Zvracení a nevolnost po jídle: Možné příčiny a léčba

Jaké jsou nejčastější příčiny zvracení po jídle? Jaké ostatní zdravotní potíže ho mohou doprovázet? A co diagnostika či léčba?

Zvracení je nežádoucí jev, při kterém dochází ke zpětnému chodu potravy ze žaludku směrem ven přes dutinu ústní. Je doprovázeno nepříjemnými pocity, břišními křečemi a nevolností.

Důvodů, proč lidský organismus reaguje zvracením, je několik. Mechanismus zvracení, příčiny vzniku, doprovodné projevy, možnosti léčby a mnohé jiné zajímavé informace se dočtete v tomto článku.

Jak a proč vzniká zvracení?

Zvracení (odborně nazývané vomitus) je obranný reflex trávicí soustavy, kterým se tělo zbavuje nevhodného obsahu žaludku. Nevhodným může být nadměrné množství potravy, chemicky a mikrobiologicky poškozující/dráždící potrava.

Zvracení je možné díky opačné peristaltice trávicí trubice směrem nahoru. Současně se jedná o akutní a prudké stažení břišního svalstva. Stažení svaloviny s sebou přináší nepříjemné či bolestivé křeče v oblasti břicha.

K pokynu ke zvracení dochází po podráždění centra pro zvracení, které se nachází v prodloužené míše nervové soustavy. Centrum řídí stah bránice, břišních svalů, obrácenou peristaltiku trávicí trubice a uvolnění svalového svěrače jícnu.

Při zvracení dochází k uzavření hlasivek. Tím tělo předchází zatečení zvratek do dýchacích cest.

Zvracení zpravidla předchází nepříjemný pocit nevolnosti (odborně nazývaný nausea).

Existují 4 hlavní mechanismy, které stimulují proces zvracení:

1. Podráždění mechanických/chemických receptorů v traktu
2. Působení toxinů v krevním řečišti
3. Emoční reakce
4. Podráždění vestibulárního aparátu

10x etiologie vzniku a možné příčiny zvracení

Etiologie vzniku zvracení po jídle je multifaktoriální. Může se jednat o centrální či periferní nervové příčiny, otravy, intoxikace, úrazy, akutní i chronická onemocnění trávicí soustavy, hormonální nerovnováhu, psychogenní faktor či lokální podráždění žaludku.

Dlouhodobé opakující se zvracení či akutní nespecifické zvracení je třeba neprodleně konzultovat s lékařem.

Níže jsou rozepsány příklady možných příčin zvracení a nevolnosti po jídle:

1. Dietní chyba a nevhodná strava

Nadměrné roztažení (distenze) trávicího traktu může podráždit mechanické receptory. Rychlé jedení (hltání), přejídání a současná neprůchodnost traktu způsobí roztažení žaludku a následné nervové impulsy k mechanismu zvracení.

Dietní chybou je i konzumace nevhodné potraviny, např. po datu spotřeby či kontaminované potraviny, která obsahuje určité patogeny iritující chemoreceptory trávicího traktu.

Mezi nejčastější vady patří nedostatečně tepelně upravená strava a nedostatečně umytá kontaminovaná potravina.

Průvodním jevem dietní vady je bolest břicha, křeče a pocit nevolnosti.

2. Potravinová intolerance a alergie

Trpíte-li určitou potravinovou intolerancí (laktóza, mléčná bílkovina, lepek...) či potravinovou alergií (gluten, druh ořechů/ovoce...), je možným projevem zvracení poměrně krátce po konzumaci nevhodné potraviny či složky stravy.

Průvodním jevem potravinových nesnášenlivostí je bolest břicha, křeče, problémy s vyprazdňováním, nevolnost i pocit na zvracení. Při alergii lze zpozorovat i imunitní alergickou reakci jako svědění, otok dutin či kožní vyrážku a ekzém.

3. Psychogenní faktor

Jedním ze základních spouštěcích mechanismů zvracení je emoční faktor. Nadměrný stres, akutní stres, úzkost/deprese, silné emoční napětí, cestování a jiné.

Jsou sem částečně řazeny i poruchy příjmu potravy, jako je bulimie. Při bulimii jedinec vyvolává zvracení po jídle záměrně, aby vyprázdnil obsah žaludku.

4. Infekční a akutní onemocnění trávicí soustavy

Bakteriální či virová infekce napadající trávicí soustavy vyvolává zvracení, bolesti břicha, nevolnost, celkovou slabost, bolest hlavy, problémy s vyprazdňováním stolice a ve většině případů i zvýšení tělesné teploty (horečka).

Akutní zánět způsobený patogenem v některé části trávicího ústrojí (akutní gastritida, střevní chřipka...) přetrvávají většinou jen krátkodobě – v průměru 3 až 5 dní.

Rizikem je nadměrná ztráta tekutin a dehydratace organismu.

Pozor na silné náhlé bolesti, zvracení bez jasné příčiny či jiné nespecifické klinické příznaky. Může se jednat o zánět slepého střeva a jiná akutní onemocnění vedoucí k potřebě náhlé odborné léčby.

Nutná je diagnostika přesného patogenu v organismu a stanovení odborné léčby antibiotiky či jinou podpůrnou farmakoterapií.

5. Chronické onemocnění trávicí soustavy

I dlouhodobá chronická onemocnění trávicí soustavy mohou způsobovat nevolnost či zvracení. Tento stav často přichází i s jinými klinickými příznaky, jako je bolest žaludku, průjem/zácpa či křeče.

Chronická zánětlivá onemocnění střev, jako je například ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, mohou při zhoršení průběhu onemocnění či podráždění traktu způsobit zažívací potíže i ve formě nevolnosti a zvracení.

Příkladem je i syndrom dráždivého tračníku a dráždivého žaludku, jehož nadměrného aktivita a nervová citlivost trávicího traktu způsobuje po jídle nadýmání, břišní křeče, nevolnost, zvracení či pálení žáhy.

6. Podráždění chemickou látkou (alkohol, droga...)

Konzumace nadměrného množství alkoholu může způsobit poškození a podráždění chemických receptorů trávicí soustavy. Alkohol přímo ovlivňuje nervové centrum zvracení. Alkohol také může nevhodně reagovat s kyselinou žaludku.

Ať už konzumací, nebo podrážděním čichového centra chemickými látkami (aplikací nebezpečné látky, jako je toxin, droga a určitá farmakoterapie), může dojít k mechanismu zvracení.

7. Podráždění rovnovážného ústrojí

Vestibulární aparát je smyslový orgán pro rovnováhu hlavy a těla v prostoru. Dráždění a stimulace rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu může vyvolat mechanismus zvracení.

Nepředvídatelné pohyby, výšky, specifické nezvyklé aktivity, cestování v dopravním prostředku či onemocnění rovnovážného ústrojí může vést k nevolnosti, kinetóze a zvracení.

8. Neurologické onemocnění

Některá onemocnění nervové soustavy mohou přímo dráždit centra zvracení. Jedná se zejména o meningitidu, encefalitidu, otok mozku, migrénu, otřes mozku, krvácení do mozku, mozkové nádory či nitrolebeční hypertenzi (zvýšený tlak a pnutí).

Jedná se však o nemoci a zdravotní stavy vyžadující odbornou diagnostiku a léčbu lékaře.

9. Průvodní příznak jiného onemocnění

Jelikož je zvracení poměrně rozšířený klinický příznak, může se týkat i onemocnění mimo nervovou a trávicí soustavu.

Příkladem je zánět a onemocnění ledvin, cholecystitida, onkologické onemocnění, důsledek určité farmakoterapie, chemoterapie či radioterapie. Je proto nutná odborná diagnostika lékaře.

10. Těhotenství (gravidita)

Charakteristickým zdravotním problémem v těhotenství je tzv. ranní nevolnost (nemusí se však projevovat jen ráno), která může způsobit zvracení. Nevolnost se vyskytuje i po konzumaci jídla.

Tento stav je způsoben vyšší hladinou ženského hormonu progesteronu, který zároveň snižuje tvorbu žaludečních šťáv a motilitu (pohyblivost) žaludeční stěny.

Těhotenská nevolnost se obvykle projevuje hlavně v prvním trimestru těhotenství, poté postupně vymizí. Je však třeba sledování gynekologem/porodníkem.

Souhrn možných příčin pocitu na zvracení a zvracení:

• Konzumace nadměrného množství potravy
• Konzumace nevhodné kontaminované potravy
• Dlouhodobá nevhodná strava a životní styl
• Nedostatečné zpracování potravy v ústech
• Nadměrná konzumace alkoholu
• Otrava a intoxikace nevhodnou látkou
• Potravinová alergie a intolerance
• Poruchy příjmu potravy
• Nežádoucí účinek farmakoterapie
• Psychický faktor (stres, cestování, úzkost...)
• Nízký krevní tlak
• Reakce na silný zápach
• Akutní i chronické onemocnění trávicí soustavy
• Zánětlivé onemocnění střevního traktu
• Syndrom dráždivého tračníku/žaludku
• Migréna a bolesti hlavy
• Porucha rovnovážného ústrojí ve středním uchu
• Průvodní jev jiného onemocnění
• Období těhotenství ženy
• Hormonální změna v rámci PMS

Doprovodné příznaky a projevy zvracení

Zvracení je nežádoucí jev, který s sebou často přináší i jiné projevy a příznaky. Jejich přítomnost a kombinace záleží na etiologii a příčině vzniku zvracení. Kdy je však třeba vyhledat lékařskou pomoc?

Možné doprovodné příznaky:

• Bolest břicha
• Křeče v břiše
• Nevolnost
• Bolest hlavy a migréna
• Závrať
• Pocit suchých úst
• Nepříjemný zápach z úst
• Nadměrné pocení
• Snížená frekvence vyprazdňování
• Zvýšená tělesná teplota
• Celková slabost a nadměrná únava
• Stres a pocit úzkosti
• Dehydratace

Kdy je třeba vyhledat lékařskou pomoc?

• Náhlé akutní záchvaty zvracení trvající déle než 12 hodin
• Dlouhotrvající zvracení a nevolnost
• Jedná-li se o novorozence
• Pocit na omdlení
• Zvratky obsahují krev
• Zvratky obsahují černé sraženiny
• Pokud příčinou mohou být léky, které byste měli užívat
• Konzumace jedovaté potraviny
• Konzumace nezpracované rizikové potraviny
• Konzumace drogy, toxinu či nadměrného množství alkoholu
• Nadměrně zvýšená tělesná teplota (horečka)
• Cestovatelská anamnéza z tropických zemí

Zvracení u malých dětí

Děti a dospělí mají stejný mechanismus zvracení. Pokud centrální nervová soustava dostane vjem pro podráždění žaludku, dochází k vyloučení obsahu žaludku.

Děti však zvracejí o něco častěji než dospělí jedinci. Je to z důvodu citlivějšího imunitního systému.

Zvracení (odříhnutí) po kojení či krmení umělým mlékem je častý a přirozený jev, který vývojem postupně zaniká.

Pokud se však u dítěte projevuje časté zvracení či jiné příznaky onemocnění (kolika, průjem, krev a hlen ve stolici, zvýšená teplota a jiné), je nutná neodkladná návštěva lékaře.

Možné důvody, proč děti nespecificky zvracejí:

• Onemocnění žaludku a střev (gastroenteritida, střevní chřipka...)
• Potravinová alergie
• Jiné infekce (meningitida, zápal plic, infekce středního ucha...)
• Otřes mozku
• Otrava jídlem

Kdy vyhledat s dítětem lékaře?

• Jedná-li se o novorozence
• Pokud zvracení a bolest břicha trvá déle než několik hodin
• Pokud je ve zvratkách krev nebo černé usazeniny
• Pokud jsou zvratky jasně zelené barvy
• Pokud si dítě udeřilo nebo poranilo hlavu
• Má-li dítě zvýšenou teplotu či jiné příznaky onemocnění
• Pokud dítě vykazuje nejasné klinické příznaky
• Jedná-li se o rizikové dítě s přidruženými diagnózami

Jaké nebezpečí hrozí při zvracení dítěte? Rizika opakovaného stavu

Diagnostika zvracení

Diagnostika je zprostředkována všeobecným lékařem nebo specialistou (gastrointestinologem).

Základní diagnostika spočívá v odebrání komplexní anamnézy pacienta, vyšetření aspekcí, poslechem, pohmatem a zhodnocení klinických příznaků pacienta.

Vyšetřující lékař se v rámci anamnézy zaměřuje zejména na onemocnění trávicí soustavy, neurologická či autoimunitní onemocnění a rodinnou anamnézu. Častá je přístrojová ultrasonografie břišních orgánů.

V případě podezření na infekční onemocnění je třeba odebrat vzorek krve pacienta a určit původce onemocnění pro antibiotickou léčbu.

Pokud ke zvracení dochází po dietním opatření, farmakoterapii a klidovém režimu v průběhu krátké doby nepřestane, je nutná rozšířená diagnostika.

V případě podezření na chronické zánětlivé onemocnění gastrointestinálního traktu, potravinové intolerance/alergie a jiná onemocnění je prováděno zobrazovací endoskopické vyšetření trávicí soustavy.

Laboratorně může být zkoumán i vzorek moči a stolice.

Při podezření na onemocnění jiné vnitřní soustavy organismu je pacient vyšetřen neurologem či jiným adekvátním specialistou.

Diferenciální diagnostika zvracení je však náročná, a to z důvodu multifaktoriální příčiny vzniku.

Možnosti léčby zvracení

Stanovení způsobu léčby závisí na diagnóze a příčině vzniku zvracení. V rámci stravovací chyby je ve většině případů stanovena konzervativní domácí léčba ve formě krátkodobé diety, změny životosprávy a klidového režimu.

Domácí opatření zahrnují zejména:

• Dostatečný pitný režim (čistá voda, čaj)
• Krátkodobá dieta nezatěžující trávicí trakt
• Farmakoterapie pro kontrolu nevolnosti indikovanou lékařem
• Klidový režim a eliminace fyzické i psychické námahy

Vhodnou stravu při zvracení tvoří potraviny co nejméně zatěžující trávicí trakt. Je třeba vyhýbat se mastným těžkým jídlům, mléčným výrobkům, alkoholu, kávě a pálivým potravinám.

Až se žaludek pomalu uklidní, je vhodné po malých douškách začít pít – ideálně čistou vodu, slazený čaj nebo colu. Potřebný je dostatečný příjem cukru i soli v důsledku velké ztráty tekutin z organismu.

Vhodná domácí strava:

• Banány
• Piškoty/suchary
• Suchý bílý rohlík
• Kukuřičné křupky
• Vařené brambory/rýže
• Suché těstoviny
• Vařená mrkev
• Nemastný kuřecí vývar
• Vařené libové kuřecí maso

Čtěte také:
Jaká je správná dieta při průjmu, zácpě či zvracení? Jak je zastavit?

Pokud je zvracení způsobeno patogenem (bakterií, virem), je pacientovi indikována medikamentózní léčba ve formě antibiotik a jiných léků zmírňujících klinické příznaky onemocnění.

V rámci léčby zvracení může lékař pacientovi předepsat léky, které potlačují nevolnost a pocit na zvracení.

V případě těžké dehydratace je pacient krátkodobě hospitalizován pro intravenózní doplnění tekutin a živin do organismu.

Po prodělání infekce trávicího traktu či nadměrného zvracení je vhodné nasadit probiotika pro podporu trávení a rovnováhy bakteriální střevní mikroflóry.

V případě potvrzení chronického zánětlivého onemocnění gastrointestinálního traktu či potravinových alergií je léčba upřesněna podle konkrétní diagnózy.

Jedná se zejména o změnu životosprávy, dlouhodobá dietní opatření, medikamentózní léčbu a pravidelné sledování gastrointestinologem.

V případě potvrzení neurologické či jiné specifické diagnózy je pacientovi stanovena individuální léčba ošetřujícím specialistou.