Co je to spála: Jaké má příčiny a příznaky? Děti jako hlavní terč

Spála je infekční onemocnění charakterizované horečkou, angínou a kožními změnami – typicky vyrážkou. V minulosti měla spála těžký průběh a závažné komplikace. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje především děti.

Spála je charakterizována kombinací angíny a typické vyrážky. Je to jedno z nejčastějších infekčních onemocnění. 

Výskyt spály je vyšší na jaře a přenáší se hlavně v kolektivech. Způsobuje ji bakterie streptokok (Streptococcus pyogenes – ß-hemolytický streptokok skupiny A). Tato bakterie produkuje látky (tzv. toxiny), které se krví dostávají do kůže a jsou zodpovědné za kožní projev – vyrážku.

Jak se může dítě nakazit?

Infekci lze získat od nemocného člověka nebo od bacilonosiče. Nejčastější forma přenosu je vzdušnou cestou (kapénkovou infekcí), méně často pak přímým kontaktem nebo kontaminovanými předměty.

Streptokok produkuje několik typů toxinů, proti kterým si dětský organismus vytváří protilátky. Tím vzniká imunita.

Pokud se však dítě nakazí jinými typy streptokoků a organismus jiné toxiny nerozpozná, může se spála opakovat.

Inkubační doba je obvykle 2–4 dny.

Původce onemocnění po vstupu do organismu produkuje toxiny, které se uvolňují do krevního oběhu a přispívají k rozvoji příznaků onemocnění.

Odborná garantka článku MUDr. Zuzana Kožlejová, PhD. doplňuje informace: Spála se vyskytuje především u dětí ve věku 3 až 10 let.

Příčinou vzniku spály je kontakt s nakaženou osobou. Infekce se většinou přenáší ve skupinách mezi spolužáky nebo v domácím prostředí, kde jsou lidé v úzkém kontaktu. Zdrojem infekce jsou malé kapénky, které se šíří vzduchem.

POZOR!

Je důležité vědět, že nositelem nákazy není pouze akutně nemocný člověk, ale také člověk "po nemoci" nebo bacilonosič (člověk, který je nositelem nákazy, ale v současné době je bez příznaků).

Možnou formou přenosu je také krevní cesta, nejčastěji při poranění nebo porušení integrity kůže. Pokud streptokok produkuje toxin, dostává se do těla přes poraněnou kůži, což vede k časné spále. Při této formě onemocnění angína chybí nebo se vyvine později.

Počáteční příznaky se mohou objevit již za den, maximálně za týden. Nejčastěji se inkubační doba pohybuje kolem 3 dnů. Na počátku je onemocnění velmi podobné klasické angíně.

Příznaky lze rozdělit na:

• Celkové
• V dutině ústní
• Kožní

Tabulka s rozdělením příznaků spály

Kůže na obličeji je červená, kůže kolem úst je výrazně bledá, ale není zde vyrážka. Pro spálu je typické olupování kůže, které začíná po 2–4 týdnech od nákazy. Je výraznější na dlaních, plochých částech chodidel nebo na prstech rukou a nohou.

Pokud byly kožní změny méně výrazné, je olupování kůže jen minimální nebo zcela chybí.

Pokud se infekce dostane do těla přes poraněnou kůži, nikoliv dýchacími cestami, nemusí být angína přítomna. Existuje pouze kožní nález, ale léčba a komplikace jsou stejné jako po spále s angínou.

Při podezření na spálu lékař zkontroluje krk a uzliny. Zeptá se na teplotu, zimnici, nevolnost, nechutenství.

Diagnóza se stanoví na základě klinických příznaků. Nejcharakterističtějšími příznaky jsou malinový jazyk a vyrážka. Při typickém nálezu angíny s horečkou a charakteristickou vyrážkou není stanovení správné diagnózy problém.

Před podáním antibiotik je vhodné provést kultivaci krku (výtěr).

Používá se také rychlý streptokokový test ASLO (antistreptolysin O). Jedná se o protilátky, které tělo vytváří proti produktu streptokoka (streptolysin O). Hladiny ASLO se zvyšují na konci 1. týdne nemoci, vrcholu dosahují mezi 3.-5. týdnem a postupně klesají.

V krvi je zvýšená hladina CRP (C-reaktivní protein), markeru zánětu, a počet bílých krvinek.

Začátek onemocnění a celkové příznaky jsou shodné s běžnou streptokokovou angínou.

• Horečka – Obvykle se objeví nečekaně. Je doprovázena zimnicí a nevolností. S ústupem vyrážky teplota zpravidla klesá.
• Zvracení a nevolnost – Jsou běžné u dětí a přicházejí bezprostředně po zvýšení tělesné teploty.
• Angína – Objevuje se krátce po vzestupu teploty. Na mandlích jsou čepy a hnisavé povlaky. Na začátku onemocnění je jazyk pokryt bílým povlakem. Za dva až tři dny se povlak odlupuje a vzniká typický, tzv. malinový jazyk.
• Lymfadenopatie – Lymfatické uzliny na krku jsou zvětšené a na dotek bolestivé.
• Vyrážka – Objevuje se 12 až 24 hodin po propuknutí nemoci. Nejprve se objevuje v podbřišku, později na trupu a rychle se šíří na další části těla.
• Odlupování kůže – Kůže se začíná olupovat v důsledku zvýšeného rohovatění pokožky.

Objevuje se také výsev světle červené barvy, připomínající husí kůži. U některých pacientů je často sotva viditelný, kůže může být pouze drsná na dotek. Mohou být přítomny i drobné krevní podlitiny (Rumpel-Leedovo znamení).

Důvodem těchto změn je rozšíření a zvětšení průsvitu kapilár.

S čím může být spála zaměněna a jaké jsou její komplikace?

Než lékař stanoví diagnózu, vyšetří krev na přítomnost streptokoka a odebere výtěr z krku. Nemoc se může podobat i jiným u nás běžně se vyskytujícím onemocněním:

• Zarděnky a spalničky – Vyrážka postupuje od hlavy k trupu a díky očkování je jejich výskyt u dětí velmi vzácný.
• Virový ekzantém – Vyrážka, která doprovází virové onemocnění.
• Toxoalergický ekzantém – Vyrážka způsobená vnějším působením alergenů.

Komplikace

Včasné odhalení a léčba spály s sebou nenese téměř žádná rizika. Problém však může nastat, pokud je onemocnění zachyceno v pozdním stádiu.

Tabulka s rozpisem komplikací spály

Častou komplikací, i když po objevu penicilinu velmi vzácnou, je revmatická horečka. Ta postihuje klouby, srdce a mozek. Objevuje se 2–3 týdny po odeznění nemoci.

Zajímavé informace o revmatické horečce si můžete přečíst také v článku:
Revmatická horečka ohrožuje děti: Jaké má příčiny a jak se projevuje?