- solen.cz - Tinitus v ordinaci praktického lékaře
- wikiskripta.eu - Tinnitus
- orl-lfuk.sk - TINNITUS (UŠNÍ ŠELESTY)
- mayoclinic.org
- hear-the-world.com
- ata.org
Hučení, pískání, tlak v uších, tinitus: Jaké jsou jeho hlavní příčiny?
Hučení v uších může být natolik nepříjemné, že člověku nedovolí soustředit se na běžné činnosti. Proč vzniká, jaké jsou jeho hlavní příčiny? Ne vždy jsou známé, ale...
Hučení v uších je nepříjemný zvukový vjem. Popisuje se také jako ušní šelest. Toto vnímání akustického šumu nemá vnější zvukový zdroj.
Vyskytuje se občasně, ale i dlouhodobě či trvale.
Člověk ho pociťuje obvykle v mírné formě, kdy ho neobtěžuje. Nicméně u některých postižených je hučení natolik intenzivní, že člověku brání vykonávat běžné činnosti a také ho může rušit během spánku.
Hučení, pískání, šumění, zvonění, bzučení, syčení, klikání, pukání, tlak se zalehnutím. Tyto všechny pojmy jsou sdruženy pod název: tinnitus.
Tinnitus auris z latinského tinnire (zvonit či pískat) a auris (ucho).
Vnímání tinitu je u každého jedince individuální a má jinou intenzitu, frekvenci i charakter zvuku. Obtíže jsou často zhoršené psychickou zátěží a jejich intenzita stoupá v tichu.
Tinnitus je příznak, ne nemoc.
Postihuje 15–20 % populace světa a po bolestech hlavy a závratích je třetím nejčastějším problémem týkajícím se oblasti hlavy.
Nejvyšší výskyt je u lidí po 60. roce života.
Šumění ale může vypuknout i mnohem dříve.
Riziko však vzrůstá s věkem a s mírou hluku.
Často probíhá u lidí s poruchou sluchu, a to spolu s pocitem tlaku či se zalehnutím. Mnoho lidí s již přítomným poškozením sluchu ho ale nemá.
Ptáte se:
Co je příčinou vzniku hučení v uších?
Jaké onemocnění provází?
Jak se ho efektivně zbavit?
Existuje prevence?
Tinnitus se rozděluje na dvě hlavní formy
Hučení v uších nemá vnější zvukový zdroj, ovšem není halucinací. I když zhoršení psychické kondice ho může provokovat, není psychiatrickou poruchou.
Ušní šelest může být dočasný, kdy trvá pouze několik sekund. Setkáváme se ale naopak i s hučením, které přetrvává celoživotně.
Podle toho se i rozděluje na:
- akutní do 3 měsíců
- subakutní do 6 měsíců
- chronický nad 6 měsíců
- případně pouze jako akutní, pokud trvá do 12 měsíců, a chronický, pokud přetrvává déle než rok
To, proč hučení a šumění v uších vzniká, nemusí mít zjevný důvod.
Důvod zůstává neodhalený.
Jde o souhru několika spouštěcích a provokačních faktorů.
Ptáte se:
1. Kde vzniká hluk slyšitelný v uších?
I když jde o reálný zvuk, který člověk slyší, jeho zdrojem není externí předmět.
Vzniká buď v hlavě, nebo v krku.
Může být přítomen v jednom uchu, ale i v obou uších. Dokonce může vycházet ze středu hlavy.
Nejčastější je oboustranný tinitus.
Při jednostranném častěji šumí v levém uchu.
Centrální hučení je vzácné.
2. Jaké jsou příčiny vzniku?
Zhruba se dělí na vnitřní (které sdružují různé genetické predispozice) a vnější, zastoupené biologickými (infekce bakteriemi či viry a jiné), sociálními (alkohol, drogy, káva) i fyzikálními faktory (nadměrný hluk).
Následně se hodnotí i to, jakou má míru. Jde o subjektivní zhodnocení:
- stupeň = když ho člověk slyší pouze v tichu
- stupeň = slyšitelný v běžném prostředí, ale hlasité zvuky okolí ho maskují, může rušit ze spánku
- stupeň = je intenzivní a je ho slyšet v každé situaci, ruší člověka při běžných činnostech i ve spánku, výrazně zhoršuje kvalitu života
Drtivá většina se řadí do subjektivní formy, tedy navenek neslyšitelné. Objektivní se vyskytuje velmi zřídka.
