Trápí vás nespavost? Podívejte se s námi blíže na její príciny

"Co je nespavost, ne-li bláznivá posedlost naší mysli tvorbou bláznivých myšlenek a zduvodnení, sylogismu a definic samých pro sebe, odmítaje ustoupit ve prospech svaté prostoty primhourených ocí nebo rozumové pošetilosti snu? Clovek, který nemuže spát, se více nebo méne vedome odmítá predat behu událostí.” (Marguerite Yourcenar v Memoris of Hadrian, 1954)

Nespavost (insomnie), co jí rozumíme?

Nespavostí rozumíme subjektivní vnímání neadekvátního spánku v rovine kvalitativní nebo kvantitativní, prípadne objektivní merení nedostatecného spánku a jeho kvality. Poruchy s ní spojené probíhají na více úrovních spánkových fází, pricemž narušena muže být jedna nebo i všechny tyto úrovne.

Spánkové fáze

1. Bdelost – je bežný stav pripravenosti a pohotovosti jedince reagovat na vnejší podnety charakterizovaný plným, lucidním vedomím. Projevuje se alfa a beta mozkovou aktivitou, vysokou svalovou aktivitou a rychlými, mnohocetnými pohyby ocí.

2. Theta spánek – nebo lehký spánek, je charakterizován prechodem z bdelého stavu do spánku. V jednoduchosti receno jde o usínání. Tvorí asi jen 5 % z celkové doby spánku. Behem tohoto stadia je stále velmi vysoká svalová aktivita, pohyby ocí jsou už jen pomalé a clovek je ješte lehce vzbuditelný.

3. Sigma spánek – nazývá se také vretenkovým spánkem. Zpomaluje se aktivita a postupne se prechází do hlubokého spánku. Svalová aktivita je jen obcasná, ty se postupne uvolnují a ochabují, vzácne lze videt pohyby ocí.

4. a 5. Delta spánek – spolu se tretím stadiem tvorí až 50 % z celkového spánku. Behem 4. a 5. stádia je na EEG (elektroencephalogramu) prevaha delta-vln, svalová aktivita je velmi nízká, pohyby ocí se vyskytují vzácne.

6. REM-fáze – tvorí asi 25 % z celkového spánku. Behem této fáze EEG zaznamenává nejvyšší elektrickou aktivitu mozku, svalová aktivita je nulová a jak z názvu vyplývá, jsou prítomny rychlé ocní pohyby (rapid eye movement). Prechod do REM fáze nebo z ní (tedy i probuzení) je doprovázen krátkými telesnými pohyby.

Úrovne, na nichž nespavost probíhá

1. Dyscoimesis – porucha usínání – jde o problém se zahájením spánku. Pokud usínání trvá neprimerene dlouho, lze jej považovat za patologické. Casový horizont usínání u normálního cloveka je zhruba nekolik minut. U lidí, kterí bežne prekrocí 30 minut, pravdepodobne není neco v porádku. Muže se jednat o poruchu, ale také je treba brát v úvahu momentální psychické rozpoložení.
2. Dysnystaxis – porucha hloubky spánku – nastupuje behem III. fáze, která je vlastne prechodem z melkého do hlubokého spánku. Je to fáze, ve které mozek vysílá jen pomalé vlny (slow wave sleep). Ty jsou prítomny také v IV. fázi hlubokého spánku nebo také delta spánku. Ten predchází samotnou aktivní REM fázi (rapid eye movement), po které by za fyziologických okolností melo dojít k probuzení.
3. Dysphylaxe - porucha udržení spánku – muže nastat behem ruzných spánkových fází (melký spánek, hluboký spánek, opakované buzení mezi jednotlivými spánkovými cykly ve fázi REM). Pri melkém spánku je buzení casté, pri hlubokém sporadické a pri REM fázi si po probuzení pamatujeme sny, prípadne procitneme u nocní mury. Problém s udržením spánku mají i lidé s jinými onemocneními jako napríklad astmatici nebo kardiaci, kterí se v noci opakovane budí kvuli problémum s dýcháním.
4. Agrypnia – neklidný spánek – úzce souvisí s predchozím stadiem a je typický pro lidi s psychickými poruchami, depresemi, maniodepresivní poruchou, ale i po traumatizujícím zážitku, které nás nutí o dané situaci premýšlet.
5. Predcasné ranní buzení se – je specifické pro depresivní poruchu nebo pro maniodepresivní poruchu hlavne behem depresivní fáze.

Co všechno se muže skrývat za insomnií?

Poruchy spánku s nespavostí v popredí zaznamenaly v posledních letech vysoký nárust. Setkáváme se s nimi pomerne casto a nespavostí trpí približne 1/3 obyvatelstva.

Duvodem je hlavne stresující doba, zmeny biorytmu zpusobené nocní prací, ruzná onemocnení prevážne psychického charakteru a požívání ruzných látek a drog. Problémy s usínáním, opakované buzení se však muže mít i mnohem banálnejší prícinu – jako napríklad rušivý faktor v podobe hluku nebo jiný.

Insomnie je akutní stav v prípade, že trvá jen nejakou dobu a byla vyvolána urcitým stresujícím nebo traumatizujícím faktorem. Po odeznení problému se spánek vrací do normálu. Horší je chronická až patologická insomnie, kdy provokující faktor není jednoduché eliminovat, poprípade je to nemožné.

