Menopauza: Příznaky, jak probíhá, kdy přichází, jaká je prevence obtíží?

Často se ptáte: Co je menopauza?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je menopauza období mezi 45. a 60. rokem života ženy. Začíná rok před poslední menstruací a je spojeno se specifickými klinickými projevy.

Definice a zavedení tohoto termínu bylo poprvé použito na Mezinárodním lékařském kongresu ve Francii v roce 1976.

Lidově se období menopauzy přezdívá "přechod".

Co se děje v těle během menopauzy?

Ženský cyklus je regulován řadou hormonů, které jsou řízeny centrálním nervovým systémem v mozku.

Základní příčinou těchto změn v ženském těle je změna hladiny hormonů. Dochází k poklesu produkce progesteronu a estrogenu.

Naopak se zvyšují hladiny hormonů hypotalamu a hypofýzy.

V důsledku hormonálních změn dochází k úbytku folikulů v reprodukčním systému vaječníků. Tento proces se nazývá folikulární atrézie.

Menstruační cyklus se nezastaví ze dne na den. Menstruační cykly se mohou postupně prodlužovat, mohou se objevit anovulační cykly nebo metroragie, až se nakonec menstruační cyklus úplně zastaví.

Poslední menstruační krvácení se nazývá menopauza. Slovo menopauza se ovšem používá také pro označení celkového období změn v těle ženy spojené s ukončením menstruace.

Kromě hormonálních změn dochází k mírné atrofii dělohy, pochvy, vazů a svalů pánevního dna.

Měkké struktury ztrácejí svou původní pružnost a oslabují se. Hladina pH se stává neutrální až zásaditou. Hladina laktobacilů postupně klesá.

Nápadné jsou i změny vnějšího charakteru, jako je změna hmotnosti, změna ukládání podkožního tuku, pigmentace kůže, větší suchost kůže a další.

Nástup menopauzy je podmíněn několika faktory, které jsou do značné míry neovlivnitelné.

Patří mezi ně menarché, tedy nástup první menstruace. Čím později nastane, tím později lze předpokládat nástup menopauzy. Dalším faktorem je délka menstruačních cyklů (čím delší menstruační cyklus, tím později lze předpokládat nástup menopauzy), rasa a vyšší věk.

Mezi ovlivňující faktory patří počet porodů (čím více porodů, tím později lze předpokládat nástup menopauzy), životní styl (alkohol a kouření mohou ovlivnit dřívější nástup menopauzy) a psychosociální faktory (vztahy, stres, prostředí).

Menopauza se dělí na 4 časová období:

1. Premenopauza
2. Menopauza
3. Perimenopauza
4. Postmenopauza

Premenopauza je období trvající 1 rok s pravidelnou menstruací před nástupem poklesu hormonů.

Menopauza je období ukončení a vymizení menstruačního cyklu.

Jedná se o poslední fyziologickou menstruaci.

Perimenopauza je období posledního menstruačního krvácení a období po něm, kdy dochází k výraznému kolísání hormonů.

Může být přítomno slabší nepravidelné menstruační krvácení.

Postmenopauza je období 1 rok po menopauze charakterizované nízkou hladinou ženského hormonu estrogenu.

V jakém věku přichází menopauza?

Obvykle se jedná o období mezi 45–60 lety života ženy. U některých přichází dříve.

Ženy se v tomto období potýkají s mnoha obtížemi. Spojuje je název...

Klimakterický syndrom

Klimakterickým syndromem bývá postiženo asi 70 až 80 % žen v období menopauzy.

Trvá v průměru 2 roky. Je charakterizován specifickými klinickými příznaky fyzické i psychické povahy. Existují způsoby, kterými lze průběh menopauzy výrazně zkrátit.

Jaké jsou nejčasnější příznaky menopauzy?

Fyzické příznaky:

• Návaly horka
• Noční pocení
• Bušení srdce (palpitace)
• Únava
• Bolest hlavy
• Migréna
• Poruchy spánku
• Nespavost
• Progrese osteoporózy
• Zvýšená suchost kůže
• Změna pigmentace kůže
• Zvýšená atrofie kůže
• Inkontinence
• Změny pohlavních orgánů
• Snížení libida

Psychiatrické příznaky:

• Náladovost
• Podrážděnost
• Přecitlivělost
• Pocity úzkosti a deprese
• Zhoršení paměti
• Zhoršená koncentrace
• Pocit stresu

Návaly horka a pocení

Náhlé návaly horka a zvýšené noční pocení postihují až 70 % žen v menopauze.

Tepelný mechanismus je pravděpodobně důsledkem dočasné poruchy nebo změny termoregulace řízené v hypotalamu. Hypotalamus také ovlivňuje změny kožní teploty, krevního průtoku, krevního tlaku a srdeční frekvence.

Trvání návalů horka je individuální. Obvykle jsou náhlé a trvají 3–5 minut, ale mohou trvat až hodinu.

Poruchy spánku

S věkem se fyziologicky mění spánkový cyklus. Usínání a probouzení se obvykle posouvá na dřívější hodiny.

Může se objevit zvýšená únava, ospalost a problémy s usínáním.

Některé studie poukazují na sníženou hladinu spánkového hormonu melatoninu během menopauzy. Užívání melatoninu ve formě doplňků stravy má pozitivní vliv na spánek a jeho kvalitu.

Psychické poruchy

Jedním z nejčastějších příznaků menopauzy jsou psychické poruchy. Úzkost, deprese, nervozita, poruchy pozornosti a paměti a rychlé změny nálad.

Receptory pro estrogeny se nacházejí v určitých částech mozku, které jsou zodpovědné za stav psychiky.

Hladiny estrogenů také korelují s hladinami dopaminu a serotoninu, které souvisejí s naší aktuální náladou a vnitřním pocitem.

Změny vlastností pokožky

Změny hormonů ovlivňují také největší tělesný orgán – kůži. Hormonální stárnutí se může projevit tvorbou vrásek, zvýšenou suchostí a atrofií kůže.

Dochází k poklesu produkce kolagenu, redukci vlasových folikulů, zpomalení růstu nehtů a úbytku melanocytů. Úbytek melanocytů může vést ke změně pigmentace kůže.

Inkontinence

Močová inkontinence je nekontrolovatelný únik moči. Postihuje přibližně 50 % žen. Nejohroženější skupinou jsou ženy ve vyšším věku a v menopauze.

V důsledku poklesu estrogenů dochází k atrofii svalstva močového měchýře, dolních močových cest a pánevního dna. Oslabením svalových svěračů nemusí dojít k reflexnímu uzavření při zvýšené fyzické aktivitě, kašli nebo kýchání.

Snížení libida

Ženský pohlavní trakt prochází mírnou změnou v podobě atrofie. Ochabnutí, ztráta elasticity, zkrácení měkkých vláken nebo suchost pochvy s nedostatkem lubrikace. Důležitou roli hraje psychologický faktor.

Snížení hladiny pohlavních hormonů může způsobit pokles libida, sexuální touhy a utlumení prožívání sexuality.

Osteoporóza

Progrese poruchy mikroarchitektury kostní tkáně a úbytek kostní hmoty se označuje osteoporóza. Jedná se o jeden z častých příznaků menopauzy.

Některé studie prokázaly, že přibližně 80 % žen se zlomeninami stehenní kosti je v období menopauzy.

Ztenčení kostí znamená větší riziko zlomenin, zejména v oblasti krčku stehenní kosti, obratlů páteře a v oblasti zápěstních kostí.

Je nutná prohlídka lékařem a pravidelné doplňování potřebných vitamínů a minerálů. Zejména doplňování vápníku a vitamínu D.

Riziko kardiovaskulárních onemocnění

U žen po menopauze může dojít také ke změnám v kardiovaskulárním systému. Může za to nedostatek estrogenů.

Může dojít ke zvýšení systolického a diastolického tlaku, glykémie a cholesterolu v krvi. Tím se také zvyšuje riziko cévní mozkové příhody, ischemické choroby srdeční nebo vzniku cukrovky.

Náhrada estrogenů při léčbě kardiovaskulárních onemocnění nesplňuje lékařská očekávání. Nejlepší prevencí je proto zdravý životní styl. Je třeba vyhýbat se kouření a alkoholu, upravit hmotnost a zařadit dostatečné kompenzační pohybové aktivity.

Zajímavé informace v článku:
Jak předcházet kardiovaskulárním onemocněním?

• Anamnéza – popis obtíží, které žena zažívá
• Ultrazvuk/sonografie
• Denzitometrické vyšetření na osteoporózu
• Laboratorní vyšetření krve, ale ne nutně (výstup hladiny FSH a pokles estrogenů a hormonů štítné žlázy)

Často se ptáte: Jak probíhá menopauza?

Obvykle probíhá ve 4 fázích, a to v premenopauze, menopauze, perimenopauze a postmenopauze. Podrobnější popis jednotlivých fází uvádíme v části věnované příčinám.

Je možné otěhotnět v menopauze?

Menopauza je období, kdy zaniká funkce vaječníků – produkce vajíček.

