Botulismus: Jak se projevuje a proč vzniká? Co je to klobásový jed?

Botulismus je onemocnění, které je vyvoláno toxinem botulotoxin. Botulotoxin se řadí mezi nejsilnější toxiny světa. Tvoří ho grampozitivní anaerobní bakterie (nepotřebují pro svůj život kyslík) z rodu Clostridium. Známe několik druhů bakterií. Nejznámější jsou asi Clostridium botulinum. Mezi další patří například Clostridia butyricum nebo Clostridia Barata.

Jinak se toto onemocnění nazývá také otrava potravinami, otrava botulotoxinem, otrava klobásovým jedem či alimentární botulismus. K intoxikaci dochází na základě požití jedu. Tento jed má neurotoxický účinek. To znamená, že působí na nervovou soustavu.

Z historie

Toto onemocnění není novodobé. Zmínka o možném výskytu onemocnění je už přibližně z let 886–911, kdy byzantský císař zakázal produkci jelit. Později v 19. století se o něm zmínil lékař Justinus Kerner. Bakterii produkující toxin Clostridia botulinum izoloval v roce 1895 Emile van Ermengem, a to po hromadné otravě, která po nastala konzumaci uzené šunky.

Potraviny, bakterie, jed a otrava

Intoxikaci (otravu) vyvolají potraviny, v nichž se množí bakterie. A to hlavně z důvodu nesprávného procesu výroby či uskladnění. Mezi tyto potraviny se na prvním místě řadí ty, které mají vysoký obsah bílkovin. To je zejména maso, ryby. Ze zeleniny luštěniny, ale i různé ovoce a houby.

Rizikové jsou zejména potraviny s vysokým obsahem bílkovin, ale i jiné, zejména domácí výrobky:

• konzervy (paštiky, lečo, zelí)
• domácí výrobky a zavařeniny, například klobásy, slanina, šunka, hrách, fazole, zelí, kukuřice, nakládané ořechy, česnek, cibule
• maso, a to hlavně uzeniny jako klobása, šunka, tlačenka
• měkké sýry, sýrová omáčka či jogurty
• ryby (rybí salát, zavináče)
• houby, hlavně balené ve fólii
• zelenina, zejména luštěniny
• různé ovoce (jahodový kompot a jiné)

V případě konzerv či zavařenin je potřebné si všímat, zda nemají vyduté víčko. To může značit jejich znehodnocení, a tedy i přítomnost škodlivých látek, jako jsou plísně i bakterie. Plísně těchto potravin mohou způsobit i jiná onemocnění a poškození jater.

Botulotoxin, označovaný také jako BoNT či BTX, může vyvolat smrt již při požití množství 30 ng.

Název botulismus je odvozený od latinského výrazu botulus, což je klobása. Známé je i označení intoxikace jako otrava klobásovým jedem. Bakterie Clostridium botulinum se může nacházet ve dvou formách, a to je aktivní, ale i neaktivní forma.

Tabulka uvádí formy, ve kterých se může klostridia vyskytovat

Bakterie se množí za vhodných podmínek, při nedostatku kyslíku. Následně produkují botulotoxin. Odolné spory vydrží i delší var o 100 °C. Samotný toxin je nicméně termolabilní, a tedy se teplem ničí. Toxin inaktivuje už 10minutové zahřívání při teplotě 80 °C.

Toxin bez problémů prochází žaludečním kyselým prostředím.

Bakterie se nemnoží v kyselém prostředí, při pH méně než 4,5 (některé druhy ovoce).

Známých je 7 imunologicky rozdílných typů botulotoxinů. Jsou to typy A, B, C, D, E, F, G. Typ C a D jsou pouze ptačí patogeny. Neurotoxin je tvořen dvěma řetězci. Tyto řetězce jsou velmi nestabilní. Narušuje je působení tepla, ale i vysoké pH. Po narušení řetězce se jejich biologická aktivita ruší a již nejsou více toxické.

Příčinou botulismu je tedy požití bakterií klostidií, jejich spor a toxinů, tedy botulotoxinů. Tato forma se označuje jako alimentární botulismus. Pojem alimentární označuje, že souvisí s potravou a jejím požitím. Je to tedy otrava po příjmu stravy. Kromě tohoto druhu existují i jiné druhy.

Botulotoxin může do těla vstoupit různými cestami. Následně se podle toho označuje, a to:

• alimentární botulismus, po požití stravy
• intestinální, kdy se bakterie množí ve střevě, kde i produkují toxiny
• inhalační, při jeho vdechnutí
• ranný, když je vstupní branou poraněná kůže
• iatrogenní, při podávání injekční formou

Alimentární botulismus je vlastně otrava potravinami, které obsahují toxin. V rizikové potravině, jako například v chybně vyrobené konzervě, se přemnoží bakterie. Ty následně produkují BTX. Přitom musí být zachovány podmínky jako:

• potravina obsahuje botulotoxin
• spory nebyly zničeny při zpracování potraviny
• spory se vytvořily během skladování potraviny
• botulotoxin není zničen před konzumací potraviny

Intestinální forma botulismu se vyskytuje hlavně u kojenců. Označuje se také jako infant botulism, tedy kojenecký botulismus. Raritní je výskyt u dospělých osob. Tehdy se označuje také jako adult intestinal botulism. Příčinou bývá zejména konzumace medu. I proto se nedoporučuje podávat med dětem mladším než jeden rok.

Méně častá je inhalační a ranná forma botulismu. Při inhalační dojde k vdechnutí spor a při ranné je infikovaná rána bakteriemi klostridií. Ranná forma je častější u narkomanů. Iatrogenní botulismus se může vyskytnout jako komplikace terapeuticky podávaného botoxu.

Klostridie se vyskytují napříč celým světem. A to zejména v půdě, ale i ve vodě a v sedimentech na dně moří či řek. Tyto bakterie byly prokázány i v rostlinách a také ve střevech divokých či domácích zvířat. Ke kontaminaci, tedy zamoření, půdy přispívají hnojiva či znečištění v kanalizacích.

Botulotoxin je zneužíván na výrobu biologických zbraní, má ale i terapeutické využití v medicíně.

Jak je uvedeno výše, klostridie se mohou nacházet v různých potravinách. A to zejména v případě, že nebyl dodržen správný výrobní postup. V průmyslové výrobě v potravinářském průmyslu je riziko nízké. Narůstá ale v případě domácí výroby, kdy je naopak vyšší.

Je velmi důležité být pozorný, pokud je konzerva či zavařenina nadutá, vydutá, pokud uzávěr nedrží a nedobře izoluje. Podobně je to i v případě uzenin (zejména klobásy či slaniny), domácí tlačenky, doma produkovaných zavařenin zeleniny či ovoce. Podobně i u rybích konzerv či uzených ryb.

Spory vydrží i několikahodinové vaření při teplotě 100 °C, jsou ale citlivé při teplotě páry 120 °C po dobu 30 minut. Samotný botulotoxin je citlivý a ničí ho teplota varu během několika sekund. Vystavujeme se riziku, pokud nejsou dodrženy zásady produkce či tepelné úpravy stravy před její konzumací.

Jak toxin působí?

Po vniknutí do těla se botulotoxin z trávicího traktu přenáší krví či lymfou. Botulotoxin je neurotoxin. Pojem neurotoxin označuje působení na nervový systém. Zapříčiňuje paralýzu periferního nervového systému, a to inhibicí uvolňování acetylcholinu. Kromě toho snižuje i produkci ostatních neurotransmiterů, jako je například noradrenalin, serotonin či dopamin.

BTX blokuje funkci nervových vláken, což vede k ochrnutí svalů. Toxin blokuje synaptický přenos, a to na nervosvalové ploténce a na zakončení nervů. Dochází tedy k poruše vedení vzruchu. Následkem toho vznikají svalové obrny. Nebezpečné je ochrnutí dýchacích svalů a následné udušení.

Při alimentárním botulismu, tedy po požití, je obvykle inkubační doba 12–72 hodin. Nicméně v některých závažných případech mohou příznaky nastoupit i po 2 hodinách. Uvádí se dokonce, že k projevům intoxikace došlo až po 8 dnech.

Jelikož má botulotoxin neurotoxický účinek, projevuje se postižením nervové soustavy. Uvádí se nástup obtíží od svalů hlavy postupně směrem dolů. Mezi prvními příznaky je tedy ochrnutí mimických svalů, rozšíření očních zornic a porucha jejich přizpůsobování se světlu.

Nastává ptóza, což je pokles očních víček. U podezření na botulismus upozorní i porucha řeči či polykání. V pozdější fázi nastává postižení kosterních svalů, které se projeví jako obrna. Ochrnutí může být částečné, ale při těžkém průběhu i úplné. Závažná forma může zasáhnout i dýchací svaly.

Respirační selhání (selhání dýchání) má na svědomí nejen obrna dýchacích svalů, ale také případné vdechnutí cizího tělesa či stravy. Člověk se dusí a může zemřít. I proto je velmi důležitá včasná diagnóza a léčba.

Mezi příznaky botulismu patří:

• pocit na zvracení až zvracení
• porucha polykání (dysfagie)
• dvojité vidění (diplopie)
• rozšíření očních zornic, bez reakce na světlo (fotoreakce)
• sucho v ústech
• malátnost, únava a vyčerpání
• pocení
• obrny svalů (od hlavy směrem dolů)
  • ptóza (pokles očních víček)
  • porucha řeči
  • porucha polykání, riziko aspirace, tedy vdechnutí
  • svalová slabost
  • obrny kosterních, slabost končetin až ochrnutí
  • dýchacích svalů až respirační selhání
  • srdeční selhání
• chraplavý hlas
• snížený krevní tlak
• závratě
• bolest hlavy
• bolest břicha
• retence moči
• průjem nebo zácpa

Ačkoliv jsou postiženy nervy, není přítomna porucha citlivosti. Není přítomna ani porucha vědomí. Onemocnění probíhá při plném vědomí. Příčinou je porucha nervově svalového přenosu, vedení nervového vzruchu. Právě obávanou a nejvážnější komplikací je zastavení srdeční činnosti a dýchání. I to je důvodem pro včasné odhalení a léčení onemocnění.

Při diagnostice a odhalení onemocnění je důležitý klinický obraz. Odebírá se anamnéza člověka. Při ní je důležitý i údaj o konzumaci rizikových potravin. Samozřejmě se následně provádějí jiná vyšetření, jejichž úkolem je odlišení od jiného onemocnění (neurologického, jako je myasthenia gravis, ale i encefalitidy či cévní příhody). To se nazývá diferenciální diagnostika.

Provádí se detekce toxinu v séru, stolici či zbytcích potravin. Nápomocný může být biologický test na myších. Při tom se může dokázat i podtyp botulotoxinu. Jinou metodou je kultivace biologických vzorků (z krve, zvratků, stolice) nebo i ze vzorku potraviny. Doplnit můžeme EMG, což je vyšetření elektrické aktivity svalů.

Inkubační doba onemocnění je obvykle 12–72 hodin. Ale může být i výrazně kratší či delší. Inkubační doba je čas od vniknutí toxinu do těla po první příznaky intoxikace. Jako první se vyskytují slabost, malátnost, únava a vyčerpanost. Nastupuje pocení či sucho v ústech, ale i celková suchost sliznic.

Mezi prvními příznaky se přidružují i zažívací potíže. Jako pocit tíhy, nevolnost až zvracení a také bolest břicha. K nim se může připojit průjem nebo i výrazná zácpa. Příznakem, avšak pozdější fáze, je zastavení močení neboli retence moči.

