Zarděnky: Proč vznikají a jaké jsou jejich příznaky?

Zarděnky, nazývané také růžovka, jsou nakažlivou virovou kapénkovou infekcí.

K přenosu z člověka na člověka dochází vdechnutím kapénky viru při kašli nebo kýchnutí infikované osoby.

Zarděnkami se můžete nakazit také sdílením jídla, nápojů s nakaženou osobou, kontaktem se slinami nakažené osoby nebo vzácně infikovanými předměty, kterých jste se dotkli a přenesli infekci do úst nebo očí dotykem rukou.

Nejčastěji se vyskytuje u dětí a dospívajících v jarním období.

Inkubační doba je 14 až 21 dní. Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na kůži.

Ve většině případů není onemocnění nebezpečné. Po prodělání si člověk vytvoří celoživotní imunitu.

Výskyt onemocnění je celosvětový. Postihuje především děti ve věku 6–12 let.

Onemocnění může mít dvě formy

Vrozená – Při nákaze těhotné ženy přechází virus přes placentu do embrya, plodu, kde může způsobit závažné poruchy.

Získaná – Po infekci virem zarděnek se projevuje zvýšenou teplotou, zvětšenými lymfatickými uzlinami a kožním výsevem. Prodělané onemocnění zanechává celoživotní imunitu.

Zarděnky v dětství

Zarděnky v dětství jsou nezávažnou virovou infekcí.

Začínají nenápadně jako zánět nosohltanu se zvýšenou teplotou.

Vyrážka se objevuje téměř současně na obličeji, krku a trupu. Na končetinách bývá vyrážka méně výrazná.

Vyrážka je velmi podobná spalničkám. Na rozdíl od nich je menší a bledší a trvá 2–3 dny. Spolu s vyrážkou se objevuje také otok uzlin na krku a hlavě.

Zarděnky v dospělosti

Ačkoli jsou zarděnky typickým onemocněním především v kojeneckém věku, mohou se vyskytnout i v dospělosti, zejména u neočkovaných osob.

U dospělých může mít toto onemocnění komplikovanější průběh se závažnějšími příznaky.

Zarděnky v těhotenství

U neočkovaných těhotných žen bývají komplikace velmi závažné.

Infekce virem během těhotenství může způsobit potrat, poškození plodu, narození mrtvého dítěte nebo narození dítěte s vrozeným zarděnkovým syndromem.

V těhotenství dochází k přenosu infekce z matky na dítě především v prvních třech měsících těhotenství.

Průběh zarděnek v těhotenství závisí především na imunitě matky během těhotenství v době infekce.

Při infekci matky, i když je v prvním měsíci bez příznaků, je postiženo 50 % plodu. Ve druhém měsíci je riziko 25 %, ve třetím trimestru 10 % a ve čtvrtém měsíci je syndromem postiženo méně než 5 % novorozenců.

Očkování proti zarděnkám

Nakazit se může každý, kdo dosud onemocnění neprodělal nebo nebyl očkován.

Této virové infekci lze předejít očkováním vakcínou MMR. Jedná se o kombinovanou vakcínu proti 3 nemocem: spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Přečtěte si také náš článek:
Spalničky, nebo plané neštovice? Zde je návod, jak je snadno rozpoznat

Vakcína je zcela bezpečná a hlavně účinná, téměř bez vedlejších účinků.

Jako nežádoucí účinek se po očkování může objevit horečka, otok, bolest a zarudnutí v místě vpichu. U některých lidí se může kolem 7. až 14. dne po očkování objevit mírná vyrážka podobná spalničkám, která spontánně odezní během 1 až 3 dnů.

Pro plnou ochranu se doporučují dvě dávky vakcíny.

První dávka se podává dětem ve věku 15–18 měsíců a druhá dávka ve věku 11 let.

Druhá dávka může být podána již jeden měsíc po první dávce.

Očkování v těhotenství se vůbec nedoporučuje. Rovněž se nedoporučuje otěhotnět nejméně tři měsíce po očkování.

Původcem onemocnění je virus zarděnek Rubivirus, který patří do čeledi Matonaviridae (dříve Toga viry - Togaviridae).

Zdrojem infekce je nakažená osoba. Nejvyšší nakažlivost je v období jednoho týdne před výskytem vyrážky a asi 5 dní po něm.

Příznaky se nemusí objevit až u 50 % infikovaných osob.

Pokud se příznaky objeví, mohou být mírné a málo četné.

Prvním typickým příznakem, kterého si rodiče u dítěte všimnou jako prvního, je vyrážka.

Vyrážka vypadá růžově až červeně v podobě skvrn.

Skvrny se mohou spojovat a vytvářet rovnoměrně zbarvenou vyrážku, která má tendenci svědit.

Vyrážka obvykle trvá 3 dny. Po jejím vymizení se mohou z kůže odlupovat velmi jemné šupinky.

Děti mají často také zvýšenou teplotu a zvětšené uzliny.

Typické a přidružené projevy zarděnek

Typickým a nejčastějším příznakem je výskyt červené nebo růžové skvrnité vyrážky. Nejprve se objeví jako motýl na obličeji nebo za ušima a šíří se po zbytku těla, trupu a končetinách. Na končetinách bývá vyrážka nenápadná.

