Co je to delirium, jaké má příznaky? (+ Význam pojmu delirium tremens)

Delirium je kvalitativní porucha vědomí. Tento syndrom se vyskytuje z mnoha příčin. Může mít psychický podklad, alkoholismus, akutní intoxikaci alkoholem nebo jinou drogou. Vzniknout může i na základě jiného tělesného onemocnění. Symptomy jsou rozmanité a často se proto zaměňuje s jinou psychiatrickou poruchou.

Nejvíc vás zajímá:
Co je to delirium a jaký význam má pojem delirium tremens?
Jak se projevuje?
Jak se z něj dostat a vyléčit ho?

Delirium je definováno jako nespecifická a patologická reakce mozku na rozmanité negativní faktory. Ty zasahují přímo CNS, tedy centrální nervový systém. Problém může pramenit i z jiné části organismu.

Nejčastěji se delirium diagnostikuje v nemocnici během hospitalizace. Uvádí se, že postihuje 10–30 % hospitalizovaných pacientů, a to hlavně nad 65 let. Celkově se přitom uvádí, že se ve vyšší míře vyskytuje nad touto věkovou hranicí.

U mladších lidí se dává do spojitosti zejména s alkoholismem či závislostí na jiné látce. Časté a všeobecné známé je spojení s odvykacím procesem, tedy delirium tremens. Delirium je však komplikací i akutní intoxikace, ale někdy i farmakologické léčby.

Celková početnost v populaci se uvádí na přibližně 1–2 %. Ale v domácním prostředí se snadno zamění s jinou psychiatrickou poruchou. Tak jako jeho příčiny i jeho důsledky jsou různorodé. Delirium se řadí pod psychiatrické diagnózy. V mezinárodní klasifikaci chorob ICD-10 spadá pod označení F 05.

Porucha vědomí může být

Poruchy vědomí se všeobecně dělí na kvalitativní a kvantitativní. Při kvalitativních je přítomná změna kvality, tedy obsahu vědomí. Dochází ke špatnému a nepřiměřenému zpracování informací z okolí. Člověk špatně vyhodnocuje a následně i neadekvátně reaguje. Kvalitativní poruchy vědomí obsahují i jiné termíny.

Kvalitativní poruchy vědomí jsou též:

• amence, též zmatenost, mírnější než delirium, bez halucinací
• delirium, náhlá změna s dezorientací, rozrušením, halucinacemi
• obnubilace, tedy mrákotný stav, náhle vzniká i ustupuje, zejména po epileptickém záchvatu

Kvantitativní poruchy vědomí zasahují do rozsahu vědomí, bdění. Jsou to změny v jasnosti, bdělosti a pozornosti člověka. Mění schopnost člověka reagovat na podněty. Také se dělí, a to na bezvědomí, sopor a somnolenci.

Kvantitativní poruchy vědomí se dělí na:

• somnolence je stav nadměrné spavosti, člověk reaguje na oslovení
• sopor taktéž připomíná stav spánku, ale člověk se probouzí až na bolestivý podnět
• kóma, tedy bezvědomí, je hluboká porucha vědomí, člověk nereaguje na vnější podněty
• kolaps, synkopa, mdloba, jsou pojmy, které popisují krátkodobou ztrátu a poruchu vědomí

Tip: Více informací o poruchách vědomí a jejich příčinách

Co je delirium tremens?

Tento výraz je ve společnosti dobře známý. Jeho definice zahrnuje stav, kdy je odvykání doprovázené a komplikované kvalitativní poruchou vědomí. A to kognitivní funkcí, tak i poruchou pozornosti. Kognice je schopnost poznávání.

Delirium tremens a stav odvykání má typické příznaky jako je:

• třes těla, končetin
• pocení
• pocit na zvracení, tedy nauzea až zvracení (vomitus)
• těžkost na žaludku
• tachykardie
• přechodné halucinace
• křeče těla, a to typu grand mal, teda generalizované celotělové svalové záškuby, křeč
• dezorientace
• zmatenost
• psychomotorický neklid
• poruchy spánku
• porucha paměti

Zajímavé informace: Magazínový článek Víte, jaký vliv má alkoholismus na zdraví?

