

Zajímavé informace:
Srdeční sval vzhledem ke své velikosti má nejvyšší nárok a spotřebu kyslíku oproti ostatním orgánům těla.
Srdce pracuje nepřetržitě, bez zastavení či přestávky 24 hodin.
V době klidu je průtok krve srdečními cévami přibližně 250 ml.
Při zátěži může průtok krve zvýšit až 5násobně.

Co je to akutní koronární syndrom?

Akutní koronární syndrom je souhrnné označení pro nestabilní anginu pectoris, akutní infarkt myokardu a náhlou smrt, kterou zapříčinil uzávěr srdeční tepny. Akutní koronární syndrom se dělí na základě změn na EKG. EKG je vyšetření elektrické aktivity srdečního převodního systému.

Akutní koronární syndrom se dělí na:

1. STEMI značí ST elevaci na EKG u infarktu myokardu
2. NON STEMI (NSTEMI) může zahrnovat dvě podjednotky:
   • nestabilní anginu pectoris 
   • NSTEMI, tedy infarkt myokardu bez ST elevace na EKG

Pokud bychom chtěli zacházet do detailů, tak akutní koronární syndrom se dále dělí podle změn EKG na STEMI a NON STEMI (NSTEMI).

Tedy podle toho, zda je na EKG přítomna elevace ST segmentu v případě STEMI a je přítomen uzávěr koronární cévy.

Nebo...

ST elevace na EKG není přítomna při NON-STEMI. Je zachováno alespoň částečné prokrvení srdečního svalu.

+

Pacient se STEMI je indikován pro primární reperfuzní léčbu (angioplastika) v kardiocentru. A to nejlépe do 12 hodin od vzniku obtíží.

Další management pacienta záchrannou zdravotní službou je:
Ideální transport pacienta od zjištění přítomnosti ST elevace na EKG (diagnózy STEMI) a čas příjezdu do kardiocentra = 90 minut - přesněji 90 + 30 minut (interval v kardiocentru) = 120 minut od zjištění STEMI do příjmu v kardiocentru.

Pod akutní koronární syndrom zahrnujeme tři podjednotky:

• nestabilní angina pectoris je ischemie (nedokrvení) srdečního svalu
  • může vznikat v klidu, bez námahy nebo jiného faktoru
  • zhoršená nebo změněná angina pectoris v případě stávající stabilní anginy pectoris
• infarkt myokardu je odumření srdečního svalu, které nastává již za 15–20 minut nedokrvení srdečního svalu
  • konečné odumření buněk srdečního svalstva nastává do 9–12 hodin od uzávěru
• náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastalo do jedné hodiny od vzniku obtíží
  • až 70 % z nich má příčinu v ischemické chorobě srdeční
  • může být prvním projevem onemocnění

Můžeme se setkat i s jiným označením srdečního infarktu. A to transmurální, netransmurální či Q infarkt a non Q infarkt. Rozdělení na STEMI a NSTEMI má velký význam v následném léčebném managementu.

Při infarktu myokardu se můžeme setkat i s rozdělením podle zasažené oblasti srdce. Lokalizaci určuje postižení cévy. Hlavními jsou arteria coronaria dextra (ACD) a arteria coronaria sinistra (ACS) (pravá a levá koronární tepna). Tyto dvě hlavní tepny odstupují přímo z aorty. Dále se větví na menší věnčité tepny.

Další koronární cévy jsou například:

• arteria coronaria dextra - ACD
• arteria coronaria sinistra - ACS
• ramus interventricularis anterior - RIA
• ramus interventricularis posterior - RIP
• ramus circumflexus - RCx
• ramus marginalis sinister - RMS
• ramus coni arteriosi - Rco
• ramus nodi sinuatrialis - Rns
• ramus posterolateralis dexter - RPLD
• ramus diagonalis (lateralis) - RD

Tabulka znázorňuje rozdělení infarktu myokardu podle oblasti

Příčinou infarktu myokardu jsou metabolické změny, které nastávají v případě nedokrvení buněk srdečního svalu. Buňky mají nedostatek kyslíku. Hromadí se v nich produkty metabolismu, jako jsou laktát, serotonin, adenosin.

