Probiotika – bakterie potrebné pro naše zdraví?

Odborníci poukazují na prospešnost probiotik nejen v oblasti trávení, ale i mentálního zdraví, správné vaginální mikroflóry nebo i pri kožních problémech.

Co jsou probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou nepatogenní. To znamená, že nejsou choroboplodné. Naopak v dostatecném množství jsou pro organismus prospešné. V tele hostitele jsou prilnuty ke sliznici tlustého streva, címž zabranují ukládání škodlivých bakterií a jejich množení.

Probiotika jsou bakterie, které svojí prítomností potlacují rust škodlivých mikroorganismu.

Probiotika jsou v kontaktu s bunkami lymfatického systému, címž se významne podílejí na imunite. Lymfatická soustava totiž odvádí z bunek mimo jiné i odpadní látky. Ty jsou spolu s cizími a škodlivými látkami zachycovány v lymfatických uzlinách, které jsou rozmísteny po celém tele. Je to duležitá soucást imunitního systému.

Více se mužete docíst také v clánku: Príznaky spojené s kardiovaskulárním a lymfatickým systémem.

Pokud je probiotických bakterií málo, zustává dostatek prostoru pro množení choroboplodných bakterií. Snadno tak propukne onemocnení.

Název probiotikum je reckého puvodu pro bios - pro život.

Co je to strevní mikroflóra a proc o ni pecovat více než v minulosti

Strevní mikroflóra je souhrn mikroorganismu v tlustém streve, která má ve správném složení, príznivý vliv na náš organismus. Probiotika brání nadmernému množení škodlivých bakterií a tím udržují rovnováhu mezi temito mikroorganismy.

Strevní mikroflóra se tvorí hned od narození.
Prechodem dítete porodními cestami zacíná první osídlení kmeny mikrobu.
Další prospešné bakterie, které kolonizují detské strevo, jsou získávány prostrednictvím materského mléka.

Dnešní doba prinesla do našich jídelnícku více konzervovaných, umele ci chemicky upravovaných potravin. Ty mají sice delší dobu spotreby, ale neobsahují prirozenou mikroflóru, která zajištuje pro telo prirozenou ochranu.

Faktorem, který také prispívá k narušení prirozené mikroflóry, je prehnaná hygiena. Casté používání mýdel ci jiných cistících prostredku zbaví naše telo choroboplodných zárodku, ci škodlivých bakterií, ale rovnež i zdravých, probiotických bakterií, které jsou potrebné pro naše zdraví.

I stále castejší zavádení antibiotik vede k narušení strevní mikroflóry. Lécba antibiotiky se používá pri infekcních chorobách, které zpusobují bakterie. Antibiotika nicí, nebo zpomalují rust mikroorganismu, ale i tech prospešných. Narušují tedy i prirozenou strevní mikroflóru.

Pri premnožení bakterií, které jsou škodlivé, vznikají prujmy, nadýmání ci jiné zažívací potíže.

Funkce probiotik v našem tele

Tyto prospešné bakterie mají mnoho pozitivních vlivu pro organismus. Jsou nejen duležité pri tvorbe nekterých vitamínu a vstrebávání vápníku, fosforu i železa. Nekterí odborníci poukazují také na prevenci pred vznikem alergií a ruzných jiných chorob.

Úcinky probiotik:

• ochrana organismu pred choroboplodnými bakteriemi, kvasinkami, plísnemi
• tvorba vitamínu K2, který je potrebný napríklad pro bunecný rust ci mineralizaci kostí
• tvorba vitamínu B12, duležitého predevším pro krvetvorbu, tvorbu DNA a správnou funkci nervového systému
• úcastní se tvorby vitamínu B7, který je duležitý pro cévní systém, nebo kuži ci vlasy
• podílejí se na tvorbe kyseliny máselné, která má vliv na správnou funkci sliznice tlustého streva
• produkují protizánetlivé látky a prirozená antibiotika
• podílejí se na tvorbe enzymu, které odbourávají cukry a tuky
• odbourávají telem nestravitelnou vlákninu
• podporují trávení a vstrebávání živin
• prispívají k lepšímu vstrebávání vápníku, železa a horcíku
• tvorí imunitní látky
• ochranují organismus pred rakovinotvornými látkami
• snižují riziko vzniku alergie a ekzému, snižují intoleranci laktózy
• chrání telo pred vznikem zánetu mocových cest
• prevence atopické dermatitidy

