Co jsou parasomnie: náměsíčnost, noční děsy, spánková paralýza a další?

Parasomnie jsou poruchy, které souvisejí se spánkem a jsou vázány na různé fáze spánku. Patří mezi ně abnormální pohyby, mluvení ve spánku, vyjadřování emocí a další složité děje, které se odehrávají během spánku.

Partner spící ve stejné místnosti jako jedinec trpící parasomnií si často myslí, že je parasomniak vzhůru. Může také navázat kontakt, ale parasomniak nereaguje.

Příkladem jsou noční děsy, náměsíčnost, noční můry, poruchy příjmu potravy ve spánku, spánková paralýza a další.

Charakteristika a rozšíření parasomnií

Parasomnie je porucha spánku. Během spánku dochází k neobvyklým a nežádoucím fyzickým událostem. Pacient může také zažívat situace, které narušují jeho spánek a spánek partnera.

Parasomnie se vyskytuje před usnutím, během hlubokého spánku nebo krátce před probuzením ze spánku.

K této poruše patří např.:

• provádění automatických pohybů, např. končetinami
• mluvení
• vyjadřování emocí, např. smích, pláč, křik
• poruchy chování
• složité a komplikované úkoly, jako je stěhování nábytku nebo dokonce řízení auta

Existují různé typy parasomnií. Dělí se podle fáze spánku, ve které se vyskytují.

Spánek má dvě hlavní fáze, a to spánek bez rychlých očních pohybů (non-REM) a spánek s rychlými očními pohyby (REM). Tyto fáze se během spánku střídají v tzv. spánkových cyklech. Jeden opakující se cyklus trvá přibližně 90–110 minut.

V těchto dvou fázích se vyskytují různé parasomnie. Existují i další parasomnie, které nesouvisejí se spánkovou fází a jednoduše patří do skupiny "ostatní".

Rapid Eye Movement – REM – spánek s rychlým pohybem očí.
Non Rapid Eye Movement – non-REM – bez rychlých očních pohybů.

Zajímavé informace najdete také v článku:
Jak dlouhý spánek je potřeba? Co je REM, non-REM a proč potřebujeme snít?

Spánek bez rychlých očních pohybů – non-REM

Tato fáze zahrnuje první tři fáze spánku. Zahrnuje období od počátečního lehkého spánku během usínání až po přibližně první polovinu noci.

První fází je usínání v lehkém spánku, které se nazývá fáze N1. Po něm následuje prohloubení spánku do stadia N2. Hluboký spánek převládá zejména v první polovině noci a označuje se jako stadium N3.

Parasomnie spojené s non-REM spánkem

Non-REM parasomnie jsou charakterizovány fyzickou a verbální aktivitou vyskytující se během první třetiny spánku.

Během těchto komplexních aktivit není jedinec plně vzhůru ani při vědomí, i když se tak jeví. Nereaguje na pokusy druhých o kontakt, nereaguje a nemusí reagovat ani na dotek. Druhý den si na tyto události obvykle nevzpomíná nebo si je vybavuje jen útržkovitě a často je zaměňuje za sen.

Non-REM parasomnie se obvykle objevují v mladším věku, často u dětí. Přetrvávají maximálně do mladé dospělosti, přibližně od 5 do 25 let.

Zajímavé je, že non-REM parasomnie mají familiární výskyt, a jsou tedy dědičné.

Noční des

Jedná se o poruchu spánku, kdy se člověk náhle probudí ve vyděšeném stavu. Může hlasitě křičet nebo dokonce šíleně plakat strachem. Noční děsy jsou obvykle krátké a trvají asi 30 sekund. Ve vzácných případech mohou trvat až několik minut, někdy až čtvrt hodiny.

Dalšími příznaky tohoto typu poruchy jsou:

• zrychlená srdeční frekvence
• široce otevřené oči s rozšířenými zorničkami
• zrychlené a namáhavé dýchání
• pocení

Náměsíčnost (somnambulismus)

Náměsíčný člověk vstane z postele, pohybuje se po místnosti s široce otevřenýma očima, ale ve skutečnosti hluboce spí.