Nedokrvení myokardu má na svědomí ve většině případů ateroskleróza.

Aterosklerotický plát ve stěně cévy praskne (ruptura aterosklerotického plátu). Na poškozenou cévní stěnu nasedají krevní destičky, vzniká intrakoronární trombóza (trombus v cévním průsvitu).

Tento trombus zapříčiní zúžení cévy (jejího vnitřního průměru). Následkem je snížený průtok krve do zbytku arterie.

Při větším rozsahu trombózy vzniká uzávěr koronární tepny a proudění krve se zastaví úplně. To vede k ischemii (nedokrvení) po 15–20 minutách.

Přibližně do 2 hodin vzniká nevratné odumření (nekróza) nedokrvených buněk srdce.

Příčiny omezení až úplného zastavení průtoku krve věnčitými cévami jsou:

1. ateroskleróza s trombotizací
2. spasmus cévy – stažení cév, i jako následek požití kokainu
3. arteritida (zánět cévy)
4. embolizace
5. trombóza bez aterosklerózy

Při částečném omezení průtoku krve cévou (neokluzivní trombus) nastává nestabilní angina pectoris nebo NSTEMI. Tato forma nemusí mít klinické projevy, a to až do doby zvýšeného nároku srdečního svalu.

Pokud je céva uzavřena trombem úplně (okluzivní trombus), následkem je STEMI nebo náhlá srdeční smrt.

STEMI nebo také akutní infarkt myokardu má své typické příznaky.

V některých případech se může projevovat také atypicky nebo probíhá asymptomaticky.

V mnoha případech je náhlá srdeční smrt prvním příznakem onemocnění, a to u dosud zdravého člověka.

Známe některé rizikové faktory, které směřují k akutnímu infarktu myokardu. Jsou to:

Příznaky infarktu myokardu mohou být typické nebo atypické. V některých případech může ovšem poškození srdečního svalu proběhnout asymptomaticky.

Určitě jste slyšeli o tom, že člověk překonal infarkt myokardu a ani o tom nevěděl.

Pod termín akutní koronární syndrom spadá i náhlá kardiální smrt. Srdeční smrt je závažnou komplikací infarktu. A je velmi znepokojivé, že v některých případech je prvním příznakem onemocnění u dosud zdravého člověka.

Náhlá kardiální smrt nastává okamžitě po uzavření koronární cévy nebo do hodiny od vzniku obtíží.

Příznaky infarktu myokardu v tabulce

Variabilita příznaků se odvíjí od místa, rozsahu postižení srdečního svalu a od oblasti uzavřeného srdečního krevního řečiště.

Alarmující je údaj, že až 45 % lidí s infarktem myokardu umírá do 4 hodin od nástupu potíží.

Polovina úmrtí je mimo zdravotnické zařízení. U mladých lidí je rizikem zejména rodinný výskyt a genetická predispozice, porucha krevních lipidů, cukrovka a zneužívání kokainu.

Prognóza a prožívání postiženého člověka závisí na rozsahu infarktu myokardu, ale také na brzkém rozpoznání potíží a včasné odborné léčbě. Nepomáhá domácí léčení a ani alternativní léčba.

Komplikace infarktu srdečního svalu

Samotná ischemie srdečního svalu závažně ohrožuje zdraví a život člověka. Kromě toho u infarktu mohou nastat také různé komplikace. Porucha činnosti levého srdce má za následek levostranné srdeční selhání až kardiogenní šok. To vede k dušnosti a k ​​plicnímu edému.

