Ženská neplodnost: Co to znamená a co je její příčinou? + Diagnostika

Ženská neplodnost je onemocnění, při kterém žena nemůže počít a úspěšně donosit dítě.

Přibližně 10 % žen trpí některou z forem neplodnosti.

Neplodností trpí 60–80 milionů lidí na celém světě. Polovina z nich zůstává po celý život bezdětná.

Celosvětově je 35 % případů mužských, 50 % ženských, 5 % je způsobeno párovou kompatibilitou a 10 % je neznámého původu.

Neplodnost je téma, které se týká nejednoho páru toužícího po dítěti. Toto téma s sebou přináší mnoho negativních emocí ovlivňujících psychiku a zdraví jedince. V poslední době je neplodnost na vzestupu. Za neplodnost se považuje stav, kdy k početí nedošlo ani po roce nechráněného pohlavního styku.

Neplodnost u žen je multifaktoriální. První problémy s klesající plodností se obvykle objevují po 35. roce věku. Po 40. roce věku již plodnost klesá poměrně výrazně.

Neplodnost může mít několik podob.

Primární neplodnost je charakterizována stavem, kdy pár měl nechráněný pohlavní styk alespoň dvakrát týdně a po roce se mu nepodařilo počít dítě.

Sekundární neplodnost je stejný stav, ale pár již v minulosti dítě počal.

Oplodnění probíhá správně, pokud reprodukční systém funguje správně.

Jak dochází k oplodnění?

• K oplodnění dochází při pohlavním styku, a to splynutím mužských a ženských pohlavních buněk.
• Zdravý vaječník uvolňuje zralé vajíčko během ovulace.
• Uvolněné vajíčko je vtaženo trychtýřovitým otvorem do vejcovodu.
• Spermie projdou sliznicí dělohy do vaječníku, kde se setkají s vajíčkem a čekají na oplodnění.
• Po oplodnění vajíčko pokračuje v cestě vejcovodem do dělohy.
• Oplodněné vajíčko se uchytí na děložní sliznici, kde se uhnízdí a roste.

Více informací se dočtete v článku:
Jak dochází k oplodnění vajíčka a jak dlouho trvá jeho uhnízdění?

Plodnost závisí na pravidelném vzniku zralého vajíčka, na jeho cestě z vaječníku do dělohy a na připravenosti děložní sliznice.

Neplodnost je definována jako pár, který nezplodil potomka při nechráněném pohlavním styku do jednoho roku. Pokud je ženě 35 let a více, neplodnost je možné diagnostikovat už po 6 měsících.

Neplodnost představuje velkou psychickou zátěž. Je jednou z nejbolestivějších životních zkušeností.

Mnoho žen prožívá neplodnost plnou smutku a depresí a mateřství vnímá jako cíl svého života. U mužů je neplodnost spojena spíše s pocity zklamání. Je to stresující situace pro oba partnery.

Zjištění neplodnosti s sebou přináší pocity viny, sebeobviňování za minulé sexuální chování, jako jsou potraty a pohlavní choroby. Po opakované a neúspěšné léčbě se často objevuje popírání, hněv, deprese. Později páry začnou uvažovat o alternativách, jako je umělé oplodnění, adopce nebo život bez dítěte.

Existuje mnoho příčin ženské neplodnosti. Někdy je obtížné určit přesnou příčinu. Některé páry mají dokonce nevysvětlitelnou neplodnost.

Mezi nejčastější příčiny neplodnosti patří

• Poruchy ovulace - 25 %
• Endometrióza - 15 %
• Pánevní srůsty - 12 %
• Neprůchodnost vejcovodů - 11 %
• Jiné abnormality vejcovodů/dělohy - 11 %
• Hyperprolaktinémie - 7 %

Porucha ovulace

K poruše ovulace dochází, když se z vaječníku neuvolní vajíčko.

Vyskytuje se při hormonální nerovnováze, po poruše příjmu potravy, zneužívání návykových látek, onemocnění štítné žlázy, stresu nebo nádorech hypofýzy.

