Steatóza jater: Co je to, proč vzniká a jak se projevuje? Jak léčit játra?

Steatóza heparu (jater) se označuje také jako ztučnění jater. Řadí se mezi metabolická onemocnění. Ze širšího pohledu patří choroby jater do první desítky příčin úmrtí v Evropské unii. Hlavní skupinou nemocí jsou hepatitidy, steatóza, mezi závažná onemocnění patří cirhóza a nejzávažnější je rakovina jater.

Mezi těmito onemocněními se dá najít souvislost. Steatóza jater je děj, při kterém se v nadměrné míře ukládá tuková tkáň v jejich oblasti. Nejen alkohol a alkoholismus jsou příčinou jejího vzniku.

Co je to steatóza?

Pojem steatóza zahrnuje děj, při kterém se ve zvýšené míře ukládá tuk, a to v podobě drobných kapek. Ten se může shromažďovat uvnitř buněk (intracelulárně), ale také v jejich okolí (extracelulárně). Ztučnění může být makroskopické a mikroskopické.

• makroskopické, kdy je postižený orgán obalený tukem, je žlutý až oranžový, z důvodu zvýšeného prokrvení
• mikroskopické, když jsou tukové kapičky volně nebo i obalené membránou uvnitř buněk 
  • malokapkové je více malých tukových kapek v jedné buňce
  • velkokapkové je jedna velká tuková kapka, která vyplňuje buňku a vytlačuje její jádro

Zvýšená míra ukládání tuku není riziková pouze pro játra. Postihnout může i jiné orgány. Jedná se například o ledviny, srdeční sval, cévy, ale také žlučník, slezinu či kůži (jako nádorovité útvary kůže). Při poruše metabolismu tuků se v jaterní buňce nahromadí tuk. Následně vzniká tuková dystrofie a porucha funkce jaterní buňky.

Ke ztučnění jater dochází na základě postižení původní jaterní tkáně. Dochází k hromadění tukových částic v této tkáni a následně k narušení funkce. Toto nastává při nadměrném přísunu tuků a mastných kyselin do jater, poruše výdeje tuků z jater do krevního oběhu nebo přímo při zvýšení hladiny tuku v játrech.

Steatóza je prvotně reverzibilní. To znamená, že se dá odvrátit a játra nebudou trvale poškozena. Při přetrvávání působení negativních faktorů nicméně dochází k ireverzibilním změnám (nevratnému poškození). To vede k zánětu a k fibróze jaterní tkáně. Fibroticky změněná tkáň se označuje jako cirhóza.

A ta je následně rizikem pro vznik rakoviny jater.

Celková problematika steatózy je složitá. Pro zjednodušení uvedeme, že steatóza vzniká za prvé jako následek alkoholového poškození jater a za druhé ve formě nealkoholové steatózy. Rozdíl důležitý pro laika je hlavně v příčinách, které tyto dvě skupiny rozdělují.

Ztučnění jater je nadměrné ukládání tukové tkáně v játrech. Tuk negativně působí na okolní tkáň a následně narušuje její funkci. Játra jsou důležitým orgánem a mají v těle několik nenahraditelných úloh.

Člověk bez nich nemůže přežít.

Poškození jater ovlivňuje celý organismus. Neexistuje žádný náhradní mechanismus při jejich poruše. Jsou nutná při zpracování živin, mají nezastupitelnou metabolickou a detoxikační funkci. Slouží i jako zásobárna glykogenu, bílkovin a tuků. Během embryonálního vývoje slouží pro krvetvorbu. Velmi důležitou funkcí je tvorba a vylučování žluči, která se využívá při trávení tuků.

Nejčastější příčinou steatózy je nadměrný přísun tučných jídel, tedy mastných kyselin, obezita, ale i náhlý úbytek váhy a hladovění.

Následně je zásadní příčinou alkoholismus. Mezi rizikové faktory patří i cukrovka, vysoký cholesterol, léky a celkově špatná životospráva.

Nealkoholová steatóza jater

Je častým onemocněním a již z názvu je zřejmé, že její příčinou není alkohol. Nealkoholová steatóza jater se označuje také zkratkou NAFLD (z anglického nonalcoholic fatty liver). Její výskyt se uvádí v rozmezí 16–23 % dospělé populace. Závažnou komplikací steatózy jater je nealkohlová steatohepatitida, která v přibližně 25 % směřuje k cirhóze jater.

