Co je polyneuropatie a jaké jsou její příznaky + diagnostika a průběh

Polyneuropatie je neurologické onemocnění, ke kterému dochází při poškození nervových vláken v důsledku chronických onemocnění, toxického působení nebo nedostatku vitaminů. Nejčastěji jsou postiženy nervy v dolních končetinách a chodidlech.

Poškozeny však mohou být všechny nervy, např. nervy ovládající trávicí trakt, močový měchýř, krevní tlak, cévy a srdce. Ty tvoří tzv. autonomní nervový systém.

Léčba je zatím jen symptomatická, zaměřená na zmírnění bolesti nebo zmírnění nepříjemných pocitů.

Důležitou roli hraje zejména prevence poškození nervů, která zahrnuje pečlivou léčbu stávajících chronických onemocnění a zdravý životní styl.

Periferní polyneuropatie je neurologické onemocnění. Vzniká poškozením periferních nervů, tedy těch, které kromě mozku a míchy inervují naše tělo. Poškození je buď lokalizované, nebo difuzní.

Periferní nervový systém vysílá informace o smyslových a pohybových vjemech z celého těla do mozku a míchy (centrální nervový systém). Tam se tyto informace vyhodnotí, připraví se odpověď, která se pak vyšle do místa svého působení, opět cestou periferních nervů.

Takto vzniká například reflexní oblouk.

Proto se vaše ruka reflexivně odtáhne, když se dotknete horkého hrnce.

Periferní nervy také vysílají smyslové informace do centrální nervové soustavy, zrakové a sluchové vjemy nebo vjemy z útrob orgánů.

Nervy, které jsou zodpovědné za smyslové vnímání, motoriku nebo vnitřní dění v těle (tzv. autonomní nervy), mohou být postiženy neuropatií.

Nejčastějšími příznaky jsou proto slabost, necitlivost nebo bolest, charakteristicky v rukou a nohou. Postižení je vždy oboustranné a téměř vždy symetrické.

Postiženy mohou být také funkce orgánů, včetně trávení, močení a krevního oběhu.

Periferní neuropatie může mít více příčin, nejčastěji v důsledku traumatického poranění, infekcí, metabolických onemocnění, dědičných chorob nebo toxického poškození. Nejčastější příčinou je například cukrovka.

Přibližně ⅓ případů polyneuropatie se však nepodaří objasnit její příčinu.

Podle typu anatomické struktury, která je poškozena, můžeme neuropatie rozdělit na:

• Axonální – K tomuto typu poškození dochází u diabetu, amyloidózy, lepry, v důsledku působení toxických látek nebo jako součást onemocnění zvané dědičná axonální polyneuropatie.
• Demyelinizační – Velmi časté u autoimunitních onemocnění, u paraproteinemické polyneuropatie nebo u hereditární demyelinizační neuropatie.
• Smíšená – U diabetu (diabetes mellitus)

Podle typu poškozeného nervového vlákna dělíme neuropatie na:

• motorické léze
• senzorické léze
• autonomní léze
• kombinované léze

Mezi nejčastější příčiny neuropatií patří následující chorobné stavy:

• Sjögrenův syndrom, lupus, revmatoidní artritida, Guillainův-Barrého syndrom, chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie a vaskulitida.
• Diabetes mellitus (cukrovka) je nejčastější příčinou polyneuropatie. Výskyt diabetické neuropatie závisí na délce trvání a kompenzaci diabetu. Odhaduje se, že v době stanovení diagnózy diabetu má až 10 % pacientů již přítomny některé patologické změny na nervových vláknech. Při trvání diabetu 25 let trpí diabetickou neuropatií až polovina pacientů.
• Infekce – Mezi spouštěče neuropatie patří virové nebo bakteriální infekce, včetně boreliózy (lymská borelióza), pásového oparu (virus herpes zoster), viru Epstein-Barrové (infekční mononukleóza), hepatitidy B a C, lepry, záškrtu a HIV.
• Dědičná onemocnění – Polyneuropatie se vyskytuje např. u dědičného syndromu Charcot-Marie-Tooth a dalších vrozených syndromů.
• Nádorové onemocnění – Růst zhoubného nebo nezhoubného nádoru v blízkosti nervu může způsobit útlak nervu, který je poškozován chronickým fyzickým drážděním a nedostatečným přísunem živin. Polyneuropatie se vyskytuje u některých maligních onemocnění, při nichž je v organismu vyvolána specifická imunitní reakce. Tento syndrom se nazývá paraneoplastický a může být také úplně prvním příznakem rakoviny.
• Onemocnění kostní dřeně – Jedná se především o stavy, kdy je v krvi přítomna abnormální bílkovina. Tato onemocnění se nazývají monoklonální gamapatie. Polyneuropatie se vyskytuje také u maligního myelomu, lymfomu a u poměrně vzácného onemocnění, amyloidózy.
• Ostatní chronická onemocnění – Do této skupiny patří onemocnění ledvin a jater, poruchy pojivové tkáně a endokrinologická onemocnění, např. nedostatečná činnost štítné žlázy – hypotyreóza.