Vyrážka má podobu malých teček a skvrn, zejména na obličeji, krku a trupu.

Vyrážka se vyskytuje v 50–80 % případů.

• Na bílé kůži vypadá vyrážka červeně nebo růžově.
• Na hnědé nebo tmavé kůži je méně viditelná, ale povrch kůže je drsný, hrbolatý.

Objevuje se také zduření lymfatických uzlin za ušima a na krku. Uzliny jsou zduřelé a citlivé.

U dospělých se mohou vyskytnout také bolesti a záněty kloubů, které trvají 3–10 dní. Častěji se objevují u žen.

Zvýšená teplota a horečka (obvykle do 38,5 °C).

Další příznaky, zejména u dospívajících a dospělých:

• Rýma, ucpaný nos
• Zanícené nebo zarudlé oční spojivky
• Bolest v krku, kašel
• Nevolnost
• Bolest hlavy
• Bolest svalů

Ve velmi vzácných případech může infekce vést k zánětům uší a otoku mozku, které se projeví:

• Dlouhotrvající bolest hlavy
• Ztuhlý krk
• Bolest ucha

Příznaky zarděnek a spalniček jsou velmi podobné.

Spalničky jsou infekční onemocnění charakteristické pro dětský věk.

Srovnání příznaků zarděnek a spalniček (tabulka)

Vrozený zarděnkový syndrom

Vyskytuje se u plodu, jehož matka měla během těhotenství virus zarděnek. Dítě se narodí s vrozeným zarděnkovým syndromem.

Projevuje se těmito příznaky:

• vrozené srdeční vady
• postižení oka
  • šedý zákal – katarakta
  • glaukom – zelený zákal
  • retinopathy pigmentosa – onemocnění oční sítnice
• postižení ucha
  • hluchota
  • ztráta sluchu
• purpura – mnohočetné bodové krvácení v kůži
• zubní anomálie
• mikrocefalie – nedostatečný vývoj lebky, menší velikost hlavy
• myokarditida – zánětlivé onemocnění srdce
• hepatitida – zánět jater
• meningoencefalitida – zánět mozku a mozkových blan
• osteoporotické změny dlouhých kostí

Děti se rodí s nižší porodní hmotností a často ve vývoji neprospívají.

Děti mohou být infekční ještě měsíc po narození vylučováním slin, soplů a moči. Ve výjimečných případech mohou být infekční po dobu prvního roku a v případě katarakty až do věku 3 let.

Krevní obraz ukazuje snížený počet bílých krvinek s typickým zvýšením počtu plazmatických buněk.

Při podezření na infekci zarděnkami se odebírá krev na sérologické vyšetření ke zjištění protilátek proti zarděnkám.

V časné fázi infekce dochází ke zvýšení IgM a IgG protilátek.

Po prodělání onemocnění se v krvi objeví až čtyřnásobně zvýšené hladiny protilátek IgG. Přetrvávají po celý život a zajišťují imunitu proti opětovné infekci zarděnkami.

Protilátky IgM svědčí o akutní infekci.

V následující tabulce jsou uvedeny výsledky krevního testu na zarděnky IgG (IU/ml)

Výsledky krevních testů na zarděnky IgM (indexové) hodnoty uvedené v tabulce

Průběh zarděnek u zdravých lidí bývá mírný.

Po nakažení se virus rozšíří do celého těla přibližně za 5–7 dní.

Příznaky se objevují 2 až 3 týdny po expozici viru.

Nejvíce infekční období je týden před a 5 dní po objevení vyrážky.

Jak probíhá onemocnění virem zarděnek v lidském těle?

Po infekci zarděnkami se virus pomnoží ve sliznici nosohltanu a horních cest dýchacích. Projeví se jako zánětlivé onemocnění nosohltanu.

Může dojít ke zvýšení teploty až k horečce trvající asi 1–2 dny.

Z nosohltanu se infekce šíří do lymfatických uzlin a do krve, kde způsobuje virovou infekci.

Dochází ke zduření krčních uzlin, pod uchem a v zátylku.

Virová infekce trvá až 9 dní. Virus je z těla vyloučen ledvinami.

Mezitím virus přechází do kůže, kde vzniká vyrážka. V krvi se objevují první protilátky.

Kromě toho se virus může dostat do kloubů, kde způsobuje zánětlivé změny.

Poté, co se vyrážka rozšíří do těla, se obličej obvykle vyčistí.

Doba trvání vyrážky je přibližně 1 až 3 dny.

Zduřelé uzliny mohou přetrvávat týden i déle a bolesti kloubů i déle než 2 týdny.

Děti se rychle zotaví nejčastěji do týdne, dospělým může trvat zotavení déle.

Pokud se žena nakazí zarděnkami během prvních tří měsíců těhotenství, existuje vysoké riziko infekce.

Pak hrozí velké nebezpečí potratu, narození mrtvého plodu nebo poškození plodu, který se narodí se zarděnkovým syndromem. Ten vede k hluchotě, slepotě nebo mentální retardaci a srdečním vadám plodu.