Rušivé elementy

Každý z nás je jedinecný. Odlišujeme se nejen barvou pleti, vlasu ci povahou. To, co má jeden rád, jinému vadí. Stejné je to i se spánkem.

Nekdo potrebuje k tomu, aby usnul, úplnou tmu a ticho, jiný zase usíná pri pušteném rádiu ci se svítící stolní lampou. Jednomu se težko usíná po najedení, jiný se potrebuje najíst, aby usnul.

Proto i pod pojmem rušivý element rozumíme rozlicné vjemy, zvuky, pachy a jiné exogenní podnety. V techto prípadech se však jedná jen o docasnou nespavost, a ne o onemocnení.

Rušivým momentem rozumíme i zmenu dosud zažitého spánkového stereotypu. Muže to být zmena prostredí pri zmene bydlište, spaní v jiné posteli, na nové matraci s novým polštárem.

U více lidí lze za rušivý fenomén pokládat hluk. Nejednou ho delají sousedé, placící díte, provoz, železnice a nocní bary v blízkosti obydlí, tikot hodin, kapání vody nebo i nesnesitelné chrápání partnera. Tyto zvuky nám znemožnují usínání a pri silnejší intenzite nás opakovane budí ze spánku.

Po eliminaci nežádoucího podnetu se spánek v krátké dobe opet upraví.

Aktuální stav psychického rozpoložení/napetí

Za docasnou nespavost nejednou muže i aktuální situace, ve které se clovek nachází. Spolecenské, rodinné a v neposlední rade i ekonomické problémy nás nutí opakovane premýšlet nad danou situací a hledat rešení nejen behem dne, ale i v noci.

Patrí sem i drobné neshody behem dne, noc pred težkou zkouškou ci pracovním pohovorem, strach z neceho, co nás následující den ceká. Po vyrešení daného problému se spánek vrací do bežných kolejí.

V prípade hromadení se potíží a nerešitelnosti dlouhotrvající špatné situace muže nespavost progredovat. K ní se mohou pridružit stavy smutku, deprese, alkoholismus ci závislost na jiných látkách až vznik psychického onemocnení, které nespavost jen podporují. V závislosti na problému mohou casto skoncit sáhnutím si na život.

Deprese a psychická onemocnení

Nespavost je hlavním príznakem reaktivních stavu, depresí a neurotických poruch, které zastrešuje duševní nerovnováha, pocity úzkosti a strachu.

Neuróza je dusledkem predchozího bodu. Podle psychoanalýz u neurotika jde o nevyrešený konflikt, což narušuje také jeho sociální vztahy a mení jejich pohled na spolecnost.

TIP: Nespavost i jako klasickým príznakem deliria.

Témer vždy se vyskytuje u psychických onemocnení, která jsou charakterizována poruchou emotivity (deprese/mánie/maniodepresivní porucha), a psychomotorickým neklidem.

Organická onemocnení

V popredí jsou kardiovaskulární onemocnení (srdecne-cévní), kterými trpí prevážne starší populace.

Selhávání srdce se behem spánku v poloze vleže zhoršuje. Dochází ke stáze krve v srdci, to ji nestací precerpávat a casto dochází k hromadení tekutiny na plicích. Nemocný se následne budí dekompenzovaný a dusí se.

Takoví pacienti chodí spát s nekolika polštári pod hlavou, aby tak dosáhli zvýšené polohy, která tomuto stavu do jisté míry zabranuje.

Chronické bolesti napríklad po úrazech, pri revmatických onemocneních, onkologické bolesti, migrény, problémy s páterí jsou casto duvodem špatného spánku.

Potíže se v noci zintenzivnují, co nemocného probouzí, nutí vstát, zmenit polohu a mnohdy mu to ciní potíže pri opetovném usínání. To mnohdy není možné bez použití léku

Pacienti s plicními onemocneními rovnež netolerují polohu v leže a stejne tak se v noci budí kvuli potížím s dýcháním.

Patrí sem i ostatní onemocnení jako napríklad lidé s diabetes mellitus, onemocnení štítné žlázy, ale i ženy v prechodu se mohou budit ze spánku z duvodu návalu horka a nadmerného pocení.

Abúzus urcitých látek a drog

Denne pijeme nápoje s obsahem kofeinu nebo taninu, které prímo ovlivnují spánek a jsou prímo zodpovedné za nespavost. Patrí sem napríklad káva, mezi mladými lidmi velmi oblíbený energetický nápoj, cola ale také sladké limonády pred spaním a caje.

Kofein dokonce patrí mezi mekké drogy. Z tvrdých drog to je nikotin, jehož absence nás v noci budí z duvodu doplnení hladiny nikotinu kvuli závislosti na nem.

Mezi drogy, které zpusobují nespavost, patrí hlavne ty s excitacním úcinkem. Radíme sem marihuanu, hašiš, ale také kofein, halucinogeny jako napríklad LSD nebo stimulacní drogy.

Co s narušeným spánkem?

• eliminace rušivého faktoru
• správná životospráva a biorytmus
• správná lécba základního onemocnení (analgetika, sedativa, hypnotika-docasne ...)
• návšteva ambulance pro poruchy spánku a konzultace se specialistou

Ctete také clánek: Trnitá cesta k nerušenému spánku: Opravdu pomohou pouze léky na spaní?

Otestujte se: