Příznaky spojené s kůží, nehty a vlasy

Pokožka může být vystavena různým vlivům, a to nejen zvenčí, ale také zevnitř organismu, a proto se na jejím povrchu projevuje více nemocí. Některé jsou přímo kožního charakteru, ale jiné vznikají na podkladě imunitních reakcí, případně jako následek procesů v srdečně-cévním systému nebo metabolickém systému. Na pokožce je možné zachytit zřejmě nejviditelnější signály a symptomy onemocnění na těle, a proto je třeba jí věnovat pozornost.

Nehty u lidí lze nalézt na konečcích prstech rukou a nohou a z fyzikálního hlediska jde o keratinovou destičku, která vyrůstá z nehtového lůžka již od narození. U kořene nehtu se ze zárodkové vrstvy tvoří stále nové destičky, takže nehty rostou a neustále se obnovují a dorůstají. Jejich funkce je pomocná při hmatovém vnímání, ale také ochranná. Stav nehtů může mnohdy souviset s hladinami různých látek v organismu nebo s kožními chorobami na těle.

Vlas a podobně i chlup jsou také součástí pokožky, přičemž jde o útvary vyrůstající z kořenů, které se nacházejí v podkožních vrstvách. Nejhlubší částí je vlasový váček, který obsahuje vlasový folikul, potní žlázu a samotný zárodek vlasu. Podobně jako nehty, i vlasy neustále dorůstají a s věkem ztrácejí postupně svou pigmentaci. Na vlasech se také projevuje několik symptomů a příznaků souvisejících se stavem organismu, hladinou látek a některými chorobami.

Na pokožce je možné pozorovat příznaky například vnějších poranění nebo působení látek či faktorů z okolního prostředí, ale například i různé symptomy, které mají původ ve vnitřních infekčních a zánětlivých onemocněních. Pokožka může měnit někdy svoji barvu, drsnost povrchu, hydrataci nebo se zde mohou nacházet útvary patologického charakteru. Ne vždy je třeba za každým příznakem hledat problém na kůži, někdy jde o souvislost s vnitřním prostředím.

Podobně i nehty a vlasy indikují stav organismu svou kvalitou, tvarem a pevností. Pokud jsou například vlasy lámavé nebo nadměrně padají, může jít tak o poruchu přímo vlasů nebo pokožky, ale také o systémový příznak nedostatku v organismu. Na nehtech se projevují také hladiny různých důležitých vitamínů nebo látek v organismu. Proto kůže, nehty a vlasy jsou velmi dobrým indikátorem nejen primárních onemocnění, ale i celého stavu těla.

Problémy s nehty

Pomalý růst nehtů nemusí znamenat nějaké onemocnění, může jít o nedostatek například vápníku v těle, případně nízkou hladinu vitamínů A nebo C či nedostatek kolagenu v těle. Někdy však souvisí například s nízkou hladinou hormonů při hypotyreóze, s ischemickou chorobou dolních končetin nebo tuberkulózou. Jsou-li nehty nadmíru lámavé, může jít také o nedostatek hořčíku, křemíku, zinku, vitamínů A nebo B, případně o kožní choroby.

Někdy totiž kožní choroby napadnou i nehty a naruší jejich výživu, případně způsobí infekci, jako například kvasinky. Za lámavými nehty však může být také anorexie, anémie, celiakie, hypotyreóza nebo ischemická choroba dolních končetin. Pokud jsou nehty prohloubeny a mají jakoby lžičkovitý tvar, může jít o poruchy krve, žláz s vnitřním vylučováním nebo poruchy štítné žlázy. Někdy mohou k poškození nehtu tohoto typu vést i mykotické choroby kůže.

Často se stává, že nehty postihne různorodá deformace. V tomto případě jde nejčastěji o vnější tlakovou deformaci například při úrazu. Pokud však nejde o externí faktor, deformaci způsobuje například lupénka, onycholýza nebo nějaké nervové onemocnění lokálního typu. Rýhy pod nehty jsou zase typickým příznakem nedostatku živin v organismu, ale někdy i příznak plísňových onemocnění, lupénky, hypertyreózy, výjimečně infekční endokarditidy.

