Přichází období chřipek: Jste připraveni? Posilte si imunitu

Sezóna častějších chorob nastala. Studené, sychravé počasí a málo slunce bývají spojeny s výrazy jako bolesti v krku, rýma, nachlazení či chřipka.

Infekční onemocnění, které má na svědomí řadu obtíží, je právě chřipka. Odborně se nazývá influenza a často se spojuje s mnoha komplikacemi. Postižený bývá zejména dýchací systém.

Virus chřipky se šíří vzduchem, často prostřednictvím kašlání či kýchání. Mluvíme o takzvané kapénkové infekci, která se velmi dobře šíří v kolektivu lidí či uzavřených prostorách. Tento virus má schopnost mutovat a rekombinovat. Díky této vlastnosti může po napadení buňky časem změnit vlastnosti.

Z historie jsou nejznámější chřipkové epidemie jako například španělská chřipka, asijská chřipka, ale i hongkongská chřipka. Španělské chřipce podlehlo více lidí než během první světové války.

Nejčastější komplikace chřipky jsou záněty:

• průdušek
• středního ucha
• vedlejších nosních dutin
• plic

Více informací se dočtete i v článku: Chřipka

Sezóna chřipek a podobných onemocnění

Období, kdy se daří různým chorobám a nachlazením, nastává zejména v zimních měsících. Chřipkové epidemie se vyskytují vždy 6 měsíců po období maximálního slunečního záření.

Lidé se v zimních měsících méně pohybují venku. Většinu času tráví v interiérech. Navzájem jsou v bližším kontaktu, což usnadňuje šíření mnoha choroboplodných mikroorganismů. Negativním faktorem je i skutečnost, že chladné prostředí oslabuje imunitu člověka.

Pokud vás přemohla chřipka, do práce či školy raději nechoďte. Nemoc řádně vyležte doma. Sobě pomůžete a ostatní neohrozíte šířením nákazy.

Každá polokoule má zimu v jiném období. Proto Světová zdravotnická organizace podporuje každý rok výrobu dvou vakcín proti chřipce. Jednu pro jižní, druhou pro severní polokouli.

Na severní polokouli trvá chřipková sezóna od října do konce dubna. Na jižní polokouli trvá chřipková sezóna obvykle od května do konce října.

Jak posílit imunitní systém před další vlnou nového koronaviru?

Co je to imunita

Imunita znamená schopnost živého organismu reagovat a bránit se vůči původcům nemoci, jedu nebo určité látce. Její důležitou součástí je lymfatická soustava. V těle tvoří systém podobný cévnímu.

V lymfatické soustavě však neproudí krev, ale lymfa. Ta se spolu s lymfatickými uzlinami, lymfatickými orgány a bílými krvinkami výrazně podílí na imunitní reakci organismu.

Lymfatické uzliny plní v těle funkci jakýchsi filtrů. Proto bývají při onemocnění často zduřelé. Jsou rozptýleny podél lymfatických cév v celém těle. Tvoří se v nich i imunitní buňky.

Imunitu známe vrozenou a získanou. Získaná imunita se vytváří například očkováním. Za přirozenou metodu posílení imunity je považována například úspěšná obrana proti infekcím. Tedy prodělání většiny dětských nemocí.

Přečtěte si také náš magazínový článek o častých chorobách našich předškoláků.

Jak podpořit imunitu

Ubránit se chřipce či jiným onemocněním, nejen během chřipkové sezóny, můžete i na základě posílení imunity. Tu byste měli budovat dlouhodobě. Zásady pro posílení imunity je dobré si osvojit tak, aby se staly trvalou součástí vašeho života. Jen tak docílíte opravdu silné obranyschopnosti vašeho organismu.

Imunita se může obrátit proti vlastnímu tělu a paradoxně mu svými ochrannými mechanismy škodit. Mluvíme o alergiích, astmatu či různých jiných autoimunitních onemocněních.

Zvyšte příjem vitamínů

Pro obranyschopnost organismu jsou důležité všechny vitamíny. Celý komplex vitamínů si nejlépe doplníte konzumací dostatečného množství ovoce, zeleniny i obilovin.

Pokud je váš jídelníček dostatečně pestrý, pravděpodobně získáváte potřebné množství těchto důležitých látek. I tak existují situace, kdy příjem vitamínů je třeba zvýšit.

Jsou to zejména:

• různá onemocnění
• dlouhodobé užívání léků, antikoncepce
• stres
• těhotenství, kojení
• fyzické zatížení, sport
• zimní období
• chřipková sezóna

V zimním období je přirozených zdrojů vitamínů méně. Hlavně v zimě si proto dopřejte zejména dostatek vitaminu C.

Zdravě se stravujte

Sladká jídla potlačují tvorbu buněk potřebných pro imunitní systém. Na svědomí to má zejména bílý cukr, který utlumuje tvorbu imunitních buněk a jejich funkci. Proto ho raději omezte.

Pestrá a vyvážená strava by měla obsahovat vitamíny, minerály, vlákninu, ale i probiotika a omega-3 mastné kyseliny.

O jejich důležitosti pro naše zdraví si přečtěte v našich magazínových článcích:

• Probiotika - bakterie potřebné pro naše zdraví
• Vláknina jako prevence i lék. Kolik jí denně potřebujeme?
• Naše tělo potřebuje omega-3 mastné kyseliny. Přijímáme jich dostatek?

Sportem k silné imunitě

Zdravý pohyb a sport má neodmyslitelný přínos pro posílení imunitního systému. Některé studie poukazují na to, že cvičení snižuje riziko vzniku i takových onemocnění, jako je rakovina prsu či prostaty.

Pohyb rozproudí a stimuluje cévní i lymfatický systém. Pravidelným pohybem se zbavíte i přebytečných tuků, které také ve velké míře ovlivňují imunitu.

Přečtěte si také zajímavé články: Vytvořte si vlastní tréninkový plán a Jak vést děti ke zdravému životnímu stylu

Otužujte se

Je všeobecně známo, že otužování zlepšuje imunitu. Podpoříte tak imunitní systém, ale i posílíte celkovou tělesnou zdatnost a vitalitu.

Nemusíte při tom hned skákat do zamrzlého jezera. Za otužování se pokládá i sprchování ve studené vodě, saunování či sport v chladném počasí.

Otužování má však svá pravidla. Aby vám přineslo užitek, držte se určitých zásad. Více se dočtete v našem článku: Otužování – začněte s ním v létě

Slunce a čerstvý vzduch

Pobyt na čerstvém vzduchu prospěje vašemu tělu i mysli. Pravidelnými procházkami načerpáte novou energii, spálíte přebytečné kalorie a posílíte organismus.

Sluneční paprsky vám dodají dostatek vitaminu D. Ten se totiž vytváří v kůži, právě pomocí slunečního záření. Je důležitý pro kosti, svaly, imunitu i mnoho jiných systémů v našem těle. Dokonce působí i antikarcinogenně. Zčásti totiž zabraňuje dělení rakovinotvorných buněk.

Více o tomto důležitém vitamínu i o jeho dalších zdrojích se dočtete v článku: Vitamin D, jaro, léto a slunce. Naše zdraví, pevné kosti či silná imunita

Čerstvý vzduch posílí obranyschopnost. Upřednostněte procházky venku před uzavřenými prostory nákupních center a vyhnete se tak množství choroboplodných mikroorganismů.

Hodně spánku, méně stresu

Nedostatek spánku, podobně jako stres, zvyšuje v těle hladinu kortizolu. Tento hormon je také znám pod pojmem stresový hormon. Je dobrým sluhou, ale špatným pánem. Ve větším množství oslabuje imunitní funkce.

Dělejte to, co vás baví. Relaxujte a usmívejte se. Psychika má na imunitu i celý organismus obrovský vliv.

Antioxidanty k posílení organismu

Vlivem různých metabolických procesů vznikají v našem organismu takzvané volné radikály. Jsou to malé částice, které mají negativní vliv na lidské zdraví.

Napadají a poškozují membrány buněk. Jejich negativní účinek se zvětšuje zejména špatnou životosprávou či špatným životním prostředím.

V souvislosti s poškozením buněk nastávají zánětlivé procesy. Imunitní systém vůči tomuto zánětu bojuje a ten zůstává oslaben.

Jako ochrana před volnými radikály existují látky zvané antioxidanty. Neutralizují samotné radikály a chrání buněčné struktury. Antioxidanty lze rozdělit na přirozené a syntetické (uměle vytvořené).

Přirozené antioxidanty se upřednostňují pro jejich absolutní neškodnost.

Mezi přirozené antioxidanty, nacházející se v potravě, patří například vitamíny A, E, C, nutriční prvek selen nebo například organická barviva (karotenoidy).

I zelený čaj je silný antioxidant. V čínské medicíně se používá již několik tisíciletí. Nejen, že chrání buňky, ale podporuje také spalování tuku a zvyšuje hladinu energie.

Jaká je pravda o překyselení organismu?
Fakt, nebo jen bludy, které nás mají připravit o peníze?

Některé potraviny prospěšné při posílení organismu:

• zelí
• brokolice
• hlávkový salát
• špenát
• rukola
• celer
• cuketa
• česnek
• mrkev
• hrách
• rajčata
• citron
• banán
• avokádo

Doplňky stravy

Různé přípravky a produkty k posílení imunity by měly být jen jakousi pojistkou či doplněním. Žádný uměle vytvořený produkt nenahradí pestrou a vyváženou stravu.

Zatímco vitamíny v pilulkách působí izolovaně, ty v ovoci či v zelenině působí komplexně s ostatními přírodními složkami. Jsou tak účinnější, snáze vstřebatelné a organismus je umí efektivněji využít.

Vyhněte se chřipce a nachlazení

Chřipka i nachlazení se nejlépe šíří kapénkovou infekcí. Kýcháním, kašláním i smrkáním se choroboplodné zárodky šíří vzduchem i prostřednictvím předmětů. Proto se v období, kdy všude kolem zuří chřipka, držte určitých zásad.

Vyhýbejte se uzavřeným prostorám s větším počtem lidí

Uzavřené prostory s velkou koncentrací lidí jsou ideální pro šíření různých onemocnění. Riziko se zvyšuje zejména tehdy, jsou-li takové prostory slabě větrané. Příkladem mohou být nákupní centra, obchody, kina, divadla, stadiony a podobně.

V době chřipkové sezóny se proto pokuste vyhnout podobným zařízením. V obchodech travte jen nezbytný čas a dopřejte si raději více procházek na čerstvém vzduchu.

Dbejte na důkladné mytí rukou

Nákaza se může šířit i prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Na veřejných prostranstvích to mohou být držáky, nákupní košíky a podobně. V domácnosti jsou to kliky dveří či vodovodní kohoutky.

I podávání rukou je potencionální cesta šíření nákazy. Proto myslete na důkladné a časté mytí rukou. Používejte teplou vodu a mýdlo, popřípadě použijte dezinfekční gel. Ruce si omývejte nejen po návratu z venku, ale i po kýchnutí či zakašlání.

Pravidelně větrejte a uklízejte

Ideální je, pokud vyvětráte nárazově. Tedy otevřením okna dokořán na pár minut. Dělejte to i vícekrát denně, ať se vzduch v místnosti několikrát vymění.

Virus chřipky přežije v prachu, při pokojové teplotě, několik dní. Proto kromě pravidelného větrání myslete i na čistotu. Při úklidu používejte vlhký hadr. Vhodné jsou například i dezinfekční utěrky k přetření klik od dveří či jiných často dotýkaných předmětů.

Očkování proti chřipce

Jednou z možností, jak zabojovat proti chřipce, je i očkování. Světová zdravotnická organizace každoročně určuje složení vakcíny. Ta však obsahuje jen nejpravděpodobnější kmeny viru.

Proto očkování proti chřipce nemusí být stoprocentně efektivní. Navíc kvůli vysoké schopnosti viru zmutovat je vakcína účinná přibližně jen jeden rok.

Po očkování si organismus vytvoří ochrannou hladinu protilátek. To trvá zhruba devět až čtrnáct dní. Ochrana trvá přibližně šest měsíců.