- Herbář aneb od alchymily po jindavu (Jaroslava Bednářová ) - charakteristika pohanky
- Herbář aneb příroda ve vaší kuchyni (Jaroslava Bednářová ) - využití a pěstování pohanky.
Jaké jsou zdravotní účinky pohanky? Jak ji správně pěstovat a jaké známe odrůdy?

Pohanka je jednoletá bylina, která se snadno pěstuje. Její původ je exotický, pochází z Asie. Má skvělé zdravotní účinky, čistí krev, podporuje funkci ledvin. Kromě toho reguluje srážlivost krve, snižuje hladinu cholesterolu a celkově příznivě působí na náš imunitní systém.
Vlastnosti
Pohanka, jinak známá jako Fagopyrum esculentum, je jednoletá bylina. Výška této byliny je 40 až 70 cm, výjimečně až 140 cm.
Patří do čeledi lipnicovitých (lat. Polygonaceae).
Jaké jsou její účinky na naše zdraví? Jak ji správně pěstovat a jaké známe odrůdy pohanky? Na tyto a další otázky vám odpovíme v našem článku.
Stonek je vzpřímený nebo řídce větvený, často červeně zbarvený. Listy jsou řapíkaté, ale v horní části přisedlé, se srdčitou až kopinatou čepelí.
Šířka listu pohanky je přibližně stejná jako jeho délka.
Květenství je tvořeno drobnými bílými až narůžovělými květy. Je vytvořeno do dlouze stopkatých nepravidelných úborů.
Pohanka kvete od června do července.
Její plody jsou hnědé trojúhelníkovité nažky.
Výskyt pohanky obecné
Původně pochází z Číny a z oblačných lesů jižní Sibiře.
Pěstováním se dostala do mnoha částí světa, například do Asie, Evropy a Severní Ameriky.
V mírných zeměpisných šířkách se vyskytuje především v podhůří, kde se pěstuje již od středověku. Nejvíce se pěstovala v 18. století.
Na polích ji můžeme vidět růst i dnes.
Často se s ní setkáme také na rumovištích, skládkách, podél železnic a silnic.
Používá se většinou jako krmivo pro dobytek nebo jako výživná a zdraví prospěšná potravina.
Pohanka není příliš náročná na živiny.
V době sucha je vhodné pohanku častěji zalévat.
Protože má krátký vývojový cyklus (asi 90 dní), pěstuje se jako následná plodina, například po obilovinách.
Výsev probíhá od druhé poloviny května do začátku července.
Upozornění pro pěstitele: Pohanka je velmi citlivá na mráz!
Semena vysévejte 1 až 2 cm hluboko do řádků vzdálených od sebe přibližně 10 až 15 cm.
Snažíme se udržovat porosty bez plevelů.
Pokud je to možné, je vhodné umístit poblíž úly, které budou velkým pomocníkem při opylování.
Jelikož se jedná o velmi dobrou medonosnou rostlinu, přítomnost včel zajistí opylení a dobrou úrodu semen.
Při sklizni sbírejte větvičky, které se suší při teplotách cca 50 ℃.
Vnitřní použití
Vnitřní složení pohanky
Hlavními složkami pohanky jsou bílkoviny, sacharidy, tuky a minerální látky.
Pohankové nažky obsahují přibližně 58–70 % škrobu, 12 % bílkovin a 2–3 % tuku.
Nejdůležitějšími složkami pohanky jsou cholin a několik druhů flavonoidů, z nichž nejdůležitější je rutin.
V plodech jsou obsaženy vitaminy B, C a E.
Pohanka obsahuje řadu minerálních látek, např.:
- draslík
- fosfor
- vápník
- hořčík
- selen
- železo
- měď
- zinek
- mangan
Obsah antioxidantů v pohance
Tato bylina je považována za cenný zdroj antioxidantů, jako jsou tokoferoly, fenolové kyseliny a flavonoidy.
Tyto sloučeniny působí zejména protizánětlivě. Jsou prospěšné i při hypertenzi, protože mají hypotenzní účinek.