Příčiny deliria jsou různorodé. To, jak delirium vzniká, není úplně objasněné. Je za ním porucha některé z mozkových struktur. Dále se na jeho vypuknutí podílejí neurotransmitery. Přesněji nerovnováha mezi nimi, tedy mezi dopaminem a cholinerginem.

U starších lidí vzniká častěji. A u mladých je většinou přítomné při abstinenčním stavu nebo při akutní intoxikaci. Dokonce může být jeho důvodem i farmakologická léčba. Tak jako jiná onemocnění i delirium má rizikové faktory, které ho mohou vyvolat, a to zejména v případě jejich kombinace.

Delirium má vysokou míru nediagnostikovaných případů.
Přibližně až dvě třetiny.

Rizikové faktory pro vznik deliria:

• polymorbidita, tedy výskyt více nemocí
• vyšší věk, nad 65 let
• demence
• mužské pohlaví
• léky
• • sedativa
  • opiáty
  • narkotika
  • anticholinergika
  • kortikosteroidy
  • digitális
  • lékové interakce
• hospitalizace
  • chirurgické zákroky
  • pooperační stav
  • anémie
  • jako následek anestezie
• neurologické nemoci
  • cévní mozková příhoda
  • mozkové vaskulitidy
  • tumor
  • epilepsie
  • migréna
• hypoglykemie
• srdečně-cévní nemoci, jako je arytmie či srdeční selhání a infarkt myokardu
• endokrinní nemoci
• chronické ledvinové onemocnění
• dlouhodobá choroba jater
• úrazy hlavy, poranění mozku
• porucha zraku a jiné senzorické poruchy
• infekční nemoci
  • meningitida
  • encefalitida
• dehydratace
• anémie
• bolest
• podvýživa, tedy malnutrice
• nedostatek vitamínů B₁, B₃, B₉
• rozvrat vnitřního prostředí
• intoxikace oxidem uhelnatým, těžkými kovy, organickými rozpouštědly
• imobilizace a ztráta schopnosti samostatnosti
• nedostatek spánku, tedy spánková deprivace
• emoční stres a těžký stres
• abúzus alkoholu, léků a zneužívaní jiných návykových látek
• abstinence od těchto látek

Nejčastější příčinou deliria v nižším věku je právě akutní intoxikace návykovými látkami nebo spojení s jejich odvykáním. To jsou například alkohol, sedativa, analgetika či drogy. V dnešní době má tento celospolečenský problém stoupající tendenci.

Pro intoxikaci se uvádí 19% zastoupení. Mezi jiné důvody deliria v mladém věku patří úrazy hlavy s 10 %. Nejčastěji je to infekce, při níž se udává 33 %. Mezi jinými onemocněními se jako hlavní příčina vykytuje demence, ale i cévní mozková příhoda. Dále jsou to infekce neurologického systému, úrazy a tumory. 

Pamatujte si:
Delirium nezapříčiňuje pouze alkoholismus či jiné psychoaktivní látky.
Na jeho vzniku se může podílet mnoho jiných faktorů a stavů.

Delirium se typicky projevuje poruchou schopnosti soustředit se a udržet pozornost. Má kolísavý charakter. Během dne se intenzita obtíží mění. Delirium vzniká náhle během několika hodin. Jeho průběh je bouřlivý a odeznívá následně po několik dní, nejdéle však během 6 měsíců. Člověk má na úseky tohoto období amnézii, takže si ho nepamatuje.

Tabulka uvádí rozdělení deliria podle psychomotorické aktivity

Pro diagnózu deliria je nutné, aby byly přítomné složky jako:

• porucha vědomí a pozornosti
• porucha vnímaní a myšlení, tedy halucinace a bludy
• porucha paměti, krátkodobé
• porucha spánku, a to cyklu spánku a bdění
• emocionální změny, jako je deprese, úzkost a podrážděnost

Delirium má různorodé symptomy. Člověk nedokáže rozpoznávat a uvědomovat si realitu. Prožívaný obsah špatně hodnotí a stejně tak nesprávně reaguje. Je dezorientovaný. Neví, kde se nachází a jak se na místo dostal. Nepoznává známé osoby a osoby okolo sebe, jako je například zdravotnický personál.