Až 40 % lidí s cirhózou umírá na selhání jater či hepatocelulární karcinom.

Tabulka uvádí rizikové faktory vzniku steatózy jater

Nejčastější příčiny steatózy jater:

• metabolický syndrom a obezita
• léky (kortikosteroidy)
• kompletní parenterální výživa (přísun živin mimo trávicí trakt)
• vysoce kalorická strava
• syndrom krátkého střeva
• hypertriglyceridémie
• nízká hladina HDL cholesterolu
• hypertenze
• hyperglykémie
• inzulínová rezistence

Pokud steatóza pokračuje a nezabrání se jejímu rozvoji, přejde do nealkoholové steatohepatitidy. To je zánětlivý proces. Nealkoholová steatohepatitida je vysoce riziková pro vznik cirhózy, a to v 20–30 % případů. Komplikací cirhózy je selhání jater.

Některé rizikové faktory, které ovlivňují přechod steatózy do steatohepatitidy:

• hepatitida C
• cukrovka
• některé léky (amiodaron, estrogeny, kortikosteroidy)
• hladovění
• rychlý pokles hmotnosti
• parenterální výživa
• resekce tenkého střeva
• gastroplastika
• lipodystrofie
• uhlovodíky

Ve prospěch rozvoje zánětlivé reakce na steatózu se uvádí takzvaná teorie dvou úderů. První úder způsobuje samotné ztučnění jater. Za ním mohou být skryty uvedené nejčastější příčiny (diabetes mellitus II. typu, léky).

Rizikem je, pokud souběžně s nimi probíhá i jiný patologický proces. Příkladem je jeden z uvedených rizikových faktorů. Tento druhý úder je spouštěčem zánětlivých změn ve smyslu nealkoholové steatohepatitidy.

Poškození jater alkoholem

Alkohol je dostupná droga. Negativní vliv má na tělo, ale i na psychiku. Alkoholové poškození jater je jen jednou z komplikací, které alkoholismus způsobuje.

Steatóza se při pití alkoholu vyvíjí poměrně rychle. Už 10denní pití tvrdého alkoholu je rizikem jejího vzniku. Uvádí se, že 300–600 mililitrů 86% alkoholu během těchto dní je hranicí pro poškození jater. Pokud se toto škodlivé působení zastaví, je vzniklé narušení reverzibilní (zvratné).

Pokud by ale člověk v pití alkoholu pokračoval, vystavuje se trvalému poškození. V těchto případech může vzniknout i akutní alkoholová hepatitida. Dlouhodobé pití směřuje k cirhóze. Pro její vznik jsou nutné i jiné rizikové faktory a genetická výbava jednotlivce.

Rizikové faktory, které stojí za alkoholovým poškozením jater:

• celoživotní pití alkoholu
• pití alkoholu místo příjmu stravy
• vysoce koncentrované alkoholické nápoje, tedy destiláty
• pití různých alkoholických nápojů, tedy míchání
• ženy jsou náchylnější
• podvýživa, hladovění
• pití alkoholu při virové hepatitidě B a C
• genetická predispozice

Mezi lidmi kolují informace, že i každodenní pití malého množství alkoholu není škodlivé. Toto tvrzení však není obecné. Každý člověk by si měl zvážit individuální dispozice a případná přítomná rizika (primární onemocnění, léky, genetická výbava).

V různých zdrojích jsou uváděny přibližné hodnoty bezpečné a rizikové míry pití alkoholu.

Tabulka znázorňuje bezpečnou a rizikovou míru každodenního pití alkoholu

Nealkoholická steatóza jater obvykle probíhá v úvodních fázích bez viditelných příznaků a skrytě. I proto je poměrně nebezpečná. Pokud vůbec se vyskytnou příznaky, tak jen nespecifické.

Mezi nespecifické příznaky steatózy jater patří:

• slabost
• únava, malátnost
• nevýkonnost
• bolest v nadbřišku, zejména v pravém podžebří a většinou tlakového charakteru
• zvětšená a citlivá játra
• plynatost
• pocit plnosti
• dyspeptické potíže (tíha na žaludku, pocit na zvracení, bolest ve vrchní části, plynatost, nechutenství)

Podle toho, jak se klinicky onemocnění projevuje, se i klasifikuje, a to jako:

• Nealkoholová steatóza bez projevů, nevyznačuje se progresí.
• Chronická nealkoholová steatohepatitida, progreduje pomalu, zastřešuje většinu případů. Ve stejně velké míře končí cirhózou.
• Subakutní nealkoholová steatohepatitida, která může končit smrtí. Tato forma je vzácná a vyskytuje se hlavně v případě hladovění, redukčních diet, po operačních zákrocích střev.

