Blok SI kloubu: Co je to a proč vzniká blokáda sakroiliakálního kloubu?

Blokáda sakroiliakálního kloubu je poměrně častou příčinou bolesti v regionu zad. Mnohokrát se chybně zaměňuje s jiným problémem spojeným s páteří, a tím pádem se léčí neúčinně.

Sakroiliakální kloub se označuje i zkratkou SI kloub.
Blok SI kloubu = sakroiliakální blok či posun.

Jedná se o kloub, který spojuje křížovou kost a kyčle. Z toho plyne i odborné označení sakroiliakální kloub.

Křížová kost (os sacrum) + kyčelní kost (os ilium).

Potíže s tímto skloubením vyvolávají nepříjemnou bolest, která se vyskytuje v oblasti zad, kříže, s přesunem do sedacího úseku či třísel. Zhoršuje ji chůze, změna polohy, vstávání ze sedu. Člověka budí ze spánku.

Frekventovaně postihuje těhotné ženy.

Ve zkratce o SI kloubech

Na křížovou kost se po jejích obou stranách napojují kyčelní kosti. Tvoří tak spojení páteře s pánví. Toto spojení se označuje jako sakroiliakální kloub.

Sakroiliakální klouby nejsou klouby, jaké si většinou představíme. Nemají hlavici kloubu a pouzdro jako například kyčelní kloub.

Jejich tvar je nerovnoměrný, obsahuje spoustu hran a prohlubní. Uvádí se, že připomínají ucho. Pro složitost kloubní plochy jsou téměř nepohyblivé.

K pohybu dochází pouze v minimálním rozsahu několika milimetrů - 2 až 4 milimetry. O něco více v době posledního trimestru těhotenství a během porodu.

V minulosti se myslelo, že tento kloub je tuhý a nepohyblivý.

I přes nepatrný pohyb ale mají SI klouby významnou funkci.

SI kloub pro tělo nemá tolik pohybovou funkci jako spíše stabilizační. Toto skloubení nemá vlastní svaly.

Při stabilizaci a rovnováze těla se účastní okolní svaly a vazy, například svaly zad, pánve, pánevního dna, hýžďové a stehenní svaly a v neposlední řadě i svaly břicha.

Hlavní funkce SI kloubů je...

Pomáhají hlavně při zachování statiky i rovnováhy těla. Účastní se při stabilizaci mezi páteří, pánví a dolními končetinami, během pohybu, chůze nebo běhu.

Následně snášejí velké zatížení, tlumení nárazů a napětí. Celá váha organismu se právě v tomto místě přenáší směrem na kyčle a dolní končetiny.

Co je příčinou potíží v tomto kloubu?

SI klouby mohou být postiženy funkční poruchou, a to blokádou či posunem. Ale například i jiným typem onemocnění, jako je zánět, který se odborně označuje jako sakroileitida.

Bolest v SI kloubu může být zapříčiněna:

1. blok SI kloubu – je primární postižení skloubení (potíže pramení přímo z kloubu)
2. SI posun – sekundární způsobené potíže mimo kloub, vadný pohybový mechanismus a podobně
3. zánět, který může být 
   • infekční, při rozsevu bakteriální infekce, specifický zánět při tuberkulóze, brucelóze
   • neinfekční, při revmatické artritidě nebo při Bechtěrevově chorobě
4. degenerativní změny i osteoporóza
5. těhotenství, poslední trimestr a porod
6. úraz

Potíže podmiňují i jisté rizikové faktory a stavy. Mezi ty patří například:

• nadměrné přetížení
• jednostranné zatížení
• sedavý způsob života, sedavá práce a dlouhé sezení
• metabolické onemocnění
  • obezita
  • cukrovka (diabetes mellitus)
• autoimunitní choroby
  • systémový lupus
  • Crohnova nemoc
  • psoriáza
• nádor

Hlavním příznakem je bolest. Může postihnout jeden či oba klouby.

Bolest může mít charakter pseudoradikulopatie.

Bolest se nachází v oblasti zad, kříže s přesunem na horní část sedacího regionu (hýždě), ale i do kyčle a níže po zadní ploše dolní končetiny. Může vyzařovat do třísel.

Zhoršuje ji pohyb, změna polohy.

Problémová je chůze i polohování v posteli. Z toho důvodu vznikají i noční bolesti, které mohou postiženého člověka budit ze spánku.

Uvádí se, že SI kloub zapříčiní bolest kříže každému čtvrtému člověku.

Dlouhodobé sezení či stání je důvodem stupňování potíží. Problémové je vstávání ze židle, například i vystupování z auta nebo chůze po schodech.

V některých případech rozhýbání a pohyb potíže zmírňuje. Naopak jindy postižený nedokáže ujít vzdálenost bez obtíží.

Posun či blok SI kloubu zapříčiňují poruchu funkce, která se dále projeví i změnou pohybových vzorců. To lze spatřit i na postoji a chůzi. Chůze může být typicky široká či je přítomno kulhání a kývavá chůze.

