Jak na horké počasí? 9 tipů: Připravte se s námi a nepodlehněte

Horké počasí si užíváme zejména ve spojení s dovolenou a relaxem u vody. Pracovní tempo ani život seniorů neobohatí, naopak je rizikem zhoršení zdravotního stavu. Uchránit musíme také děti.

Počasí útočí vysokými teplotami.
Jak se s ním vypořádat bez újmy na zdraví?

Lidský organismus potřebuje teplo, které si udržuje na základě termoregulace. Vztah vnitřního a vnějšího prostředí pracuje na rovnováze, která se během vysokých teplot na teploměrech udržuje obtížněji.

Naše tělo si s vnějším prostředím vyměňuje různé informace či energii. A tento vztah se uplatňuje i s okolní teplotou.

Organismus si teplo dokáže vyrobit. V zimě se zahřejeme, více se oblékneme, přitopíme si v obydlích.

Během letních veder se méně oblékáme a více potíme. Případně použijeme klimatizaci.

Víte, jak probíhá výměna tepla s prostředím?

Výměna tepla mezi organismem a okolím probíhá na základě různých forem.

1. Sálání tepla

Označuje se také jako radiace.

Prostřednictvím infračerveného záření se přesouvá z předmětu na předmět. A to bez potřeby doteku.

Tímto způsobem lidské tělo dokáže předat až 60 % tepla.

Množství odevzdané a přijaté teploty závisí na různých vlastnostech prostředí a okolních předmětech, jako je například teplota, vlhkost či rychlost proudění vzduchu.

2. Vedení

Jinak také kondukce.

Při vedení je nutný dotek dvou předmětů. Teplo se převádí z místa s vyšší teplotou na místo s nižší teplotou. Míru přenosu ovlivňuje také tepelná vodivost.

V organismu je dobrým vodičem tepla krev, naopak izolantem je tuková tkáň.

Vzduch v okolí pokožky působí jako izolant.
Za normálních podmínek dochází ke ztrátě zhruba 15 % tepla.

Situace se nicméně mění...

Nejvyšší míra vedení tepla nastává ve vodě a ve vlhkém prostředí. V tomto případě se jedná až o 65 % tepelné ztráty.

3. Proudění

= konvekce.

Způsobuje ji pohyb molekul, přičemž úzce souvisí s vedením tepla. Tento princip výměny tepla využíváme při použití ventilátoru a klimatizace.

Přibližný rozsah ztráty tepla 15 %.

4. Odpařování

Evaporace = vypařování vody.

Voda se do okolí předává prostřednictvím pokožky, a to bez regulace organismu. Za běžných podmínek se takto do okolí vyloučí přibližně 600 mililitrů tekutiny.

+

Kůže obsahuje potní žlázy, kterými se vylučuje pot. Pocením se zvyšuje výdej tepla do okolí. Známe to hlavně během zátěže. Také v případě vysoké tělesné teploty a za horkého počasí.

Potní žlázy dokáží vyprodukovat až 1,3–2 litry potu.
Při 100% relativní vlhkosti prostředí se zastaví odvádění tepla.
1 litr potu = 2000 kJ energie tepla.

Jiným příkladem je předávání tepla do vodní páry, při vydechování.

Dýchněte na sklo či zrcadlo. Co se stane? Orosí se.

Tímto mechanismem umíme předat přibližně 30 % tepla.

Termoregulace lidského organismu

Regulace tepla má centrum v hypotalamu, což je část mozku. Důležitá je rovnováha mezi ztrátou a produkcí tepla. Ta je významná při celkové homeostáze neboli stálosti vnitřního prostředí.

Tělesná teplota měřená:

• v ústech = 35-37,5 °C
• v rektu (v konečníku) = více o 0,3-0,5 °C
• pod paží = méně o 0,5 °C

Pomocí termoregulace se tělo snaží uchovat teplotu jádra = 37 °C.
Teplota jádra = teplota hlubokých tkání (orgány hrudníku, břišní dutiny a lebky)
Teplota povrchu se mění na základě vlastností okolí.

Při produkci tepla se využívá:

1. bazální metabolismus buněk
2. svalová práce, známe třes těla, svalů
3. hormonální regulace, stresová reakce
4. metabolismus a trávení + pocit hladu

Hlavním producentem tepla jsou játra, srdce, svaly a mozek.