Jsou vynikající pro prevenci některých koronárních onemocnění.
Antioxidanty obsažené v pohance jsou velmi prospěšné pro naše zdraví. Za nejdůležitější jsou považovány vitamin E, vitamin C a polyfenoly.
Vitamin E zpomaluje proces stárnutí buněk.
Stárnutí buněk je způsobeno oxidací.
Vitamin E zabraňuje oxidaci. Oxidace je schopna přeměnit LDL cholesterol na formy, které mohou ucpávat naše cévy.
Pro vitamin C je charakteristické, že je primárním antioxidantem.
V našem těle neutralizuje destruktivní volné radikály, jako jsou hydroxylové radikály a hydroperoxidové radikály.
Polyfenolické sloučeniny jsou považovány za přírodní látky, které jsou přítomny v každé vyšší rostlině.
Tyto sloučeniny pomáhají lidskému organismu bojovat proti civilizačním chorobám a podílejí se také na očistě našeho těla.
Flavonoidy obsažené v pohance
Flavonoidy jsou o důležité látky, které se vyznačují vysokým počtem pozitivních fyziologických a biologických účinků.
Jsou klasifikovány jako přírodní antioxidanty.
Obsahují protizánětlivé, protialergické, kardiopreventivní, antivirové a antidiabetické účinky.
Rutin obsažený v této bylině chrání rostlinné kapiláry před škodlivými účinky volných radikálů. Tím zajišťuje bezproblémový transport vody v rostlinném organismu.
Rutin spolu se svými deriváty má své uplatnění ve farmakologickém průmyslu jako inhibitor.
Konzumace pohanky zpomaluje rozvoj rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu.
Mezi nejvýznamnější účinek rutinu patří zpevnění stěn kapilár.
Jeho schopností je stimulovat účinek vitaminu C a adrenalinu na kapiláry.
Zvýšenou pevnost a pružnost cévní stěny zajišťuje nálev z pohanky.
Pohanka je užitečná při snižování hladiny cholesterolu a očistě organismu.
Má také příznivý vliv na imunitní systém.
Je vhodná také pro těhotné ženy, diabetiky a při srdečních onemocněních.
Velmi účinně snižuje LDL cholesterol a naopak zvyšuje HDL cholesterol.
10 příznivých účinků pohanky na naše zdraví
Pohanka a hubnutí
Celozrnná pohanka může být velmi užitečná při hubnutí.
Pohanka je méně kalorická než pšenice nebo ječmen.
Neobsahuje nasycené tuky a cholesterol. Je bohatá na vlákninu a bílkoviny.
Tato kombinace je důležitá pro potlačení chuti k jídlu, regulaci hladiny glukózy v krvi, napomáhá správnému trávení a budování svalové hmoty.
Pohanka pro diabetiky
Protože pohanka neobsahuje mnoho kalorií a je bez tuku, je jednou z ideálních potravin pro diabetiky.
Má v sobě léčivou látku, která zajišťuje zpevnění stěny kapilár a snižuje riziko krvácení.
Díky tomu snižuje riziko mrtvice a infarktu myokardu, zejména u lidí s vysokým krevním tlakem a cukrovkou.
Napomáhá mikrovaskulární integritě a krevnímu oběhu u diabetiků. Tím zabraňuje procesu poškození nervů, poškození svalových buněk a ztrátě funkce ledvin.
D-chiro-inositol je sloučenina, která je u pacientů s diabetem II. typu nedostatková.
Tato sloučenina je nezbytná pro řízení inzulinu ke kontrole a léčbě pacientů s diagnózou diabetes mellitus II. typu.
Pohanka a krevní tlak
Pohanka je vynikajícím zdrojem hořčíku, který má zásadní vliv na zlepšení krevního tlaku uvolněním cév.
To způsobuje přirozené snížení krevního tlaku bez škodlivých chemických látek.