Ve kterých prípadech se užívají probiotika

Pozitivní prínos probiotik je v mnoha oblastech. Pomohou nejen pri prujmech ci poruchách trávení, ale i vysokém cholesterolu a ekzému. Na trhu je dostat ve forme kapslí, perlicek a v kapalné forme.

Kdy užívat probiotika:

• infekcní a postantibiotické kolitidy, tedy zánety tlustého streva po užívání antibiotik
• prujmy zpusobené viry, po ozarování, nebo po užívání antibiotik
• ruzné strevní zánety, zánet vyvolaný bakterií Helicobacter pylori
• pri Crohnove chorobe, ulcerózní kolitide
• syndrom dráždivého tracníku
• snížený imunitní systém
• atopický ekzém zpusobený alergií na kravské mléko
• vaginální zánet
• celiakie – nesnášenlivost lepku
• vysoký cholesterol
• prevence zubního kazu

Možná vás také zaujme clánek o ruzných jiných trávicích potížích v magazínu: Letní prujem a nejen zkažené potraviny ci chvíle.

Jaké známe probiotické kmeny

Nekteré prípravky obsahují extrémne vysoké množství bakterií pouze jednoho kmene. Jelikož kmeny navzájem spolupracují, je vhodné vyhledávat doplnky, které obsahují alespon dva kmeny. Výjimkou mohou být probiotika pro deti ci novorozence, jejichž mikroflóra se od té dospelé odlišuje, a tedy jim casto postací i probiotikum s jedním kmenem.

Prípravky bývají oznaceny zacínajícími velkými písmeny L. (pro laktobacily) a B. (pro bifidobakterie).

Probiotika dostupná v lékárne by mela obsahovat kmeny bakterií, které dokážou osídlit strevní trakt. Mezi ty patrí napríklad Lactobacillus, Bifidobacterium, Escherichia coli. Ideální je kombinace techto kmenu.

Vyhýbejte se produktum probiotik, které obsahují zbytecne velké množství bakteriálních kmenu. Ty výrobci casto uvádejí pod neoficiálními názvy a nemusí být tak úcinné. Casto jsou nejefektivnejší probiotika s obsahem dvou kmenu, a to nejcasteji laktobacilu a bifidobakterií.

Nejduležitejší vlastností u probiotik je schopnost prilnavosti na strevní stenu, schopnost tvorit kolonie a vytesnovat škodlivé – patogenní bakterie.

Bakterie mlécného kvašení – laktobacily

Nejznámejším je Lactobacillus acidophilus. Používá se predevším u infekcí vyvolaných patogenní neboli choroboplodnou bakterií Helicobacter pylori.

Nápomocné jsou také pri laktózové intoleranci, pri které strevo není schopno štepit laktózu – tedy mlécný cukr. Laktobacily tvorí z laktózy kyselinu mlécnou, a tak zmírnují projevy intolerance, jako jsou prujmy, nadýmání nebo bolesti bricha.

Mezi další indikace patrí zánetlivá onemocnení strev s následnou poruchou tkáne, ale i Crohnova choroba.

Lactobacilus rhamnosus je preferován pri cestování do zahranicí, a to zejména do tropických destinací. Úcinkuje jako prevence pred prujmy ci jinými obtížemi zpusobenými nedostatecnou hygienou, konzumací kontaminované vody ci potravin, které zpusobují strevní problémy. Úcinkuje proti patogenním organismum typu Salmonella, Clostridium, Listeria a Shigella.

Prectete si také clánek o trávicích potížích na dovolené v clánku: Rekreanti pozor! Faraonova pomsta není výmyslem

Lactobacillus plantarum prispívá k výrobe oxidu dusného, který má v trávicím traktu funkce jako zabránení rustu bakterií, stimuluje sekreci hlenu, reguluje peristaltiku, stimuluje imunitní systém a chrání organismus pred pronikáním toxinu.

Bifidobakterie

Bifidobacterium bifidum je také prospešný pri strevních zmenách na tkáni. U novorozencu pomáhají vytvorit správnou pudu pro bakterie, podporují vývoj strevní steny, zvyšují odolnost vuci rotaviru. Zmírnují novorozenecké koliky a pomáhá normálnímu trávení mlécných výrobku. Pomuže i pri Crohnovy chorobe a ulcerózní kolitide.

Bifidobacterium longum pomáhá udržet strevní integritu, je prospešný pri zachytávání toxinu, znemožnuje množení škodlivých bakterií, címž posiluje imunitu.

Kvasinky

Saccharomyces cerevisae, Streptococcus thermophilus – úcastní se produkcí laktázy a tím podporují trávení mléka a mlécných výrobku.

Saccharomyces boulardii je prospešný behem i po lécbe antibiotiky, pomáhá k obnovení strevní mikroflóry.

Enterobakterie (E. coli)

Jsou nápomocné zejména pri Crohnove chorobe a ulcerózní kolitide.

V tabulce uvádíme tri nejcasteji používané rody probiotik a jejich kmeny

Probiotika a tehotenství

Užívání probiotik v tehotenství je bezpecné pro matku i díte. Nejen, že nepredstavuje žádná rizika, ale jsou naopak prospešná.

Pozitivní prínos probiotik užívaných v tehotenství:

• ochrana dítete pred vznikem alergie
• snižuje riziko vzniku cukrovky, srdecních chorob, obezity
• u tehotných žen snižuje riziko preeklampsie - komplikace v tehotenství zpusobující vysoký krevní tlak, otoky ci poruchy vedomí
• zmenšují riziko predcasného porodu
• zmírnení tehotenské zácpy
• probiotika s obsahem L rhamnosus GR a L reutheri snižují riziko bakteriální vaginózy
• zmírnují a snižují výskyt atopické dermatitidy a jiných alergických projevu

Možná vás zaujme i clánek o kyseline listové, která je také duležitá behem tehotenství.

Rizika a možné vedlejší úcinky

Jelikož jde o nepatogenní mikroorganismy, je užívání probiotik obecne bezpecné. Urcité riziko muže nastat u komercních doplnku, které ješte nejsou odzkoušené a ne vždy splnují požadavky probiotické lécby.

Nejvetším rizikem mohou být poruchy, které potenciálne umožnují prosáknutí probiotik do organismu a následné zpusobení infekce. Jde o stavy jako krvavý prujem, imunosupresivní lécba ci ozarování.

Možné komplikace mohou nastat i pri dlouhodobém podávání vysokých dávek u lidí s autoimunním onemocnením, kdy je imunitní systém organismu nadmerne aktivní a napadá nekteré struktury vlastního tela, nebo u pacientu, novorozencu ci kojencu s narušenou imunitou.

Protože probiotika nepodléhají tak prísné kontrole jako léky, konzultujte s vaším lékarem každý podezrelý príznak, který se vyskytne behem jejich užívání. Nikdy neprekracujte maximální denní dávku.

Co znamená oznacení CFU

Zkratkou CFU se vyjadruje množství bakterií. Je to zkratka z anglického výrazu Colony Forming Units, což znamená jednotky tvorící kolonii. Informace o CFU by mela probiotika obsahovat na prední strane krabicky.