V následné době a mezi včasnými projevy se vyskytuje postižení svalů hlavy. První jsou zasaženy mimické svaly, oční víčka, což vyvolá přimhouření a pokles víček (ptózu). Typické je dvojité vidění a rozšíření očních zornic. Zorničky nejsou schopny akomodace, tedy přizpůsobování se světelným podmínkám.

Po celou dobu onemocnění má člověk plně zachovanou citlivost a vědomí.

V pozdějším stadiu se vyskytují příznaky jako porucha polykání a řeči. Svalová obrna postupuje na svaly krku, horních končetin a níže. Postižená osoba má nízký krevní tlak. Závažnou komplikací je zasažení dýchacích svalů, respirační selhání a zastavení činnosti srdce, tedy smrt.

Dětská forma botulismu je raritní. Nejčastěji nicméně vzniká v období 2. až 8. měsíce. Dítě požije spory, které následně ve střevě produkují toxiny. Uvádí se, že nejčastěji je to po konzumaci infikovaného medu, javorového sirupu, ale i po snědení půdy. I proto se nedoporučuje podávat med dětem mladším než 1 rok.

Na takovém malém dítěti je možné sledovat potíže jako:

• pomalé pití mléka, vody
• změněný hlas při pláči
• zácpu
• snížené svalové napětí

To, jak onemocnění probíhá, a samozřejmě i rychlost postupu obtíží závisí na výši dávky toxinu. Ovlivňuje to i celkový stav organismu. V neposlední řadě je důležitá rychlá diagnostika a léčba.

Důležitá je prevence

V boji proti botulismu je důležitá zejména prevence. A to v podobě dodržování zásad při zpracování a produkci rizikových potravin. Samozřejmě nejen v potravinářském průmyslu, ale i v domácnostech. Příkladem je i dodržování osobní hygieny při zacházení s potravinami.

Potraviny by se měly důkladně očistit. Příkladem je mimo jiné kořenová zelenina. Důležité je i očistit potraviny před samotnou konzervací. Při sterilizaci musí být dodržena správná teplota a dostatečný čas. V případě, že je konzerva či zavařenina pufovaná, vydutá, je riziková a třeba ji vyloučit.

Botulismus se celosvětově vyskytuje raritně, ovšem v zejména rodinných epidemiích při porušení zásad.

Vhodná je i následná tepelná úprava konzervovaných potravin po otevření a před konzumací. Tepelná úprava totiž ničí citlivé toxiny. Stejně důležitá je i teplota při uskladnění potravin, a to hlavně po dobu minimální trvanlivosti. Příkladem je i skladování některých potravin při teplotě nižší než 4 °C.

Při zpracování potravin může ale dojít i k sekundární kontaminaci. Což znamená, že se bakterie klostridií zanesou do potravin, ve kterých se za normálních okolností nenacházejí. V případě podezření na kontaminaci potravin je důležité jejich vyšetření. Při pozitivním výsledku i jejich stažení z prodeje. Výskyt onemocnění podléhá hlášení.

Botox a jeho terapeutické využití

Botulotoxin je nejúčinnějším jedem na světě. A přece si našel využití v medicíně jako terapeutický prostředek. Botox, jak se označuje, má využití ve více než 250 indikačních případech. Používá ho medicína, dokonce i estetická medicína. Využívá se samozřejmě tisícinásobně nižší a bezpečná dávka, než jaká by mohla způsobit nežádoucí potíže.

V 70. letech 20. století Alan B. Scott využil botox jako první, a to při léčbě strabismu (zabíhání oka, šilhání).

Využití botoxu pro jeho pozitivní terapeutické účinky, a to například v případech:

• v neurologii
  • svalová spasticita, tedy svalová ztuhlost
  • svalové dystonie, křeče
  • tenzní cefalea
  • migréna
  • Parkinsonova choroba
  • dětská mozková obrna
• hyperhidróza, což je nadměrné pocení
• inkontinence moči
• anální trhlina
• vaginismus (bolestivé stažení pochvy)
• estetická medicína a svaly pánve
  • vyhlazení mimických (obličejových) vrásek