Halucinace a bludy se projevují jako vnímání neskutečných obrazů, zvuků, tváří, zvířat a nepřátelského chování. Cítí se být ohrožený. Chybné vyhodnocování je rizikem pro agresi, což je hrozba útěku či útoku. Mezi tělesnými projevy je přítomen například třes těla, končetin, ale i hypertenze či tachykardie či pocení.

U dětí může nastat psychomotorický neklid, podobně i u starších pacientů. Lidé v deliriu v podstatě nevnímají okolí a realistu čistě i při plném vědomí. Jejich vnímání je jakoby zamlžené, což se následně projevuje na jejich chování.

Delirium může mít následující příznaky:

• zmatenost
• chaotická duševní činnost
• dezorientace, a to časem, místem, osobou
• porucha myšlení
• porucha vnímaní
• halucinace a bludy
• zvýšená psychomotorická aktivita, neklid, agitovanost, anxiozita, bezúčelová aktivita
• snížená psychomotorická aktivita, zpomalené vnímaní, celkový bradypsychizmus
• porucha pozornosti
• porucha paměti, a to zejména krátkodobé
• porucha spánku
• emoční odchylky, zvýšená dráždivost
• nestabilita a proměnlivost chování a nálady
  • euforie
  • úzkost
  • apatie
  • deprese
  • agresivita
  • jejich střídaní v krátkém časovém úseku

Článek o poruše spánku a o příčinách nespavosti

Delirium je změněný duševní stav. Obvykle je možné ho zpozorovat podle vnějších projevů, i když se často zaměňuje s jinými psychickými poruchami. Proto je důležitá správná diferenciální diagnostika. Je potřeba ho odlišit od psychózy či demence. 

První fáze vyšetření má za cíl zhodnocení anamnézy. Dále se vykonávají různé testovací metody, které zkoumají pozornost, krátkodobou paměť, chování. Nápomocné jsou diagnostické škály pro delirium. Vyšetřuje se mentální status. Cílem druhé fáze je odhalení příčiny.

Následně je proto potřebné i fyzikální vyšetření. Doplňuje se laboratorní vyšetření krve, krevní testy. Jejich cílem je vyloučit metabolické nebo endokrinní poruchy či infekce. Ty mívají podobné projevy. Důležitá je hodnota glykémie, elektrolytů, urey a kreatininu.

Dělá se i vyšetření na přítomnost drog, alkoholu nebo omamných či psychotropních látek, tedy toxikologie.

Mezi zobrazovací metody patří CT, MRI, RTG, elektrická aktivita mozku (EEG) a důležité je i EKG. Při diagnostice spolupracuje více odborníků, a to neurolog, internista, kardiolog, endokrinolog a samozřejmě i psychiatr. Při úrazech hlavy také traumatolog či neurochirurg.

Stejně je důležitá součinnost rodiny. Příbuzní popisují chování v domácím prostředí. Pokud se těžkosti vyskytnou mimo domov v sociálním či zdravotnickém zařízení, tak i popis od personálu. Lékař má za cíl určit delirium, jeho příčinu a následně stanovit vhodnou léčbu.

Průběh deliria se u každého jednotlivce liší. Typický je však rychlý nástup obtíží, které ve většině případů během několika dní odeznívají. Delirium je tedy přechodný stav, který by neměl trvat více než 6 měsíců. Variabilitu ovlivňují rizikové faktory, jejich kombinace a ve velké míře i věk člověka.

Kvůli výměně cyklu dne může člověk přes den pospávat. Celkové příznaky jsou tedy mírné. Naopak v noci se obtížně výrazně stupňují. Psychické těžkosti mají kolísavý charakter během hodin. K nim se přidružují i tělesné symptomy. Člověk je depresivní, následně euforický. Posedává, je pasivní a následně je výrazně neklidný.

Tip: Magazínový článek o agresivitě

Dezorientace, halucinace a bludy mohou být příčinou špatného vyhodnocení situace. Člověk má strach o své zdraví či život. Může utéct, ale i zaútočit. Agresivita se může projevovat vůči předmětům nebo osobám.

U dětí je přítomné při horečce, neuroinfekci, ale i při úrazu hlavy. Nejčastější příčinou v mládí je abstinenční léčba nebo akutní intoxikace. Ve vyšším věku může být příznakem tělesného onemocnění. Ve velké míře je přítomné i v terminálním stádiu nemoci, a to i několik týdnů před úmrtím.