Trápí vás nespavost? Podívejte se s námi blíže na její příčiny

"Co je nespavost, ne-li bláznivá posedlost naší mysli tvorbou bláznivých myšlenek a zdůvodnění, sylogismů a definic samých pro sebe, odmítaje ustoupit ve prospěch svaté prostoty přimhouřených očí nebo rozumové pošetilosti snů? Člověk, který nemůže spát, se více nebo méně vědomě odmítá předat běhu událostí.” (Marguerite Yourcenar v Memoris of Hadrian, 1954)

Nespavost (insomnie), co jí rozumíme?

Nespavostí rozumíme subjektivní vnímání neadekvátního spánku v rovině kvalitativní nebo kvantitativní, případně objektivní měření nedostatečného spánku a jeho kvality. Poruchy s ní spojené probíhají na více úrovních spánkových fází, přičemž narušena může být jedna nebo i všechny tyto úrovně.

Spánkové fáze

1. Bdělost – je běžný stav připravenosti a pohotovosti jedince reagovat na vnější podněty charakterizovaný plným, lucidním vědomím. Projevuje se alfa a beta mozkovou aktivitou, vysokou svalovou aktivitou a rychlými, mnohočetnými pohyby očí.

2. Theta spánek – nebo lehký spánek, je charakterizován přechodem z bdělého stavu do spánku. V jednoduchosti řečeno jde o usínání. Tvoří asi jen 5 % z celkové doby spánku. Během tohoto stadia je stále velmi vysoká svalová aktivita, pohyby očí jsou už jen pomalé a člověk je ještě lehce vzbuditelný.

3. Sigma spánek – nazývá se také vřetenkovým spánkem. Zpomaluje se aktivita a postupně se přechází do hlubokého spánku. Svalová aktivita je jen občasná, ty se postupně uvolňují a ochabují, vzácně lze vidět pohyby očí.

4. a 5. Delta spánek – spolu se třetím stadiem tvoří až 50 % z celkového spánku. Během 4. a 5. stádia je na EEG (elektroencephalogramu) převaha delta-vln, svalová aktivita je velmi nízká, pohyby očí se vyskytují vzácně.

6. REM-fáze – tvoří asi 25 % z celkového spánku. Během této fáze EEG zaznamenává nejvyšší elektrickou aktivitu mozku, svalová aktivita je nulová a jak z názvu vyplývá, jsou přítomny rychlé oční pohyby (rapid eye movement). Přechod do REM fáze nebo z ní (tedy i probuzení) je doprovázen krátkými tělesnými pohyby.

Úrovně, na nichž nespavost probíhá

1. Dyscoimesis – porucha usínání – jde o problém se zahájením spánku. Pokud usínání trvá nepřiměřeně dlouho, lze jej považovat za patologické. Časový horizont usínání u normálního člověka je zhruba několik minut. U lidí, kteří běžně překročí 30 minut, pravděpodobně není něco v pořádku. Může se jednat o poruchu, ale také je třeba brát v úvahu momentální psychické rozpoložení.
2. Dysnystaxis – porucha hloubky spánku – nastupuje během III. fáze, která je vlastně přechodem z mělkého do hlubokého spánku. Je to fáze, ve které mozek vysílá jen pomalé vlny (slow wave sleep). Ty jsou přítomny také v IV. fázi hlubokého spánku nebo také delta spánku. Ten předchází samotnou aktivní REM fázi (rapid eye movement), po které by za fyziologických okolností mělo dojít k probuzení.
3. Dysphylaxe - porucha udržení spánku – může nastat během různých spánkových fází (mělký spánek, hluboký spánek, opakované buzení mezi jednotlivými spánkovými cykly ve fázi REM). Při mělkém spánku je buzení časté, při hlubokém sporadické a při REM fázi si po probuzení pamatujeme sny, případně procitneme u noční můry. Problém s udržením spánku mají i lidé s jinými onemocněními jako například astmatici nebo kardiaci, kteří se v noci opakovaně budí kvůli problémům s dýcháním.
4. Agrypnia – neklidný spánek – úzce souvisí s předchozím stadiem a je typický pro lidi s psychickými poruchami, depresemi, maniodepresivní poruchou, ale i po traumatizujícím zážitku, které nás nutí o dané situaci přemýšlet.
5. Předčasné ranní buzení se – je specifické pro depresivní poruchu nebo pro maniodepresivní poruchu hlavně během depresivní fáze.

Co všechno se může skrývat za insomnií?

Poruchy spánku s nespavostí v popředí zaznamenaly v posledních letech vysoký nárůst. Setkáváme se s nimi poměrně často a nespavostí trpí přibližně 1/3 obyvatelstva.

Důvodem je hlavně stresující doba, změny biorytmu způsobené noční prací, různá onemocnění převážně psychického charakteru a požívání různých látek a drog. Problémy s usínáním, opakované buzení se však může mít i mnohem banálnější příčinu – jako například rušivý faktor v podobě hluku nebo jiný.

Insomnie je akutní stav v případě, že trvá jen nějakou dobu a byla vyvolána určitým stresujícím nebo traumatizujícím faktorem. Po odeznění problémů se spánek vrací do normálu. Horší je chronická až patologická insomnie, kdy provokující faktor není jednoduché eliminovat, popřípadě je to nemožné.

