Nespavost: Jaké má příčiny a jak se dá zbavit insomnie?

Nespavost je porucha spánku. Dochází při ní k problémům při usínání, k častému přerušování spánku nebo k velmi mělkému spánku, případně k velmi brzkému rannímu buzení a zkracování spánku.

Insomnie může souviset někdy jen s běžnými příčinami, jako například dočasně zvýšený stres, změny prostředí nebo časového pásma.

Ale může jít i o onemocnění poměrně vážné, které může znamenat různé chorobné stavy.

Nespavost (insomnie) je nejčastěji se vyskytující forma ze všech poruch spánku. Odhaduje se, že v populaci trpí 5–35 % lidí na nespavost.

Z toho jsou častěji postiženy ženy. Její výskyt souvisí také s věkem, přičemž přibývajícími léty stoupá.

Poruchy spánku se dělí na:

• nespavost (insomnie)
• nadměrná denní spavost (hypersomnie)
• parasomnie, abnormální chování během spánku, zmatenost, křik, pláč
• porucha dýchání během spánku, jako je spánková apnoe či chrápání
• poruchy cirkadiálního rytmu, posun času usínání a probouzení
• abnormální pohyby během spánku
• izolované symptomy
• a skupina dalších poruch spánku

Co je to nespavost?

Insomnie je příčinou četných potíží, a to jak duševních, tak i tělesných. Například je riziková pro výskyt deprese nebo závislosti na alkoholu.

Během běžného dne je následně rizikovým faktorem vzniku únavy, vyčerpání, poruch koncentrace či paměti. Zvyšuje napětí, nervozitu, ale také úrazy a přidružené tělesné problémy.

Insomnie je charakterizována jako porucha spánku, která může zahrnovat:

• poruchu usínání, například prodloužené usínání
• přerušovaný spánek a následně opět prodloužení usínání
• předčasné ranní probouzení
• kombinace uvedených

Takže člověk může trpět různou formou nespavosti. Například má problém večer usnout, ráno se skoro budí nebo se často budí během noci, následně má opět potíže se usnutím. Důsledkem toho je nevyspalý. Nespavost mohou doprovázet i jiné poruchy spánku, například noční můry a někdy i somnambulismus.

Během dne může pociťovat únavu, vyčerpanost, denní ospalost. Ale i emotivnost, náladovost, zvýšenou dráždivost, sníženou motivaci. A například při práci může být zvýšený sklon k chybám či k úrazům. Následkem insomnie může pociťovat i různé tělesné potíže.

Podle délky trvání může být nespavost krátkodobá (označovaná také jako přechodná nebo akutní) a chronická, a to tehdy, pokud tento stav poruchy spánku trvá déle než 4 týdny. Může přetrvávat od dětství nebo je třeba navozená léky či alkoholem.

Vznik insomnie ovlivňují četné rizikové faktory. Příkladem je zejména životní styl, režim dne a noci, stres a psychická zátěž, ale i fyzická námaha. Samozřejmě potíže může způsobit i změna prostředí a časového pásma.

Mezi chorobné příčiny se zařazují i různé nemoci, jako například onemocnění srdečně-cévního systému, dýchacího systému. I samotná nespavost je příčinou různých obtíží. Může být důvodem deprese či úzkosti. Lidé postižení insomnií mají vyšší sklon k alkoholismu.

Tabulka uvádí formy nespavosti

Co je to spánek?

Spánek je fyziologický stav potřebný k regeneraci a nabytí síly. Je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje tělesné a duševní potíže. Spánek je stav, kdy člověk v nižší míře vnímá své okolí.

Metabolismus a srdce ovšem nespí a pracují. Po celou dobu spánku se zpomalí dýchání a srdeční frekvence, snižuje se krevní tlak. Probíhá syntéza buněčných struktur, organismus se čistí a nabírá novou energii.

Během spánku se střídají různé formy. A to fáze hlubokého spánku (non-REM) a REM, což je mělčí část. V období hlubokého neboli non-REM spánku se zotavíme, nabíráme energii. Druhou stranou je REM spánek. Je mělčí, sní se během něho sny.

Potřebná délka spánku je individuální, v průměru 7–9 hodin.
Určité skupině lidí postačuje spát 4–5 hodin.
Naopak někdo potřebuje věnovat spaní 8–9 hodin.

REM je zkratka ze slov Rapid Eye Movement (rychlé pohyby očí). Ty chybí v části non-REM. Střídání těchto dvou forem dokážeme zaznamenat i na EEG vyšetření, přičemž se liší v elektrické aktivitě centrálního nervového systému.

Krátkodobou poruchu spánku vyvolávají různé činitele. Příkladem je i posun času, konzumace nevhodného, ​​těžkého jídla před spaním, ale i pozdní večeře či pití stimulujících nápojů, třeba kávy a alkoholu. Kvalitu spánku ovlivňuje i okolní hluk či světlo.

Potíže se spánkem může způsobit nevhodná postel, matrace či polštář. Také i změna prostředí. Dlouhodobý stres, manželské a partnerské neshody, ale pozor si třeba dát i na přepracovanost.

Tento typ nespavosti je krátkodobý, akutní a je přechodný. Netrvá více než jeden až dva týdny. Případně po dobu přetrvávání nadměrné zátěže, a to fyzické nebo psychické. Chronická nespavost je vážnější formou.

Dlouhodobá nespavost přetrvává déle než 4 týdny. Uvádí se, že její výskyt je přibližně 10 až 15% ze všech poddruhů nespavosti. Doprovázejí ji i stavy, jako je úzkost ze strachu z nevyspání.

Příčin nespavosti je několik, jak je řečeno i v tabulce. Velký vliv má i životní styl, spánková hygiena, nepravidelný režim dne, spánek během dne, případně i některé poruchy. Negativně působí bolest či svědění.

Poruchy, které vyvolávají insomnii, jsou například:

• GERD (refluxní choroba žaludku a jícnu)
• kardiovaskulární onemocnění a mezi nimi i hypertenze, astma cardiale
• chronická obstrukční plicní nemoc
• astma
• senná rýma, alergie
• zánět horních cest dýchacích, rýma a nachlazení
• artritida
• neurologické a neurodegenerativní onemocnění
• bolest páteře
• chronická bolest
• hormonální problémy a změny 
  • hypertyreóza
  • menopauza, tedy insomnie v přechodu
  • těhotenství
  • ale i nespavost před menstruací
• osteoporóza
• nádory
• ale i psychické poruchy, jako je deprese, úzkost, delirium a jiné

Nespavost u žen a těhotných

Nespavost může být příčinou hormonálních změn. U mladých žen je proto důležité, aby před samovolným nasazením léčby vyloučily těhotenství. Hormonální změny, a tedy i nespavost, mohou nastat v raném těhotenství, tedy na jeho začátku.

Během těhotenství se potíže se spánkem mohou upravit. Ale následně mnoho žen udává, že se potíže vyskytly ve třetím trimestru. Důvodem je velikost plodu a dělohy. Ta omezuje těhotnou ve výběru polohy pro spánek. Nejlepší je mírná poloha na levém boku, ta uvolní zpětný tok krve do srdce.

Kromě omezení polohy se samozřejmě přidružuje i časté močení během noci, též kvůli zmenšenému prostoru na močový měchýř. Větší rozměry dělohy tlačí i na bránici, což může vyvolat potíže s dýcháním během noci.

V poloze vleže se přidružuje i pálení žáhy. Mezi jiné příčiny může patřit nafouknuté břicho a pocit plnosti. Časté je bušení srdce, a to z důvodu vyšší srdeční frekvence. Jiným faktorem je stres. Na ten jsou těhotné také náchylné ve zvýšené míře.

Ne že by se měla nespavost pokládat za příznak těhotenství, ale hormonální změny zapříčiněné ním mohou vést k tomuto stavu. Podobně je to i v případě změn hladiny hormonů během menstruačního cyklu. Nespavost se proto může vyskytnout před menstruací. Stejně je tomu v případě menopauzy.

Ženy by proto měly myslet i na tyto důvody, pokud mají potíže se spánkem. Přirozeně, pokud se potíže opakují nebo jsou nepřiměřené, je nejlepší konzultace s gynekologem. Jelikož v případě těhotenství je mnoho léků kontraindikovaných a může jít o závažnější příčiny.

Příznaky se liší podle formy nespavosti. Typickým projevem je obvykle převalování se z boku na bok v posteli u člověka, který trpí poruchou usínání. Nebo potřeba delšího zklidnění se a naladění se ke spánku.