Pohanka a zdravé srdce
Pro kardiovaskulární systém je pohanka prospěšná zejména díky obsahu vitaminu B, niacinu, kyseliny listové a vitaminu B6.
Tyto vitaminy se podílejí na snižování koncentrace cholesterolu v krvi.
Niacin zvyšuje hladinu lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL), které dále zvyšují pevnost cév a odstraňování cholesterolu.
Minerální látky jako železo, fosfor, hořčík, měď a mangan snižují krevní tlak a zlepšují okysličování krve.
Pohanku lze považovat za velmi prospěšnou pro lidi, kteří mají problémy s onemocněním kardiovaskulárního systému.
Pohanka proti rakovině
Na základě výzkumů bylo prokázáno, že konzumace stravy bohaté na vlákninu z celých zrn, jako je pohanka, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu.
Ženy v období menopauzy mají při konzumaci celozrnné vlákniny nižší riziko vzniku rakoviny prsu.
Antioxidanty a lignany mají důležitou funkci při vstřebávání estrogenů. Proto jsou pro ženy prospěšné, ať už v období menopauzy, nebo po ní.
Pohanka a ochrana před dětským astmatem
Výzkum ukázal, že konzumace celozrnných obilovin, jako je pohanka, může snížit riziko vzniku dětského astmatu až o 50 %.
Protože obsahuje vysoké množství hořčíku a vitaminu E, může přispět ke snížení výskytu dětského astmatu.
Pohanka pro cévy
Rutin a vitamin C, které jsou v této bylině hojně obsaženy, posilují cévy, zastavují krvácení (např. při křečových žilách nebo hemoroidech) a působí preventivně.
V pojivové tkáni rutin zajišťuje posílení a zpevnění i těch nejjemnějších cév.
Pohanka a kosti
Mangan zajišťuje zdravou strukturu kostí.
Tvoří základní esenci pro tvorbu kostí a působí jako koenzym, který podporuje metabolické procesy v našem těle.
Podílí se na tvorbě pojivové tkáně, vstřebávání vápníku a na metabolismu tuků a cukrů. Hořčík je důležitý a prospěšný pro zdravé kosti a zuby.
Má také preventivní účinky při revmatických onemocněních a artritidě.
Pohanka a imunitní systém
Minerální látky jako fosfor, hořčík, železo, měď, zinek a mangan jsou velmi účinné při léčbě nízké hladiny hemoglobinu v krvi (anémie), častých nachlazeních a chřipkách.
Vnější použití
Tato rostlina je zdraví prospěšná zejména při vnitřním užívání, ale je také velmi prospěšná pro naši pleť.
Pohanka pro zdravou pleť
Pohanka je velmi užitečná v péči o pleť.
Díky vysokému obsahu rutinu chrání pokožku před slunečními paprsky.
Antioxidanty a flavonoidy, které se v ní rovněž nacházejí, zabraňují předčasnému stárnutí pokožky.
Hořčík má uvolňující účinek na cévy, čímž zlepšuje krevní oběh.
Výsledkem je především zářivá a mladistvě vypadající pleť.
Sběr a skladování
Co, jak a kdy sbíráme?
Pohanka se sklízí na začátku kvetení a za suchého počasí. Při sklizni sbíráme odnože.
Období sklizně pohanky je červen a červenec.
Pohanku sušíme obvyklým způsobem.
Čerstvé listy lze použít k přímé spotřebě (např. při vaření) nebo k výrobě tinktury.
Její slupky, které obalují zrna, se používají v lékařství.
Při vaření se používají její vyloupaná zrna, která lze rozemlít na krupici nebo mouku.
Jak správně pěstovat pohanku?
Nejčastěji se pěstují dva botanické druhy pohanky:
- pohanka obecná (Fagopyrum esculentum)
- pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum)
Oba druhy jsou jednoleté byliny patřící do čeledi pohankovitých.
Slupky se rozemelou na krupici a z nich se mele mouka.
Ve farmaceutickém průmyslu se pohanka používá jako přírodní zdroj rutinu.