Příčiny neuropatie v závislosti na životním stylu:

• Nadměrné užívání alkoholu u osob trpících závislostí
• Podvýživa u lidí trpících alkoholismem vede k nedostatku vitaminů (avitaminóza)
• Vliv toxických látek, např. průmyslových chemikálií a těžkých kovů, jako je olovo a rtuť
• Užívání některých léků, např. chemoterapie k léčbě rakoviny nebo ozařování, může způsobit periferní neuropatii
• Nehody a úrazy, např. autonehody nebo nehody motorových vozidel, pády nebo sportovní úrazy, mohou způsobit vážné poškození nebo přerušení nervů. Dlouhodobé nošení sádry nebo používání berlí způsobuje útlak nervu a rozvoj neuropatie
• Nedostatek vitaminů skupiny B, např. B1, B6 a B12, nebo hypovitaminóza vitaminu E a niacinu, které jsou pro správnou funkci a regeneraci nervů klíčové

Rizikové faktory:

• Diabetes mellitus je rizikovým onemocněním pro vznik neuropatie, zejména pokud je hladina cukru nedostatečně kontrolována nebo neléčena
• Příjem velkého množství alkoholu, alkoholismus
• Chronický nedostatek vitaminů – hypovitaminóza, zejména vitaminů skupiny B
• Infekce neurotropními viry a bakteriemi, jako je borelióza, pásový opar, virus Epsteina-Barrové nebo hepatitida B a C či HIV
• Autoimunitní onemocnění, jako je revmatoidní artritida a lupus, při kterých imunitní systém napadá vlastní tkáně
• Onemocnění se sníženou funkcí ledvin, jater nebo štítné žlázy
• Toxické chemické látky v práci nebo doma
• Výskyt neuropatie u příbuzných, např. u matky nebo sourozenců

Nervy v lidském těle řídí a regulují všechny funkce. Obecně se dělí na tři typy, a to na senzorická, motorická a autonomní nervová vlákna.

Smyslové nervy přijímají vjemy z povrchu těla, ale také z orgánů. Umožňují nám vnímat vjemy, jako je teplota, bolest, vibrace nebo dotek.

Motorické nervy řídí činnost svalů a umožňují pohyb končetin a chůzi.

Autonomní nervy pracují samostatně, bez naší vůle. Zajišťují regulaci krevního tlaku, pocení, srdeční frekvence, trávení, vyprazdňování žaludku a střev, funkci pohlavních orgánů, správnou funkci očí a močového měchýře.

Neuropatií může být postiženo kterékoli nervové vlákno. Podle toho, který z těchto tří typů nervů je poškozen, se liší klinické příznaky onemocnění.

Mezi příznaky polyneuropatie patří:

• Postupný nástup necitlivosti začínající v prstech rukou a nohou, píchání nebo brnění v chodidlech nebo rukou, které se může šířit dále po celých horních a dolních končetinách
• Ostrá, palčivá, bodavá, pulzující nebo pálivá bolest
• Extrémní citlivost na dotek, kdy jemné doteky vnímáte jako nepříjemné, např. dotyk prostěradla nebo peřiny jako pálení
• Bolest v klidu, např. bolest nohou, i když nebyly vystaveny námaze
• Potíže s rovnováhou, nekoordinovaná chůze, časté pády
• Svalová slabost končetin
• Pocit natažených rukavic nebo ponožek na končetinách

Pokud jsou autonomní nervy poškozeny, patří mezi příznaky zejména následující obtíže:

• Stálý pocit chladu, tenké, suché a popraskané kůže při poruše pocení
• Ztráta ochlupení, porucha růstu nehtů, otoky prstů na rukou
• Zhoršené vnímání vlastní hypoglykémie, což je velmi nebezpečné, protože hluboká hypoglykémie je život ohrožující stav
• Porucha správného vyprazdňování močového měchýře nebo střev, která způsobuje zadržování moči a zácpu
• Neúplné a pomalé vyprazdňování žaludku (gastroparéza) spojené s nevolností, zvracením a nechutenstvím
• Špatná adaptace očí na změny světla (zúžení a rozšíření zornice)
• Poruchy sexuálních funkcí, např. erektilní dysfunkce
• Srdeční arytmie

Periferní polyneuropatie může mít mnoho příznaků a možných příčin. Z tohoto důvodu bude i její diagnostika vyžadovat širokou škálu vyšetření:

• Podrobná osobní anamnéza

Lékař se bude ptát na anamnézu včetně charakteristiky příznaků, životního stylu, možného vlivu toxinů, léků, alkoholu. Z rodinné anamnézy ho bude zajímat výskyt dědičných, onkologických a neurologických onemocnění.

