Může být demence příznakem jiné nemoci? Jaké jsou projevy a typy

Termín demence pochází z latiny. V překladu znamená „nemyslící, nerozumný, šílený, pomatený“. V dnešní době používáme tento termín pro označení získané poruchy intelektu.

Toto onemocnění se obvykle vyskytuje u starších dospělých. Vzácně může být zjištěno i v mladším věku nebo dokonce u dětí.

Demenci lze diagnostikovat od 3 let věku. Raný psychomotorický vývoj člověka je v tomto věku dokončen. Vrozená porucha intelektu s klinickými projevy před 3. rokem věku se nazývá idiocie nebo retardace.

Demencí trpí přibližně 5 % osob starších 65 let. Ve věku 90 let demencí trpí téměř polovina lidí.

Podle prvních příznaků demence se rozlišují dva typy demence:

• presenilní demence (nástup před 65. rokem věku)
• senilní demence (po 65. roce života)

Klinickým projevem demence je tzv. syndrom demence. V tomto článku najdete jeho příznaky a symptomy.

Syndrom demence

Syndrom demence je charakterizován jako postupné zhoršování kognitivních funkcí.

Kognitivní funkce jsou řízeny mozkem a umožňují nám vykonávat běžné denní činnosti.

Pomocí kognitivních funkcí:

• orientujeme se v čase a prostoru
• komunikujeme s druhými lidmi
• rozumíme tomu, co nám druzí říkají
• dokážeme psát, číst a počítat
• chápeme různé logické konstrukce
• dokážeme dokonce abstraktně myslet a používat svou představivost k vytváření úsudků
• dokážeme plánovat složitější a komplexnější úkoly

Mezi kognitivní funkce patří:

• paměť
• myšlení
• intelekt
• vnímání
• pozornost

Kolik typů demence existuje?

Demenci dělíme podle několika kritérií. Uvádíme nejčastější typy demence podle různých kritérií.

Podle místa postižení mozku:

• Kortikální (korové) demence, např. Alzheimerova demence – Projevují se především poruchou paměti, učení, úsudku, logického a abstraktního myšlení, apraxií (poruchou naučených pohybů, např. při oblékání), akalkulií (poruchou počítání), agnozií (poruchou vnímání předmětů při zachování zraku) a afázií (poruchou řeči).
• Subkortikální (podkorové) demence, např. Huntingtonova choroba – U tohoto typu demence dochází k mírnému zhoršení paměti, zejména v oblasti vybavování starších vzpomínek. Převažuje psychomotorické zpomalení bez akalkulie, afázie a apraxie. Od počátku onemocnění dochází k výraznému postižení exekutivních funkcí, plánování, motivace, pozornosti a svalového tonu.

Podle průběhu se demence dělí na:

• plynule progredující (Alzheimerova demence)
• rychle progredující (vaskulární demence)
• stacionární demence (po nehodách)

Podle stupně závažnosti dělíme na:

• demence mírného stupně
• středně těžká demence
• těžká demence

Co způsobuje degeneraci mozku?

Jednou z možných příčin demence je vrozená dispozice k degeneraci buněk a mezibuněčných spojení. Postupné odumírání nervových buněk a jejich spojů vede k atrofii korových nebo podkorových mozkových center.

Demence s tímto mechanismem vzniku se nazývají primární neurodegenerativní demence. Tvoří až 60 % všech demencí.

Nejznámějším příkladem jeAlzheimerova choroba. Má geneticky podmíněnou formu. Jedná se o familiární demenci, která je autozomálně dominantním onemocněním. Je způsobena mutacemi až tří genů (na chromozomech 21, 14 a 1).

Parkinsonova choroba je rovněž známé dědičné onemocnění. Jedná se o mutaci genu pro parkin (protein) nebo ubikvitin C-hydrolázu. Oba mají v mozku ochrannou funkci. Porucha jejich genu vede k rychlejšímu a snazšímu odmírání buněk. 

Samotný vadný gen však nestačí. Ke klinickému projevu demence je kromě genetické predispozice zapotřebí i tzv. spouštěcí faktor. Tím může být jiné organické onemocnění, změna prostředí, obtížná sociální situace nebo emočně náročné období.

