Skolióza u dětí, v dospělosti: Jaké jsou příčiny, příznaky, stupně?

Skolióza je odborný termín pro zakřivení páteře do strany. Jedná se o stav patologického vychýlení. Může být způsobeno vadným držením těla, ale také jinými zdravotními problémy.

Nejčastěji se s tímto pojmem setkáváme v období dospívání a u dětí. Postiženi však mohou být lidé v jakémkoli věku.

Řecky: skolios = křivý, pokřivený.
Galén Claudius roku 130 až 200 n. l. popsal skoliózu jako první deformaci páteře.

Tento typ deformity páteře údajně postihuje přibližně 3 % populace.

Skolióza se vyskytuje i za fyziologických podmínek. Ale pouze do určité míry. Přechodné vychýlení páteře vzniká při jednostranném zatížení, například při nošení nákupní tašky v jedné ruce.

Páteř má fyziologické zakřivení

Páteř je důležitou součástí pohybového a opěrného aparátu lidského těla. To znamená, že má důležitou pohybovou a opěrnou funkci. Kromě toho je významná z hlediska ochrany míchy, která prochází páteřním kanálem.

Páteř se skládá z obratlů. Obratlů je 33 až 34.

Páteř se dělí na několik úseků:

• krční páteř - 7 obratlů = C1 až C7
• hrudní páteř - 12 obratlů = Th1 až Th12
• bederní páteř - 5 obratlů = L1 až L5
• křížová páteř - 5 nebo 6 obratlů = S1 až S5 (S6), dohromady tvoří křížovou kost – os sacrum.
• kostrč - 4 nebo 5 obratlů = Co1 až Co4 (Co5)

V latině se označují jako obratle:
C – vertebrae ecrvicales.
Th – vertebrae htoracicae
L – vertebrae lumbales
S – vertebrae sacrales
Co – vertebrae coccygeae

Od hlavy po pánev tvoří přibližně 35 % délky lidského těla.

Latinský název: Columna vertebralis.

Obratle tvoří páteřní kanál, kterým probíhá mícha (medulla spinalis). Mícha probíhá od hlavy přibližně po druhý bederní obratel – L2.

Páteř je jednotka tvořená obratli. Spolu s meziobratlovými ploténkami (disci intervertebrales), meziobratlovými klouby, vazy a svaly patří k dokonalému funkčnímu celku. Souhra všech struktur a specifický tvar nám zaručují pohyblivost.

Pohyblivost je v každém segmentu jiná.

Největší pohyblivost je v krčním segmentu.
Hrudní páteř je vyztužena žebry, která do jisté míry omezují rozsah pohybu.
Nejmenší rozsah pohybu je v krční páteři.

Křížová část je nepohyblivá. Kostrč má omezenou schopnost pohybu dopředu a dozadu.

Pohyby páteře se dělí na:

1. anteflexe – ohnutí dopředu
2. retroflexe – záklon
3. lateroflexe – předklon
4. rotace – otáčení nebo kroucení
5. krouživé pohyby – jejich kombinace
6. odpružení – důležité také při tlumení nárazů, které zajišťují disky

Páteř je přirozeně (fyziologicky) zakřivená v několika úsecích.

Páteř je přirozeně zakřivená.

Toto osové zakřivení je významné pro podpůrnou i pohybovou funkci. V určitém rozmezí je zakřivení normální = fyziologické.

Označuje se jako lordóza a kyfóza.

A. Lordóza je zakřivení dopředu – krční a bederní. Vrcholí v oblasti C4–C5 na krku a L3–L4 na bedrech.

B. Kyfóza je zakřivení dozadu – hrudní a křížová část. Její vrchol je v hrudní oblasti Th6–Th7.

Střídají se v pořadí:
krční lordóza >
hrudní kyfóza >
bederní lordóza >
křížová kyfóza

Páteř může být postižena řadou onemocnění. Jedním z nich je skolióza.

Skolióza se v určité míře vyskytuje u každého člověka. Nejvíce je patrná v oblasti obratlů Th3–Th5. Přechodně se zvýrazňuje při stoji na jedné noze, ale také při nošení břemene v jedné ruce.

Přečtěte si také:
Hyperlordóza
Hyperkyfóza

Skolióza je...

Podle definice skoliózy jde o stav chorobného zakřivení páteře do strany z pohledu frontální (čelní) roviny, a to o více než 10 stupňů.

Kromě vybočení je přítomna i rotace. Jedná se tedy o trojrozměrnou deformitu páteře.

Existuje několik klasifikací skoliózy. Zohledňují například stranu, rozsah nebo umístění vybočení křivky. Další důležité dělení je podle etiologie, tj. původu skoliózy.

Zakřivení vpravo se klasifikuje jako dextrokonvexní (pravostranné) a vlevo jako sinistrokonvexní zakřivení (levostranné).
Z latinského dexter = pravý a sinister = levý.

V tabulce je uvedena klasifikace podle lokalizace zakřivení

Další forma dělí skoliózu podle rozsahu. V tomto případě se uplatňuje Cobb-Lippmanova klasifikace do 4 základních stupňů.

V tabulce jsou uvedeny 4 stupně skoliózy podle Cobba-Lippmana

V důsledku toho jsou známé také křivky jako kyfoskolióza nebo lordoskolióza. V těchto případech se přidružují také deformity kyfózy a lordózy. Skolióza se nejčastěji vyskytuje společně s kyfózou na úrovni hrudníku.

Hypokyfóza = malé/snížené zakřivení páteře
nebo
hyperkyfóza = nadměrná/přehnaná kyfóza

Na základě věku, ve kterém je porucha zakřivení zjištěna, se hodnotí také jako:

• infantilní – u dětí do 3 let věku
• juvenilní – u dětí ve věku od 3 do 10 let
• adolescentní – u dětí starších 10 let

Existuje také dělení podle přítomných strukturálních změn. Pak hovoříme o strukturální a nestrukturální skolióze.

V případě prvně jmenované je přítomno poškození (deformace) struktury obratle, meziobratlové ploténky a okolních měkkých složek.
Poškození jsou buď závažná, nebo naopak drobná či kompenzační. Závažná poškození jsou vždy strukturální. U drobných a kompenzačních poškození nemusí být přítomny strukturální deformace.

Skolióza neboli zakřivení páteře může být ve tvaru písmene C. V takovém případě se označuje jako skolióza velkého oblouku. Může se také označovat jako skolióza s jedním obloukem. Tato forma je vzácnější.

Dalším případem je skolióza ve tvaru písmene S (kompenzační). Označuje se jako skolióza s dvojitou křivkou. Zakřivení je v hrudní páteři, na přechodu hrudní páteře do krční nebo v bedrech.

Poslední je skolióza s více křivkami. U ní se vyskytuje více křivek, tři nebo dokonce čtyři.

Ptáte se na příčinu skoliózy?

V případě této deformace páteře se uvádějí různé příčiny. Na základě příčin se skolióza rozděluje do různých forem.

V tabulce jsou uvedeny formy skoliózy podle příčiny

Jak je uvedeno v tabulce, příčina skoliózy nemusí být známa. Existují některé rizikové faktory, které zejména v dětství mohou vyvolat vznik deformity páteře.

U skoliózy patří mezi rizikové faktory:

• genetická predispozice
• pohlaví
• častější u dívek v období dospívání
  • možný vliv hormonů
• pohlavní zralost
• výška
• vadné držení těla
• špatné pohybové návyky
• svalová nerovnováha
• rozdílná délka dolních končetin
• sportovní aktivity, zejména jednostranná zátěž
  • tenis
  • golf
• zranění
• hraní na hudební nástroj
• obezita

U dívek je 5 až 10krát vyšší pravděpodobnost, že budou mít skoliózu větší než 30 stupňů.
Děti příliš dlouho sedí a málo se hýbou.