Rušivé elementy

Každý z nás je jedinečný. Odlišujeme se nejen barvou pleti, vlasů či povahou. To, co má jeden rád, jinému vadí. Stejné je to i se spánkem.

Někdo potřebuje k tomu, aby usnul, úplnou tmu a ticho, jiný zase usíná při puštěném rádiu či se svítící stolní lampou. Jednomu se těžko usíná po najedení, jiný se potřebuje najíst, aby usnul.

Proto i pod pojmem rušivý element rozumíme rozličné vjemy, zvuky, pachy a jiné exogenní podněty. V těchto případech se však jedná jen o dočasnou nespavost, a ne o onemocnění.

Rušivým momentem rozumíme i změnu dosud zažitého spánkového stereotypu. Může to být změna prostředí při změně bydliště, spaní v jiné posteli, na nové matraci s novým polštářem.

U více lidí lze za rušivý fenomén pokládat hluk. Nejednou ho dělají sousedé, plačící dítě, provoz, železnice a noční bary v blízkosti obydlí, tikot hodin, kapání vody nebo i nesnesitelné chrápání partnera. Tyto zvuky nám znemožňují usínání a při silnější intenzitě nás opakovaně budí ze spánku.

Po eliminaci nežádoucího podnětu se spánek v krátké době opět upraví.

Aktuální stav psychického rozpoložení/napětí

Za dočasnou nespavost nejednou může i aktuální situace, ve které se člověk nachází. Společenské, rodinné a v neposlední řadě i ekonomické problémy nás nutí opakovaně přemýšlet nad danou situací a hledat řešení nejen během dne, ale i v noci.

Patří sem i drobné neshody během dne, noc před těžkou zkouškou či pracovním pohovorem, strach z něčeho, co nás následující den čeká. Po vyřešení daného problému se spánek vrací do běžných kolejí.

V případě hromadění se potíží a neřešitelnosti dlouhotrvající špatné situace může nespavost progredovat. K ní se mohou přidružit stavy smutku, deprese, alkoholismus či závislost na jiných látkách až vznik psychického onemocnění, které nespavost jen podporují. V závislosti na problému mohou často skončit sáhnutím si na život.

Deprese a psychická onemocnění

Nespavost je hlavním příznakem reaktivních stavů, depresí a neurotických poruch, které zastřešuje duševní nerovnováha, pocity úzkosti a strachu.

Neuróza je důsledkem předchozího bodu. Podle psychoanalýz u neurotika jde o nevyřešený konflikt, což narušuje také jeho sociální vztahy a mění jejich pohled na společnost.

TIP: Nespavost i jako klasickým příznakem deliria.

Téměř vždy se vyskytuje u psychických onemocnění, která jsou charakterizována poruchou emotivity (deprese/mánie/maniodepresivní porucha), a psychomotorickým neklidem.

Organická onemocnění

V popředí jsou kardiovaskulární onemocnění (srdečně-cévní), kterými trpí převážně starší populace.

Selhávání srdce se během spánku v poloze vleže zhoršuje. Dochází ke stáze krve v srdci, to ji nestačí přečerpávat a často dochází k hromadění tekutiny na plicích. Nemocný se následně budí dekompenzovaný a dusí se.

Takoví pacienti chodí spát s několika polštáři pod hlavou, aby tak dosáhli zvýšené polohy, která tomuto stavu do jisté míry zabraňuje.

Chronické bolesti například po úrazech, při revmatických onemocněních, onkologické bolesti, migrény, problémy s páteří jsou často důvodem špatného spánku.

Potíže se v noci zintenzivňují, co nemocného probouzí, nutí vstát, změnit polohu a mnohdy mu to činí potíže při opětovném usínání. To mnohdy není možné bez použití léků

Pacienti s plicními onemocněními rovněž netolerují polohu v leže a stejně tak se v noci budí kvůli potížím s dýcháním.

Patří sem i ostatní onemocnění jako například lidé s diabetes mellitus, onemocnění štítné žlázy, ale i ženy v přechodu se mohou budit ze spánku z důvodu návalů horka a nadměrného pocení.

Abúzus určitých látek a drog

Denně pijeme nápoje s obsahem kofeinu nebo taninu, které přímo ovlivňují spánek a jsou přímo zodpovědné za nespavost. Patří sem například káva, mezi mladými lidmi velmi oblíbený energetický nápoj, cola ale také sladké limonády před spaním a čaje.

Kofein dokonce patří mezi měkké drogy. Z tvrdých drog to je nikotin, jehož absence nás v noci budí z důvodu doplnění hladiny nikotinu kvůli závislosti na něm.

Mezi drogy, které způsobují nespavost, patří hlavně ty s excitačním účinkem. Řadíme sem marihuanu, hašiš, ale také kofein, halucinogeny jako například LSD nebo stimulační drogy.

Co s narušeným spánkem?

• eliminace rušivého faktoru
• správná životospráva a biorytmus
• správná léčba základního onemocnění (analgetika, sedativa, hypnotika-dočasně ...)
• návštěva ambulance pro poruchy spánku a konzultace se specialistou

Čtěte také článek: Trnitá cesta k nerušenému spánku: Opravdu pomohou pouze léky na spaní?

Otestujte se: