Kyselina chlorovodíková v žaludku: funkce, nízké a vysoké hladiny? Jak ji udržet v normě?

Kyselina chlorovodíková je jinak známá jako kyselina solná. Je obsahem žaludeční šťávy. Vytváří kyselé prostředí, aktivuje trávicí enzymy, a tím napomáhá správnému trávení potravy. Změny v hladině její kyselosti mohou způsobit zdravotní problémy.

Funkci a obsah žaludeční šťávy, příznaky vysoké a nízké kyselosti, diagnostiku, domácí pomoc a mnoho dalších zajímavých informací najdete v článku.

Co je to žaludeční kyselina?

Žaludeční šťáva je vodnatá, bezbarvá tekutina obsahující kyselinu chlorovodíkovou, zkráceně označovanou jako HCL. Její hlavní úlohou je vytvářet kyselé prostředí v žaludku. Pomáhá rozkládat a trávit přijatou potravu a vstřebávat živiny do těla.

V neposlední řadě kyselina HCl aktivuje trávicí enzymy.

Žaludeční šťávu tvoří:

• Kyselina chlorovodíková (aktivace trávicích enzymů, vytvoření kyselého prostředí a podpora trávení)
• Enzym pepsin (podporuje trávení a štěpení bílkovin)
• Gastrin (hormon regulující funkci trávicího traktu)
• Mucin – hlen (ochrana sliznice před kyselinou a průchodem potravy)
• Enzym lipáza (podpora trávení a štěpení tuků)

Funkce a úloha kyseliny chlorovodíkové:

• Aktivace trávicích enzymů
• Přeměna pepsinogenu na pepsin
• Trávení a rozklad potravy
• Vstřebávání živin do těla (vitaminy, minerály)
• Ochrana před patogeny ze stravy
• Regulace střevní mikroflóry

Kyselina chlorovodíková je dráždivá a vysoce kyselá tekutina, která se však v žaludku vyskytuje fyziologicky. Změna pH na vyšší nebo nižší úroveň kyselosti může způsobit nepříjemné zdravotní problémy.

Stěny žaludeční sliznice jsou před leptavým účinkem kyselé kyseliny chlorovodíkové chráněny neutralizujícím hlenem – mucinem.

Pokud se však kyselina dostane ze žaludku do jícnu a vyšších stupňů trávicího traktu, které nejsou chráněny před jejím silným účinkem, dochází k nepříjemnému pocitu pálení (pálení žáhy) nebo bolesti.

Hladina a pH žaludeční šťávy

Hladina žaludeční šťávy je přibližně 1,5 až 3,5. Jedná se o prostředí s vysoce kyselým pH.

Kyselinu chlorovodíkovou vylučují parietální buňky umístěné ve stěně žaludku. Úroveň pH této sekrece je přibližně 0,9. Když se však tento sekret smísí s dalšími složkami mucinu, slin a potravy, pH žaludku se zvýší na 1,5 až 3,5.

Produkce žaludeční šťávy se pohybuje přibližně v rozmezí 2 až 3 litrů za den.

Nízká hladina žaludeční kyseliny

Nízká hladina žaludeční kyseliny je charakteristická pálením žáhy. Pokud je v žaludku málo kyseliny chlorovodíkové, svěrač se neuzavře a žaludeční obsah se následně vrací do jícnu.

Projevuje se také nadměrným nadýmáním, pocitem plnosti a únavy po jídle, problémy s vyprazdňováním (průjem/zácpa), častým říháním nebo bolestivými křečemi v břiše.

Nízká hladina žaludeční kyseliny je spouštěčem špatného trávení. Přijaté potraviny a živiny nejsou správně rozloženy, což způsobuje výskyt špatných bakterií a zažívací problémy.

Příznaky a projevy nedostatku HCl:

• Bolesti a křeče v břiše
• Pálení žáhy
• Plynatost
• Říhání
• Zácpa/průjem
• Nadýmání 
• Plnost a únava po jídle
• Špatný dech
• Nedostatek živin (anémie, hubnutí, špatná kvalita vlasů a nehtů)

Proč dochází k nízké hladině HCL?

Častou příčinou nízké hladiny HCL v žaludku je právě nevhodný životní styl – nezdravá strava s nadbytkem cukrů, pesticidů a konzervačních látek. Špatně upravená strava, nízký obsah zinku nebo rychlé stravování a nadměrné kousání jídla ve spěchu.

Nadměrné vystavení stresu, nedostatek pravidelného a kvalitního spánku a minimální fyzická aktivita. Chronický emoční stres snižuje produkci žaludeční kyseliny. Tím potlačuje parasympatický nervový systém, který je důležitý pro fyziologické trávení.

Hypochlorhydrie je označení pro nízkou hladinu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.

Nízká hladina žaludeční kyseliny je často spojena s dalšími onemocněními nebo poruchami trávicího traktu (dráždivý žaludek, reflux, infekce, zánětlivá onemocnění, potravinové alergie a intolerance...).

Příčiny a rizikové faktory nízké hladiny žaludeční HCl:

• Vyšší věk
• Nadměrné vystavení stresu
• Onemocnění trávicího systému
• Infekce Helicobacter pylori
• Diabetes mellitus
• Syndrom dráždivého tračníku/žaludku
• Reflux žaludečních šťáv
• Stavy po operaci žaludku a jeho okolí
• Nedostatečný příjem živin (zejména zinku)
• Nadměrný příjem cukru
• Potravinové alergie a intolerance
• Farmakoterapie antacidy

Vysoká hladina žaludeční kyseliny

Pokud je hladina kyseliny v žaludeční šťávě příliš vysoká, může být ochranný mucinový hlen neúčinný. Porušení ochrany žaludeční sliznice HCl může vést k mnoha zdravotním problémům.

Vysoká produkce žaludeční kyseliny se projevuje také pálením žáhy, které může být doprovázeno refluxem žaludečního obsahu do jícnu a vyšších etáží trávicího traktu.

V důsledku vysoké hladiny HCl existuje zvýšené riziko žaludečních vředů nebo gastroezofageálního refluxu.

Hyperchlorhydrie je označení pro vysokou hladinu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.

Příznaky a projevy vysoké hladiny HCl v žaludku:

• Bolest a tlak v břiše
• Kyselá/hořká chuť v ústech
• Pálení žáhy
• Nevolnost
• Plynatost
• Pocit na zvracení a zvracení
• Snížená chuť k jídlu
• Poruchy vyprazdňování (průjem)

Příčiny a rizikové faktory vysoké hladiny HCl v žaludku:

• Infekce bakterií Helicobacter pylori
• Nerovnováha hormonu gastrinu
• Nadměrná konzumace alkoholu a kávy
• Kouření
• Nezdravá strava a nevhodný životní styl

Diagnostika hladiny žaludeční kyseliny

Diagnostika zpočátku spočívá v odebrání anamnézy, pohovoru a posouzení klinických příznaků ošetřujícím lékařem (praktický lékař, gastroenterolog).

Diagnostika může být založena na měření hladiny pepsinogenu ze vzorku krevního séra pacienta.

Dalším způsobem je vyšetření přítomnosti pepsinu ve slinách pacienta.

Pepsin se fyziologicky nachází v žaludku. Pokud se nachází také mimo žaludek (oblast krku a dutin), může se jednat o zdravotní problém spojený s refluxem.

Vyšetření žaludeční kyselosti je možné pomocí stimulace parietálních buněk žaludku (histamin, inzulin, gastrin...). Po provedení žaludeční sondy a odběru žaludeční šťávy následuje laboratorní stanovení volné a celkové hladiny HCl v žaludečním prostředí.

Heidelbergerův test spočívá v perorálním požití speciální elektronické kapsle velikosti běžného vitamínu. Cílem testu je sledovat pH v gastrointestinálním traktu a funkci parietálních buněk produkovat kyselinu chlorovodíkovou.

