Odchlípení sítnice: Jaké příčiny a příznaky má poškozená sítnice oka?

Odchlípení sítnice se řadí mezi závažná a urgentní stavy onemocnění oka, přesněji sítnice oka. Vede ke snížení zrakové ostrosti, při zpoždění léčby dokonce k nevratnému poškození zraku až k slepotě postiženého oka.

Patří k poměrně častým příčinám poruchy tohoto důležitého smyslu. Jeho včasné odhalení a léčba má zásadní vliv na úspěšnost léčby.

Odborně amotio retinae, v angličtině retinal detachment. 

Často vás zajímá:

• Co je to odchlípení a proč vzniká díra v sítnici?
• Jaké příznaky má poškozená sítnice oka?
• Jaká je léčba a je řešením pouze operace?
• Jaká je rekonvalescence po operaci?

V první etapě si v krátkosti popíšeme sítnici

Sítnice patří mezi nejdůležitější součásti oka. Díky tyčinkám a čípkům má smyslovou funkci. Tyto světlocitlivé buňky zachycují světelné paprsky.

Zachycený obraz se následně přenáší zrakovými nervy do mozku, kde se dále zpracuje. Díky tomu vidíme.

Světlocitlivé buňky:

1. tyčinky jsou světlocitlivé buňky
   • zpracují světlo nižší intenzity
   • nerozpoznají barvu
2. čípky slouží k zachycování světla různé vlnové délky, a tedy i barvy
   • rozpoznávají barvy, intenzitu, sytost barev
   • zajišťují zrakovou ostrost
   • jejich nejvyšší počet je v centrální jamce žluté skvrny (fovea centralis)
   • je jich přibližně 6 milionů

Retina (sítnice) je tenká blána hrubá přibližně 0,1 až 0,25 mm. Je uložena z vnitřní strany oční koule, kterou pokrývá. Z větší části je volně uložena na cévnatce.

Oko vyplňuje sklivec, který má gelovitou konzistenci. Ten na sítnici naléhá a přitlačuje ji k cévnatce.

Cévnatka je vrstva zajišťující výživu oka, protože obsahuje cévy.

Základem jsou nervové a podpůrné buňky s vlákny. Dále obsahuje žlutou skvrnu, což je místo nejostřejšího vidění. V jejím středu je viditelná jamka (fovea).

Macula lutea (žlutá skvrna).

Retina se dělí na dvě vrstvy, a to pars optica a pars caeca:

1. pars optica - obsahuje světlocitlivé buňky
   • smyslová část - neuroretina
2. pars caeca - je slepá část (caeca = slepý)
   • označuje se také jako vnější pigmentová část
   • nachází se v části řasinkového tělíska a zadní části duhovky

Co je to odchlípení sítnice?

Pojem zahrnuje proces oddělení vrstev sítnice. Následkem toho nastává porucha výživy. Ta vede k poškození sítnice.

Sítnice oka je stažena ze své původní a normální polohy.

Definice přesněji uvádí, že jde o:
Oddělení neuroretiny (smyslové části) od pigmentového epitelu. 

Pigmentový epitel (část sítnice) je fixován k cévnatce. Vzájemným odchlípnutím dochází k vytvoření prostoru mezi oběma vrstvami. Výsledkem je hromadění tekutiny a porucha výživy smyslové části retiny.

V rámci hromadění tekutiny může jít o vtlačený sklivec (transudát) – přestupem přes trhlinu, díru. Nebo může jít o exsudát, tedy průnik krve a jejích částí z cévnatky, z cév.

Odchlípení sítnice je proto závažným a urgentním stavem. Pro zachování zraku je důležité včasné odhalení a včasná léčba.

Zpoždění a zanedbání způsobí vážné ohrožení zrakového smyslu poškozeného oka, kdy se zhorší vizus (sníží se zraková ostrost) nebo nastává možná slepota.

V pozdním stadiu onemocnění nastávají nezvratné (ireverzibilní) změny.

Ptáte se na příčinu?
Tak ta nemusí být pouze jedna, protože k odchlípnutí sítnice vedou různé stavy.
Navíc k němu přispívají různé rizikové faktory.

Na základě příčin se odchlípení sítnice dělí na dvě formy (tabulka)

Většinou jde o primární formu onemocnění.

Odchlípnutí je následkem trhliny nebo díry v sítnici. Přes porušenou sítnici proniká nitrooční tekutina. Její následné hromadění zapříčiní nadzvednutí vrstev a vytvoření patologického (chorobného/špatného) prostoru.

Celý tento proces v konečné fázi vede k poruše prokrvení a zásobení sítnice živinami.

Jednou z hlavních příčin je stárnutí organismu. Jeho následkem nastává ztráta tekutiny ze sklivce. Tím vzniká nepoměr ve tvaru a nedostatečné naléhání na sítnici. Sklivec může být menší nebo je méně tuhý.

Jinými příklady jsou také úraz, zánět a jiná onemocnění oka.

Rizikové faktory vedoucí k onemocnění:

• vysoký věk
• dědičná a genetická predispozice, zvyšuje možnost výskytu
• již přítomné odchlípnutí sítnice na jednom oku
• úraz oka a hlavy (rychlostní sporty, nárazy, pády z výšky, vzpírání, potápění, seskok padákem)
• zánět oka
• jiná onemocnění oka jako například i glaukom, nádor, uzavření cév sítnice oka
• extrémní krátkozrakost
• vysoké BMI a obezita
• vysoký krevní tlak – hlavně maligní forma a hypertenzní krize
• diabetes mellitus (cukrovka) a diabetická retinopatie
• operace oka (nitrooční zákroky)
• člověk s predispozicí ke krvácení
• u těhotných eklampsie
• nedonošené děti
• kouření

Příznaky odchlípení sítnice nezahrnují bolest. Toto onemocnění nebolí.

Mezi hlavní příznaky patří:

• snížení zrakové ostrosti – rozmazané vidění
• výpadek v periferii zorného pole – zhoršený zrak v periferii, který se z okraje může přesouvat blíže ke středu
• světelné záblesky, jiskření v jednom či obou očích (fosfény)
• náhlý výskyt plovoucích mušek v zorném poli
  • jde o malé tmavé skvrny, tečky v zorném poli, které je nejlépe vidět na bledém a bílém podkladu
  • mušky plavou a vznášejí se v zorném poli
  • hustě plovoucí černé tečky, jako kdyby saze – je znakem krvácení do sklivce
• stíny v zorném poli, dojem závěsu, záclony – částečná až úplná ztráta zraku
  • zaclonění zorného pole, tmavé clony

Plovoucí, poletující mušky jsou běžné a neznačí závažnější problém. Jejich náhlý výskyt ovšem může poukazovat na toto onemocnění. Nejlépe jsou vidět je na bledém pozadí, například na bílé stěně, jako tmavé, šedé stíny, tečky, vlákna.

Pozor! 
Při náhle vzniklých potížích je nutné okamžité vyšetření zraku u očního lékaře.
To může zachránit zrak.

V případě, že je postižena makula (žlutá skvrna), výrazně klesá centrální zraková ostrost.

Oddělení celé sítnice zapříčiní akutní slepotu. Pokud se okamžitě neřeší, je nevratná (ireverzibilní).

Základem diagnózy je anamnéza člověka (to, co postižený jedinec popisuje).

Následuje speciální oční vyšetření. Lékař se ptá na několik detailů ohledně zrakové ostrosti a výskytu výpadku zorného pole s plovoucími muškami. Zjišťuje, zda se potíže vyskytly náhle.

Následují hlavní vyšetřovací metody, a to:

• vyšetření očního pozadí (za pomoci jasného světla a speciálních čoček pro zvětšení obrazu očního pozadí)
• vyšetření ultrazvukem (zda je přítomno krvácení do sklivce, které ztěžuje pohled na sítnici)

Následně se podle určení formy amoce sítnice volí léčba či operace.

Průběh onemocnění se odvíjí od formy a samozřejmě i od vyvolávající příčiny. Odchlípení sítnice nebolí, jeho příznaky jsou nicméně dobře rozpoznatelné.

To dává šanci na včasné odhalení stavu a včasný odborný zákrok.

Závažné jsou hlavně akutní formy, jejichž vznik je náhlý. Opakem je degenerativní typ, jehož nástup trvá delší dobu. Ten je způsobený stárnutím organismu.

Přibližně 7 % případů probíhá oboustranně, tedy v obou očích.

Upozornění: Bez léčby je rizikem úplná ztráta vidění poškozeným okem.