Plicní edém je otok plic, který je důsledkem selhání funkce levé komory. Krev se hromadí před levou komorou. Tekutina z cév prostupuje do plic. To se typicky projeví dušností a přítomnými chrůpky při dýchání. Může se projevit až bubláním při dýchání, které je slyšitelné na dálku.

Ischemie srdečního svalu má za následek různé biochemické změny a poruchu metabolismu buněk. Důsledkem může být i srdeční arytmie. Závažná je komorová fibrilace. Rizikem je i systémová embolizace, a to například do mozku (když vzniká cévní mozková příhoda) či ledvin.

Mezi další rizika patří i aneurysma, vznik defektu komorového septa, chlopenní vady, ale i ruptura stěny srdce a následná tamponáda perikardu.

Diagnostika se opírá o základní zhodnocení klinického obrazu a anamnézu postiženého člověka. Základem je odebrání důležitých informací ohledně bolesti, jejího charakteru či šíření.

Důležitý je samozřejmě časový údaj trvání potíží.

Typické příznaky vedou k diagnóze. Při infarktu srdečního svalu se vyskytují i ostatní přidružené příznaky, které mohou napomoci k domněnce, že jde o infarkt. Zda je příčinou potíží infarkt, nebo jiné onemocnění, zhodnotí zdravotnický pracovník.

Proto je důležité při výskytu symptomů volat záchrannou službu. Bolest na hrudi může skrývat různé diagnózy, jako například:

• disekci aorty
• plicní embolii
• pleuritidu
• GERD či zánět jícnu
• vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku
• záchvat paniky a úzkost
• potíže s páteří

Zdravotničtí pracovníci dále vykonávají vyšetření, jako je EKG. EKG je základní vyšetřovací metodou, kterou se diagnostikuje akutní infarkt myokardu. Při tomto vyšetření se hodnotí, zda jde o STEMI, nebo NSTEMI. To má význam v následné léčebné strategii. Člověk se STEMI je indikován na primární reperfuzní léčbu v kardiocentru.

EKG vyšetření je dostupné v ambulancích záchranné zdravotní služby, která je složkou přednemocniční a neodkladné zdravotní péče, v primární zdravotní péči u praktického lékaře (ne všichni praktičtí lékaři mají EKG) a také v ambulanci internisty či kardiologa.

Pokud není jednoznačné, zda jde o infarkt myokardu, může se doplnit odběr krve. Hodnotí se základní krevní parametry, ale především troponin. Při nekróze se z nekrotizujících buněk srdečního svalu uvolňuje troponin.

Přednemocniční management akutního koronárního syndromu

Předtím, než se člověk s akutním koronárním syndromem dostane do nemocnice, je třeba zajistit vhodný přednemocniční management. Závisí to samozřejmě na situaci. Člověk se může nacházet doma, na ulici či v ambulanci praktického lékaře nebo v ambulanci specialisty.

Důležité je však:

• rychlá diagnostika
• včasná léčba
• směrování pacienta do kardiocentra nebo správné nemocnice

Tabulka uvádí informace k akutním koronárním syndromu

Angioplastika

Tabulka uvádí důležité časové intervaly při akutním koronárním syndromu

Průběh infarktu srdce závisí na několika faktorech.

Jako je například místo a rozsah postižení cévního řečiště, oblast ischemie, aktuální stav srdce, ale i přítomnost kolaterálního krevního zásobení.

Infarkt myokardu může mít typický průběh.

V některých případech se projevuje atypicky. Dokonce jsou případy, kdy probíhá asymptomaticky (skrytě).

Typický průběh se vyznačuje bolestí za hrudní kostí nebo na hrudi. Bolest může mít nespecifický charakter, tehdy se označuje jako hrudní diskomfort. Také ovšem může být tlaková, palčivá či svíravá. Člověk popisuje pocit, jako když mu někdo sedí na hrudi nebo když mu leží kámen na hrudníku.