Vlasy a ochlupení

Ochlupení na pokožce obvykle roste zejména v období puberty, dospívání a u mladší části dospělosti a roli v tomto růstu hrají zejména hormony. K pomalému růstu dochází tedy zejména při poruchách, které jsou způsobeny zpomalením organismu, tedy zejména při hormonálních problémech. Pokud dochází však ke ztrátě ochlupení, může jít i o nádorové choroby, metabolické poruchy nebo problémy s játry. Projevují se takto i cukrovka či ischemická choroba dolních končetin.

Naopak zvýšený růst ochlupení má souvislost například s hypertyreózou, čili zrychlením metabolismu organismu a zvýšením hladiny hormonů, ale jde také o příznak výskytu cyst na vaječnících u žen nebo při Cushingově syndromu. Vlasy mohou být také postiženy různými problémy. Nejvíce lidí asi trápí lupy ve vlasech, což jsou částečky odumřelé kůže. Vyskytují se při dlouhodobě mastných vlasech a také při nedostatku selenu, zinku nebo vitamínů v těle.

Zejména ženy trápí lámavé vlasy. Lámavost vlasů může způsobit špatné zacházení s nimi nebo vystavování nepříznivým vlivům okolí, ale častokrát tento symptom je součástí nedostatku výživy vlasů, při kožních chorobách nebo při anémii či celiakii. Vypadávání vlasů je způsobeno nedostatkem hormonů a souvisí s onemocněními metabolického a hormonálního charakteru, případně jde o alopecii, která může být lokální i celková.

Pokud má člověk mastné vlasy, velmi často jde jen o odraz vnitřního stavu organismu a nemusí jít o žádnou závažnější nemoc. Nejčastěji jsou v organismu přebytečné tuky nebo naopak nedostatek vitamínů A či B. Ojediněle může být příčina v problému s hladinou hormonů. Pokud se na hlavě objevují shluky světlých vlasů, jde o ztrátu pigmentace, která může být zapříčiněna albinismem, různými nádorovými onemocněními v organismu nebo onemocněním vitiligo.

Různé barvy kůže

Celková bledost kůže má obvykle souvislost s horečnatými a infekčními onemocněními, ale například může jít i o příznak anémie a nedostatečného prokrvení oblasti pokožky. Platí to například při infekční endokarditidě, koarktaci aorty, leukémii, infarktu myokardu nebo ateroskleróze. Může jít i o místní poruchy pigmentace, ale ve většině případů se bledostí projevují onemocnění postihující více systémů v těle. Závažným případem je také intoxikace, kdy člověk také může být bledý.

Menší bílé skvrny na kůži jsou znakem například depigmentace, což je typické pro onemocnění vitiligo nebo albinismus, popřípadě pro plísňové choroby. Zažloutlá kůže a nažloutlá kůže jsou typické zase pro žloutenku, ale i selhání jater, cirhózu nebo při celiakii. Opakem je hyperpigmentace pokožky, která se typicky projevuje při hemochromatóze, Addisonově chorobě, melanomu, bazaliomu nebo při Cushingově syndromu, případně při hormonálních poruchách.

Modrá kůže je nejčastěji způsobena nedostatkem kyslíku a vzniká lokálně typicky na místech, kde není dostatek prokrvení. Pokud dochází k celkovému zmodrání, jde o příznak nedostatku vzduchu v organismu, například u novorozenců je to hypoxie. Zarudnutí kůže je také jedním z příznaků jiného zabarvení. Pokud jde o zarudnutí kůže lokálně v okolí kloubu, má to souvislost obvykle s artritidou nebo jinými zánětlivými či degenerativními onemocněními kloubu.

Celkově se zarudlá kůže váže buď k nějakým onemocněním kůže, jako například kopřivka, lupénka, kožní absces, atopický ekzém či alergie, nebo jde o onemocnění vycházející z nitra organismu, která se projeví i na pokožce změnou její barvy. Takto se projevuje například lymská borelióza, dna, Kaposiho syndrom a někdy i spála. Také může být zarudnutí spojeno se zánětem žil nebo některými vážnými horečnatými onemocněními infekčního typu.

Útvary na pokožce

Mladé lidi velmi často trápí akné. Jde v podstatě o zánět mazových žláz, který se vyskytuje v důsledku hormonální nerovnováhy v organismu. Někdy se může dokonce vyskytovat i při Cushingově syndromu nebo při cystách na vaječnících u žen. Podobně v důsledku hormonální nerovnováhy, a to zejména dospívající mládeži v pubertě se na tváři a těle vyskytují i ​​uhry, a to nejčastěji v důsledku nadprodukce mazu. Někdy je mohou způsobit i bakterie a kvasinky na povrchu kůže.

Na kůži lze velmi dobře zpozorovat i to, pokud člověk trpí nějakým pohlavně přenosným onemocněním. Například gumovité hrboly na pokožce jsou typické pro syfilis, ale někdy lze podobné hrboly zpozorovat i při tuberkulóze kůži nebo při bazaliomu či melanomu. Velmi často se syfilis projevuje i tvrdými vředy na kůži, a to obvykle do 3 týdnů po nakažení. Někdy takové vředy vzniknou také na podkladě bakteriálního zánětu nebo při poruchách potních žláz.

Někdy může být problém i s mateřským znaménkem, zejména tehdy, pokud podnítí vznik melanomu, což je nádorové onemocnění pokožky. Tento rakovinný nádor totiž vniká v melanocytech, což jsou buňky zajišťující pigmentaci a vznik mateřských znamének. Na kůži se projevují i ​​různé alergické reakce, například výskyt kopřivkového pupence, který je přímo spojen s kopřivkou. Kromě toho se tento příznak vyskytuje i při anafylaktickém šoku.

Přímo s kožními onemocněními se vyskytuje například ekzém, který postihuje jak svrchní vrstvu pokožky, tak podkožní vrstvy. Je častým příznakem onemocnění jako atopický ekzém, impetigo, atopická dermatitida a někdy se vyskytuje i při alergiích nebo senné rýmě. Jiným symptomem je tzv. xantom, což je menší ložisko tuku v podkožní vrstvě, které se projevuje hrbolem na pokožce a vyskytuje se často na končetinách. Někdy vzniká také na podkladě aterosklerózy.

Často se různé defekty nebo nemoci kůže projevují i ​​puchýři. Typicky například kuří oko, kopřivka, atopický ekzém, bradavice, impetigo, ale někdy puchýře vznikají také na základě externích faktorů, například při popáleninách nebo omrzlinách. Na povrchu pokožky lze nalézt při některých infekčních chorobách vyrážky, například při pásovém oparu, spalničkách a podobně, ale ty mohou být spojeny i s celiakií, Crohnovou chorobou nebo infekční mononukleózou.

Zvláštním příznakem na pokožce jsou vředy. Ty se mohou vyskytovat také na vnitřních sliznicích ve formě menších vřídků. Typicky například v případě žaludeční soustavě jako žaludeční vředy. Na pokožce se projevují vředy například u bércových vředů, v souvislosti s diabetickou neuropatií nebo na základě nedostatečné cirkulace krve na dolních končetinách. Menší vřídky na pokožce vznikají také při ucpání mazových žláz nebo na základě infekce.

Změna povrchu kůže

Kůže může někdy být i na dotek nějak změněna. Typicky například při tzv. pergamenové kůži, což je příznak pro kůži s narušenou výživou. Ta je typická u seniorů, ale i u lidí s onemocněními žil, tepen a cév či vlivem křečových varixů. Pro celulitidu je zase typická tzv. pomerančová kůže. Ta vzniká i na základě kolísající hladiny hormonů v krvi a taková kůže se tak objevuje i během puberty, těhotenství a menopauzy. Někdy jsou nerovnosti až příliš hrubé.

Zrohovatělá kůže je typická pro bradavice nebo kuří oko, kdy dochází k lokálnímu zrohovatění a jde vlastně o obrannou reakci kůže proti mechanickému tlaku nebo jinému působení okolního prostředí na konkrétní bod na pokožce. Ztenčení pokožky zase nemusí být vždy související pouze s defekty na kůži, ale například k tomuto symptomu dochází i při diabetické neuropatii, což je neurologické onemocnění, případně je to jeden z příznaků lymské boreliózy.

Mastná pokožka má zvýšenou souvislost s nadměrnou hladinou tuků v organismu a je doprovázena i ucpáváním pórů. Naopak suchá kůže je příznakem různých problémů. Ať už jde pouze o dočasnou dehydrataci, případně o onemocnění imunitního systému, nebo při nedostatečném prokrvení v důsledku cévních problémů. Tento příznak se vyskytuje při lepře, atopickém ekzému, diabetické neuropatii, fenylketonurii, bulimii, celiakii, ale i při ischemických chorobách.

Narušení struktury pokožky

Pokožka může mít narušeny jen svrchní vrstvy, nebo i spodnější podkožní vrstvy. Obvykle k tomuto dochází při úrazech a odřeninách, ale někdy i na základě onemocnění. Například u svrabu se přímo v pokožce rozmnožují paraziti, kteří si zde dělají menší chodbičky. Také se mohou na kůži projevovat škrábance na základě alergických reakcí, například při kopřivce. Mnohdy si však tyto škrábance udělá člověk sám v důsledku nadměrného svědění při kožních chorobách jako například neštovice.

Podobně jizvy mohou vzniknout z různých příčin. Menší jizvy zvané strie vznikají při rychlém zhubnutí nebo přibrání člověka, kdy se nestačí pokožka adekvátně přizpůsobit povrchům. Mohou ale vzniknout i po puchýřích, vyrážkách a samozřejmě po poraněních či operačních zákrocích. Nepříjemné je i mokvání kůže, které je obvykle spojeno s různými puchýři a narušením vrstev kůže, například při atopickém ekzému nebo při bércových vředech.

Ostatní příznaky projevující se na kůži

Na kůži se mohou vyskytnout také šupiny. Pokud jsou lokalizovány lokálně, může jít o menší podráždění kůži, při větším výskytu jde nejčastěji o psoriázu. Zároveň se ale takto projevují také atopický ekzém či hypotyreóza. Pokud jde o šupinatění bradavky, nejčastěji je to příznak vzniku nádoru na prsu. To se projevuje i vtaženou kůží bradavky, ale tento příznak zároveň je jedním ze symptomů mastitidy, čili zánětu mléčné žlázy, a vyskytuje se i při cystách.

Na pokožce se v některých případech mohou vyskytovat drobné čárky nebo tečky červené barvy. Těmto útvarům se říká petechie a jde o menší výrony krve z nejtenčích a nejmenších cév. Vznikají při tlaku na kůži, ale i při některých chorobách jako leukémie či hemofilie. Pomalé hojení ran na pokožce také ukazuje na hemofilii, což je porucha srážení krve, případně někdy i cukrovku. jedním z velmi nepříjemných příznaků na pokožce je i svědění.

Pokud jde o svědění na hlavě, může to mít souvislost s lupy nebo dermatofytózou, což je kožní onemocnění. Všeobecné svědění kdekoli na těle může být způsobeno také těmito kožními chorobami, ale například i alergickou reakcí. Svědění se mnohdy vyskytuje se zarudnutím kůže, například při kopřivce nebo atopickém ekzému. Někdy však může souviset i s onemocněními vnitřních orgánů, například jater nebo při Hodgkinově lymfomu.