V létě je pohanka pastvou pro včely, protože je medonosnou rostlinou.
Není příliš náročná na pěstitelské podmínky.
Vhodné půdy pro pěstování jsou:
- lehké až středně těžké
- hlinitopísčité
- písčitohlinité
- hlinité půdy
Půdy musí být dobře zásobené živinami a dostatečně vlhké.
Je velmi citlivá na nedostatek srážek během celého vegetačního období.
Termín výsadby pohanky závisí především na teplotě půdy.
Minimální teplota pro klíčení je 7–8 ℃.
V našich podmínkách je vhodné pohanku vysazovat koncem dubna až v polovině května.
Pohanku sklízíme, když jsou nažky zralé a mají tmavě hnědou barvu. Zpravidla se sklízejí dvě třetiny zralých nažek.
Nezralé nažky jsou světlé nebo dokonce zelené.
Po sklizni je třeba nažky zbavit nečistot a příměsí a usušit je.
Výživové hodnoty nažek pohanky
Energetická hodnota | 1473 KJ |
Bílkoviny | 10 g |
Sacharidy | 74 g |
Tuky | 2 g |
Vláknina | 12 g |
Lidové léčitelství
Pohanka obsahuje nejúčinnější látku, která je pro náš organismus prospěšná – bioflavonoid rutin, nazývaný také vitamin P.
Nachází se v nati, zejména v kvetoucí rostlině, a také v jejích semenech.
Pomáhá a posiluje stěny žil a cév, zastavuje krvácení, zabraňuje tvorbě modřin a zmírňuje krvácení z nosu (epistaxe) a dásní.
Je také velmi užitečný při léčbě hemoroidů.
Pomáhá také při křečových žilách, zlepšuje pružnost cév a krevní oběh, zmírňuje silnou menstruaci.
Je vhodný ke konzumaci při žaludečních a dvanácterníkových vředech.
Je užitečný při regeneraci jaterních buněk.
Pohanka obsahuje i další látky, jako je vitamin E, minerální látky, vitaminy skupiny B, které jsou nezbytné pro náš imunitní systém, zdravou pokožku a vlasy.
UPOZORNĚNÍ pro alergiky
Pro osoby, které mají alergii na rutin, není pohanka vhodná.
Nežádoucí účinky
I přes obrovský přínos pro naše zdraví má pohanka i své nežádoucí účinky.
Při vysokém příjmu se mohou objevit negativní účinky, jako je pocení.
Alergie na rutin může způsobit ekzémy, kopřivku, ve vzácných případech astmatický záchvat a dokonce i těžkou formu alergické reakce zvanou anafylaktický šok.
Jaké jsou různé druhy pohanky?
Odrůda Pyra
Pochází z České republiky a je registrována od roku 1990.
Je klasifikována jako raná a střední.
Vyznačuje se pomalým počátečním růstem, poléháním a středně velkými semeny šedohnědé barvy s černým mramorováním.
Je vhodná do méně příznivých podmínek.
Vegetace závisí na řadě faktorů, jako je odrůda, doba výsevu a průběh počasí. Pohybuje se v rozmezí od 80 do 120 dnů.
Pokud je vyseta později, její růst a vývoj se urychluje, čímž se zkracuje délka vegetačního období.
Špačinská odrůda
Byla vyšlechtěna na pracovišti VŠS Borovce ve Špačincích na Slovensku.
Jedná se o středně ranou odrůdu pohanky.
Její vegetační doba je o 6 dní kratší než u odrůdy Pyra. Vysévá se v době, kdy jsou průměrné teploty již vyšší než 7 ℃, aby se zabránilo poškození klíčících rostlin chladem.
Způsob přípravy – vaření
Vařením pohanky se ztrácejí účinné látky, které obsahuje.
Pohankové kroupy jsou ideální, když se zalijí horkou vodou a nechají se nabobtnat pod pokličkou.
Z pohanky lze také připravit chutné pokrmy, například sladkou pohankovou kaši nebo slanou pohanku.
Zajímavé zdroje informací