Zvýšení tělesné teploty se organismus snaží regulovat rozšířením cév, odpařováním při dýchání, pocením a omezením produkce tepla.

Při snížení tělesné teploty dochází ke stažení cév, teplo se produkuje třesem svalů, husí kůží – piloerekcí, hormonálně, chemicky a také metabolismem.

A co extrémní teploty?

Lidský organismus dokáže jistou dobu udržet stálou teplotu tělesného jádra v podmínkách okolního prostředí o teplotě přibližně 12–54 °C.

Vysoká teplota

= hypertermie.

V organismu se kumuluje, hromadí nadbytek tepla. To se nestačí předávat.

Tolerance je do 39 °C tělesné teploty.
Nad 40 °C hrozí selhání srdečně-cévního systému, nízký krevní tlak a bezvědomí.
Hranice přežití se uvádí jako 43 °C.

Tělo se snaží kombinací regulačních mechanismů předat teplo.

Snižuje se:

• fyzická aktivita
• svalový tonus – napětí svalů
• chuť k jídlu
• vylučování hormonů štítné žlázy a nadledvin
• roztahují se cévy
• zvyšuje se pocení
• zrychluje se dýchání a vypařování páry

Plus.

Člověk se aktivně snaží přizpůsobit. Příkladem je oblékání se do lehkého oděvu.

Rizika vysokých teplot

Hypertermie se navenek projeví pocením. Není to ale všechno. Srdce zvyšuje svoji práci a minutový objem, roztahují se cévy.

Při nadměrném pocení se tělo zbaví tekutin a minerálů, elektrolytů.

Následně vzniká dehydratace, snižuje se krevní tlak. A spolu jsou významným faktorem rozvoje kolapsu.

Při dehydrataci a nízkém krevním tlaku dochází ke snížení prokrvení kůže = problém.

Tělo není schopno předávat teplo kůží.

Rizikem je selhání ledvin. Příliš vysoké teploty jsou také rizikem poruchy homeostázy a narušení činnosti mozku.

Příznakem hypertermie bude:

• červená horká kůže
• nejprve vlhká, zpocená
• později suchá kůže – pozdní příznak přehřátí
• pocit na zvracení až zvracení
• bolest hlavy
• slabost
• snížená tolerance změny polohy, nejdříve z lehu či sedu do stoje
• nízký krevní tlak
• kolaps
• zrychlený puls a dech
• snížení až zastavení močení
• pro narušení funkce mozku
  • změny psychiky, zmatenost, dezorientace, halucinace, delirium
  • křeče těla
  • porucha vědomí, bezvědomí

Znáte úpal a úžeh? Co je to tepelný úraz...

Tepelný úraz vzniká následkem nahromadění nadbytečného tepla v lidském organismu.

Vzniká následkem pobytu v prostředí s vysokou teplotou. Teplo se hromadí, organismus ho není schopen předat. Je narušena termoregulace.

Působení nadměrného tepla z prostředí = úpal.

Druhou formou je úžeh nebo také sluneční úpal.

Tento pojem je mezi neodbornou veřejností často nepřesně zaměňován za tepelný úpal.

Nicméně...

Úžeh vzniká následkem přímého působení slunečního záření na oblast hlavy a šíje. Přehřívá se mozek a tím i termoregulační centrum.

Více informací se dozvíte v magazínovém článku: 
Úžeh, úpal - léto, slunce, teplo, voda a naše zdraví

Pozor na rizikovou skupinu lidí!

U této skupiny lidí je třeba myslet na to, že potíže mohou nastoupit dříve a při nižší dávce tepla.

Vyšší riziko komplikací závisí i na již přítomných onemocněních, jako je tomu například u seniorů. Naopak u malých dětí není termoregulační centrum plně vyvinuto a může se chovat jinak než v dospělosti.

Rizikové skupiny a faktory:

1. děti
2. senioři
3. těhotné ženy
4. dehydratovaní lidé
5. lidé s horečkou
6. při srdečně-cévních onemocněních
7. při poruše pocení a regulaci vylučování minerálů
8. při nadměrné fyzické aktivitě
9. při užívání některých léků
10. při zneužívání drog a alkoholu

Nezapomeňte:
Děti v autě v žádném případě nenechávejte!!!