Může si nesmyslně mumlat pod nosem, ale může také mluvit zcela souvisle a srozumitelně.

Výjimečné není ani vykonávání složitých činností, jako je řízení auta, hra na hudební nástroj, ale také zvláštních aktivit, jako je močení do skříně nebo stěhování nábytku.

Náměsíčnost může být velmi nebezpečná a vést ke zraněním nejen náměsíčného, ale i jeho partnera. Během náměsíčnosti si člověk vůbec neuvědomuje své okolí. I když má otevřené oči, nevidí. Proto může narazit do předmětů, spadnout, nechtěně udeřit svého partnera apod.

Probuzení se zmateností

Při této poruše spánku se může zdát, že je jedinec částečně vzhůru, ale probudí se zmatený a dezorientovaný v čase a prostoru.

Po probuzení zůstává ležet nebo se posadí, může mít otevřené oči a může také začít zoufale plakat. Často mluví velmi pomalu, má potíže porozumět otázkám nebo na ně odpovídá bizarně a nesouvisle.

Taková epizoda obvykle trvá několik minut, ale může trvat i několik hodin.

Zmatené bdění je porucha s typickým nástupem v dětství a s vyšším věkem má tendenci se snižovat.

Porucha příjmu potravy související se spánkem

Parasomnie s poruchou příjmu potravy je charakterizována konzumací jídla a pití, když je člověk částečně vzhůru. Takový jedinec může jíst potraviny nebo kombinace potravin, které by za normálních okolností při vědomí nikdy nesnědl, například syrové kuře nebo plátky másla.

Tato porucha může být velmi nebezpečná. Mezi nebezpečí patří konzumace nepoživatelných nebo toxických potravin a konzumace nezdravého nebo příliš velkého množství jídla. Také může dojít k úrazům a nehodám při přípravě nebo dokonce vaření jídla.

Spánek s rychlými pohyby očí (REM)

Spánek REM přichází přibližně 60 až 110 minut po usnutí.

V prvním spánkovém cyklu někdy chybí nebo je velmi krátký. V průběhu noci se postupně zvyšuje a převládá v poslední třetině spánku. Proto se parasomnie vázané na spánek REM objevují ráno v poslední třetině noci.

Během REM spánku se oči rychle pohybují, což je patrné i pod zavřenými víčky. Zrychluje se také tepová frekvence, dýchání a krevní tlak.

Zároveň se v této době objevují živé sny.

Pokud se člověk během takového živého snu probudí, pravděpodobně si bude schopen vybavit část nebo celý sen. Stejně tak si může vzpomenout i na parasomnii, kterou zažil během spánku REM.

Parasomnie, které se vyskytují během spánku REM

Noční můry

Jedná se o velmi živé sny, které vyvolávají silné emoce, například pocity strachu, hrůzy nebo úzkosti. Během noční můry se člověk cítí ohrožen na životě nebo má strach z nebezpečí.

Pokud se během takové noční můry probudí, přesně si ji pamatuje a dokáže sen podrobně popsat. Často následuje strach a potíže s opětovným usínáním.

Noční můry se nejčastěji vyskytují v období stresu nebo po traumatické události. Časté jsou také při infekčních onemocněních doprovázených vysokou horečkou. Lidé je také běžně zažívají po extrémní únavě nebo po požití alkoholu.

Opakující se izolované spánkové paralýzy

Spánková paralýza je velmi nepříjemná parasomnie, během níž jedinec nemůže hýbat tělem ani končetinami. Takové ochrnutí je s největší pravděpodobností způsobeno prodlouženým REM spánkem – fází, ve které jsou svaly atonické, tedy zcela uvolněné.

K takové poruše dochází buď před usnutím, nebo se objeví po probuzení.

Epizoda spánkové paralýzy trvá několik sekund až několik minut.

Jedná se o velmi znepokojivý stav. Člověk je vyděšený, úzkostný, často trpí strachem ze spánku po následující dny.

