Zácpa: Jaké jsou příčiny a příznaky? + Prevence, u dětí, v těhotenství

Zácpa je častým problémem v dětství. Často se vyskytuje i u dospělých, zejména u seniorů. Má různorodou etiologii – od nevhodného životního stylu přes vystavení stresu až po chronické onemocnění.

Spouštěče, příznaky, léčbu, prevenci a mnoho zajímavých informací najdete v článku.

Ve starších odborných učebnicích byla obstipace definována jako stav, kdy je stolice méně častá a tvrdší než za normálního stavu.

Současné definice zácpy se příliš neliší. Za obstipaci lze považovat stav, kdy je stolice tvrdší konzistence a frekvence vyprazdňování je snížená (méně než 3krát za 1 týden).

Zácpa může být doprovázena subjektivními příznaky, jako je bolest břicha, pocit tlaku nebo nepohodlí či bolestivost při defekaci.

Za fyziologického stavu je přijatá potrava trávena a vstřebávána v tenkém střevě. Zbytkový střevní obsah se hromadí v tlustém střevě.

Po vstřebání zbytku tekutin a naplnění esovité části tlustého střeva se aktivuje defekační reflex. Defekační reflex je řízen ze sakrální části míšního kanálu míchy.

Dochází k aktivaci peristaltiky tlustého střeva, uvolnění stěn konečníku a uvolnění svalu análního svěrače (řízeného vůlí).

Etiologie a vznik obstipace je heterogenní a vnitřně i zevně multifaktoriální. Dělí se na základě příčiny vzniku a délky trvání.

Zácpa může být způsobena organickou příčinou (patologie gastrointestinální oblasti, endokrinní, metabolické nebo neurologické onemocnění) nebo naopak funkční příčinou (psychogenní faktor, nevhodná strava, špatný životní styl...).

Primární zácpa má různě dlouhé trvání, stálý nebo naopak proměnlivý průběh.

Může vzniknout na základě útlumu vyprazdňovacího reflexu (stres, psychogenní faktor), nevhodného životního stylu (sedavý způsob života, minimální fyzická aktivita), ochablosti břišní stěny nebo nevhodných stravovacích návyků (nízký příjem vlákniny a tekutin).

Známá je také tzv. habituální (návyková) zácpa, která je způsobena poklesem defekačního reflexu.

Vyprazdňování stolice negativně ovlivňuje nízkoobjemová strava, nezdravý životní styl, nedostatek fyzické aktivity (sedavý způsob života), nízký příjem vlákniny a nedostatečný příjem tekutin.

Zácpa je také častým problémem během cestování a dovolených.

Změna prostředí, stravy, příjmu tekutin a pobyt mimo domov negativně ovlivňují frekvenci vyprazdňování stolice a peristaltiku střevního traktu.

Sekundární zácpa bývá příznakem a důsledkem jiných onemocnění. Jedná se především o onemocnění trávicího traktu, onemocnění štítné žlázy nebo neurologické poruchy.

Příkladem je snížená funkce štítné žlázy, celiakie, zánětlivé střevní procesy, zánět slinivky břišní, nádory, myopatie, Parkinsonova choroba nebo diabetes mellitus a další.

Ve většině případů se však jedná o obstipaci při střevních nebo gastrointestinálních onemocněních (zhoršená průchodnost střev, zánětlivý proces, bakteriální nebo virové infekce...).

Okamžitá lékařská pomoc je nutná při výskytu krve ve stolici, nevolnosti, zvracení, horečce a bolesti dutin nebo nespecifické bolesti.

Některé léky a drogy mohou mít souvislost se vznikem zácpy. Příkladem jsou analgetika, opioidy, antidepresiva, diruetika nebo sympatomimetika a další.

Zácpa se dělí podle délky trvání a na akutní a chronickou zácpu.

Akutní forma je krátkodobá, trvá několik dní. Často souvisí se změnou stravy, prostředí, zanedbáním pitného režimu nebo působením stresového faktoru. Krátkodobá zácpa může být také příznakem nějakého akutního onemocnění v organismu.

Chronická zácpa je dlouhodobá a představuje pro organismus závažnější komplikaci. Chronická obstipace úzce souvisí s dalšími diagnostikovanými onemocněními – gastrointestinálními, neurologickými, psychologickými nebo metabolicko-endokrinními.

Shrnutí funkčních příčin:

• Strava s nízkým obsahem vlákniny
• Změna stravy a příjmu potravy
• Nadměrná konzumace masa
• Bezezbytková dieta
• Nízký příjem tekutin (dehydratace)
• Nedostatečná fyzická aktivita
• Změna prostředí a cestování
• Stresový faktor
• Těhotenství a období po porodu
• Ochablý břišní lis a pánevní dno

Souhrn organických příčin:

• Onemocnění střev (např. kolitida, divertikulóza, celiakie)
• Onemocnění trávicího traktu (např. pankreatitida, hemoroidy)
• Neurologické onemocnění (např. Parkinsonova choroba, myopatie, sakrální ageneze, poškození nervového zásobení)
• Endokrinní onemocnění (např. onemocnění štítné žlázy, amyloidóza)
• Metabolické onemocnění (např. diabetes mellitus, hypokalémie)
• Duševní onemocnění (např. deprese, retardace, poruchy chování)
• Nežádoucí účinek farmakologické léčby

Přesné příznaky obstipace závisí na příčině jejího vzniku. Může se objevit jako jeden z přidružených příznaků určitého onemocnění nebo samostatně v důsledku užívání léků, změn ve stravování, stresu a dalších faktorů.

Běžné příznaky obstipace:

• Frekvence vyprazdňování méně než 3krát týdně
• Tvrdá stolice
• Hrudkovitá stolice
• Zvýšené napětí ve střevech
• Nadýmání a plynatost
• Pocit tlaku a plnosti
• Bolest břicha
• Bolest v levém podbřišku
• Nepříjemný pocit při vyprazdňování
• Napínání při vyprazdňování
• Pocit ucpání konečníku
• Pocit nedostatečného vyprázdnění konečníku
• Bolest hlavy

Diagnostický postup spočívá v odebrání anamnézy a pohovoru s pacientem o klinických subjektivních a objektivních projevech. Ve většině případů se jedná o praktického lékaře nebo specialistu, gastrointestinologa.

Lékař zjišťuje, jak přesně se zácpa u pacienta projevuje. Jakou má pacient frekvenci vyprazdňování, zápach, barvu a konzistenci stolice. Lékař zjistí stravovací návyky jedince, životní styl a aktuálně aplikovanou farmakoterapii.

Po získání údajů od pacienta následuje fyzikální vyšetření pohledem, poslechem a pohmatem břišní stěny a okolí. Časté je také ultrazvukové vyšetření dutiny břišní.

Běžné je vyšetření per rectum (prstem přes konečník). Lékař během něj zjišťuje bolestivost, přítomnost případné obstrukce a konzistenci, zápach a barvu zbytků stolice na rukavici lékaře.

Jako preventivní opatření se provádí vyšetření na okultní krvácení. Vyšetření je zaměřeno na včasné odhalení kolorektálního karcinomu. Vyšetření je indikováno zejména u pacientů starších 50 let, s pozitivní rodinnou anamnézou nebo závažnějšími zdravotními problémy.

Ve většině případů je pacientovi odebrán vzorek krve a stolice k laboratornímu vyšetření. Pacientovi je vyšetřen krevní obraz (hormony štítné žlázy, glykémie, hladina sodíku, draslíku, vápníku a fosforu).

V případě chronické zácpy bude diagnostické vyšetření podrobnější a pacient může být odeslán k lékaři na podrobné zobrazovací vyšetření – rektální proktoskopii, proktosigmoideoskopii nebo kolonoskopii, zejména při podezření na onemocnění tlustého střeva.

V některých případech je vyšetření doplněno irigoskopií. Jedná se o vyšetření ke stanovení doby průchodu stolice tlustým střevem transit time, anorektální manometrií, anorektální elektromyografií nebo rektální biopsií.

Při podezření na specifickou příčinu obstipace může gastroenterolog pacienta odeslat a doporučit k jinému specialistovi.

Zácpa u malých dětí

U novorozenců a kojenců může docházet k častému vyprazdňování stolice, po kterém může následovat zácpa. K vědomé regulaci vyprazdňování dochází až ve věku kolem 28 měsíců.

Následně u batolat dochází k vyprazdňování stolice přibližně 2–5krát denně. V období dospívání se frekvence defekace postupně snižuje na 1–2krát denně.

Nepravidelná frekvence vyprazdňování během prvních týdnů života novorozence je považována za fyziologický stav. Přechod z mateřského mléka na konvenční kravské mléko může vést k obstipaci, včetně bolestivé defekace s tvrdou konzistencí stolice.

V tomto raném období života člověka může ke změně vyprazdňování stolice dojít také při různých horečnatých onemocněních, dehydrataci, plenkové dermatitidě a různých dietních chybách.

Problémy se zácpou se však mohou objevit i v předškolním a školním věku, kdy dítě začíná navštěvovat společné prostory a stravovací zařízení.

Častými psychologickými příčinami zácpy mohou být plný denní rozvrh, zaujetí hrami nebo případná nechuť chodit na školní toaletu.

Zácpa a těhotenství

Ženy mají zdravotní problémy se zácpou relativně častěji než muži. Typická je zácpa při premenstruačním syndromu, zácpa v těhotenství a po porodu.

Zácpa v těhotenství může být chronická (dlouhodobá) a stav by měl být sledován lékařem.

Zácpa v těhotenství je nejčastěji způsobena silnými hormonálními změnami a rostoucím vyvíjejícím se plodem v břišní dutině ženy.

Těhotenství po týdnech: Jak probíhá těhotenství a vývoj plodu?

V důsledku zvýšení hladiny hormonu progesteronu se zpomaluje peristaltika a pohyb střev. Rostoucí děloha zároveň vyvíjí tlak na trávicí trakt včetně oblasti konečníku.

V období po porodu hraje roli překrvení urogenitálně-anální oblasti, oslabené pánevní dno a hormonální nerovnováha.

Je možný vznik otoku konečníku nebo hemoroidů v důsledku silného tlačení při porodu.

Prevence zácpy

Prevence sekundární zácpy způsobené jiným onemocněním není vždy možná.

Abychom se vyhnuli problémům s vyprazdňováním z funkčního důvodu, je vhodné dodržovat určité zásady životního stylu:

• Strava bohatá na vlákninu (ovesné vločky, obiloviny, ovoce, sušené ovoce, luštěniny, ořechy a semínka...)
• Dostatečný příjem tekutin během dne (čistá voda, minerální voda, čaj...)
• Omezení potravin s obstipačním účinkem (čokoláda, černý čaj, bílá mouka, bílé pečivo, sladké mléko...)
• Užívání probiotik na podporu trávení a funkce střev
• Dostatek fyzické aktivity během dne