Bolest je v jednom místě, ale často vystřeluje do ramen, levé horní končetiny, krku či čelisti nebo mezi lopatky. Ischemie srdce trvá déle než 15–20 minut, takže i bolest přetrvává. Nereaguje na nitráty ani na běžná analgetika.

Přidružuje se dušnost, bledost, pocení. Člověk může pociťovat strach ze smrti a úzkost. Pokud se tyto příznaky vyskytují spolu nebo v různé kombinaci, není samozřejmě důvod čekat, zda obtíže přestanou. Potřebná je okamžitá pomoc.

Při infarktu může být přítomna porucha srdečního rytmu, bušení srdce. Mohou se ale objevit i jiné neurologické obtíže nebo zhoršení psychického stavu, jako je například i zmatenost. Tehdy je podezření na embolizaci do cévního řečiště mozku, tedy cévní mozkovou příhodu.

Člověk může krátkodobě ztratit vědomí, ale následně se probírá. Porucha vědomí může být zapříčiněna i zastavením oběhu. To je často následkem komorové fibrilace či tachykardie. V takovém případě je důležité rozpoznání a zahájení kompresí hrudníku.

Pokud je v dosahu automatický externí defibrilátor, je třeba jej použít.

Infarkt srdce patří mezi nejčastější příčiny náhlé smrti. A to i přes dobrou síť přednemocniční péče a dostupnost kardiocenter. Náhlá kardiální smrt nastává do okamžitě nebo do 1 hodiny od vzniku obtíží. Často je prvním příznakem u dosud zdravého člověka.

První pomoc při infarktu myokardu

Infarkt myokardu je akutní stav a ohrožuje člověka na zdraví a životě. Proto je nutné včas rozpoznat typické příznaky a okamžitě reagovat. Pokud zaznamenáte tyto příznaky, je třeba jednat rychle.

Včasné rozpoznání a rychlá léčba jsou důležité pro budoucí stav srdce a jeho funkci.

První pomoc:

• postiženého pohodlně posaďte, o něco ho opřete, například na zem o zeď
• buďte s ním
• uklidňujte ho
• zakázán je příjem jídla, pití
• nekouřit a nepít alkohol
• potřeba ihned zavolat záchrannou zdravotní službu
• ideální je podat mu lék s obsahem kyseliny acetylsalicylové, jako například anopyrin, aspirin, acylpyrin, v dávce 400mg
• pozor na alergii
• pokud postižený má ischemickou chorobu srdeční nebo již překonal infarkt
  • měl by okamžitě užít kyselinu acetylsalicylovou
  • pokud má předepsaný nitroglycerin nebo jiný nitrát (sprej)
  • pozor při podávání nitroglycerinu - musí být krevní tlak vyšší než 100, jinak hrozí kolaps a ztráta vědomí
  • nitráty se nesmí použít, pokud člověk během 48 hodin užil sildenafil (viagra a podobné přípravky)
• do příjezdu záchranné služby je třeba sledovat stav postiženého
• nezapomeňte, že zejména v období extrémního tepla může být riziko komplikací vyšší
• při zastaveném oběhu CPR, zpětně volat na linku záchranné zdravotní služby - operátor navede na správný postup
• pokud je dostupný automatický externí defibrilátor, použijte ho
• CPR do příjezdu pomoci

Hrozivá statistika a možná prevence

Statistika tohoto srdečního onemocnění je poměrně vážná a hrozivě překvapující. Na světě každý rok zemře na infarkt myokardu více než 17 milionů lidí. V praxi to znamená, že každou minutu někdo v Evropě zemře na infarkt myokardu.

A právě proto nesmíme onemocnění podceňovat. Vinu na vysokých číslech má i nesprávný životní styl a špatná životospráva. A tak je více než kdy jindy důležitá prevence. Které faktory jsou rizikové pro vznik infarktu a které působí naopak preventivně?

Následující tabulka nabízí ve zkratce rychlý přehled odpovědí: