Alergie na mléko a intolerance laktózy: rozdíl a příznaky

Mezi potravinové alergie patří právě alergie na bílkovinu kravského mléka. Častá je však intolerance laktózy v mléčných produktech. Nepříjemné příznaky se objevují poměrně rychle po konzumaci mléčných výrobků či laktózy.

Příčiny vzniku nesnášenlivosti, příznaky, projevy, rozdíl mezi alergií a intolerancí, možnosti léčby a mnohé jiné se dozvíte v článku.

Co je to mléko a laktóza?

Mléko je bílá neprůhledná tekutina, která pochází z mléčných žláz savců. Jedná se o významný zdroj potřebných živin pro novorozence. V dospělosti je často konzumováno mléko zvířat, a to zejména krav.

Mléko je tvořeno z vody, tuku, bílkovin, vitamínů, minerálů a laktózy. Laktóza je odborný název pro mléčný cukr, který je přirozenou součástí mléka. Je hlavním zdrojem sacharidů v tekutině mléka.

Laktóza je v tenkém střevě člověka štěpena pomocí enzymu laktázy na jednotlivé monosacharidy – glukózu a galaktózu.

Podle příčiny vzniku zdravotních problémů po konzumaci mléka je rozlišována alergie na mléko a intolerance na laktózu.

Alergie na mléčnou bílkovinu

Alergie na mléčnou bílkovinu (ve většině případů na bílkovinu kravského mléka) je nežádoucí reakce imunitního systému. Alergie tedy souvisí s konzumací bílkoviny mléka a ne laktózy (mléčného cukru).

Avšak tato potravinová alergie se nevztahuje pouze na mléko kravské. Může se týkat i jiného druhu mléka (ovčí, sójové...).

Kravské mléko však obsahuje bílkovinu zvanou kasein, která ve většině případů stojí za vznikem alergické reakce. Právě proto je tato alergie přezdívaná také jako alergie na bílkovinu kravského mléka.

Mléčná potravinová alergie postihuje přibližně ve 2 % i malé děti na úrovni kojenců a batolat. Ve většině případů se zdravotní stav postupně upraví k fyziologii.

Kojenci nemají v této době vývoje dostatečně vyvinutou slizniční bariéru, což představuje i zvýšenou propustnost pro alergen v jeho základní formě.

Naopak u dospělých jedinců se tato potravinová alergie vyskytuje ojediněleji a trvá do konce života, tak jako i jiné druhy alergií.

Hlavním příznakem alergie na bílkovinu kravského mléka jsou trávicí obtíže, jako je bolest břicha, nadýmání, poruchy vyprazdňování (průjem/zácpa), nevolnost či zvracení.

Jelikož se jedná o alergii, možný je i kožní příznak ve formě ekzému, vyrážky, dermatitidy, zánětů dutiny ústní a podobně. Všeobecným příznakem je i kýchání (rýma), svědění nosu a očí.

Nežádoucí alergické příznaky se objevují poměrně rychle po konzumaci mléčného výrobku.

Laktózová intolerance

Intolerance (nesnášenlivost) laktózy není alergie na mléko, a to navzdory podobným příznakům po jeho konzumaci. Jedná se o narušenou schopnost trávicího traktu rozštěpit a zpracovat mléčný cukr – laktózu.

Jedinci s intolerancí mají tedy problém s trávicím enzymem laktázy.

Špatně zpracovaná, resp. nerozštěpená laktóza se z tenkého střeva dostává do tlustého střeva. V tlustém střevě následně dochází ke kvašení, které podporuje střevní bakterie, tvorbu mastných kyselin a plynů.

Zvýšený osmotický tlak zvyšuje zadržování vody ve střevě. Laktóza je tak fermentována střevními bakteriemi za vzniku plynů (vodík, oxid uhličitý) a mastných kyselin krátkého řetězce.

Hlavním příznakem je bolest břicha, křeče v břiše, nadýmání, plynatost, nevolnost, problémy s vyprazdňováním (průjem) a podobně.