Dnešní moderní doba přináší mnoho výhod, na druhou stranu také nevýhod.
Děti si osvojily sedavý způsob života. Chybí jim pohyb.

Sezení oslabuje svaly zad, břicha, a tím i celého tělesného jádra. To má obecně negativní vliv na pohybový aparát a organismus dítěte.

Dostatek pohybu u dětí podporuje svalovou sílu, rovnováhu, správné držení těla. Proto je důležité vést děti ke zdravému životnímu stylu, ke sportovním aktivitám. Vhodné je plavání, běh, fotbal nebo karate.

Pohybová aktivita má pozitivní vliv na zdravý vývoj dítěte,
nejen na pohybový aparát, ale také na nervový systém a celý organismus.

Kromě pohybu je důležitá racionální strava, která by měla předcházet nadváze a obezitě. Příliš vysoká tělesná hmotnost přispívá ke vzniku problémů s páteří a dalších sekundárních problémů či onemocnění v dospělosti.

Přečtěte si články:
Nadváha a obezita u dětí a mladých lidí
Středomořský typ stravy

Přítomnost příznaků je ovlivněna formou skoliózy, její závažností a rozsahem. U idiopatické skoliózy prvního stupně nemusíme zaznamenat žádnou deformaci páteře. Naopak u II. a vyššího stupně ji již odhalí i laik.

Projevy skoliózy mohou, ale nemusí být na první pohled viditelné. Proto jsou nutné pravidelné prohlídky u lékaře, které tento problém včas odhalí.

Situace se mění v případě sekundární skoliózy.
V tomto případě příznaky závisí na základním nebo přidruženém onemocnění a na tom, zda je postižen jeden nebo více orgánů. Do značné míry tedy záleží na tom, zda se jedná o vrozenou, nebo získanou formu.

Při těžkém vykloubení mohou být narušeny funkce hrudních orgánů, dýchacího nebo kardiovaskulárního systému.

Bolesti páteře nemusí být přítomny vůbec. Dítě proto neupozorní, že má problém. Případně může být přítomna jen s mírnou intenzitou nebo se objevuje po fyzické námaze a při únavě. Objevuje se při delším sezení nebo stání.

A právě kvůli absenci bolesti je nutné věnovat pozornost držení těla, pohybovému stereotypu, páteři a celkovému postoji dítěte.

Rozdíl ve výšce ramen poznáme tak, že jedno rameno je v nižším postavení než druhé. Z tohoto důvodu se může zdát, že jedno rameno je delší než druhé. Hlava je zakloněná.

Při pohledu na záda jsou vidět lopatky. Jedna lopatka je výraznější než druhá.
Trup může být na jedné straně zkrácený, pootočený.

Vytváří se hrb neboli gibbus.

Objevuje se nerovnost v kyčlích, v pánvi. Kyčelní kost je jednostranně vyšší. Tělo se naklání na jednu stranu.

Shrnutí hlavních znaků:

• záklon hlavy
• jedno rameno výše
• jedna paže jakoby delší
• jedna lopatka prodloužená
• záklon trupu
• hrb nebo gibbus a jeho zvýraznění v poloze na zádech
• deformace žeber, hrudního koše
• nerovnost v kyčlích – asymetrie v krční oblasti
• výsledkem je zkrácení jedné končetiny (vyvýšení strany pánve, nikoli zkrácení končetiny)
• náklon těla
• v poloze na zádech zvýraznění zakřivení páteře

Skolióza se nejčastěji objevuje v dětství mezi 10. a 18. rokem života. Většinou postihuje rychle rostoucí a štíhlé dívky. Méně případů je diagnostikováno v pozdějším věku.

Z tohoto důvodu je nutné pravidelné preventivní vyšetření páteře dětským lékařem.