Alkoholická forma má těžší projevy. V jejím případě jsou typickými projevy únava, malátnost, nevolnost, plynatost. Člověk má také poruchy vyprazdňování stolice. Přidružuje se zvracení, žloutenka (ikterus), poruchy vědomí, které jsou projevem selhání jater.

Nejvážnější stav představuje tzv. Reyův syndrom po požití například aspirinu u dítěte. To doprovází selhání jater, poruchy vědomí, poškození mozku. Někdy může tento stav bez lékařského zásahu skončit i smrtí nebo dlouhodobým kómatem.

Mezi komplikace akutní alkoholové hepatitidy patří:

• ascites (otok břicha)
• krvácení z jícnových varixů
• krvácivé stavy, pro poruchy hemokoagulace
• portální hypertenze pro zvětšení jater
• selhání jater
• selhání ledvin
• hepatorenální syndrom (hepato - jaterně, renální – ledvinový)
• jaterní encefalopatie
• akutní pankreatitida
• porucha vnitřního prostředí
• častá infekční onemocnění

Příznaky steatózy jsou mnohdy nespecifické a toto onemocnění probíhá dlouho skrytě. Proto může být diagnostika onemocnění náhodná. Jako například vedlejší nález při vyšetření jiných potíží. Ale také jako výsledek preventivní prohlídky.

Jako hlavní vyšetřovací metoda se využívá ultrasonografie (USG, také známá jako SONO). Vyšetření jako RTG, CT a MRI při břišních potížích provádějí, ale nemusí přinést bližší informace potřebné k celkovému hodnocení diagnózy.

Důležité je vždy určení rozsahu poškození jater, ale také vyvolávající příčiny. Příkladem je hepatitida. Proto se provádí sérologické vyšetření krve a protilátky pro hepatitidu C a B.

Jiné laboratorní vyšetření zahrnuje hodnocení hladiny železa (hemochromatóza), mědi (Wilsonova choroba), diabetes mellitus II. typu. Významná je i informace o alkoholismu, případně rodinná anamnéza. Pro určení funkčnosti jater slouží jaterní testy (AST/ALT, GMT).

Biopsie jater je odběr vzorku heparu na histologickomorfologickém vyšetření. Biopsií se určí ztučnění, zánětlivá, fibrotická nebo nekrotická tkáň. Biopsie slouží i jako ukazatel účinnosti léčby. Léčba a odstranění vyvolávající příčiny je jedním z důležitých faktorů úspěchu.

Průběh steatózy jater není specifický. Záleží na vyvolávající příčině. Pokud je průběh chronický, ve většině případů probíhá ztučnění jater asymptomaticky (skrytě).

Později se mohou přidružit hlavně nespecifické potíže.

Člověk si může stěžovat na plynatost, pocit diskomfortu v horní části břicha. Diskomfort je popisován jako neurčitý pocit, který není jednoznačnou bolestí, pocit nepohodlí. Přidružuje se svalová slabost, únava, malátnost a také rychlejší vyčerpání v případě zátěže.

Bolest je většinou tupá a vyskytuje v horní části břicha, a to zejména v pravém podžebří. Toto už značí zvětšení jater, které může lékař nahmatat při vyšetření pohmatem.

U obézních pacientů nemusí být játra v případě steatózy cítit pohmatem.

Pokud jde o akutní poškození, je nutné, aby byl zastaven přísun alkoholu. Krátkodobá konzumace nezpůsobí trvalé poškození. Akutní a rychlý průběh má tato nemoc u dětí po požití aspirinu nebo jiného přípravku s obsahem kyseliny acetylsalicylové, kdy hrozí akutní selhání jater. Tento stav má označení jako Reyův syndrom.

Rizikem je přechod steatózy do cirhózy, která je následně rizikovým faktorem pro vznik hepatocelulárního karcinomu. Důvodem je zejména pokračování v pití vysokých dávek tvrdého alkoholu. Při dlouhodobých příčinách je problém neléčení základního onemocnění, ale například i nezměněný životní styl.