Zánět nosohltanu, faryngitida: příznaky, bolest a další potíže

Faryngitida je definována jako zánět sliznice hltanu. Mnozí z nás si faryngitidu pletou s jinými onemocněními dýchacích cest. V mnoha odborných článcích se zánět v oblasti hltanu označuje jako tonzilofaryngitida.

Základní pojmy jsou vysvětleny následovně:

• faryngitida – zánět sliznice hltanu
• laryngitida – zánět hrtanu
• tonzilitida – nejčastěji postihuje mandle
• tonzilofaryngitida – zánět stěny hltanu a mandlí

Hltan je důležitý pro dýchání a polykání. Označuje se také jako spojnice dýchacích a polykacích cest. Hltan je svalová trubice, která se nachází pod krční páteří. Je velký 13 cm.

Hltan se dělí na 3 části:

• nosní (nosohltan, epifarynx)
• ústní (orofarynx, mezofarynx)
• hrtan (hypofarynx)

Součástí hltanu jsou mandle, které jsou tvořeny lymfatickou tkání. Tkáň mandlí se do značné míry podílí na správné funkci imunitního systému.

Věděli jste, že...

Zánět hltanu je běžné onemocnění. V jedné vědecké studii se s ní alespoň jednou ročně setkalo 16 % dospělých a 41 % dětí.

Faryngitida se zřídka vyskytuje u kojenců mladších než 1 rok. Méně častá je u kojenců mladších 2 let. Faryngitida nejčastěji postihuje děti ve věku 4 až 7 let.

Onemocnění se může vyskytnout i u dospělých. Ale v menší míře než u dětí. Nejčastěji postihuje rodiče dětí školního věku a osoby, které pracují v dětských kolektivech.

Faryngitida se vyskytuje po celý rok. Nejvíce případů onemocnění je v podzimních a zimních měsících. Přenáší se sekrety dýchacích cest. Inkubační doba je 24 až 72 hodin.

Faryngitida je časté onemocnění, zejména v zemích, kde se nadměrně předepisují a používají antibiotika.

V praxi se rozlišují 2 typy faryngitidy:

1. Akutní faryngitida – Původci onemocnění jsou viry (chřipka, parainfluenza) nebo bakterie (streptokoky, stafylokoky, hemofilus). Akutní faryngitida je charakterizována jako povrchový zánět sliznice hltanu.
   • Typickými příznaky jsou zduření sliznice, otok sliznice a porucha sekrece.
   • Často se vyskytuje jako součást zánětu horních i dolních cest dýchacích.
2. Chronická faryngitida – Příčinami vzniku onemocnění jsou kouření, konzumace alkoholických nápojů nebo různé typy alergií.
   • Z mechanických příčin se jedná především o polypy nebo porušení nosní přepážky.
   • Na chronicky zanícené a často rozrušené sliznici hltanu se snadno uchytí a množí viry, bakterie a plísně (streptokoky, hemofilus, stafylokoky, E. coli, kandidy).

Ve většině případů je příčinou faryngitidy infekce, a to buď virová, nebo bakteriální.

Nejčastější příčinou akutní faryngitidy jsou viry. Přibližně 6 až 20 % případů je způsobeno rhinoviry a adenoviry.

V 1 až 5 % všech případů způsobují onemocnění tyto viry:

• Epsteina-Barrové (EBV)
• herpes simplex
• virus chřipky
• virus parainfluenzy
• koronavirus

V případě bakteriálních infekcí je přibližně 6 až 20 % případů způsobeno bakterií Streptococcus pyogenes. V menší míře (1 až 5 %) je původcem faryngitidy mykoplazma nebo Arcanobacterium haemolyticus.

Předpokládá se, že významnou roli při vzniku onemocnění hraje věk, roční období a prostředí. U malých dětí jsou nejčastější příčinou viry. U starších dětí a dospívajících je onemocnění ve většině případů způsobeno bakteriemi.

Chronický zánět sliznice hltanu může být způsoben následujícími faktory:

• vnější faktory, jako jsou prach, kouř, plyny, kouření, chemické látky, horký a suchý vzduch, chlad, velké změny teplot, alkohol, mohou dlouhodobě poškozovat sliznici hltanu
• mohou působit opakované bakteriální infekce při rinosinusitidě nebo tracheobronchitidě
• vliv různých alergenů
• chronická systémová onemocnění (cukrovka, onemocnění ledvin, hormonální změny)
• špatná technika řeči (zejména u moderátorů a zpěváků)

Příznaky faryngitidy jsou nespecifické.