I klimatizované auto se po vypnutí motoru za pár minut přemění na kamna.
V takovém horku nemůže zůstat žádný živý organismus!
Hrozí závažné přehřátí organismu a usmrcení.

Jak si můžeme pomoci při vysokých teplotách, kterými na nás útočí horké letní počasí?

Otázka, která nás nutí využívat všech dostupných metod ochlazení těla, vzduchu a prostředí.

1. Klimatizace = dobrý pomocník, ale špatný nepřítel

Vysoká teplota nás nutí do používání klimatizací v dopravních prostředcích, domácnostech a na pracovištích.

Ventilátor už nestačí, je třeba klimatizaci. Toto řešení ale není vždy nejzdravější.

Klimatizace má vliv na naše zdraví. A ten negativní hlavně při porušení určitých zásad používání.

Určitě jste již slyšeli o příliš vysokém teplotním rozdílu venku a v klimatizovaném prostředí. Příkladem je auto, autobus, ale i přebíhání mezi kanceláří a vnějším prostředím.

Studený vzduch by neměl foukat přímo na tělo. Rizikem jsou bolesti hlavy, svalů, krku a záněty kloubů. Naučte se používat klimatizaci správně.

2. Oblečení a obuv

Na horký den se vyzbrojíme vhodným oblečením.

A tím se myslí na vzdušný a lehký oděv, volné kalhoty, šaty, trička, košile, halenky.

Materiál vhodný k nošení během léta je hedvábí, bavlna či len. Dobrým příkladem je také bambus, konopí, ale i různorodé kombinované materiály, také nová vlákna, která odvádějí pot a neudržují pokožku vlhkou.

Nevhodné jsou umělé a těsné šaty.

Je nutné myslet i na vhodnou barvu. A to jsou světlé, bledé odstíny.
Mokré zpocené mapy se skryjí v různých vzorech a v letních barvách.

Při zpocení je nutno kus oděvu vyměnit.

Velice důležité je chránit hlavu před přímým sluncem. Mozek je při zvýšení teploty citlivý.

Ochranu potřebují také naše oči. Vyberte sluneční brýle s přítomností UV filtru.

A co obuv?

Obuv by měla být také vzdušná.
Ne uzavřená a neprodyšná.
Nohy se pak paří a zde je prostor pro vznik plísňových onemocnění.

= sandály, řemínkové boty, plátěné tenisky a jim podobné.

Problémem je pracovní obuv, která je častokrát určena z bezpečnostních důvodů.

3. Opalování a ukrývání se před sluncem

Vyhřívání se na slunci samozřejmě patří k létu. Hlavně k ženské pokožce, ale ani muži nezaostávají.

Slunce je zapotřebí i pro tvorbu vitamínu D.

K tomu ovšem postačí pár minut celotělového opalování.

Na zbytek času je třeba na tělo natřít opalovací krém, a to s pořádným faktorem. Ochranný faktor 50 a 50+ pro děti a seniory. Pomůže ochrana pokožky vzdušným oděvem a přikrývkou hlavy.

Udělejte si podrobný přehled, informace naleznete v článku: 
Krásně opálená pokožka a naše zdraví
+
Jaký opalovací krém je pro vás ten pravý?

Pro starší lidi a děti to platí dvojnásobně. Případně je dobré přejít mimo přímé slunce do stínu či do příbytku.

Všeobecně známé je i doporučení nevyjít na slunce od poledních hodin do odpoledne. Přesný čas není tak rozhodující jako síla slunečního záření.

Příliš dlouhou dobu na slunci = problém (úžeh).

4. Tekutiny

Na správný pitný režim jsme upozorňováni neustále. A během horkých letních dnů to platí dvojnásob.

Není potřeba 2x více vody než normálně, ale o něco víc určitě. Z nedostatku vody hrozí dehydratace, snížení krevního tlaku. Což spolu vede ke ztrátě vědomí, tedy ke kolapsu.

Dehydratace je riziková i pro poruchu funkce mozku, ledvin a samozřejmě i srdečně-cévního systému.

Také v této souvislosti se zdůrazňuje zvýšené riziko u dětí a seniorů.

Ztráta tekutin za běžných podmínek u dospělého:

• 800–1400 ml tekutin močí
• 600–800 ml při dýchání
• 500 ml pocením a kůží – při zátěži se zvyšuje na 1500–2000 ml
• 100 ml stolicí

A během letního horka je to ještě více.

Denní potřeba vody podle věku

Jako příklad:

70 kg hmotnosti = 1400–3150 ml tekutin.

Za běžných podmínek postačuje přibližně 2,5 litru za den. Během horkých dnů se ovšem potřeba navyšuje.

Pozor...

Lepší je pít v menších množstvích, ale často. 
Na příjem tekutin si musí dát pozor lidé léčení se srdcem či ledvinami.
U nich stanoví potřebné množství praktický lékař.

Jak zjistím, že jsem málo pil?

Nedostatek tekutin mi ukáže i množství a barva moči. A to ještě předtím, než se přidruží nějaké potíže.

Málo tmavé moči = málo tekutin.
Dostatek tekutin = světlá moč a přiměřené močení.

Pocit žízně přichází pozdě. Uvádí se, že pocit žízně by se neměl dostavit. V létě to může být problém, který zná většina.

Proto je lepší předpokládat a určitou zásobu vody vzít s sebou.

Opět pamatujte význam u dětí, těhotných či seniorů.
Většinou na vodu zapomínají.
A to i na teplo, když spěchají do knihovny, obchodu nebo na procházku po městě v největším horku.

+

Spousta tekutin = problém

Ani nadbytek vody neprospívá. Může způsobit otravu vodou.

Ano, přesně tak. Otravu vodou.

V této souvislosti se uvádí fakt, že tělo je za jeden den schopno přijmout maximálně 15 litrů vody. Tato hodnota je nicméně individuální. U někoho to může být pouhých 10 litrů.

Příznakem otravy vodou bude:

• bolest hlavy
• zvracení
• dezorientace, zmatenost
• vysoký nitrolební tlak
• otok mozku
• porucha vědomí až kóma
• při neléčení až smrt

Co můžu pít?

Ptáte se:

Jaké tekutiny jsou vhodné a naopak nevhodné?

Vhodné tekutiny jsou:

• pramenitá – čistá voda
• balená voda pro kojence
• filtrovaná voda
• balená stolní voda
• minerální vody, ale s nižší mineralizací
• ovocné čaje
• bylinné čaje
• želený čaj
• roibos čaj
• čerstvé ovocné a zeleninové šťávy ředěné vodou
• meloun (není tekutina, ale má vysoký obsah vody)

Káva a černý čaj působí močopudně.
Nepatří do skupiny nevhodných.
Ale nezapomínejte na skleničku nealko tekutiny.

Nevhodné tekutiny:

1. alkohol – absolutně nevhodná tekutina
2. slazené nápoje
3. kolové nápoje
4. slazené minerálky
5. energetické nápoje
6. nektar

Pivo je dobré k uhašení žízně.
Ale pouze během jeho pití.
Po vlití do organismu s sebou stáhne i poslední kapky vody.
Jeho účinek je silně močopudný.

Uvádí se, že 1,5 litru piva může vytvořit až 2,5 litru moči.
=
Litr tekutin chybí.

5. Strava

Podobně jako tekutiny i strava by měla být více kontrolována. Nemyslí se pouze vzhledem k tělesné hmotnosti.

V teple nám chutná méně. A proto nám více vyhovují lehká jídla.

V úvodu jsme uvedli, že v teple se snižuje tvorba tepla metabolismem a omezuje se chuť k jídlu.

Takže to má smysl.
Hodně jídla = hodně energie.
Hodně energie = hodně tepla.

Jak se vyznat v tom, co je během léta dobré a co ne?

Obecně se mluví o lehkých potravinách. Zastupuje je zejména ovoce a zelenina (a teď můžeme zmínit meloun).

Potraviny pro horké dny:

• meloun
• dýně
• cuketa
• okurka (i nakrájená do vody)
• rajčata
• paprika
• avokádo
• olivový olej
• něco mezi nápojem a pokrmem = smoothie
• mléčné výrobky a kvalitní bílkoviny
• doplňky stravy, vitamíny, minerály
• a množství jiných

Samozřejmě, pro masožravce i maso.
Spíše ale to libové, drůbeží nebo z králíka a ryb.
Důvodem je jeho nižší energetická hodnota.

Kombinujeme jej se zelenou, červenou, žlutou zeleninou a olivovým olejem.