Tinnitus se dělí na:
- subjektivní – forma, která se nedá zachytit navenek
- objektivní – při vyšetření je možné jej zaznamenat, a to například citlivým mikrofonem
Obě tyto formy mají rozličné činitele vzniku, a dokonce se dají někdy odlišit i podle charakteru vnímaného zvuku. Příkladem je:
- klikání vytvářejí spasmy svalů
- bzučení bývají cévního základu, vliv má změna polohy nebo míra fyzické aktivity
- tlukot srdce je slyšet při cévním problému, vysokém krevním tlaku či při aneurysmatu, ale také při ucpání Eustachovy trubice
- tlumené vyzvánění – při Meniérově nemoci, při závratích může zesílit
- vysoké tóny – po vystavení se přílišnému hluku, po úrazu ucha, úderu do ucha
- ve vyšším věku bývá i nepřetržité zvonění v obou uších
- stále pískání v jednom uchu může být z důvodu akustického neuromu
- nízké tóny, které přicházejí a tlumí se, bývají při otoskleróze
- různé tóny může vytvářet i ušní maz, cizí těleso a tření drobných chloupků v ušním kanálu
Jde o subjektivní a individuální vnímání.
Tabulka uvádí subjektivní a objektivní tinitus
Subjektivní forma | Objektivní forma |
Základní příčina nemusí být známa Většinou se vyskytuje u mladých žen a starších mužů |
Porucha má základ v:
|
Při vyšetření není zvuk vnímaný osobou slyšet
Tinnitus se hodnotí i z pohledu:
| Vyšetřující lékař může zvuk zachytit například otofonem, fonendoskopem nebo citlivým mikrofonem, či při ultrazvukovém vyšetření Doplňuje se MRI a angiografie |
|
|
Ptáte se:
Může být pískání v uších z krční páteře?
Ano, může.
Často nastává při zablokování krku. Příkladem je cervikobrachiální syndrom.
Dále je důležité, zda hučení v uších nesouvisí s poruchou temporomandibulárního kloubu, s krční páteří (TMK), zda nenastal při sportovní aktivitě či při rehabilitaci.
Kromě hučení v uších je možné, že se přidruží také jiné obtíže:
- závratě
- pocit tlaku v uších a zalehnutí
- bolest ucha
- bolest hlavy
- bolest krku
- zhoršení sluchu
- výtok z ucha
- porucha zraku
- nevolnost a nauzea – pocit na zvracení
- úzkost, strach
Hučení a pískání v uších může mít několik příčin
Zdrojem ušního šelestu může být cévní či svalový problém, ale také může pocházet z jiných okolních struktur.
Případně je na vině jiná choroba. Většinou je nicméně jeho původ neznámý.
Shrnutí hlavních příčin:
- nemoci vnitřního, středního nebo vnějšího ucha
- poruchy sluchového nervu a sluchových drah
- poškození centrálního nervového systému – mozku
- otoskleróza, kdy nastávají změny kostěné struktury ucha
- percepční porucha sluchu
- zánět v oblasti ucha, otitis media, tedy zánět středního či vnitřního ucha (labyrintu)
- zablokování ušním mazem, vodou – často i se zalehnutím v uchu, mazová zátka, cerumen
- úraz hlavy a krku
- působení silného hluku – nad 60 dB a více, hlavně při práci a dlouhodobě
- akustické zvukové trauma – působení hluku, výbuch, hlasitá hudba, pila, průmyslové stroje
- barotrauma – působení tlaku, výbuch, výstřel, potápění
- Meniérova choroba – onemocnění sluchově-rovnovážného systému, výsledkem jsou závratě s hučením v uších
- poruchy systému rovnováhy, vestibulární syndrom
- problém s krční páteří či s temporomandibulárním kloubem
- porucha Eustachovy trubice
- léky jako antibiotika, chemoteraputika, nesteroidní protizánětlivé léky, diuretika, chinin, antidepresiva, acylpyrin ve vysokých dávkách a jiné
- akustický neurobenigní nádor nervu nebo také vestibulární Schwann
- rýma, zánět nosních dutin, chřipka
- ateroskleróza
- vysoký krevní tlak
- nízký krevní tlak
- ischemická choroba srdeční
- cévní mozková příhoda
- metabolická onemocnění a poruchy štítné žlázy
- lymská borelióza
- nádory hlavy a krku
- turbulentní průtok krve v krční tepně, žíle
- poruchy kapilár (drobných cév) a arteriovenózní malformace
- psychiatrické poruchy, deprese, úzkost, nespavost
- zkažené zuby a zubní kaz
Mezi možné spouštěče a rizikové faktory patří expozice silnému hluku, například na koncertě. Tento typ tinitu obvykle není trvalý a rychle přechází.