Důležité:
Důležitou roli hrají samozřejmě také rodiče.
Měli by mít přehled o stavu pohybového aparátu dítěte.
Je třeba sledovat:
držení těla, chůzi, pohybové návyky
ze všech stran:
zepředu, zezadu, z boku, také v poloze na zádech.

Nezapomeňte, že páteř může být postižena několika formami deformit a onemocnění.

Deformace páteře podle četnosti:

1. adolescentní idiopatická skolióza
2. vrozená skolióza
3. vrozená kyfóza
4. dětská idiopatická skolióza
5. juvenilní idiopatická skolióza
6. kyfóza u dospívajících a mladých dospělých
7. spondylolýza a spondylolistéza
8. neuromuskulární skolióza
9. deformity u syndromů

Diagnostika vyžaduje odebrání anamnézy a klinické vyšetření. Zkoumá se familiární výskyt a u dívek mimo jiné menarché, tj. nástup první menstruace.

Lékař vyšetřuje páteř, její zakřivení, symetrii ramen, boků, hodnotí anteverzi, případný výskyt hrbu a elevaci lopatek, funkční test páteře.

Hodnotí se hlavní křivka, kompenzační křivka, koncový obratel, vrcholový obratel, orientace křivky, její lokalizace.

Používá se pravítko, vodováha (měření prominence žeber – hrbu nebo gibbu), skoliometr. Screeningové metody, jako je Adamsův test anteverze, posouzení stupně kostní zralosti, měření rotace obratlů, určení kostního věku podle Risserovy zóny a další.

V případě potřeby se doplní neurologické vyšetření. To zahrnuje také EMG, EEG. V některých případech je nutné kardiologické vyšetření (ECHO) a vyšetření vitální kapacity plic a endokrinologické vyšetření.

Ze zobrazovacích metod se volí rentgen. Snímky se pořizují z různých stran a v různých polohách. Následně se hodnotí úhly, např. Cobbův úhel a měření závažnosti zakřivení páteře.
Toto vyšetření může být doplněno CT nebo MRI, které lze použít k posouzení páteřního kanálu a míchy nebo míšních nervů.

Průběh skoliózy závisí na její formě a přidruženém onemocnění. Například u neuromuskulární skoliózy se předpokládá progrese, tedy postup deformity páteře.

80 % případů skoliózy se vyvíjí bez známé příčiny.

U dospívajících dívek s adolescentní formou skoliózy je zvýšená pravděpodobnost vybočení páteře.

Předpokládá se, že se na tom podílí multifaktoriální vliv, například příliš rychlý růst a vliv hormonálních změn.

Naopak v případě infantilní skoliózy, která je častější u mladých chlapců, deformita s postupujícím růstem mizí.

Je důležité myslet na rizikové faktory, které budou podporovat progresi deformity páteře, a eliminovat je. Z tohoto důvodu je nutné vést děti od útlého věku k pohybovým aktivitám.

Dítě si nebude stěžovat...

Samozřejmě je nutné myslet na vhodný typ sportu, aby nedocházelo ke zbytečnému přetěžování dětského organismu. Děti nápor sportu psychicky zvládnou a nebudou si stěžovat na únavu.

Jistě také proto, aby se zavděčily rodičům.

Později se nadměrná sportovní zátěž může projevit problémy s pohybovým aparátem, klouby.

Rodiče a pediatr si všímají držení těla, pohybových návyků a páteře jako celku, a to z každé strany. S postupující skoliózou se bolesti páteře nemusí objevit.

Předpokládá se, že k největší progresi nesprávného postavení páteře dochází během dospívání a růstu. Skolióza v dospělosti již bude mít minimální progresi.

Prevence problémů s páteří a skoliózy

V případě skoliózy má negativní vliv nesprávné držení těla. Proto je nutné začít se správným držením těla a sezením již v raném věku.

Důležité je pravidelné cvičení, správná obuv a vyvarování se přetěžování páteře.

K tomu patří již zmíněný výběr vhodných sportovních aktivit. Doporučuje se plavání, procházky a pobyt na čerstvém vzduchu.