Spánková paralýza se přeruší, pokud se postiženého někdo dotkne nebo na něj promluví.

Porucha chování ve spánku REM

Tato porucha je charakterizována ztrátou atonie (uvolnění) svalů během REM fáze spánku.

Výsledkem je abnormální chování v reakci na sny, které jedinec v té době prožívá. Obvykle se jedná o motorické projevy, různě mávání končetinami, kopání, hlasité mluvení, křik, nadávky, smích, pláč atd.

Sny jsou obvykle velmi násilné.

Pokud se člověk během snu probudí, je orientovaný. Sen si pamatuje a popisuje různé pronásledování zvířetem nebo nebezpečnou osobou.

Během této parasomnie jsou oči zavřené. Nedochází k žádným zvlášť mimořádným změnám srdeční činnosti nebo dýchání.

Nebezpečí této poruchy spočívá v riziku pádu nebo zranění sebe či partnera. Pacient se řídí prostředím ve snu, a nikoliv reálným prostředím u lůžka.

Tato porucha spánku je častější u starších osob. Někteří lidé trpí touto poruchou při neurodegenerativním onemocnění, např. při Parkinsonově chorobě, demenci s Lewyho tělísky nebo po prožití náhlé mozkové příhody.

Další parasomnie nesouvisející se spánkovou fází

Syndrom explodující hlavy

Vyskytuje se během usínání nebo probouzení.

Jedinec pak slyší v hlavě hlasitý zvuk, hlučný výbuch nebo explozivní ránu.

Může být dokonce doprovázen vizuálním imaginárním zábleskem světla. Následuje prudké trhnutí svalů a definitivní probuzení s úlekem.

Spánková enuréza (pomočování)

Nejedná se o noční pomočování, které se vyskytuje u malých dětí a které je do určitého věku fyziologické.

Aby mohlo být klasifikováno jako parasomnie, musí se noční pomočování vyskytovat u dětí ve věku nejméně pěti let a starších. Musí se také vyskytovat nejméně dvakrát týdně po dobu nejméně tří měsíců nebo déle.

Halucinace související se spánkem

Při tomto typu parasomnie se u osoby vyskytují halucinace při usínání nebo probouzení.

Nejčastěji se jedná o zrakové nebo sluchové halucinace. Jedinec může také některé věci pociťovat, například pohyb nebo přítomnost neexistujících osob.

Někdy člověk ve strachu opustí postel, aby unikl tomu, co vidí nebo zažívá.

Sténání ve spánku (katatonie)

Tato porucha se vyznačuje sténáním během spánku. Vyskytuje se v epizodách dlouhého sténání s povzdechy nebo chrčením.

Sexsomnie

Osoby s touto poruchou spánku mají během spánku sexuální projevy a chování. Dochází k masturbaci, mazlení s partnerem v posteli. Může dojít k pohlavnímu styku nebo dokonce k sexuálnímu napadení.

Prevalence parasomnie podle věku a pohlaví

Noční můry jsou častější u žen, ale například sexsomnie je naopak častější u mužů.

Pokud jde o poruchy chování ve spánku REM, zvýšený výskyt je zaznamenán u mužů starších 50 let.

Noční děsy, probouzení se zmateností a náměsíčnost mají přibližně stejný výskyt u mužů i žen.

Parasomnie se nejčastěji vyskytují u dětí. U nich se častěji vyskytují poruchy spánku mimo REM.

Naprostá většina dětí trpí poruchami spánku do 15 let, někdy však mohou přetrvávat až do mladé dospělosti.

Vyšší výskyt parasomnií je u dětí, které mají neurologické nebo psychiatrické onemocnění, jako je epilepsie, hyperaktivní porucha s poruchou pozornosti (ADHD) nebo vývojová vada.

Příčiny, které vyvolávají parasomnie, lze rozdělit na dva typy. Prvním typem jsou ty, které narušují spánek jako takový. Druhou kategorií jsou jiné obecné zdravotní problémy.