Normální ovulace závisí na přesném načasování a souhře hypotalamu, hypofýzy a vaječníku. Pokud hypotalamus nebo hypofýza dostatečně nestimulují vaječník, k uvolnění vajíčka nedojde.

U narušeného vaječníku může být hormonální stimulace správná, ale vaječník nereaguje. Normálnímu průběhu ovulace brání chemoterapie, alkoholismus a kouření. Někdy je problémem předčasný nástup menopauzy.

Může být také problém s počtem a kvalitou vajíček.

Ženy se rodí již se všemi vajíčky, která se vyvinula ještě během nitroděložního vývoje. Některým ženám vajíčka dojdou. Často k tomu dochází ještě před menopauzou.

Postižená vajíčka mají nesprávný počet chromozomů. Taková vajíčka nejsou schopna oplodnění nebo není možnost, aby se z nich vyvinul zdravý plod. Takové postižení vaječníků je obvykle náhodné, ale s přibývajícím věkem ženy je častější.

Syndrom polycystických vaječníků - PCOS.

Způsobuje hormonální nerovnováhu. Často je spojen s obezitou, abnormálním ochlupením, akné a je jednou z častých příčin ženské neplodnosti.

Primární ovariální nedostatečnost je obvykle způsobena předčasnou ztrátou vajíček nebo autoimunitní reakcí v důsledku genetiky, ale také po překonání rakoviny s následnou chemoterapií.

Problémy s dělohou

Do této skupiny patří výskyt polypů (výrůstků na sliznici dělohy), myomů (nezhoubných nádorů), srůstů nacházejících se uvnitř dělohy, cyst, které jsou v děloze běžné. Tyto patologie mohou svým růstem blokovat vejcovody nebo způsobovat poruchy implantace oplodněného vajíčka.

Porucha dělohy může být vrozená, například přepážka. V takovém případě je v děloze překážka, jejíž příčinou je často rozštěpená děloha. Může se jednat také o další poruchy tvaru dělohy.

Porucha děložního čípku způsobená dědičnou vadou nebo poškozením děložního čípku.

V některých případech hlen děložního hrdla neprodukuje typ hlenu, který umožňuje pohyb spermií děložním hrdlem. Brání tak spermiím v pohybu do dělohy a k uvolněnému vajíčku a jeho následnému oplodnění.

Porucha vejcovodů

Infekce probíhající v pánevní oblasti mohou způsobit zjizvení až slepení vejcovodů. V takovém případě je narušena jejich průchodnost. Problémy s vejcovody se často objevují po pánevních zánětlivých onemocněních způsobených pohlavně přenosnými chorobami, jako jsou chlamydie a kapavka.

Vejcovody mohou být částečně nebo úplně slepené. Při částečném slepení je vejcovod průchodný pro spermie, ale ne pro velikost vajíčka. V takovém případě často dochází k mimoděložnímu oplodnění.

Poruchy hypotalamu

Hypotalamická dysfunkce. Hypotalamus produkuje hormony FSH (folikuly stimulující hormon) a LH (luteinizační hormon), které jsou zodpovědné za podporu ovulace. Při velkém stresu, obezitě nebo naopak podváze může dojít k narušení produkce těchto hormonů, a tím k narušení ovulace.

Častým příznakem je narušení cyklu nebo dokonce absence menstruace.

Hyperprolaktinémie

Nadměrné množství prolaktinu v těle ženy může být způsobeno hypofýzou. Nadměrná produkce prolaktinu snižuje produkci hormonu estrogenu a to způsobuje neplodnost.

Vrozená neplodnost označuje stav, kdy není možnost otěhotnět z důvodu vrozené poruchy. Dochází k tomu například u Turnerova syndromu, kdy ženě chybí jeden chromozom X, a tím je omezena činnost pohlavních žláz.