• Fyzikální neurologické vyšetření

Zahrnuje komplexní vyšetření nervového systému celého těla, např. šlachově-kosticových reflexů, svalové síly a tonu, citlivosti na určité vjemy, např. dotek nebo vibrace, a schopnosti udržet rovnováhu a koordinaci.

• Biochemické vyšetření krve a krevní obraz

Krev se odebírá běžnou venepunkcí, tj. odběrem krve z periferní žíly. Následně se vyšetří obsah vitamínů, cukru a odpadních látek v krvi. Z krevního obrazu je možné zjistit anémii, zánětlivé onemocnění nebo abnormální funkci imunitního systému.

• Zobrazovací vyšetření

Vyšetření CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance) může prokázat posunuté ploténky v krční nebo křížové páteři, které tlačí na nervové kořeny, poškozují je a tím objasňují bolesti a snížený cit v končetinách.

Dalšími možnými nálezy mohou být tzv. istmové syndromy (stlačené nervy), nádory nebo jiné strukturální poruchy nervů či cév.

• Elektromyografie (EMG)

Z pomocných vyšetření je nejpřínosnější EMG vyšetření, tj. elektrofyziologické testy. EMG vyšetření zaznamenává elektrickou aktivitu a rychlost vedení nervů ve svalech.

Patologické křivky a bloky ve vedení jsou známkou poškození nervů. Vyšetřuje se buď elektrodou z povrchu kůže, nebo se do svalu vpíchne tenká jehla (elektroda), která pak měří elektrickou aktivitu při kontrakci svalu.

• Kožní biopsie

Jedná se o jedno z invazivnějších vyšetření. Používá se především k diagnostice bolestivé formy diabetické polyneuropatie. V odebraném vzorku kůže se sleduje snížení hustoty intraepidermálních nervových vláken.

Existují také různé náplasti, které se aplikují na nohu. Pokud během nošení změní barvu, znamená to přítomnost poškození nervových vláken.

Průběh polyneuropatie závisí na příčině, která poškození nervu vyvolala.

Nejnáchylnější k poškození jsou tenká nervová zakončení. Proto je polyneuropatie na počátku onemocnění lokalizována do akrálních částí končetin. U nejčastější diabetické polyneuropatie jsou to prsty.

Při neléčeném stavu poškození pokračuje a polyneuropatie progreduje. Bolest a poruchy čití stoupají výše, do kotníků a lýtek dolních končetin.

Postupem času se všechny příznaky onemocnění zhoršují a zvýrazňuje se nepohodlí pacienta.

Pokud se lékařská pomoc odkládá, poškození nervové tkáně je v pokročilém stadiu, kdy již není možná regenerace. V takovém případě se léčba se omezuje na léčbu symptomatickou, tedy takovou, která zmírňuje příznaky a neléčí přímou příčinu onemocnění.

Prevence

Správná léčba stávajících diagnóz

Nejlepším způsobem, jak zabránit vzniku periferní neuropatie a polyneuropatie, je svědomitě léčit onemocnění, u kterých existuje riziko poškození nervů. Jedná se např. o cukrovku, alkoholismus, revmatoidní artritidu, vysoký krevní tlak, rakovinu a další.

Zdravý životní styl

Pro toto onemocnění a jeho prevenci je důležitá také vyvážená strava. Jak se říká, jsme to, co jíme. Proto se snažte jíst stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, libové maso a luštěniny jako zdroj bílkovin.

Nedostatku vitaminu B12 lze předejít konzumací masa, ryb, vajec, nízkotučných mléčných výrobků a obohacených obilovin.

Vegetariáni nebo vegani budou vitamin B12 doplňovat především obilovinami. Protože jsou náchylnější k hypovitaminóze, měli by vitamin B12 užívat také v doplňcích stravy, např. v kapslích.

Fyzická aktivita je nejlepším lékařem. Snažte se cvičit alespoň třikrát týdně po dobu alespoň 30 minut. Výborná je také cílená fyzioterapie a rehabilitace vedená odborníkem.

Snažte se vyhýbat faktorům, které způsobují poškození nervů. Mezi tyto rizikové faktory patří opakované pohyby a vynucené polohy těla, které způsobují útlak nervu, toxické vlivy, jako jsou chemické látky v práci nebo v domácím prostředí, kouření a nadměrné pití alkoholu.