Při působení tlaku může bubínek prasknout.
Věkem stoupá i pravděpodobnost výskytu hučení v uších. A to především u mužů.
Kouření, drogy a káva zvyšují míru rizika rozvoje.
Kromě jiných onemocnění jde například o choroby kardiovaskulárního systému. A to při nedostatečném prokrvení organismu, při vysokém krevním tlaku či naopak příliš nízkém.
Často se stává, že lidé kromě pocitu na omdlení či závratí slyší i intenzivní pískání či hučení v uších. Následně se může dostavit krátkodobá porucha vědomí (synkopa, kolaps).
Významným spouštěčem je stres a psychické vypětí. A to hlavně dlouhotrvající. Tinnitus se může dostavit při únavě.
Samotné hučení v uších je nepříjemnou životní komplikací a výrazně snižuje kvalitu života.
V případě intenzivního a dlouhotrvajícího pískání se u postižených mohou vyskytnout také:
- únava a vyčerpání
- stres
- citlivost na zvuky – hyperakuze, tedy citlivost na zvuky v běžné hlasitosti
- bolest ucha a hlavy
- poruchy spánku, nemožnost usnout, buzení se ze spánku
- porucha koncentrace
- porucha paměti
- úzkost až deprese
- podrážděnost a nervozita
Prevence má svůj význam
Hučení v uších se sice nedá v každém případě zabránit, ale je dobré omezit některé negativně působící faktory.
Příkladem je používání ochrany sluchu, a to hlavně na místech, kde je zvýšená hlučnost. Také se doporučuje snížit hlasitost při poslechu hudby. Nebezpečná je hlavně hlasitá hudba přes sluchátka.
Eliminace hluku jako číslo 1. Následně i vhodná a dostatečná hygiena.
Nutné je udržovat celkové zdraví a dobrou nejen tělesnou, ale také duševní kondici.
Pokud máte onemocnění, které by s hučením v uších mohlo souviset, je důležitá jeho dostatečná léčba.
Jaká je léčba a co pomáhá? Jak hučení v uších zmírnit?
Důležité je znát příčinu a odhalit, zda jde o objektivní formu, nebo má pískání zdroj v jiném onemocnění.
V takovém případě se léčba cílí podle diagnostiky.
K diagnostice se využívá vyšetření ORL lékařem. Ten dělá test sluchu za pomoci různých metod. Doplní se laboratorní vyšetření krve, CT, MRI, i angio vyšetření či sono. Hodnotí se samozřejmě i krční páteř a temporomandibulární kloub.
Léčba má několik metod. Od farmakologické (léky na zlepšení prokrvení, ginkgo biloba či jiné byliny) přes odstranění ušního mazu, léčbu cév, změny léků na jiná onemocnění, různé sluchové pomůcky na potlačení hluku, maskovací zařízení a jiné.
Příkladem léčby je:
- ušní operace – tympanoplastika, při které se provádí rekonstrukce prasklého ušního bubínku
- generátor šumu – generuje šumy, a tím pomáhá v nižší míře vnímat vlastní tinnitus
- léčba základního onemocnění
- relaxační hudba
- antidepresiva
Důležité je vyhýbat se stresu.
Přečtěte si také:
Nemoci s příznakem "Hučení v uších"
- Absces mozku
- Anémie – chudokrevnost
- Ateroskleróza
- Preeklampsie
- Cévní mozková příhoda
- Neurinom statoakustického nervu - Schwannom
- Vaskulitidy
- Fabryho choroba
- Hypertenzní krize
- Koarktace aorty
- Leukémie
- Lymská borelióza
- Menierova choroba
- Nízký krevní tlak – Hypotenze
- Osteochondróza
- Otoskleróza
- Plicní hypertenze
- Pseudotumor cerebri
- Šok – šokový stav
- Spondylartróza
- Spondylóza
- Vertebrogenní algický syndrom
- Vysoký krevní tlak
- Zánět středního ucha