Již v perimenopauze (rok před poslední menstruací – menopauzou) je šance na otěhotnění velmi nízká. V menopauze je téměř nulová.

Je třeba mít na paměti, že těhotenství ve vyšším věku zvyšuje zdravotní rizika pro dítě i matku (těhotenská cukrovka, vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve, hemoroidy, křečové žíly a další).

Děloha ženy je však stále schopna přijímat embrya.

Teoreticky je možné i umělé oplodnění, ale těhotenství po 40. roce věku lékaři kvůli možným rizikům důrazně nedoporučují.

Každý případ je proto nutné individuálně konzultovat s gynekologem.

Prevence a odstranění příznaků menopauzy

Zajímá vás, jak zmírnit klimakterické potíže? Možná vám pomohou 3 základní kroky.

1. Užívání vitamínu D a vápníku

Vitamín D se nachází především v potravinách, jako je losos, tuňák, sýr, vejce, houby, hrášek nebo ořechy. V období menopauzy s rizikem osteoporózy byl prokázán výrazný pokles hladiny tohoto vitamínu.

Jednou z nejdůležitějších funkcí vitamínu D v lidském těle je podpora zdraví kostí a imunitního systému.

Pro prevenci osteoporózy je důležité dosáhnout co nejvyšší kostní hmoty v mládí a zpomalit tak její postupný úbytek v následujících letech.

Vápník je důležitý minerál široce zastoupený v lidském těle. Vápník je obsažen především v kostech a zubech lidského těla. Pomáhá regulovat kontraktilitu srdečního svalu a funkci nervů a svalů.

Při jeho nedostatku může docházet ke zhoršování stavu kostí, svalovým křečím, bušení srdce, úzkosti, depresím a poruchám spánku.

Mnohé studie potvrzují, že doplňování vápníku má příznivý vliv na klimakterický syndrom a zlepšení hustoty kostí.

2. Dostatečný příjem bílkovin

Je známo, že pro zdravé kosti potřebujeme pravidelný přísun vápníku a vitamínu D.

Méně známá je skutečnost, že pro zdravé kosti a prevenci osteoporózy je nezbytný také dostatečný příjem bílkovin.

Starší lidé mají v mnoha případech nedostatečný příjem bílkovin ve stravě, což může mít nepříznivý vliv na kosterní systém a hustotu kostí.

Bílkoviny jsou přirozené makroživiny, které se nacházejí v našem těle. Jsou základními stavebními kameny lidského těla.

Bílkoviny se podílejí na všech procesech, které v těle probíhají na buněčné i mimobuněčné úrovni.

Pokles estrogenu během menopauzy může způsobit úbytek svalové hmoty a řídnutí kostí. Proto se doporučuje, aby přijímaná strava obsahovala dostatek kvalitních bílkovin.

Příkladem potravinových zdrojů jsou ryby, vejce, luštěniny, ořechy nebo kvalitní maso.

3. Cvičení v rámci životního stylu

Důležitá je pravidelná fyzická aktivita rekreačního a kompenzačního charakteru.

Odstraňuje svalovou a pohybovou nerovnováhu, posiluje oslabené svalstvo a naopak uvolňuje přetížené svalstvo.

Doporučují se cviky zaměřené na posílení hýžďové oblasti a svalů kyčelního kloubu. Individuálně přizpůsobený trénink zaměřený na posílení svalů je vhodný jako prevence proti atrofii pohybového aparátu.

Je třeba se vyhýbat rizikovým a nárazovým sportům. Naopak se doporučuje cvičení na běžeckém pásu, jóga, plavání, pilates, chůze a nordic walking.

Pravidelné cvičení zlepšuje celkovou fyzickou kondici a zdatnost, ale také zvyšuje psychickou odolnost a duševní stabilitu.

Pohyb také posiluje obranyschopnost organismu, posiluje imunitní systém, napomáhá trávení a v neposlední řadě zlepšuje náladu.

Doporučená strava

• Zvýšený příjem zeleniny a ovoce
• Dostatečný příjem bílkovin
• Příjem tuků bohatých na nenasycené mastné kyseliny
• Dostatečný příjem vlákniny
• Snížený příjem soli
• Doplnění vápníku a vitamínu D
• Zvýšený příjem vitamínů a minerálů
• Pravidelná strava
• Nutričně vyvážená strava
• Konzumace fytoestrogenů ve stravě
• Omezení jednoduchých cukrů
• Dostatečný příjem tekutin
• Pití vhodných bylinných čajů
• Omezení slazených nápojů

Přečtěte si také článek:
Článek: Menopauza u mužů, vtip nebo realita? Co je to andropauza (+ příznaky)