Fibrilace síní srdce: Co je to a jak se projevuje porucha rytmu?

Obvykle trápí fibrilace síní zhruba 5 procent lidí a z hlediska délky onemocnění lze zpozorovat tři formy. První je paroxysmální forma, která trvá méně než 7 dní, ale obvykle i méně a bez jakéhokoliv zásahu skončí sama od sebe. Druhá forma je perzistentní. Trvá více než 7 dní a je potřeba lékařský zákrok. Existuje i permanentní forma, která je mnohdy spojena i s jinou komplikací.

Samotná fibrilace síní znamená, že obě předsíně srdce nejsou schopny se stáhnout. Nemohou tak vypudit krev do komor, která se tam tedy dostane jen pasivně jejím nasátím. U zdravého jedince nemusí být toto až tak velkým problémem jako u člověka s nějakým onemocněním, kdy už nastávají komplikace. Zároveň tak dochází i k nepravidelné srdeční činnosti, tedy k změně tempa práce srdce. Obvykle dojde ke zrychlení, protože srdce se snaží krev navzdory problému pumpovat rychleji do oběhu.

Příčin této poruchy je několik. Může to být genetická predispozice, ale i nějaké jiné onemocnění srdce, které může být fibrilací pouze doprovázeno. Kromě toho jsou velmi rizikovými faktory i příliš málo pohybu, vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, různé metabolické problémy a nadměrné kouření či konzumace alkoholu. Také některé problémy s plícemi, například nádory nebo zánět plic, mohou způsobit arytmii. Podobně rizikovým faktorem jsou i poruchy štítné žlázy.

Nejčastějším příznakem nemoci je nepravidelný puls a arytmie srdce. Kromě toho může člověk s tímto onemocněním cítit i určité bušení srdce a zejména nadměrnou únavu. Kromě toho po nadměrné fyzické zátěži je přítomna i dušnost. Člověk se dříve a jednoduššeji zadýchá a dýchání je následně obtížnější. Někdy se mohou dokonce vyskytnout i bolesti na hrudi, které jsou tupé a svírající.

Kromě toho se u nemoci projevují i symptomy případného spojeného onemocnění s jinou poruchou. Například pokud je fibrilace síní spojená s poruchami štítné žlázy, které mohou také tuto nepravidelnou srdeční činnost způsobit, člověk může i hubnout a ztrácet tělesnou hmotnost. Může mít i zažívací problémy, nejčastěji ve formě průjmu. Pokud je ale onemocnění jen krátkodobé a přešlo například do 7 dní, většinou člověk kromě rychlého bušení srdce nemusí zaznamenat žádné jiné projevy.

Onemocnění se dá zjistit podle přítomnosti příznaků, ale zejména vyšetřením. To se provádí přes elektrokardiograf (EKG). Některé typy fibrilace se nemusí ale neustále projevovat. Proto se používá i tzv. Holter EKG, které umožňuje monitorovat pacienta i během 24 hodin, a tím pádem získat přesné údaje. Některé příčiny fibrilace síní se dají zjistit i přes echokardiografii, případně RTG vyšetřením hrudníku, kdy se zjišťuje obraz srdce i plic.

Onemocnění může mít podle formy různý průběh. V některých případech fibrilace síní do 24 hodin odezní sama od sebe. Jindy to trvá déle, případně se stav upraví po zásahu lékaře. Jsou ale i případy, kdy je onemocnění přítomno i po běžném lékařském zásahu. V takovém případě může způsobovat dlouhodobé komplikace, například problémy s dýcháním, nadměrným a rychlým bušením srdce. Případně může dojít k vzniku krevních sraženin a ohrožení mozku, končetin či vnitřních orgánů. Je to nejčastější příčina vzniku ischemické cévní příhody, a to až u 85 % případů.