Za menší porce se vám v horký den odvděčí i váš trávicí trakt.

Středomořská kuchyně je správný směr. Ve světě existuje mnoho různorodých metod stravování a každý člověk se najde v něčem jiném. Je třeba jen přistoupit k nákupu jídla a k jeho přípravě s rozvahou.

Pozor na některé zásady při manipulaci s potravinami

Manipulace a příprava potravin má v létě některé zásady. Jedná se hlavně o maso, mléčné výrobky či vejce.

Důležité je:

1. uskladnění – co nejkratší doba mimo chlad
2. zkrátit čas rozmrazování
3. příprava jídla při dostatečné teplotě a dostatečně dlouho
4. jídlo z vlastní kuchyně
5. na dovolené pozor na pouliční jídla a nápoje
6. hygienické návyky
   1. čisté ruce
   2. čistá pracovní plocha
   3. čisté nádobí

Přečtěte si také články: 
Jak se přenáší salmonelóza a jak se vůči ní bránit?
Letní průjem a nejen zkažené potraviny či chvíle
Jaká je správná dieta při průjmu, zácpě či zvracení?
Rekreanti pozor! Faraonova pomsta není výmyslem

6. Voda zvenku

Výbornou volbou je odcestovat na pláž u moře nebo na koupaliště či jinou vodní plochu, která je k tomu vhodná.

Případně postačí domácí osvěžení. Chladná voda ve sprše či ve vaně přinese alespoň malé ochlazení. S otužováním je třeba začít pomalu a postupně se zlepšovat.

Chladná voda, letní voda, vlažná voda.
Je to individuální.
Pomůže tělu i mysli.

Upozornění:
S hladinou alkoholu v krvi stoupá také míra odvahy.
Toto spojení může být začátkem katastrofy.
Čtěte také článek Alkohol a koupání v horkých letních dnech.

7. Relax v přírodě

Během letních dnů nemůžeme zapomenout ani na aktivní relaxaci.

To znamená, že se budeme pohybovat v přírodě, zajedeme si na turistiku. Na kratší dobu jsou vhodné také městské parky.

Pohybová aktivita nám pomůže načerpat také duševní kondici a zbavit se stresu. Správně bude věnovat dostatek času i spánku, případně si po obědě dopřejte odpolední siestu.

Pohyb v přírodě může znepříjemnit klíště.
I když jejich výskyt v horku klesá.
A je třeba se vyvarovat úrazu. 

8. Počasí, jeho předpověď a lokální změny počasí

Počasí v létě je typické vysokými teplotami. Lepší je alespoň den dopředu vědět, co nás zítra čeká. Podle toho plánujeme různé aktivity.

Počasí na horách se mění, proto je dobře informovat se o místních podmínkách. V létě nejsou neobvyklé ani bouře z horka.

Zajímavé informace naleznete v článku: Bouře a ničivá síla blesku může ohrozit váš život.

Na venkově, v parku a v přírodě bude teplota po 18. hodině pravděpodobně snesitelnější.

Ale...

Ve městě je situace jiná. Celodenní pálení slunce na cesty, budovy, beton a jiné konstrukce si vybírá svoji daň. Teplota neklesá.

Všimněte si teploměru na dálnici.
Teplota ovzduší 35 °C.
Teplota vozovky 55 °C.
Zamysleme se...

9. Jak se správně větrá?

Přes den určitě ne.

Vhodné je větrat hned a časně ráno, když teplota ovzduší ještě nestoupla vysoko.

+

Následně je k tomu vhodná doba až večer, kdy se ovzduší opět ochladí.

Případně si můžete pomoci tak, že na okna zavěsíte navlhčenou plachtu nebo ručník.
To pomůže vzduch alespoň mírně ochladit a zvlhčit.

Větrání by mělo probíhat tak, že otevřete celá okna a nejlépe tak, aby v prostoru vznikl průvan. Tímto způsobem vyměníte za krátkou dobu velké množství vzduchu.

V noci lze nechat otevřená okna na větračky. Jedná se ale o individuální doporučení, někomu může celonoční větrání vadit.

Čtěte také výběr z letní problematiky na jednom místě: 
Léto, slunce, teplo, voda, naše zdraví a úrazy, onemocnění či ostatní typické letní problémy