Hnědé skvrny na kůži se ve formě pih u někoho vyskytují odmala. Známe případy výskytu hyperpigmentace po opalování. Tyto případy neznačí onemocnění. Někdy ale mohou být projevem choroby. Může jít o onemocnění kůže, ale také o onemocnění jiného systému.
Hyperpigmentace (zvýšená pigmentace kůže) je charakteristická zvýšenou produkcí barviva buňkami na kůži. Toto barvivo je dvou typů. První je melanin. Produkují ho speciální kožní buňky a barvivo je hnědočerné barvy.
Hyperpigmentace = kožní plochy, menší či větší, se zvýšeným pigmentem = tmavší skvrny. Často vás zajímá: pozánětlivé hyperpigmentace, tmavá pokožka obličeje, rukou či nohou, stařecké skvrny.
Projevuje se například při opalování.
Projevem nadbytku melaninu jsou také pihy, tedy ephelides. To jsou vlastně ostře ohraničené skvrny. Jejich velikost je do několika milimetrů.
Většími skvrnami se projevuje melasma, odborně chloasma uterinum. Výskyt je dán hormonálním vlivem, většinou v těhotenství. Jejich nejčastější lokalizace je na spáncích a na obličeji. Rovněž jsou ostře ohraničené, jejich barva je žlutohnědá nebo nažloutlá.
Poikilodermia of Civatte se vyskytuje u žen středního věku, a to hlavně na krku.
Podobně je to u slunečních skvrn. Označují se také ne zcela vhodným názvem stařecké skvrny. Vznikají většinou po 40. roku života, a to pro dlouhodobé působení UV paprsků. Jde o drobné, tmavší, ale ploché hyperpigmentace.
Melaninová hyperpigmentace je přítomna i například při Peutz-Jehensově syndromu nebo Bloch-Sulzbergově syndromu, což jsou poměrně vzácné nemoci.
Druhým typem barviva je hemosiderin, který je rezavě hnědé barvy. Toto barvivo má původ v krevním barvivu hemoglobin. Někdy je hyperpigmentace pouze jednoho typu, jindy smíšená.
Zvýšená pigmentace hemosiderinem je častá například při různých cévních onemocněních, například na kotnících nohou při chronické nemoci žilní nedostatečnosti, případně při onemocnění zvýšené krvácivosti s projevy na kůži.
Sekundární hyperpigmentace
Vzniká po jiných onemocněních, zánětech kůže, ale i po úraze a mechanickém poškození kůže. Způsobit ji mohou i chemické látky, ale i fyzikální působení.
Častá je při psoriáze, ekzému nebo atopickém ekzému.
Při různých vyrážkách, při hojení lupénky. I v případě některých onemocnění endokrinního systému je možné jako jeden z příznaků zpozorovat větší pigmentaci pokožky. Objevuje se například při Cushingově syndromu.
Toto onemocnění je charakterizováno zvýšenou tvorbou kortizolu. Kortizol je je hormon, který se vytváří v nadledvinách. V tomto případě nastává hyperpigmentace u žen, které mají jako jeden z příznaků onemocnění zvýšený růst pigmentových chloupků, a to konkrétně na tváři, bradě a horním rtu.
Nadměrným ukládáním železa do tkání ve formě jednoho z pigmentových barviv se projevuje i hemochromatóza. Je to onemocnění, které zapříčiňuje, že hemosiderin, barvivo původně nacházející se v hemoglobinu, se ukládá do buněk a tkání.
Projevuje se typickým zabarvením na kůži. Kromě toho je přítomno při této nemoci i zvětšení jater. Mnohdy lidé, kteří trpí tímto onemocněním, trpí i cukrovkou. Někteří lidé mají i hyperpigmentaci spojivek.
Melanom, který se označuje také jako rakovina kůže, je také nádorové onemocnění vznikající v melanocytech – kožních buňkách produkujících tento typ kožního pigmentu.
Toto onemocnění kůže způsobuje také slunce a nadměrné slunění. V posledních letech rapidně narůstá počet lidí s melanomem. Je to zejména z důvodu nedostatečné ochrany před sluncem, ať už nadměrným opalováním nárazově, nebo nepoužíváním ochranných krémů. Léčba spočívá i v tomto případě v chirurgickém odstranění.
Jiné onemocnění kůže, při kterém je zvýšená pigmentace kůže charakteristická, je bazaliom. To je zhoubný nádor kůže, který postihuje zejména lidi ve vyšším věku, nad 70 let.
Tento nádor se objevuje na kůži, která může být jinak i zdravá. Ve většině případů jde o kůži na obličeji. Nádor je ale poměrně dobře léčitelný, protože se nerozšiřuje do jiných částí těla. Většinou se léčí chirurgickým odstraněním.
Skvrny na kůži vznikají i při onemocněních nebo při exogenním působení, jako jsou:
Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017.
Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby.
Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.