Probouzení uprostřed noci, časté buzení se bez zjevné příčiny, po kterém člověk má následně problém znovu usnout. Ranní forma nespavosti se projevuje časným probuzením nad ránem, a to i několik hodin před skutečnou potřebou ranního vstávání.

Obecně jsou projevy insomnie typické. Mezi příznaky tedy patří:

• porucha usínání, tedy těžké usínání
• přerušovaný, nekvalitní spánek
  • který komplikuje opětovně ztížené usínání
• předčasné probouzení nad ránem
• pocit nedostatečného zotavení, nabytí energie, odpočatosti po probuzení

Následně se insomnie projevuje i během dne, a to jako:

Nespavost je rizikovým faktorem pro vznik tělesných potíží a také onemocnění. Patří mezi ně snížená imunita, srdečně-cévní onemocnění či cukrovka. V dětství může být příčinou zpomalení růstu. Může zapříčinit nadváhu a obezitu.

Diagnostika insomnie není jednoduchá. Krátkodobá nebo občasná nespavost neznamená patologický stav. Při přetrvávání obtíží je nicméně nutná odborná účast, tedy vyšetření. Jelikož chronické poruchy spánku mohou vést k závažným tělesným obtížím.

Základem je anamnéza a zjišťování konkrétních problémů. Zjišťují se časové údaje, jako jsou čas ulehnutí, usnutí, vstávání. Ale i ostatní informace ohledně spánku, sny, pohyby během spánku, noční probouzení, chrápání nebo hlasové projevy po dobu spánku.

Realizují se vyšetření, měří se mozková a svalová aktivita. Důležité je také vyloučit organické příčiny nespavosti. Při diagnostice poruch spánku je nejdůležitější anamnéza, ale kromě ní mohou být nápomocná některá z uvedených vyšetření:

• polysomnografie (celonoční monitorování spánku)
• EEG (vyšetření elektrické aktivity mozku)
• EMG (sledování elektrické aktivity svalů, například svalů brady)
• EOG (elektrookulografie, sledování pohybů očí)
• sledování proudění vzduchu před nosem a ústy
• pohyby hrudníku a břicha při dýchání
• EKG (vyšetření elektrické aktivity srdce)
• saturace krve kyslíkem
• videozáznam
• aktigrafie, hodnocení pohybové aktivity během několika dní
• ESS (zkratka ze škály Epworth Sleepiness Scale, což je subjektivní hodnocení denní spavosti)
• vede se spánkový deník, časové údaje o spánku a bdění během 4 týdnů

Nespavost může mít více forem. Člověk může mít problémy s usínáním večer. Případně má neklidný spánek a často se budí v noci, kdy je spánek vlastně přerušovaný. Také se může budit velmi brzy ráno a už neusne.

Insomnie může být zapříčiněna zvýšenou zátěží, a to jak fyzickou, tak psychickou. Nebo je příčinou špatná spánková hygiena. Uvádí se, že většinou přetrvává po celý život. Střídají se období s útlumem problémů. Následně ji opět provokuje zátěžové období.

Vyvolat ji může i zneužívání a závislost na lécích určených na spaní (hypnotik). Pokud je nespavost krátkodobá, není pro člověka až takovým problémem. Nicméně i tak vyvolává potíže jako únavu, slabost či vyčerpanost.

Při dlouhodobém problému s nespavostí se samozřejmě přidružují i ostatní potíže. Jsou to například poruchy koncentrace, paměti, ale i časté střídání nálad. Člověk ztrácí iniciativu, zájem, motivaci.

Poruchy spánku mohou být důsledkem závažných problémů. Ty zhoršují pracovní výkonnost, což má za následek zvýšený sklon k chybám, riziko úrazu. K těmto potížím se následně přidružují i tělesné projevy.

Nervový systém je více dráždivý. A to může způsobit i potíže na úrovni nervově-svalového spojení. Projevem je třes, ale také potíže podobné jako při tetanii, a to i spolu s bušením srdce a ostatními obtížemi.

Člověk pociťuje bolesti hlavy, svalů, více se potí, je bledý a může mít i zažívací problémy. U každého člověka mohou být příznaky různé. Insomnie může vyvrcholit v některé srdečně-cévní onemocnění, jako je vysoký krevní tlak.

Nespavost může vzniknout při psychických poruchách, jako je tomu v případě úzkosti či deprese. Ale i naopak, nespavost může tyto psychické potíže vyvolat. Rizikový je vznik obezity a cukrovky.