Probiotika – bakterie potřebné pro naše zdraví?

Odborníci poukazují na prospěšnost probiotik nejen v oblasti trávení, ale i mentálního zdraví, správné vaginální mikroflóry nebo i při kožních problémech.

Co jsou probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou nepatogenní. To znamená, že nejsou choroboplodné. Naopak v dostatečném množství jsou pro organismus prospěšné. V těle hostitele jsou přilnuty ke sliznici tlustého střeva, čímž zabraňují ukládání škodlivých bakterií a jejich množení.

Probiotika jsou bakterie, které svojí přítomností potlačují růst škodlivých mikroorganismů.

Probiotika jsou v kontaktu s buňkami lymfatického systému, čímž se významně podílejí na imunitě. Lymfatická soustava totiž odvádí z buněk mimo jiné i odpadní látky. Ty jsou spolu s cizími a škodlivými látkami zachycovány v lymfatických uzlinách, které jsou rozmístěny po celém těle. Je to důležitá součást imunitního systému.

Více se můžete dočíst také v článku: Příznaky spojené s kardiovaskulárním a lymfatickým systémem

Pokud je probiotických bakterií málo, zůstává dostatek prostoru pro množení choroboplodných bakterií. Snadno tak propukne onemocnění.

Název probiotikum je řeckého původu pro bios - pro život.

Co je to střevní mikroflóra a proč o ni pečovat více než v minulosti

Střevní mikroflóra je souhrn mikroorganismů v tlustém střevě, která má ve správném složení, příznivý vliv na náš organismus. Probiotika brání nadměrnému množení škodlivých bakterií a tím udržují rovnováhu mezi těmito mikroorganismy.

Střevní mikroflóra se tvoří hned od narození.
Přechodem dítěte porodními cestami začíná první osídlení kmeny mikrobů.
Další prospěšné bakterie, které kolonizují dětské střevo, jsou získávány prostřednictvím mateřského mléka.

Dnešní doba přinesla do našich jídelníčků více konzervovaných, uměle či chemicky upravovaných potravin. Ty mají sice delší dobu spotřeby, ale neobsahují přirozenou mikroflóru, která zajišťuje pro tělo přirozenou ochranu.

Faktorem, který také přispívá k narušení přirozené mikroflóry, je přehnaná hygiena. Časté používání mýdel či jiných čistících prostředků zbaví naše tělo choroboplodných zárodků či škodlivých bakterií, ale rovněž i zdravých, probiotických bakterií, které jsou potřebné pro naše zdraví.

I stále častější zavádění antibiotik vede k narušení střevní mikroflóry. Léčba antibiotiky se používá při infekčních chorobách, které způsobují bakterie. Antibiotika ničí nebo zpomalují růst mikroorganismů, ale i těch prospěšných. Narušují tedy i přirozenou střevní mikroflóru.

Při přemnožení bakterií, které jsou škodlivé, vznikají průjmy, nadýmání či jiné zažívací potíže.

Funkce probiotik v našem těle

Tyto prospěšné bakterie mají mnoho pozitivních vlivů pro organismus. Jsou nejen důležité při tvorbě některých vitamínů a vstřebávání vápníku, fosforu i železa. Někteří odborníci poukazují také na prevenci před vznikem alergií a různých jiných chorob.

Účinky probiotik:

• ochrana organismu před choroboplodnými bakteriemi, kvasinkami, plísněmi
• tvorba vitamínu K2, který je potřebný například pro buněčný růst či mineralizaci kostí
• tvorba vitamínu B12, důležitého především pro krvetvorbu, tvorbu DNA a správnou funkci nervového systému
• účastní se tvorby vitamínu B7, který je důležitý pro cévní systém, kůži či vlasy
• podílejí se na tvorbě kyseliny máselné, která má vliv na správnou funkci sliznice tlustého střeva
• produkují protizánětlivé látky a přirozená antibiotika
• podílejí se na tvorbě enzymů, které odbourávají cukry a tuky
• odbourávají tělem nestravitelnou vlákninu
• podporují trávení a vstřebávání živin
• přispívají k lepšímu vstřebávání vápníku, železa a hořčíku
• tvoří imunitní látky
• ochraňují organismus před rakovinotvornými látkami
• snižují riziko vzniku alergie a ekzému, snižují intoleranci laktózy
• chrání tělo před vznikem zánětu močových cest
• prevence atopické dermatitidy

Ve kterých případech se užívají probiotika

Pozitivní přínos probiotik je v mnoha oblastech. Pomohou nejen při průjmech či poruchách trávení, ale i vysokém cholesterolu a ekzému. Na trhu je dostat ve formě kapslí, tabletek a v kapalné formě.

Kdy užívat probiotika:

• infekční a postantibiotické kolitidy, tedy záněty tlustého střeva po užívání antibiotik
• průjmy způsobené viry, po ozařování, nebo po užívání antibiotik
• různé střevní záněty, zánět vyvolaný bakterií Helicobacter pylori
• při Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě
• syndrom dráždivého tračníku
• snížený imunitní systém
• atopický ekzém způsobený alergií na kravské mléko
• vaginální zánět
• celiakie – nesnášenlivost lepku
• vysoký cholesterol
• prevence zubního kazu

Možná vás také zaujme článek o různých jiných trávicích potížích v magazínu: Letní průjem a nejen zkažené potraviny či chvíle

Jaké známe probiotické kmeny

Některé přípravky obsahují extrémně vysoké množství bakterií pouze jednoho kmene. Jelikož kmeny navzájem spolupracují, je vhodné vyhledávat doplňky, které obsahují alespoň dva kmeny. Výjimkou mohou být probiotika pro děti či novorozence, jejichž mikroflóra se od té dospělé odlišuje. Jim proto často postačí i probiotikum s jedním kmenem.

Přípravky bývají označeny začínajícími velkými písmeny L. (pro laktobacily) a B. (pro bifidobakterie).

Probiotika dostupná v lékárně by měla obsahovat kmeny bakterií, které dokážou osídlit střevní trakt. Mezi ty patří například Lactobacillus, Bifidobacterium, Escherichia coli. Ideální je kombinace těchto kmenů.

Vyhýbejte se produktům probiotik, které obsahují zbytečně velké množství bakteriálních kmenů. Ty výrobci často uvádějí pod neoficiálními názvy a nemusí být tak účinné. Často jsou nejefektivnější probiotika s obsahem dvou kmenů, a to nejčastěji laktobacilů a bifidobakterií.

Nejdůležitější vlastností u probiotik je schopnost přilnavosti na střevní stěnu, schopnost tvořit kolonie a vytěsňovat škodlivé – patogenní bakterie.

Bakterie mléčného kvašení – laktobacily

Nejznámějším je Lactobacillus acidophilus. Používá se především u infekcí vyvolaných patogenní neboli choroboplodnou bakterií Helicobacter pylori.

Nápomocné jsou také při laktózové intoleranci, při které střevo není schopno štěpit laktózu – tedy mléčný cukr. Laktobacily tvoří z laktózy kyselinu mléčnou, a tak zmírňují projevy intolerance, jako jsou průjmy, nadýmání nebo bolesti břicha.

Mezi další indikace patří zánětlivá onemocnění střev s následnou poruchou tkáně, ale i Crohnova choroba.

Lactobacilus rhamnosus je preferován při cestování do zahraničí, a to zejména do tropických destinací. Účinkuje jako prevence před průjmy či jinými obtížemi způsobenými nedostatečnou hygienou, konzumací kontaminované vody či potravin, které způsobují střevní problémy. Účinkuje proti patogenním organismům typu Salmonella, Clostridium, Listeria a Shigella.

Přečtěte si také článek o trávicích potížích na dovolené v článku: Rekreanti pozor! Faraonova pomsta není výmyslem

Lactobacillus plantarum přispívá k výrobě oxidu dusného, který má v trávicím traktu funkce jako zabránění růstu bakterií, stimuluje sekreci hlenu, reguluje peristaltiku, stimuluje imunitní systém a chrání organismus před pronikáním toxinů.

Bifidobakterie

Bifidobacterium bifidum je také prospěšný při střevních změnách na tkáni. U novorozenců pomáhají vytvořit správnou půdu pro bakterie, podporují vývoj střevní stěny, zvyšují odolnost vůči rotaviru. Zmírňují novorozenecké koliky a pomáhají normálnímu trávení mléčných výrobků. Pomůžou i při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě.

Bifidobacterium longum pomáhá udržet střevní integritu, je prospěšný při zachytávání toxinů, znemožňuje množení škodlivých bakterií, čímž posiluje imunitu.

Kvasinky

Saccharomyces cerevisae, Streptococcus thermophilus se účastní produkcí laktázy a tím podporují trávení mléka a mléčných výrobků.

Saccharomyces boulardii je prospěšný během i po léčbě antibiotiky, pomáhá k obnovení střevní mikroflóry.

Enterobakterie (E. coli)

Jsou nápomocné zejména při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě.

V tabulce uvádíme tři nejčastěji používané rody probiotik a jejich kmeny

Probiotika a těhotenství

Užívání probiotik v těhotenství je bezpečné pro matku i dítě. Nejen, že nepředstavuje žádná rizika, ale jsou naopak prospěšná.

Pozitivní přínos probiotik užívaných v těhotenství:

• ochrana dítěte před vznikem alergie
• snižuje riziko vzniku cukrovky, srdečních chorob, obezity
• u těhotných žen snižuje riziko preeklampsie - komplikace v těhotenství způsobující vysoký krevní tlak, otoky či poruchy vědomí
• zmenšují riziko předčasného porodu
• zmírnění těhotenské zácpy
• probiotika s obsahem L rhamnosus GR a L reutheri snižují riziko bakteriální vaginózy
• zmírňují a snižují výskyt atopické dermatitidy a jiných alergických projevů

Možná vás zaujme i článek o kyselině listové, která je také důležitá během těhotenství.