Obecně mezi nejčastější příznaky faryngitidy patří:

• bolest v krku
• škrábání v krku
• potíže s polykáním
• zduření krčních lymfatických uzlin
• tělesná teplota vyšší než 38 °C
• zápach z úst

Rozlišit virovou a bakteriální faryngitidu není snadné. Virové infekce se často projevují těmito příznaky:

• zánět spojivek
• kašel
• rýma
• bolest svalů
• bolest hlavy

Infekční mononukleóza je příčinou až 10 % případů faryngitidy u dospívajících. Mezi projevy patří zvětšené lymfatické uzliny, tonzilární výpotek (exsudát) a zvětšená slezina (splenomegalie).

Následující tabulka popisuje příznaky virové a streptokokové faryngitidy

Jaké jsou příznaky akutní faryngitidy?

Mezi obecné příznaky akutní faryngitidy patří zvýšená tělesná teplota a pocení. Výše uvedené příznaky se objevují zejména u malých dětí. U starších dětí a dospělých jsou celkové příznaky nevýznamné.

Z místních příznaků akutní faryngitidy se objevují následující:

• suchost, škrábání a pálení v krku
• bolest v krku (zejména při polykání)
• nutkání ke kašli
• pocit zatékání hlenů

Při vyšetření lékař zjistí prokrvenou, zduřelou, zanícenou sliznici. Někdy se objeví žluté tečky hnisavých folikulů. V některých případech mohou být regionální lymfatické uzliny zvětšené a hmatně citlivé.

Jaké jsou příznaky chronické faryngitidy?

Mezi projevy chronické faryngitidy patří:

• škrábání, suchost, pálení nebo pocit cizího tělesa v krku
• zvýšená produkce a únik hlenu
• bolest při polykání
• podráždění ke kašli

Pro stanovení diagnózy je důležité klinické vyšetření. Cílem klinického vyšetření je zjistit subjektivní a objektivní příznaky.

Dalším krokem ke stanovení správné diagnózy je provedení laboratorních testů. Laboratorní vyšetření prokáže původce onemocnění.

Následující tabulka shrnuje subjektivní a objektivní příznaky, které jsou součástí klinického vyšetření

Laboratorní vyšetření zahrnuje:

1. Laboratorní vyšetření k přímému průkazu původce onemocnění:

• kultivace
• průkaz streptokokového antigenu

2. Laboratorní vyšetření k nepřímému průkazu původce onemocnění:

• průkaz streptokokových protilátek

3. Laboratorní vyšetření k průkazu bakteriální infekce:

• specifický imunochemický test pro kvantitativní stanovení C-reaktivního proteinu (CRP)
• rychlost sedimentace erytrocytů (FW)

Většina pacientů se spontánně uzdraví během 7 až 10 dnů. Většina případů streptokokové faryngitidy se zlepší do 24 až 48 hodin po léčbě. Příznaky podobné chřipce mohou přetrvávat 5 až 10 dní.

Virová i bakteriální forma faryngitidy jsou nakažlivé. Bakterie, které způsobují faryngitidu, se usídlují především v nose a krku. Do prostředí se dostávají v podobě drobných kapiček při kašli nebo kýchání.

Člověk se může nakazit:

• vdechnutím drobných kapének
• kontaktem s kontaminovaným předmětem
• konzumací kontaminovaného jídla a pití

Úmrtí je velmi vzácné, ale může k němu dojít v důsledku obstrukce horních cest dýchacích.

Komplikace faryngitidy se vyskytují u méně než 1 % pacientů. Mohou zahrnovat:

• zánět středního ucha
• zápal plic
• zánět ledvin
• meningitida

Pokud je faryngitida způsobena Streptococcus pyogenes, může se u pacientů objevit spála a vyrážka (exantém).

Spála se obvykle projevuje jako streptokoková tonzilitida (zánět hltanu, zánět mandlí). Vyskytuje se především u dětí ve věku 3 až 10 let. Branou infekce je ve většině případů nosohltan.

Projevuje se nástupem angíny s horečkou, po které následuje výsev. Výsev si lze představit jako husí kůži.