Příčiny, které zvyšují a způsobují neplodnost

• Zdravotní stav, životní styl a věk ženy
• Věk ženy snižuje možnost otěhotnění a stává se častým faktorem neplodnosti. Ohroženými se stávají ženy starší 35 let. Snižuje se u nich počet vajíček, více vajíček má abnormální počet chromozomů a jsou vystaveny zvýšenému riziku zdravotních problémů.
• Hormonální poruchy, které brání ovulaci (onemocnění žláz s vnitřní sekrecí)
• Abnormální menstruační cyklus
• Obezita
• Podváha
• Extrémní cvičení a z toho vyplývající omezené množství podkožního tuku
• Endometrióza může zabránit uhnízdění vajíčka nebo svým růstem zablokovat vejcovody
• Autoimunitní onemocnění ženy, kdy se tvoří protilátky například proti spermiím, vajíčkům nebo embryím
• Pohlavně přenosné choroby
• Zneužívání návykových látek
• Kouření
• Ženy po mimoděložním těhotenství

Prevence

Na prvním místě by měla být prevence vzniku onemocnění, jakéhokoli zdravotního problému. A právě životní styl má důležité místo.

Opatření, která mají určitý vliv, jsou následující:

• Udržování zdravé hmotnosti. Přiměřený pohyb a fyzická aktivita. Náročné cvičení více než 5 hodin týdně snižuje ovulaci.
• Přestat kouřit. Kouření má nepříznivý vliv na plodnost i zdraví.
• Nepít alkohol. Nadměrné užívání alkoholu snižuje plodnost.
• Zdravý životní styl a vyhýbání se stresu. Stres má také velmi nepříznivý vliv na plodnost.

Hlavním příznakem je snaha o početí po nechráněném pohlavním styku po dobu delší než jeden rok a více než půl roku po 35. roce věku.

Sekundární neplodnost je stav, kdy pár již v minulosti společně zplodil potomky.

Primární neplodnost je stav, kdy pár nebyl nikdy schopen počít dítě.

U žen je často spojena s poruchou menstruačního cyklu. Menstruační krvácení chybí, je nepravidelné nebo je cyklus příliš dlouhý (více než 35 dní) nebo krátký (méně než 21 dní). Tyto příznaky mohou znamenat, že nemáte ovulaci.

V některých případech se nemusí vyskytnout žádné příznaky ani symptomy.

Neplodnost však často vede ke změnám a poruchám nálady, případně k depresi. Celkový psychický dopad na ženu a pár je poměrně velký.

Pro správnou diagnózu je nutné navštívit gynekologa, který provede řadu vyšetření, aby zjistil gynekologické příčiny a vyšetřil další orgány a systémy ovlivňující plodnost ženy.

Po neúspěšných pokusech o oplodnění se vás gynekolog zeptá na váš menstruační cyklus, zda je normální, pravidelný, bolestivý, na minulá těhotenství, potraty, pánevní bolesti, vaginální krvácení a výtok.

Zkontrolují se předchozí pánevní infekce nebo předchozí sexuálně přenosné choroby.

Další velmi důležitou otázkou je, jak dlouho se partneři snaží o početí a jak často měli nechráněný pohlavní styk.

Na základě zodpovězených otázek následuje sled série vyšetření.

Ovulační vyšetření

Metoda měření bazální teploty je považována za příliš zdlouhavou a ne zcela spolehlivou.

Při odběru krve se 21. den cyklu zjišťuje hodnota hormonu progesteronu.

Při ultrazvukové folikulometrii se sleduje a hodnotí růst folikulu. Lze jej zjistit již 7. den cyklu. Jeho růst by měl být přibližně 2 mm za den. Při velikosti 17–25 mm dochází k ovulaci.

Dalším vyšetřením je mikroabraze endometria. Při ní se odebírá vzorek sliznice dělohy v době ovulace a hodnotí se připravenost sliznice dělohy pro uhnízdění oplodněného vajíčka.