Intolerance laktózy je podle etiologie vzniku dělena na:

1. Vrozenou/vývojovou
2. Primární
3. Sekundární (přidruženou)

Vrozená forma laktózové intolerance je ojedinělá a vyskytuje se již v novorozeneckém věku. Funkce enzymu laktázy je narušena genetickým faktorem a přetrvává do konce života jedince.

Příznakem je špatná snášenlivost mateřského mléka a přidružené trávicí potíže. Pokud se stav nerozpozná včas, může být pro dítě nebezpečný. Hrozí tak podvýživa z nedostatku tekutin a přijatých živin.

Vývojová intolerance se vyskytuje zejména u některých případů nedonošených novorozenců, kteří nemají dostatečně vyvinutou střevní sliznici. Fyziologicky začínají tvořit laktózu až po 34. týdnu těhotenství ženy.

Sekundární přidružená laktózová intolerance je spojována s určitou poruchou a onemocněním trávicího systému jedince. Jedná se zejména o zánětlivá onemocnění trávicího traktu, jako je celiakie, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, gastroenteritida a jiné.

Příčinou vzniku většiny sekundárních intolerancí jsou poškozené buňky tenkého střeva. Zdravotní obtíže se zpracováním laktózy někdy mohou vznikat na podkladě chirurgického zákroku či poranění střevního traktu.

Někdy je nesnášenlivost vyvolána akutní infekcí, ale v takovém případě se většinou vrátí do normálu po odstranění příčiny vzniku.

Primární intolerance na mléko je udávána jako nejběžnější forma intolerance. Jedná se o důsledek stárnutí. Stoupajícím věkem člověka se snížuje jeho laktázová aktivita.

Tento typ intolerance je zejména u jedinců s asijskými, africkými či hispánskými kořeny a je dán i evolučním vývojem stravy v daných oblastech.

Souhrn příznaků při nesnášenlivosti laktózy:

• Nadýmání, plynatost
• Bolest v břiše
• Pocit plnosti
• Křeče v břiše
• Problém s vyprazdňováním (průjem/zácpa)
• Nevolnost
• Pocit na zvracení
• Zvracení

Základem diagnostického procesu je odebrání komplexní anamnézy pacienta a zhodnocení klinických příznaků.

Stanovení diagnózy potravinové alergie na mléko spočívá zejména v odebrání krevního vzorku pacienta a laboratorním vyšetření pro detekci specifických protilátek IgE proti bílkovině kravského mléka.

Nedílnou součástí diagnostiky je eliminace potencionální složky potravy vyvolávající nežádoucí příznaky. V rámci alergie na mléko se jedná o všechny mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, zmrzlina, dochucovadla a mnohé jiné "skrytě" mléčné potraviny).

Pokud při eliminačním testu potravin postupně negativní příznaky mizí a naopak po nasazení mléčných produktů se opět vyskytnou, je diagnóza potvrzena.

Na rozdíl od alergie na mléčnou bílkovinu při intoleranci není nutná až tak striktní dieta s úplným vyloučením mléka ze stravy.

Jedinci s intolerancí laktózy ve většině případů snesou bez následků malá množství některých konkrétních mléčných výrobků. Je však nutno poznamenat, že každá osoba má individuální vnímání tolerance laktózy.

V současnosti nabízí trh množství mléčných výrobků bez obsahu laktózy, označované jako "lacto-free", případně označené se symbolem přeškrtnutého mléka.

Intoleranci laktózy lze také zjistit dechovým vodíkovým testem. Jedná se o analýzu dechu po konzumaci laktózy.

Při trávení a kvašení laktózy (mléčného cukru) se vytváří vodík, který je vstřebáván střevním traktem a následně vydechován plícemi – ústy. Test je však zdlouhavější a může být zkreslen určitou farmakoterapií pacienta.

Další diagnostickou možností je stanovení kyselosti pH ze vzorku stolice pacienta. Laboratorně je zkoumáno množství nestrávené laktózy. Invazivnější metodou je histochemické vyšetření aktivity enzymu laktázy v rámci odebrání vzorku střevní sliznice.