Defekt septa komor

Defekt přepážky síní nastává, pokud se správně nevyvíjí septum primum a septum secundum v embryonálním vývoji mezi pravou a levou předsíní srdce. Dochází k míchání odkysličené krve s okysličenou krví. Zatímco menší defekty tohoto typu nemusí způsobit žádný problém a příznaky, ty větší o sobě dají vědět různými symptomy. Tento typ defektu se nejčastěji odhaluje až v dospělosti, obvykle u lidí nad 30 let. Někdy jsou takové defekty i součástí jiných onemocnění, ať už deformací tvaru srdečních chlopní, nebo různých genetických syndromů.

Defekt přepážky komor může být vrozený, ale někdy také získaný. Jde o závažnější problém, který se obvykle objeví již v dětském věku. V dětském věku může vzniknout na základě problémů matky v těhotenství, v dospělosti například jako následek infarktu myokardu. Při tomto defektu je tendence v případě malé trhliny k jejímu samovolnému uzavření. Tento defekt způsobuje také levo-pravý zkrat a většinou bývá doprovázen poruchami srdečního rytmu a dýchání.

Toto srdeční onemocnění je způsobeno například vrozenou vadou srdce. U dětí je způsobeno například nadměrným pitím alkoholu u jejich matky během těhotenství. Případně mohou být defekty součástí jiných srdečních vad, kdy nastávají i poruchy velikosti a tvaru chlopní a podobně. Někdy je onemocnění doprovázeno genetickými defekty, například Downův syndrom. V dospělosti může být důvodem vzniku defektu například infarkt myokardu nebo vlivy okolí, například kouření, alkoholismus či obezita.

Defekt septa komor se nemusí projevit, pokud jde jen o velmi malý defekt. Dokonce až 30 procent takových menších defektů v případě komor má tendenci se samovolně zacelit, a to někdy i za cenu vytvoření aortální nedostatečnosti chlopně. Nejčastěji se ale tyto srdeční vady projevují na dýchacím a kardiovaskulárním systému. V případě dýchání jde o problém s těžkým dýcháním až dušností, a to zejména při větší fyzické aktivitě. Někdy dochází dokonce ke zmodrání pokožky.

Dochází také k míchání odkysličené a okysličené krve. Krev putuje do celého těla nebo do plic (podle výšky tlaku) k dalšímu okysličení, což vytváří v těle nedostatek kyslíku. Ten se projevuje zmodráním. Problémy má člověk i s nepravidelným srdečním rytmem, tzv. arytmií srdce. Nadměrná je i únava a u dětí s touto srdeční vadou je typické celkové neprospívání, kdy jen těžko přibírají na váze a sílí.

Onemocnění se musí diagnostikovat na základě fyzikálního vyšetření, kdy se zjišťuje srdeční arytmie, těžké dýchání nebo jiné vnější příznaky. Také se ale diagnostikuje na základě měření a vyšetření srdce. Dělá se echokardiografie (ultrazvukové vyšetření srdce), RTG hrudníku (s cílem získat obraz o plicích a srdci) a EKG. Měří se také saturace tepenné krve kyslíkem, případně celkový průtok a velikost defektu. Součástí vyšetření může být i magnetická rezonance.

Některé menší defekty přepážek předsíní a komor mohou být asymptomatické, tedy bez příznaků. V některých případech mohou být příznaky velmi slabé. Pokud jde o srdeční vadu chlopní, většinou se projeví už u malých dětí nebo v předškolním věku, a to zejména srdeční arytmií a dýchacími potížemi. V dospělosti může být průběh dlouho nevýrazný, ale náhle se může objevit nějaký problém nebo zkrat. Typické je pak namáhavé dýchání i jakákoli jiná náročnější fyzická činnost.