Další primární degenerativní demence jsou např:

• demence s Lewyho tělísky
• frontotemporální demence
• demence při Huntingtonově chorobě

Všechny výše uvedené demence jsou proteinopatie. Příčinou neurodegenerace je ukládání specifického typu patologického proteinu. Vysoký obsah patologického proteinu v mozku působí neurotoxicky. Vyvolává aseptický (neinfekční) zánět, který poškozuje nervové buňky ve svém okolí.

Takovými patologickými proteiny jsou beta-amyloid, tau-protein, alfa-synuklein a TDP-43 (transactive response DNA binding protein 43 kDa).

Demence jako příznak jiného onemocnění

Pokles kognitivních funkcí může být také příznakem jiného onemocnění. Jedná se zejména o chronická onemocnění. Může postihovat mozek, jiné orgány nebo celé tělo. Tyto demence se označují jako sekundární demence. Tvoří asi 5–10 % všech demencí.

Příklady onemocnění, která vedou k sekundární demenci:

1. Metabolická onemocnění:

• Wilsonova choroba
• akutní intermitentní porfyrie
• metachromatická leukodystrofie
• uremická encefalopatie
• jaterní encefalopatie

2. Endokrinní onemocnění:

• hypotyreóza, tyreotoxikóza
• dysfunkce příštítných tělísek
• dysfunkce nadledvin, např. Addisonova choroba, Cushingův syndrom
• hypoglykémie

3. Infekční onemocnění:

• AIDS
• neurosyfilis
• borelióza
• progresivní multifokální leukoencefalopatie (virus JCV)
• uveomeningitida
• herpetická encefalitida
• prionózy

4. Plicní a hematologická onemocnění:

• chronická obstrukční plicní nemoc
• srdeční selhání
• anémie

5. Anémie, plicní anémie, hrudní anémie

• hypovitaminóza vitamínu D
• hypovitaminóza vitaminů skupiny B, např. B1, B2, B3, B6, B9 a B12

6. Další chorobné stavy:

• intoxikace alkoholem
• normotenzní hydrocefalus
• onkologická onemocnění
• kolagenózy

Prokrvený mozek = funkční mozek

Čím lépe jsou prokrvené naše cévy, tím lépe je prokrven náš mozek. Špatně prokrvená mozková tkáň má nedostatečný přísun kyslíku. To vede k degeneraci nervových buněk.

Vaskulární demence tvoří druhou nejpočetnější skupinu demencí. Způsobuje je zhoršené prokrvení mozku.

Příčinou tohoto typu demence může být onemocnění srdce a cév, včetně vysokého krevního tlaku, aterosklerózy cév, obezity, hypercholesterolémie, ischemie dolních končetin nebo infarktu myokardu.

Nejde jen o poruchy paměti. Demence má mnoho dalších příznaků

Příznaky demence jsou dvojího druhu. Jde v první řadě o kognitivní poruchu. Kromě toho se vyskytuje i nekognitivní deficit (tzv. neuropsychiatrický), fyzické příznaky a symptomy funkčního postižení pacienta.

Kognitivní příznaky: 

• postupná ztráta paměti
• poruchy myšlení
• poruchy úsudku
• špatná orientace v prostoru, čase, dezorientace osobou
• porucha řeči
• neschopnost učit se novým věcem
• kognitivní poruchy
• neschopnost provádět složité motorické úkony
• neschopnost pojmenovat známé předměty

Neuropsychiatrické příznaky:

• deprese
• neklid
• apatie a nezájem
• mánie
• bludy
• halucinace
• rozjařenost
• agresivita
• nespavost nebo poruchy spánkového rytmu
• hrubost v sociálním chování
• nevhodné motorické projevy

Fyzické příznaky:

• únik moči
• úbytek hmotnosti, odmítání potravy
• úbytek svalové hmoty
• extrapyramidové příznaky – třes, rigidita, poruchy chůze atd.

Funkčnost pacienta:

• potíže se složitými úkoly, např. řízením vozidla, pracovními návyky
• neschopnost vykonávat domácí práce
• problémy s osobní hygienou, která vyžaduje postupné kroky
• omezení v běžných denních činnostech (stravování, oblékání, péče o tělo...)
• narušená komunikace, vyjadřování potřeb a myšlenek
• samostatný pohyb je téměř nemožný

Motorické příznaky jsou typické např. pro Parkinsonovu nemoc. Je přítomen soubor příznaků:

• hypokineze (omezení rozsahu pohybu) a přidružené projevy bradykineze (zpomalení pohybu) a akineze (zhoršené zahájení pohybu)
• rigidita (ztuhlost svalů a kloubů)
• klidový třes
• posturální poruchy

Pozorujte své příbuzné. První stádia demence často unikají pozornosti

Demence má vícestupňový průběh.

První stádium

Obvykle je pro pacienta i jeho okolí nenápadné.

Objevují se bolesti hlavy, závratě, mírný pokles intelektu, zpomalení myšlení, mírné poruchy paměti.

Začínají drobné chyby, např. chyby v počítání a při manipulaci s penězi.

Časté jsou také potíže se čtením nebo řečí. Opakování slyšených slov a zvuků místo tvoření vlastních slov se nazývá echolálie.

V první fázi ještě nejsou přítomny motorické příznaky. Mohou se objevit psychické poruchy, jako je deprese, neklid a nervozita.

Druhé stádium

Je charakterizováno výraznější poruchou paměti. Toto stadium trvá 1–3 roky. V tomto období je demence nejčastěji diagnostikována.

Je postižena krátkodobá paměť. Typické je zapomínání různých každodenních událostí.

Pacient má potíže vzpomenout si, kde byl, co dělal, co měl k obědu. Může zapomínat, kam odložil různé předměty. Má pocit, že je ztrácí. Může je sám odkládat na neobvyklá místa.

Zhoršuje se orientace v prostoru a čase. Lidé s demencí se často ztrácejí i na známých místech. Po takové zkušenosti bývají velmi rozrušení a zmatení. To prohlubuje úzkosti a deprese.

Třetí stádium

Je charakterizováno velmi rychlou progresí kognitivních poruch. Pacienti začínají vyžadovat kompletní péči druhé osoby.

V této fázi je postižena dlouhodobá paměť. Pacienti si nepamatují datum narození, adresu. Nepoznávají známá místa, osoby, rodinu, partnera, děti. Mluví z cesty a často myšlenkami zabíhají k nelogickým věcem.

Terminální stádium demence

Vyznačuje se naprostou nesoběstačností, imobilitou, inkontinencí, výkřiky, agresivními záchvaty a nevhodným chováním. Pacient často nevhodně zachází se svým tělem nebo sekrety, jako je moč nebo stolice.

Velmi častou příčinou úmrtí je aspirační pneumonie nebo zápal plic. V tomto stavu se těžko léčí. 

Prevence a léčba demence

Demence je nevyléčitelné onemocnění. Jedná se o nevratný stav.

Léčba spočívá spíše ve zmírnění příznaků a zpomalení postupu degenerace.

Farmakologická léčba zahrnuje dva typy léků:

• Tzv. kognitiva – Léky z této skupiny jsou určeny k symptomatické léčbě kognitivních deficitů. Jejich účinkem je zpomalení progrese onemocnění. Patří sem inhibitory cholinesterázy, antagonisté NMDA receptorů, memantin a extrakt z ginkgo biloby.
• Sekundární léčba spočívá v užívání léků, které pomáhají zvládat neuropsychiatrické příznaky demence (např. deprese).
• Nefarmakologická léčba zahrnuje aromaterapii, muzikoterapii, pořízení domácího mazlíčka, vzdělávání pečovatelů v oblasti správné péče nebo psychologickou podporu rodiny.

Prevence vzniku demence začíná již v mladém věku. Demenci lze předcházet zdravým životním stylem. Důležitá je strava, zejména ryby s vysokým obsahem mastných kyselin.

Dalším pomocníkem v prevenci demence je káva. Její ochranný účinek byl dokonce potvrzen v několika vědeckých studiích.

Dalším typem prevence demence je pravidelné „trénování“ mozku. Oblíbené jsou různé zábavné úkoly, hlavolamy, hádanky, sudoku a podobně.

Nepodceňujte ani dobrou fyzickou kondici. Ve studiích mělo pravidelné fyzické cvičení dokonce lepší ochranný účinek než luštění křížovek.