Rizika a možné vedlejší účinky

Jelikož jde o nepatogenní mikroorganismy, je užívání probiotik obecně bezpečné. Určité riziko může nastat u komerčních doplňků, které ještě nejsou odzkoušené a ne vždy splňují požadavky probiotické léčby.

Největším rizikem mohou být poruchy, které potenciálně umožňují prosáknutí probiotik do organismu a následné způsobení infekce. Jde o stavy jako krvavý průjem, imunosupresivní léčba či ozařování.

Možné komplikace mohou nastat i při dlouhodobém podávání vysokých dávek u lidí s autoimunním onemocněním, kdy je imunitní systém organismu nadměrně aktivní a napadá některé struktury vlastního těla. Problém může také nastat u pacientů, novorozenců či kojenců s narušenou imunitou.

Protože probiotika nepodléhají tak přísné kontrole jako léky, konzultujte s vaším lékařem každý podezřelý příznak, který se vyskytne během jejich užívání. Nikdy nepřekračujte maximální denní dávku.

Co znamená označení CFU

Zkratkou CFU se vyjadřuje množství bakterií. Je to zkratka z anglického výrazu Colony Forming Units  (jednotky tvořící kolonii). Informace o CFU by měla probiotika obsahovat na přední straně krabičky.

Ideální je, pokud probiotika obsahují CFU 0,5 až 20 miliard bakterií. Probiotika prospěšná pro střevní mikroflóru a trávení jsou ta, jejichž rozsah je 1 miliarda na 1 kmen.

Pro zdravé lidi je doporučený denní příjem probiotik 0,5–1 miliardy CFU.

Více než jedna miliarda CFU se doporučuje u starších lidí, při stresu, cestování, během některých diet, při špatném trávicím a imunitním systému.

U dětí je vhodných 0,5–10 miliard CFU.

Probiotika, či prebiotika?

K tomu, aby se mohla probiotika zachytit na stěně tlustého střeva, potřebují vhodné prostředí. Mluvíme o takzvané živé půdě pro probiotika. Touto živou půdou jsou prebiotika.

Tvořeny jsou složkami potravy, které naše tělo neumí strávit. Jsou to například složky v zelenině, středně dlouhé cukry jako inulin či laktulóza a pektiny v ovoci.

Prebiotika jsou potravou pro probiotika a tím stimulují jejich růst.

Strava s vysokým obsahem cukru podporuje špatné, takzvané patogenní bakterie. Omezením jeho příjmu a zvýšeným příjmem stravy, bohaté na zeleninu a ovoce, podpoříte správné účinky zdravých probiotik.

Jak se užívají probiotika

Probiotika se doporučuje užívat s jídlem nebo hned po jídle. Obnova střevní mikroflóry trvá různě dlouho. Většinou to je několik dní až dva týdny.

Před vycestováním do zahraničí se jako prevence před vznikem průjmu doporučuje užívat probiotika týden před cestou a týden po návratu domů.

Jak správně skladovat probiotika

Bakterie jsou citlivé na změny teploty. Některé produkty probiotik musí být skladovány v chladničce, jiné na suchém a tmavém místě, bez slunečního záření.

Abyste neznehodnotili právě koupený produkt probiotik, důkladně si přečtěte příbalový leták nebo se poraďte s vaším lékárníkem.

Přirozené zdroje prospěšných bakterií – probiotik

Přirozené zdroje probiotik jsou výhodné tím, že nezatěžují organismus a obsahují navíc pro tělo potřebnou výživu. Avšak proti probiotikům v kapslích je jejich množství podstatně nižší.

Nejběžnější zdroje přirozených probiotik:

• kyselé mléčné výrobky – acidofilní mléko, kefír, zákvas
• jogurty, které kromě živých probiotických kultur obsahují bílkoviny, vápník a vitamin D
• brynza – nepasterizovaná ovčí
• zelenina konzervovaná mléčným kvašením, jako je kyselé zelí či nakládané okurky
• sýr ementál, cheddar, gouda, parmezán
• kimchi – jídlo asijského původu, obsahující fermentovanou (kvašením upravenou) zeleninu, jako například čínské zelí, ředkvičku či okurku
• miso - asijské jídlo, polévka nebo pasta z kvašeného žita, ječmene, rýže nebo fazolí
• kombucha – fermentovaný (zkvašený černý čaj). Tento nápoj je původem z Japonska a mimo jiné se podílí i na detoxikaci jaternatto – také japonská specialita hotová z fermentovaných sójových bobů. Toto jídlo je prospěšné i při rakovině, má protizánětlivé účinky a je zdrojem vitamínu K2.
• tempeh - jídlo tvořené také fermentací (kvašením sójových bobů), původem je však z Indonésie. Je oblíbenou náhražkou masa pro vegany.
• jablečný ocet – kromě toho že je zdrojem probiotik, pomáhá při zvýšeném krevním tlaku, cholesterolu, cukrovce a nadváze.

Špatné stravovací návyky jako nedostatečně pestrá strava či konzumace alkoholu přispívá k narušení zdravé střevní mikroflóry.