Kapsle prochází trávicím traktem a sleduje kyselost v žaludku. Pacient vypije vodu s obsahem jedlé sody, která kyselost v žaludku neutralizuje.

Pokud se kyselost v žaludku během stanovené doby neobnoví, má pacient nedostatek HCl v žaludku.

Test trvá přibližně 1 až 2 hodiny. Informace o kyselosti jsou přenášeny na monitor, kde je vyhodnocuje ošetřující lékař.

Léčba a prevence žaludeční kyselé rovnováhy

Terapeutický přístup závisí na klinických příznacích pacienta a na určení přesné příčiny změny hladiny žaludeční kyseliny.

Klíčem k úspěšné léčbě je diagnostika.

Je možné, že navzdory pocitu překyseleného žaludku je hladina kyseliny chlorovodíkové nízká. Je proto nutná odborná diagnostika lékařem.

Pokud je příčinou změny hladiny žaludeční šťávy infekční onemocnění (např. Helicobacter pylori), je základem léčby odstranění patologického organismu pomocí antibiotik nebo antivirotik.

U chronických zánětlivých onemocnění trávicího systému je třeba způsob dlouhodobé léčby a odstranění klinických příznaků konzultovat s lékařem.

Ve většině případů lékaři předepisují antacida na pálení žáhy.

Farmakoterapie obsahující HCl ve formě betainu je častokrát indikována ke zvýšení produkce žaludeční kyseliny.

Dávky betainu jsou však u každého jedince individuální. Mělo by docházet k postupnému snižování dávek. Pokud po přerušení užívání nedojde k následnému zhoršení trávení, je žaludek pravděpodobně dostatečně stimulován k vlastní produkci kyseliny HCl.

Tablety HCL se však nedoporučuje užívat při užívání jiných léků, které narušují žaludeční stěnu. Je třeba dbát na to, aby nedošlo k překyselení žaludku a vzniku žaludečních vředů. Je nutná konzultace s lékařem.

Probiotika jsou prospěšné bakterie, které podporují střevní mikroflóru a proces trávení. Tyto dobré bakterie pomáhají tím, že rozkládají nestravitelné vlákniny způsobující plynatost nebo nadýmání.

Součástí léčby je také změna životního stylu a úprava stravy. Doporučuje se dostatečný příjem zeleniny (salát, špenát, brokolice, zelí...). Tvorbu HCl podporuje zejména příjem např. sodíku, zinku, vitamínů B1, B3 a B6.

Domácím receptem je jablečný ocet a zázvor, který příznivě působí na tvorbu žaludeční kyseliny, odstraňuje reflux a pálení žáhy.

Jablečný ocet je fermentovaná tekutina složená z rozdrcených jablek, dobrých bakterií a kvasinek. Je bohatá na bílkoviny a enzymy, které pomáhají rozkládat bakterie, a tím podporují zvýšení hladiny žaludeční kyseliny.

Zázvor je známý svými protizánětlivými účinky a pozitivním vlivem na léčbu refluxu a dalších gastrointestinálních poruch. Zázvor lze nakrájet nebo nastrouhat k jídlu i k pití (čaj). Je možné jej konzumovat také ve formě doplňku stravy.

Jako preventivní opatření a změna jídelníčku se doporučuje:

• Pomalé stravování se správným zpracováním potravy v ústní dutině
• Plnohodnotná pravidelná strava (bílkoviny, sacharidy, tuky a vláknina)
• Dodržovat dostatečný pitný režim (čistá voda, minerální voda, čaj)
• Omezit příjem vysoce zpracovaných potravin
• Omezit konzumaci alkoholu a kouření
• Omezte nadměrný příjem cukrů
• Dostatečný příjem vitamínů a minerálů (zinek, vitamín B)
• Dostatečný příjem (kvašené) zeleniny a ovoce
• Přírodní pomoc s jablečným octem, zázvorem nebo citronem