1. Problémy s narušením spánku:

• neúplný přechod z fáze bdění do fáze spánku
• spánková deprivace
• nepravidelný režim spánku a bdění (jet-lag nebo práce na směny)
• léky, např. také ty, které mají navodit spánek (benzodiazepiny, zolpidem)
• léčba deprese (amitriptylin, bupropion, paroxetin, mirtazapin)
• léčba psychotických poruch (quetiapin, olanzapin)
• léčba vysokého krevního tlaku (propranolol, metoprolol)
• léčba záchvatů (topiramát)
• léčba astmatu a alergií (montelukast)
• antibiotika (fluorochinolony)
• syndrom neklidných nohou
• obstrukční spánková apnoe
• chronické nebo akutní bolesti
• narkolepsie
• poruchy cirkadiánního rytmu
• poruchy periodických pohybů končetin
• nedostatečná zralost cirkadiánního cyklu spánek-bdění u dětí

2. Celkové zdravotní problémy:

• horečka
• stres
• zneužívání alkoholu nebo závislost na něm
• drogy
• poranění hlavy
• těhotenství nebo menstruace
• genetické predispozice
• zánětlivé onemocnění CNS, např. encefalitida
• psychiatrická onemocnění včetně deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy
• neurologická onemocnění, např. Parkinsonova choroba, demence s Lewyho tělísky, náhlá mozková příhoda, mozková atrofie, roztroušená skleróza, mozkové nádory, migréna a spinocerebelární ataxie

Každý typ parasomnie se projevuje jinými příznaky a charakteristikami. Podrobně jsou popsány v první části článku.

Shrnutí některých příznaků, které naznačují, že se může jednat o parasomnii

• potíže s usínáním, udržením se ve spánku a probouzením se
• zmatené probouzení, po kterém následuje dezorientace
• výrazná denní únava
• modřiny na těle, řezné a jiné rány, které se objevují ze dne na den, nepamatujete si, kdy se staly
• partner vám popisuje pohyby, výrazy, hlasové projevy nebo činnosti, které děláte v noci během spánku, a vy si je nepamatujete, nevíte o nich

Diagnostika poruch spánku se provádí ve specializovaných spánkových centrech. V těchto centrech mají k dispozici potřebné vybavení a odborníky, kteří se poruchám věnují.

Důležitou součástí vyšetření je podrobná anamnéza od vás a vašeho partnera nebo osoby, která s vámi sdílí pokoj.

Otázky se zaměří na vaši osobní anamnézu, rodinnou anamnézu, užívání alkoholu, léků nebo drog.

Lékař doporučí vedení spánkového deníku.

Je dobré zapojit partnera. Může vám pomoci zaznamenat všechny události, které se staly přes noc nebo které se odehrávají, když se ráno probudíte.

Lékařská vyšetření poruch spánku

• Spánková studie (polysomnogram)

Jedná se o vyšetření ve spánkové laboratoři. Během spánku budete monitorováni a budou zaznamenávány vaše mozkové vlny, srdeční frekvence, pohyby očí a dýchání. Všechny vaše pohyby a chování budou zaznamenány na video.

Někdy je možné provést vyšetření u vás doma, ale u závažnějších parasomnií může být nutné navštívit specializovanou kliniku.

• Spánkový elektroencefalogram (EEG)

Jedná se o konvenční EEG vyšetření s elektrodami připevněnými na povrch hlavy. Tyto elektrody snímají mozkové vlny během spánku a poskytují tak informace o mozkové aktivitě během spánku a bdění.

• Zobrazovací vyšetření

Nejpřínosnější zobrazovací metodou je CT nebo MRI. Mohou prokázat organickou příčinu spánkových obtíží, např. kortikální atrofii, degenerativní onemocnění, mozkovou mrtvici, nádor mozku atd.

• Vyšetření neurologem a psychiatrem

Průběh parasomnií závisí na typu a fázi spánku, ve které probíhají. Podrobněji se jimi zabýváme v první části článku.