Ulcerózní kolitida: Proč vzniká, jak se projevuje? Co pomůže léčbě?

Ulcerózní kolitida (odborně též colitis ulcerosa) je dlouhodobé nespecifické zánětlivé onemocnění tlustého střeva.

Přetrvává celý život.

Zánět střeva má hemoragicko-katarální charakter, s možnou tvorbou vředů ve sliznici střeva. Slovo hemoragie znamená krvácení a slovo katar označuje typ zánětu sliznice, při kterém se ve zvýšené míře tvoří hlen.

Vzniká na autoimunitním podkladě a jeho příčina není objasněna.

Ulcer je označení pro vřed. Z toho je i odvozeno pojmenování ulcerózní kolitidy.

Postihuje zejména koncovou část tlustého střeva (konečník, rektum). Může se nicméně vyskytnout i v jeho ostatních částech. Případně může zasáhnout střevo v celé délce.

Zánět se nachází ve vrstvě mukózní a submukózní. Ne v celé tloušťce střevní stěny, jak to bývá při Crohnově chorobě.

Ulcerózní kolitida byla popsána poprvé v roce 1859, a to londýnským lékařem Samuelem Wilksem. 

V celosvětovém měřítku je výskyt onemocnění udávaný v rozsahu od 0,5 do 24,5 na 100 000 postižených obyvatel ročně. Vyšší čísla patří vyspělým zemím, jako je to v Severní Americe, Evropě nebo Izraeli.

Ulcerózní kolitida nejčastěji vypukne v období mezi 20. až 40. rokem života, případně mezi 50. a 60. rokem. Uvádí se, že asi 15 % pacientů má nad 60. let.

Výskyt nemoci mezi pohlavími je přibližně stejný, i když některé zdroje uvádějí mírně převyšující zastoupení pro ženy.

Tento typ kolitidy má symptomy, které jsou spojeny hlavně s trávicí soustavou. A to je bolest břicha, průjem či krvácení při stolici (enteroragie).

Vyznačuje se i mimostřevními komplikacemi. Zasahuje například klouby, oči nebo kůži. Jeho závažným rizikem je vznik kolorektálního karcinomu (po letech onemocnění) či poškození jater a žlučníku.

Ulcerózní kolitida se označuje také jako autoimunitní onemocnění. Ale její přesná příčina nebyla zatím objasněna.

Uvádí se kombinace různých rizikových faktorů.

Vyšší výskyt onemocnění je ve vyspělých zemích. To poukazuje na vliv životního prostředí, životního stylu, snížené míry pohybu a nízkého příjmu vlákniny.

Podobně se připisuje vina příjmu vyššího množství rafinovaného cukru a různých chemických látek, které se používají v potravinářském průmyslu. Možný je vliv užívání léků, a to hormonální antikoncepce či nesteroidních antiflogistik.

Riziko vzniku zvyšuje i rodinný výskyt onemocnění.

Zajímavé je, že se uvádí protektivní vliv kouření. Kuřáci jsou ohroženi méně. Rovněž se zjistilo, že se v nižší frekvenci vyskytuje u lidí po odstranění apendixu.

Rizikové faktory a jejich kombinace, které mohou vést ke vzniku ulcerózní kolitidy:

• vzniká zejména ve věku 20–40 let nebo mezi 50. a 60. rokem života
• autoimunitní vliv, porucha slizniční imunity
• rodinná anamnéza a genetické faktory (HLA DRB1*0103, MDR1, MY0B9 pro těžké kolitidy)
• vliv životního prostředí 
  • industrializace
• životní styl
  • méně pohybové aktivity, sedavý způsob života, sedavá práce
  • snížený příjem vlákniny
  • zvýšený příjem rafinovaného cukru, chemických aditiv v potravě
• užívání léků jako jsou hormonální antikoncepce či nesteroidní antiflogistika

Ulcerózní kolitida má příznaky spojené s trávicí soustavou, protože zánět postihuje střevo.

Přidružují se k nim i celkové těžkosti a různé mimostřevní symptomy. Onemocnění probíhá dlouhodobě (chronicky), celoživotně.

Kolitida tohoto typu je charakteristická tím, že má období s obtížemi, které se označuje jako relaps. Relaps následně střídá remise, což je označení pro asymptomatickou (bezpříznakovou) fázi.

Typickým příznakem onemocnění je průjem s příměsí krve a hlenu.

Mírná forma ulcerózní kolitidy se vyznačuje průjmy, kdy je ve stolici příměs krve a hlenu. Frekvence může být 2–3krát během dne. A to zejména ráno.

Typický je tenesmus, což je bolestivé nucení na stolici. Po něm následuje vyprázdnění malého množství stolice a pocit nedokonalého, neúplného vyprázdnění konečníku.

Tyto symptomy jsou charakteristické i pro postižení koncové části tlustého střeva, tedy rekta.

Těžká forma se vyznačuje vodnatou a krvavou stolicí, v počtu i 10krát za den. Přidružuje se bolestivé nutkání na stolici. Bolest břicha je přítomna i mimo čas vyprazdňování. Břicho je nafouknuté. Zvyšuje se tělesná teplota.

Při masivním krvácení nastává anémie, slabost, bledost, tachykardie. Člověk ztrácí tělesnou hmotnost a je ohrožen i rozvratem vnitřního prostředí.

Tato forma se označuje také jako fulminantní ulceróza.

Její řešení vyžaduje hospitalizaci, infuzní léčbu a také transfuzi krve.

Ulcerózní kolitida se klasifikuje podle místa a míry postižení tlustého střeva:

1. distální kolitida
   • proktitida, zasahuje konečník neboli rektum (20 %)
   • proktosigmoida, zasahuje rektosigmu - konečník i esovitou část tlustého střeva (35 %) 
2. levostranná kolitida, postihuje levou stranu střeva neboli sestupné tlusté střevo (20 %)
3. pankolitida, což je označení pro postižení celého střeva (15 %)

Onemocnění se klasifikuje na základě četnosti:

• chronický remitentní průběh při výskytu jedné epizody za rok
• chronický intermitentní průběh, pokud se vyskytuje více než jedna epizoda obtíží ročně
• chronický perzistující průběh, při kontinuální aktivitě
• fulminantní průběh je nejtěžší typ

Tabulka uvádí klasifikaci podle Truela a Wittse

Kromě potíží s trávicím traktem se ulcerózní kolitida vyznačuje mimostřevními symptomy a komplikacemi.

Krvácení může způsobit anémii, následně slabost a únavu. Přidružují se i jiné potíže, jak je vidět v tabulce. Zvyšuje se tělesná teplota, zrychluje tepová frekvence. Přítomné je nechutenství a hubnutí.

Mezi mimostřevní potíže dále patří:

• kožní projevy, jako je i erythema nodosum, afty
• kloubní, jako je artritida, ankylozující spondylitida
• oční záněty, glaukom
• jaterní (steatóza), žlučníkové (cholangitis)
• tromboembolické potíže
• srdeční – chlopenní vady

Závažnou komplikací je kolorektální karcinom, jehož riziko se zvyšuje přibývajícím časem. Po 10 letech je míra rizika asi 2 % a po 50 letech trvání onemocnění 40 %.

Při těžké formě kolitidy se vyskytuje i megacolon toxicum, jež vzniká následkem rozšíření tlustého střeva, zvýšenou plynatostí.

Rizikem je následně jeho prasknutí, vytečení střevního obsahu ze střeva a vznik peritonitidy (zánětu pobřišnice), což ohrožuje člověka na životě.

Následkem zánětu vzniká poškození střeva, ulcerace (vředy). Po letech a opakovaných epizodách je stěna střeva zjizvená, střevo zkrácené a jeho průsvit zúžený. Opakované záněty mají za následek píštěle.

Nemoc negativně ovlivňuje psychiku člověka a jeho výkonnost. Invalidita je jednou z komplikací onemocnění.

Diagnostika onemocnění se opírá o anamnézu. Postiženou osobu trápí časté průjmy, krvácení z konečníku, ale i bolesti břicha či ztráta hmotnosti. Člověk je bledý, slabý, nevýkonný.

Při fyzikálním vyšetření se sleduje břicho, rezistence při prohmatání břicha, zejména v levém podbřišku.

Dále se k určení diagnózy dělají laboratorní testy. Zvýšené jsou zánětlivé markery, ale také přítomna anémie.

Biochemie může odhalit změny ve vnitřním prostředí, elektrolytech. Doplňují se jaterní testy.

Dále se zjišťují protilátky, tedy sérologie pANCA a ASCA. Infekční příčinu zánětu střeva může určit vyšetření stolice a kultivace bakterií nebo přítomnost vajíček parazitů dokázaná mikroskopicky.

Nejdůležitější částí diagnostiky ulcerózní kolitidy je endoskopické vyšetření střeva.

Provádí se kolonoskopie. Při endoskopii se vidíme nález a zejména zánětlivé změny v oblasti rekta. A podle formy i zbytku tlustého střeva. Při endoskopii se odlišuje i ulcerózní kolitida od Crohnovy choroby.

Při endoskopii se provádí i odběr materiálu. Po odběru následuje jeho histologické vyšetření.

Mezi ostatní zobrazovací metody patří i SONO (USG) a CT či MRI. Důležité je odlišení ulcerózní kolitidy od Crohnovy choroby.

Tabulka uvádí odlišnosti při diagnostice ulcerózní kolitidě a Crohnově chorobě

Průběh onemocnění je dlouhodobý, trvající i celý život. Nejčastěji se vyskytuje už u lidí v mladším věku, a to od 20. do 40. roku života. Následně druhým obdobím vypuknutí onemocnění je typicky mezi 50.–60. rokem.

Pro ulcerózní kolitidu je charakteristické střídání relapsů a remisí.

Relaps je časový úsek, kdy nastoupí potíže. Remise je následný útlum příznaků. To, jak často se opakují, je individuální. K základním projevům patří průjem s přítomností hlenu a krve, bolestivé nutkání a následný ústup bolesti po vyprázdnění.

To je charakteristické pro lehčí formu.

Těžší stavy se vyznačují bolestí břicha i mimo vyprazdňování a vyšší intenzitou krvácení a frekvencí vyprazdňování. To následně ovlivňuje i celkový stav. Nastupuje slabost, a to i na základě anémie.

Klesá fyzická kondice, ale i tělesná váha. Člověk trpí nechutenstvím. Přidružení mimostřevních potíží a jejich míra je také individuální.

Pro nástup obtíží se uvádí některé možné spouštěče.

Příkladem je stres, některé potraviny s obsahem chemických aditiv a dříve uvedené léky. Relaps zánětu ale může přijít i bez zjevné příčiny.

Aby se zabránilo rozvoji komplikací, je důležité časné vyšetření a léčba.