Stanovení LH luteinizačního hormonu jako ukazatele ovulace se provádí pomocí proužku moči. Ovulace nastává 32–36 hodin po dosažení maximální hladiny LH.

Provádějí se krevní testy na HIV a hepatitidu B a C a také screening na syfilis a další sexuálně přenosné choroby.

Hormonální testy zahrnují vyšetření hladiny hormonů v krvi

• Folikulostimulační hormon (FSH) ukáže stav plodnosti. Odběr se provádí 3. den cyklu. Hodnoty by neměly překročit 10 mlU/ml. Pokud je překročí, pak je vysoká pravděpodobnost skrytého ovariálního selhání. Ovulace je u těchto žen možná, ale pravděpodobnost oplodnění je nízká. Při nižší hodnotě se očekává nižší počet folikulů a zhoršení jejich kvality.
• Estradiol E2 je hormon produkovaný vaječníky. Odběr se provádí 3. den cyklu v kombinaci s odběrem FSH ke zjištění ovulace, diagnostice neplodnosti, poruch menstruačního cyklu a nástupu menopauzy.
• Luteinizační hormon LH podporuje produkci progesteronu a testosteronu, podporuje tvorbu žlutého tělíska i ovulaci. Společně s FSH je LH nezbytný pro vývoj folikulů. Odběr se provádí za účelem zjištění ovulace, diagnostiky neplodnosti, poruch menstruačního cyklu. Je důležitý pro diagnostiku polycystických vaječníků.
• Prolaktin je hormon hypofýzy. Odebírá se k posouzení poruch menstruačního cyklu, ke zjištění snížené funkce vaječníků, k diagnostice neplodnosti a k vyloučení hyperprolaktinemie.

Rentgenový hysterosalpingogram (HSG). Výhodou je, že se současně vyšetřuje děloha a vejcovody. Během vyšetření se do děložního hrdla vstříkne kontrastní látka, která projde dělohou do vejcovodu. Následně se provede rentgenový snímek, který určí průchodnost vaječníků a tvar dělohy.

Laparoskopie je indikována, pokud žena prodělala pánevní zánětlivé onemocnění, bolesti v pánvi, mimoděložní těhotenství v anamnéze nebo operaci pánve.

Laparoskop s kamerou se zavádí malým řezem poblíž pupku a pozoruje se zevní část dělohy, vaječníky a vejcovody. Posuzuje se přítomnost změn, srůstů nebo přítomnost endometriózy. Může být patrné rozšíření nebo zúžení vejcovodů. V případě cyst nebo ucpání vaječníku endometriózou se chirurgicky odstraní srůsty a odblokování uzávěru, cysty se odstraní.

Hysteroskopie se provádí přes děložní hrdlo. Přes pochvu se zavede hysteroskop, který se používá k odstranění polypů a nádorů na sliznici dělohy a otevření zablokovaných vejcovodů.

Téměř při každém vyšetření dělohy a vaječníků se provádí transvaginální ultrazvuk.

Sonohysterogram s fyziologickým roztokem (SIS) je speciální vyšetření pomocí ultrazvuku k posouzení stavu vnitřku dělohy. Toto vyšetření se provádí při podezření na abnormality dělohy a těsně před IVF.

Imunologické vyšetření. Při tomto vyšetření se u žen hodnotí přítomnost antispermálních protilátek ASA v krvi a cervikálním hlenu, antiovariálních protilátek a antifosfolipidových protilátek, které brání oplodnění.

Genetické vyšetření je indikováno k odhalení předčasného nebo také skrytého selhání vaječníků, idiopatické sterility, při opakovaném a neúspěšném IVF a při obvyklých potratech.

Ženská sterilita může mít podle vyvolávajících příčin různý průběh.

V některých případech se jedná o vrozený problém, jindy je problém vyvolán jiným onemocněním nebo po náročné operaci.

Obvykle se neplodnost projeví až po neúspěšném oplodnění. V mnoha případech žena do té doby ani nevěděla, že má nějaké problémy s plodností, protože neměla žádné příznaky.