Diagnostika se vede za pomoci anamnézy. V anamnéze se zjišťuje například i pracovní anamnéza. Je důležité, zda se jedná o sedavý typ zaměstnání, případně zaměstnání s dlouhodobým přetěžováním páteře a pánve obecně.

Důležité jsou údaje o sportu či předchozím úrazu. Například při bolestivé kostrči se potíže mohou projevit i s odstupem delšího času.

Stejně významné jsou informace o přidružených onemocněních. Příkladem jsou revmatické problémy či metabolická a autoimunitní onemocnění.

Následně je důležité odborné vyšetření.
Zde hraje roli celkové zhodnocení postavy, hlavně hmotnost a jiné parametry.
Nastupuje vyšetření pohledem (aspekcí). Hodnotí se postoj, pohybové návyky, pohybový vzorec. Plus se doplňuje vyšetření palpací neboli pohmatem.

Vyšetřuje se například:

• pohyblivost páteře
• dynamika
• stabilita
• hypermobilita
• vyšetření postoje a pohybových stereotypů
• svalová síla
• zkrácení svalů
• sklon pánve
• rozdílná délka dolních končetin

Nápomocné jsou rozličné provokační manévry a testy, jako je například test podle Lewita, Patrickův test, gapping test, posteriorní tlak. Doplňují se i vyšetření reflexů.

Při diagnostice bloku SI kloubu se může doplnit lokální injekční podání anestetika.
To má utlumující, ale i diagnostický význam.

Mezi zobrazovacími metodami, které lze využít při diferenciální diagnostice, jsou RTG, CT, MRI či SONO a EMG. Ne v každém případě lze ale na jejich základě rozpoznat příčiny potíží s SI kloubem.

RTG dokáže odhalit zlomeninu kosti, CT zánětlivé či degenerativní změny a MRI doplní i detailnější přehled o všech měkkých strukturách.

Nutné je odlišit ostatní příčiny, jako je například lumbago či vyklenutí meziobratlové ploténky, ale i jiná a vážnější onemocnění trávicího, vylučovacího či například pohlavního systému. Pro vyloučení zánětu i laboratorní vyšetření krve.

Přečtěte si také: 
Bolestivý syndrom kostrče
Hernie disku
Lumbago
Radikulopatie

Průběh a intenzita obtíží jsou variabilní. Závisí samozřejmě i na přesné příčině a rozsahu poškození. Mírné rozdíly budou mezi blokádou SI kloubu a degenerativním nebo revmatickým procesem.

Při zánětlivém procesu jde i o únavu, zvýšení tělesné teploty.

Přítomná je bolest zad v kříži, hýždích, v boku i slabině, s přesunem do dolních končetin.

Zhoršuje se při změně polohy, hlavně při vstávání z postele, sedu či při vystupování z auta. Příkladem je i bolest ztížená chůzí po schodech.

Stupňuje ji i dlouhodobé sezení či stání v jedné poloze. Přítomny jsou noční bolesti, které budí ze spánku. U někoho může být přítomna bolestivá chůze, ale popisuje se i útlum obtíží po rozhýbání a během pohybu.

Při sledování pohybu lze pozorovat změnu pohybových vzorců.

Myslete na prevenci...

V dnešní době se zátěž páteře vlivem pracovního či sedavého způsobu života stupňuje. Negativní dopad je následně cítit na celém pohybovém aparátu. Proto je všeobecně nutné myslet na zdravý životní styl.

Je důležitá racionální strava s vyváženým zastoupením vitamínů, minerálů i všech ostatních živin. Příkladem je i středomořský styl stravování. Pozor na agresivní redukční diety při nadváze a obezitě, ty se nedoporučují.

Důležitý je dostatečný pohyb.

Vhodnou formou je při problémech s SI kloubem takzvaný stabilizační a mobilizační systém, který má za úkol zpevnit svaly stabilizačního systému, pánve a zad. K dispozici je také množství cviků pro dané případy.

Je třeba myslet na správné držení těla a pohybové návyky. V tomto případě pomůže škola zad. Jinou alternativou je jóga, pilates, plavání, jízda na kole a obecně cvičení se zaměřením k šetrnému zacházení s páteří.

Pamatujte si: 
Chůze je třeba denně a dostatečně dlouho!
Patří k významné prevenci různorodých problémů.
Cvičit je třeba, ale s mírnou zátěží.
Je třeba se vyvarovat prudkým pohybům.
Cvičení obnovuje pohyblivost kloubů, vaziv a svalů.
Prokrvuje oblast pánve a zad.

Cvičit je třeba denně!

Důležité je myslet na pracovní i domácí ergonomii – správná židle, stůl, postel, rošt, matrace, ale také vhodná obuv.

Doplnit se mohou masáže, akupunktura.

Rizikovým aktivitám je třeba se vyhýbat. Do této skupiny se řadí:

• dlouhodobé sezení či stání v jedné poloze
• nárazové přetížení
• jednostranné zatížení
• nesprávná technika zvedání břemen
• rizikové sporty