Ideální je, pokud probiotika obsahují CFU 0,5 až 20 miliard bakterií. Probiotika prospešná pro strevní mikroflóru a trávení jsou ta, jejichž rozsah je 1 miliarda na 1 kmen.

Pro zdravé lidi je doporucený denní príjem probiotik 0,5–1 miliardy CFU.

Více než jedna miliarda CFU se doporucuje u starších lidí, pri stresu, cestování, behem nekterých diet, pri špatném trávicím a imunitním systému.

U detí je vhodných 0,5–10 miliard CFU.

Probiotika ci prebiotika?

K tomu, aby se mohla probiotika zachytit na stene tlustého streva, potrebují vhodné prostredí. Mluvíme o takzvané živé pude pro probiotika. Touto živou pudou jsou prebiotika.

Tvoreny jsou složkami potravy, které naše telo neumí strávit. Jsou to napríklad složky v zelenine, stredne dlouhé cukry jako inulin ci laktulóza, a pektiny v ovoci.

Prebiotika jsou potravou pro probiotika a tím stimulují jejich rust.

Strava s vysokým obsahem cukru podporuje špatné, takzvané patogenní bakterie. Omezením jeho príjmu a zvýšeným príjmem stravy, bohaté na zeleninu a ovoce, podporíte správné úcinky zdravých probiotik.

Jak se užívají probiotika

Probiotika se doporucuje užívat s jídlem nebo hned po jídle. Obnova strevní mikroflóry trvá ruzne dlouho. Vetšinou to je nekolik dní až dva týdny.

Pred vycestováním do zahranicí se jako prevence pred vznikem prujmu doporucuje užívat probiotika týden pred cestou a týden po návratu domu.

Jak správne skladovat probiotika

Bakterie jsou citlivé na zmeny teploty. Nekteré produkty probiotik musí být skladovány v chladnicce, jiné na suchém a tmavém míste, bez slunecního zárení.

Abyste neznehodnotili práve koupený produkt probiotik, dukladne si prectete príbalový leták, nebo se poradte s vaším lékárníkem.

Prirozené zdroje prospešných bakterií – probiotik

Prirozené zdroje probiotik jsou výhodné tím, že nezatežují organismus a obsahují navíc pro telo potrebnou výživu. Avšak proti probiotikum v kapslích je jejich množství podstatne nižší.

Nejbežnejší zdroje prirozených probiotik:

• kyselé mlécné výrobky – acidofilní mléko, kefír, zákvas, žincice
• jogurty, které krome živých probiotických kultur obsahují bílkoviny, vápník a vitamin D
• brynza – nepasterizovaná ovcí
• zelenina konzervovaná mlécným kvašením, jako je kyselé zelí ci nakládané okurky
• sýr ementál, cheddar, gouda, parmezán
• kimchi – jídlo asijského puvodu, obsahující fermentovanou (kvašením upravenou) zeleninu, jako napríklad cínské zelí, redkvicku ci okurku
• miso - asijské jídlo, polévka nebo pasta z kvašeného žita, jecmene, rýže nebo fazolí
• kombucha – fermentovaný (zkvašený cerný caj). Tento nápoj je puvodem z Japonska a mimo jiné se podílí i na detoxikaci jaternatto – také japonská specialita hotová z fermentovaných sójových bobu. Toto jídlo je prospešné i pri rakovine, má protizánetlivé úcinky a je zdrojem vitamínu K2.
• tempeh - jídlo tvorené také fermentací – kvašením sójových bobu, puvodem je však z Indonésie. Je oblíbenou náhražkou masa pro vegany.
• jablecný ocet – krome toho že je zdrojem probiotik, pomáhá pri zvýšeném krevním tlaku, cholesterolu, cukrovce a nadváze.

Špatné stravovací návyky jako nedostatecne pestrá strava ci konzumace alkoholu prispívá k narušení zdravé strevní mikroflóry. 

Další zajímavé zdroje

• probiotik.sk- proc užívat probiotika