Naše tělo potřebuje omega-3 mastné kyseliny. Přijímáme jich dostatek?

Mastné kyseliny jsou kyseliny, které jsou hlavní složkou tuků. Označují se také jako vyšší monokarboxylové kyseliny. Podle různých kritérií se rozdělují, například na nasycené či nenasycené.

Jsou součástí mnoha biologicky důležitých látek. Účastní se různých funkcí v buněčné membráně a mají i zásobovací funkci. Představuje tedy zdroj energie. Některé se účastní i nitrobuněčných signálů, a tak ovlivňují například svalový stah či signál bolesti.

Rozdělení mastných kyselin

Omega–3 mastné kyseliny patří do skupiny takzvaných polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Jsou esenciální, takže tělo si je nedokáže vytvořit. Musí být tedy přijímáno potravou.

Vliv omega-3 mastných kyselin na srdce a cévy

Jejich pozitivní vliv na srdečně-cévní systém zahrnuje několik příznivých účinků v mnoha směrech. Jednou z nich je, že minimalizuje riziko vzniku poruch srdečního rytmu.

Zlepšují schopnost červených krvinek měnit svůj tvar. Díky tomu pronikají také do kapilár, které jsou menší než samotné červené krvinky. Zlepšuje se tak mikrocirkulace, při které dochází k výměně kyslíku a důležitých látek mezi tkáněmi a krví.

Snižují shlukování krevních sraženin, které proudí cévami. Podporují takzvanou trombolýzu, což je rozpouštění krevních sraženin. Zmenšují rozsah poškození při ischemii – tedy při stavu, kdy je céva zúžená či zcela ucpaná. Stejně tak podporuje regeneraci vnitřní výstelky cév a srdce, například při infarktu myokardu.

Všechny tyto schopnosti omega-3 mastných kyselin vedou k možnému zlepšení prognózy i léčení u pacientů nejen po infarktu, ale i se srdečním selháním či poruchami rytmu.

Klíčovou je jejich unikátní vlastnost hypolipidemického, protizánětlivého a antitrombotického účinku. Tedy schopnost snižovat hodnoty celkového cholesterolu a zamezovat tvorbě krevních sraženin.

Možná vás také zaujme magazínový článek: Život po infarktu

Tuky, cholesterol a dyslipidemie

Tuky (jinak řečeno lipidy) jsou sloučeniny glycerolu a vyšších mastných kyselin. Pro život jsou nezbytné a člověk je pro udržení svého zdraví musí přijmout určitém množství. Jejich funkce je například přinášet do těla vitamíny A, D, E a K. Samozřejmě představují energetickou zásobu těla a jako podkožní tuk chrání organismus před ztrátou tepla.

Cholesterol je tuková látka, která je nezbytná pro život organismu. Tvoří součást některých hormonů a také jsou součástí žlučových kyselin, které jsou důležité při vstřebávání tuků ze střev. Získáváme ho z potravy, ale 2/3 tvoří organismus sám v játrech a trávicím ústrojí.

Cholesterol je složkou každé buňky lidského těla.

Celkový cholesterol rozdělujeme na HDL (takzvaný dobrý) a LDL (špatný). Nadbytek špatného cholesterolu se ukládá na stěnách cév, čímž přispívá ke vzniku aterosklerózy. Naopak dobrý cholesterol odstraňuje z cév nadbytek špatného cholesterolu. Také působí protizánětlivě a antioxidačně.

První informace o ochranném vlivu omega-3 mastných kyselin u Inuitů na srdce pocházejí z roku 1976.

Ke zvýšené hladině LDL cholesterolu přispívá zejména nadměrný příjem nasycených tuků v potravě, nedostatečný pohyb či kouření.

Hodnoty cholesterolu

Dyslipidemie je pojmenování pro zvýšení celkového cholesterolu. Konkrétně jde o zvýšení špatného cholesterolu, triglyceridů a mírný pokles dobrého cholesterolu.

Omega-3 mastné kyseliny zvyšují hladinu dobrého (HDL) cholesterolu. Významné jsou také při prevenci před vznikem akutní pankreatitidy, což je zánět slinivky břišní vyvolaný různými podněty. Nejčastěji vzniká v souvislosti s poruchou trávení či nadměrným užíváním alkoholu.

Omega-3 mastné kyseliny a buněčné membrány

Buňka je základní stavební jednotkou organismu. Z buněk jsou tvořeny tkáně, z tkání orgány. Jednoduše řečeno, naše tělo se skládá z jednotlivých buněk.

Jejich membrány mají nenahraditelnou funkci, ve smyslu vzájemného transportu různých důležitých látek. Nedostatečná funkce buněčných membrán má za následek řadu zdravotních problémů, jako je například nepravidelná činnost srdce, některé druhy rakoviny, astma nebo poruchy pozornosti a deprese.

Omega-3 mastné kyseliny v léčbě ADHD

ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou – je onemocnění charakterizované pocitem vnitřního neklidu, impulzivitou a neschopností soustředit se. Projevuje se v dětství, zejména ve školním věku.

Bez včasného zachycení nemoci jsou jedinci trpící touto poruchou celoživotně poznamenáni. Neumí se uplatnit ve společenské, a dokonce ani profesní oblasti. V léčbě se uplatňují psychofarmaka, pomoc psychiatra a jiná režimová opatření doma i ve škole.

Jisté studie prokázaly přínos omega-3 mastných kyselin při ADHD a dyslexie (porucha čtení). Pozitivní působení omega-3 mastných kyselin bylo pozorováno i při nepozornosti, hyperaktivitě a impulzivitě, což jsou základní příznaky ADHD. Ve sledovaném vzorku bylo prokázáno výrazné zlepšení vizuálně motorické koordinace, zrakové vnímání a redukce únavy a neklidu.

Je tedy prokazatelné, že tato mastná kyselina je jednou z účinných a bezpečných možností řešení problémů při vzdělávání i chování dětí.

Užívání omega-3 mastných kyselin v těhotenství

Plod čerpá omega-3 mastné kyseliny během těhotenství z placenty.

Několik studií a statistik poukazuje na to, že děti, jejichž matky mají ve stravě dostatek omega-3 mastných kyselin, se učí snáze mluvit, mají větší slovní zásobu, lepší ostrost vidění, prostorovou orientaci či schopnost uchopovat předměty.

Imunita a omega-3

Dlouhodobé užívání rybího oleje či koncentrátu omega-3 vede k prokazatelnému zlepšení imunitního systému. Pozorováno bylo zkrácení průběhu zánětlivých procesů, snížení rizika pochirurgických komplikací či snížení chronických zánětů.

Shrnutí pozitivního přínosu omega-3 mastných kyselin:

Tyto polynenasycené mastné kyseliny jsou tedy prospěšné ve více směrech. Snad nejvýznamnější je vliv na srdce a cévy, ale stále více se hovoří i o jiných výhodách jejich příjmu.

Zopakujme:

• zvyšují hladinu HDL (dobrého cholesterolu)
• brání shlukování krevních destiček, čímž předchází vzniku krevních sraženin
• snižují hustotu krve
• snižují krevní tlak
• zamezují vzniku poruch srdečního rytmu
• prevence před některými druhy rakoviny
• zmírňují projevy deprese a jiných duševních chorob
• pomáhají zmírnit ADHD a jiné poruchy pozornosti
• zlepšují imunitu
• pozitivní dopad na dítě již v těhotenství

Příjem omega-3 a omega-6 mastných kyselin

V současné době konzumuje naše populace příliš mnoho omega-6 a nedostatek omega-3 mastných kyselin. Pro příznivý vliv na náš organismus potřebujeme obě, ale v určitém množství.

Za optimální se považuje poměr: omega-6 a omega-3 v hodnotách 1:1 až 4:1. Nesprávné stravovací návyky však vedou k dosažení poměru až 30:1. Zdrojem omega-6 mastných kyselin jsou například slunečnicový, kukuřičný a sójový olej.

Nedostatek omega-3 mastných kyselin může mimo jiné způsobovat i tyto nespecifické potíže:

• únava
• suchá pokožka
• lámavé nehty a vlasy
• střevní zácpa
• deprese
• bolesti kloubů

Kde najdeme omega-3 mastné kyseliny

Nacházejí se zejména v mořských rybách, jako je losos, tuňák či makrela.

Snad nejznámějším představitelem je ne zcela oblíbený rybí tuk. V současné době však tento doplněk stravy změnil formu i chuť. K dispozici je například v podobě kapslí.

Zdrojem omega-3 mastných kyselin, rostlinného původu je kyselina alfa-linolenová, která se nachází ve lněných semínkách, vlašských ořechách, semenech řepky olejné, lískových ořechách a mandlích.

V menších koncentracích se mastné kyseliny přirozeně nacházejí i v každé zelenině. Pestrá strava bohatá nejen na ovoce, ale i zeleninu a různé plody tak zajišťuje určitý přísun i omega mastných kyselin.