Rakovina hrtanu i v mladém věku? Co je to, proč a jak se projeví?

Poměrně často rakovinné buňky metastazují i do jiných částí organismu, například do plic.

Ne každý nádor vyskytující se v hrtanu je maligní (zhoubný).

Benigní (nezhoubné) nádory rostou pomalu. Jejich chování vůči okolí není invazivní, jak je tomu v případě zhoubných. A benigní nádory nemetastazují.

Mezi benigní nádory patří například nodulus vocalis. Jedná se o uzlík, který vzniká na hlasivkách. Nejčastěji známý u zpěváků. Po přetížení hlasivek může vzniknout hlasivkový polyp. Mezi nezhoubná onemocnění patří také skvamózní papilom hrtanu.

Maligní nádory prorůstají do okolí, poškozují tak sousední tkáň a mají tendenci metastazovat. Rostou rychle a také se rychle invazivně rozšiřují a ničí okolní tkáně. Rakovina hrtanu nejčastěji vychází z buněk dlaždicového epitelu. Jinak se označuje i jako maligní epitelový nádor hrtanu.

Podle jejich umístění v hrtanu existuje více forem této rakoviny. Glotická rakovina začíná obvykle růstem nádoru na jedné hlasivce. Později se rozšíří na druhou, a roste tak do hloubky i do okolí po ploše. Metastazuje obvykle později. Supraglotická forma se šíří z příklopky hrtanu.

V Evropě je přibližně 5–7% zastoupení rakoviny hrtanu ze všech rakovin.
Nejčastěji u mužů, a to hlavně po 50. roce života

Invazivně se dostává do jazyka a blízkých částí hltanu. Šíření je obvykle po obou stranách lymfatických uzlin. V současnosti převažují právě tyto supraglotické formy karcinomu. U supraglotických nádorů přicházejí pacienti k lékaři se zvětšenými lymfatickými uzlinami. Tento nádor se poměrně dost zvětšuje, a tak je jeho odstranění a léčba těžší.

Infraglotická rakovina je z hlediska léčby nejproblematičtější. Je to proto, že v tomto případě dochází k metastazování poměrně rychle. Zároveň nádor roste i směrem do průdušnice a také směrem nahoru k hlasivkovému vazivu.

Pojmenování umístění je tedy podle toho, kde se nádor nachází:

• na hlasivkách (glotická forma)
• nad hlasivkami (supraglotická forma)
• pod hlasivkami (subglotická či infraglotická forma)

Tabulka znázorňuje přibližné zastoupení nádorových forem

U kuřáků je 20x vyšší úmrtnost na rakovinu hrtanu než u nekuřáků.

Může vzniknout i na základě fyzikálních, chemických i biologických faktorů. Například supraglotická forma rakoviny má poměrně častou souvislost i s alkoholismem. Méně často vzniká na základě vystavení různému záření. Vznik tohoto druhu rakoviny podmiňuje i virová infekce. Rizikovým faktorem jsou i různá tučná jídla nebo konzervanty.

Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny hrtanu patří:

• kouření
• alkohol, zejména koncentrovaný
• nejhorší je kombinace alkoholismu a kouření
• kontaminace těžkými kovy, jako je například nikl, uran a azbest
• virus HPV
• genetická predispozice
• malnutrice (podvýživa)

U lidí mladších 50 let je nejčastější příčinou rakoviny hrdla právě sexuální styk. A to hlavně pro časté střídání sexuálních partnerů a praktikování orálního sexu. Příčinou je přenos HPV (lidského papilomaviru). Týká se to hlavně kmenů HPV 16 a 18. Typy HPV 6 a 11 jsou příčinou benigních tumorů.

Nádorová onemocnění rakovinového typu se projevují i ​​hubnutím a zvýšenou tělesnou teplotou bez zjevné příčiny. Protože hrtan slouží k dýchání a také k příjmu potravy, je typický někdy i pocit dušení, vykašlávání krve nebo krvácení z ústní dutiny.

Někdy se vyskytuje i nadměrné pocení. Bolest může vystřelovat, například do ucha. Nebezpečí vyplývá i z toho, že nádorové onemocnění je dlouho němé, tedy že se neprojevuje. Teprve v pozdějším stádiu může zapříčinit překážku, a tím i pocit cizího tělesa v hrdle či dušení.

Klinicky němou formou probíhá hlavně podhlasivkový typ (subglotický). Delší dobu probíhá asymptomaticky i supraglotická forma nádoru.

Mezi hlavní projevy rakoviny hrtanu patří:

• chrapot (je časným projevem při postižení hlasivek)
• pocit cizího tělesa v hrdle
• bolest v krku
• dýchavičnost neboli dušnost
• zhoršené polykání, tedy dysfagie
• kašel
• vykašlávání krve
• hubnutí

Nutnost ORL vyšetření je při chrapotu, který trvá déle než 21 dní.
Důvodem je, že chrapot je nejčastějším časným projevem hlasivkového nádoru.

Tabulka znázorňuje přibližné procento výskytu projevů rakoviny hrtanu

Důležité je, aby tyto symptomy nezůstaly přehlédnuté, a to zejména tehdy, pokud se vyskytují intenzivně nebo delší dobu.

Za pomoci biopsie je možné určit typ nádoru. Také se používají zobrazovací vyšetření jako RTG, CT a magnetická rezonance. Ultrazvukem se zkoumá stav lymfatických uzlin. Některé ambulance mají k dispozici i autofluorescenci, která zjistí přítomnost rakoviny v tkáních. PET/CT je kombinace CT a pozitronové emisní tomografie. Využívá se radiační záření radiofarmaka.

Supraglotická rakovina se šíří z hrtanové příklopky (epiglottis). Na rozdíl od glotické formy, která začíná na jedné hlasivce a postupně přechází dále. I tato forma však metastazuje později.

Nejagresivnější formou, která má tím pádem i nejtěžší léčbu, je infraglotická rakovina. Metastazuje velmi rychle, a to směrem nahoru i dolů. Nevýhodou u tohoto typu je to, že delší dobu probíhá asymptomaticky. Subglotická forma je ovšem nejvzácnější.

Podle velikosti a rozsahu nádorového bujení se přidružují i jiné příznaky. Jsou to například problémy při polykání, přetrvávající bolest v krku a také zhoršení bolesti při polykání. Překážka může vytvářet pocit cizího tělesa v krku.

Pokud se zúží prostor pro vdechování vzduchu, nastupuje samozřejmě dušnost. Méně často se vyskytuje krvácení z dýchacích cest či vykašlávání krve. Tento příznak je nicméně závažný a může končit smrtí.

Metastazování při rakovině hrtanu probíhá nejčastěji do regionálních lymfatických uzlin. Při subglotické formě je to i do uzlin, které se nacházejí v okolí průdušnice. Metastazování do vzdálenějších částí probíhá hlavně do plic.