Mokvání kůže kvůli zánětu, dermatitidě nebo ekzému? Poznejte příčiny

Mokvání kůže je příznakem pro onemocnění kůže. Nejčastějším důvodem mokvání je ekzém na pokožce. K mokvání může dojít i při narušení kůže zánětem nebo poraněním.

Mokvání kůže při a po poranění

V tomto případě jde o mokvání způsobené na základě vnějších vlivů. Porušena je pokožka, může být poškozena i škára (hlubší vrstva kůže). V některých případech zasahuje rána i pod kožní tuk a do struktur pod kůží.

Mokvání rány souvisí nejčastěji se zánětem v místě poranění. Do rány se mohou dostat bakterie přímo při poranění, ale i během hojení. Následně může být problém se zacelením rány a regenerací kůže.

Rána i její okolí mokvá, je oteklá, zarudlá. Přítomna je bolest. V tomto případě je třeba lokální ošetřování rány a v některých případech i lokální či celková antibiotika.

Příznaky problematického hojení rány:

• bolest
• zarudnutí
• otok
• zahnisání, mokvání, vytékání hnisu mezi stehy
• zápach
• zvýšení tělesné teploty až horečka, jak celkový příznak
• laboratorní důkaz je zvýšený počet leukocytů (bílých krvinek) a zvýšené CRP

Podobný stav může nastat i v případě operační rány. Pokud se rána infikuje přímo u operačního zákroku nebo během ošetřování, a to včetně domácího léčení. Tyto nemocniční nákazy se odborně nazývají nozokomiální nákazy.

Zhoršené hojení a mokvání rány je časté i u lidí, kteří se léčí s diabetes mellitus (cukrovkou). Cukrovka je rizikovým faktorem pro vznik komplikací při hojení ran. Rány se při ní hojí špatně a zdlouhavě.

Mokvání pro onemocnění kůže

Odborně se stav mokvání pokožky nazývá také madidace a nastává i při kožním zánětu. V rámci zánětu dochází totiž k produkci tekutiny, která se může dostat na povrch pokožky. Tam se projevuje mokváním.

Mnohdy vzniká takový zánět v důsledku infekce podkožních vrstev nebo v důsledku problémů s kanálky potních či mazových žláz. Ve většině případů souvisí mokvání s chorobnými stavy kůže.

Nejčastěji se objevuje mokvání při atopickém ekzému (dermatitis atopica). Jde o onemocnění dané geneticky, jehož výsledkem je patologická imunitní odpověď organismu na nějaký podnět.

Na kůži tak vznikají ekzémy. Kůže je suchá, svědí, tvoří se na ní šupinky. Projevuje se i mokvajícími puchýři. A to hlavně po jejich infikování.

Atopickým ekzémem trpí velká část populace. Velmi často se toto onemocnění vyskytuje při alergiích. Objevuje se pravidelně v jistých intervalech.

Existuje několik forem atopického ekzému. Například kojenecká forma, dětská forma i forma u dospělých. Velmi často postihuje lidi s citlivou pokožkou.

Léčba je nejčastěji lokální formou aplikace masti na postižená místa. Také se využívá lokální aplikace kortikoidů. Používají se i lokální antihistaminika v podobě mastí.

Jinou formou je kontaktní ekzém (dermatitis contacta). Ten vzniká při kontaktu kůže s alergenem. Mezi alergeny mohou patřit různé kovy (bižuterie), jako například nikl, chrom, ale i kosmetické přípravky, propolis, bylinky, guma či pryskyřice nebo různé chemické přípravky (čisticí potřeby).

Kůže po opakovaném vystavení alergenu svědí, zčervená. Vytvářejí se na ní puchýřky. Puchýře po rozškrábání a infikovaní mokvají.

K mokvání kůže může dojít také při lupénce (psoriáze). A to zejména, pokud se infikuje postižené místo bakterií, tedy streptokokem. Lupénka je dědičné onemocnění, které se projevuje zánětem kůže, zarudnutím a tvorbou šupin.

Tip: Více informací je v samostatném článku o onemocnění lupénka.

V prasklinách kůže a v místech, kde je kůže více zatížena (například pocením nebo v kožních záhybech), se může vyskytnout komplikace. Může se objevit bakteriální infekce, např. při mokvající kůži za ušima.

Prvotní příčinou může být ekzém, psoriáza, nedostatek zinku, ale také nedostatek vitamínů skupiny B. Mezi nemokvající onemocnění patří seboreická dermatitida.

Seboreická dermatitida je onemocnění, jehož příčina není zcela známa. Postihuje hlavně oblasti, ve kterých se nachází vyšší počet mazových žláz. Jedná se o oblast na obličeji, vlasaté části hlavy či v horní část trupu.

Na tváři postihuje převážně oblast:

• čelo
• obočí
• víčka
• nosoretní rýha

Toto onemocnění charakterizuje olupování mastných žlutých šupin a zarudnutí kůže. Postihuje především děti, v menším zastoupení (3–5 %) i dospělé. Onemocnění sice nemá mokvající charakter, ale při bakteriální infekci může nastat i mokvání kůže ve vlasech a na ostatních místech těla.

Podobně je to i v případě, že se pokožka narušuje škrábáním. Komplikací může být bakteriální zánět a mokvající pokožka. Tak je tomu i při onemocnění pedikulóza. Pedikulóza je onemocnění, které způsobuje veš. Více informací o onemocnění uvádíme v magazínovém článku Jak se projevují vši u dětí.

Mokvání kůže při vředu

Mokvání kůže může nastat i při bércových vředech. Jde o onemocnění, jež vzniká na základě chronického a dlouhodobého onemocnění žil i tepen. Vřed je ve své podstatě chronický defekt kůže, při kterém dochází k jejímu rozkladu a nekróze.

Vřed může zasahovat do různé hloubky kůže, podkoží a plochy. Výskyt bércových vředů je nejčastější ve vyšším věku. Až 85 % těchto vředů má příčinu v žilním systému. Méně častý je problém s tepnami (10 %) a nejnižší procento vředů (přibližně 5 %) má jinou příčinu.

Mezi příčiny patří například:

• cévní problémy (žíly nebo tepny)
• lymfatické potíže
• metabolická onemocnění (cukrovka)
• neuropatie
• nádory
• infekce
• fyzikální působení
• chemické poškození
• cizí předmět

Onkologické procesy a mokvání kůže

Madidace (mokvání pokožky) je přítomna také v některých případech melanomu. Melanom je nejnebezpečnější forma rakoviny kůže. Ve vyšších stádiích je smrtelný.

I proto je nutná včasná diagnóza. Úvodem je možné pozorovat znaménka na kůži s nepravidelným okrajem a tvarem. Někdy mohou být i zanícená, krvácejí a mokvají.

Kromě melanomu se na kůži mohou vyskytovat i jiné mokvající nádory, jako je například i basocelulární karcinom. Důležité je samozřejmě odborné vyšetření, při kterém kožní lékař určí závažnost a hlavně příčinu.