Onemocnění mužských pohlavních orgánů a jejich příznaky? + Pohlavní choroby

Mužský reprodukční systém se skládá z vnějších a vnitřních orgánů. Jejich hlavní funkcí je produkce pohlavních buněk spermií a schopnost reprodukce.

V souvislosti s mužským reprodukčním systémem mohou během života vznikat různá onemocnění a dočasné zdravotní poruchy.

Možné nemoci prostaty, varlat, penisu, pohlavní choroby a mnoho dalších zajímavých informací naleznete v tomto článku.

Onemocnění lze rozdělit na akutní/chronická, infekční/neinfekční a podle lokalizace zdravotního problému.

Vzhledem k anatomii mužského vylučovacího a reprodukčního systému jsou urologické a pohlavní zdravotní problémy často spojeny.

Onemocnění mužského reprodukčního systému se projevují především lokální bolestivostí, zánětem, problémy při močení a poruchami erekce.

Rozdělení onemocnění mužského pohlavního systému podle lokalizace:

• Onemocnění prostaty
• Onemocnění varlat a nadvarlat
• Onemocnění v oblasti penisu

Následují běžné poruchy a onemocnění mužského pohlavního systému.

Onemocnění prostaty

Zánět prostaty

Zánět tkání prostaty může být akutní i chronický. Akutní zánět je způsoben především bakteriální infekcí, kdy se první příznaky objeví poměrně rychle.

Jedná se především o bolest při močení, pocit zvýšeného tlaku v podbřišku, snížení kvality erekce a případnou krev v ejakulátu.

Chronická prostatitida je naproti tomu způsobena především často se opakujícím zánětem močových cest a progrese jejích příznaků je pomalejší. Mezi příznaky patří časté nucení na močení, nepříjemné pocity při močení a bolest v oblasti prostaty.

Příčinou zánětu může být také onemocnění a zánětlivý proces okolních tkání a orgánů.

Léčba spočívá především v medikamentózní léčbě antibiotiky, úpravě životního stylu a podpůrné farmakoterapii ke zmírnění nežádoucích příznaků.

Nezhoubné zvětšení prostaty

Nezhoubné zvětšení prostaty se odborně nazývá benigní hyperplazie prostaty. Jedná se o poměrně časté onemocnění postihující muže ve vyšším věku. Prostata svým nadměrným objemem tlačí na okolní struktury, zejména na močovou trubici a močový měchýř.

Hyperplazie prostaty tak může svými příznaky snižovat kvalitu běžného života. Mezi ně patří časté močení, neúplné vyprazdňování močového měchýře, slabý proud moči nebo inkontinence (samovolný únik moči).

Terapie benigní hyperplazie prostaty může spočívat v medikamentózní léčbě, úpravě životního stylu, pravidelném sledování zdravotního stavu, neinvazivním chirurgickém zákroku, případně v operaci.

Rakovina prostaty

Rakovina prostaty je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u mužů. Příčina jeho vzniku není dosud zcela objasněna.

Mezi rizikové faktory patří především zvyšující se věk, genetický vliv, časté infekce a nevhodný životní styl (nedostatek fyzické aktivity, nezdravá strava, alkohol, kouření, promiskuita).

V počátečních stadiích je onemocnění často asymptomatické – bezpříznakové. Mezi první příznaky rakoviny prostaty patří časté močení, noční močení, slabý proud moči, poruchy erekce a nadměrná únava nebo slabost.

Léčba rakoviny prostaty je založena především na chemoterapii/radioterapii a chirurgickém zákroku. K odstranění nepříjemných příznaků se používá podpůrná léčba.

Přečtěte si také:
Co je to prostata: Jaké jsou možné nemoci + Jak ji udržet zdravou?

Onemocnění varlat

Varikokéla

Varikokéla je odborný název pro postižení žil v oblasti varlat. Onemocnění je poměrně časté a je nutná odborná léčba. Při varikokéle dochází k nahromadění krve a rozšíření cév ve varlatech.

Neléčená varikokéla může vést ke snížení množství a kvality spermií a ohrozit samotnou plodnost. Příznaky jsou především viditelné lokálně rozšířené a stočené žíly, místní bolest, teplo a pocit zvýšeného tlaku.

Léčba může spočívat ve farmakoterapii, sklerotizaci žil, neinvazivní laparoskopické nebo chirurgické operaci. Přesný typ léčby určí lékař.

Hydrokéla

Hydrokéla je onemocnění postihující varlata. Každé varle má kolem sebe ochranné obaly vyživované krevními cévami. Při hydrokéle se mezi varletními obaly začne hromadit tekutina.

U chlapců mladšího věku je hydrokéla důsledkem sestupu varlat z břišní dutiny do šourku. U dospělých jedinců je příčinou především zánět nebo úraz.

Hydrokéla není ve většině případů bolestivá, ale projevuje se viditelným zvětšením šourku a místním diskomfortem v důsledku větší hmotnosti varlat.

Léčba hydrokély je konzervativní, medikamentózní a chirurgická. Přebytečná tekutina se v malém množství může časem vstřebat i spontánně.

U problematické hydrokély nebo u nadměrného množství tekutiny se provádí menší chirurgický zákrok, při kterém se přebytečná tekutina odstraní (odsaje).

Zánět varlat a nadvarlat

Zánět nadvarlete (tkáně přímo nad varletem) je nepříjemný zdravotní stav často spojený se silnou bolestí. Zánět varlat se odborně označuje jako orchitida.

Nejčastější příčinou zánětlivého procesu jsou bakteriální infekce. Jedná se především o infekce močových cest a sexuálně přenosné infekce. Příznaky jsou zduření varlete, bolestivost a potíže při močení.

V některých případech je v moči nebo ejakulátu přítomna krev.

Léčba je především medikamentózní v podobě antibiotik a protizánětlivých léků. Zahrnuje sledování zdravotního stavu a úpravu životního stylu.

Nesestouplé varle

Nesestoupení jednoho nebo obou varlat se odborně označuje jako kryptorchismus. Nesestouplé varle je definováno jako varle, které se nepřesunulo z podbřišní dutiny do kožního vaku šourku.

U novorozenců mužského pohlaví se jedná o poměrně častý jev, který má tendenci se spontánně upravit.

Rizikovými faktory pro jeho výskyt jsou především předčasný porod, nízká porodní hmotnost a vývojové poruchy. Pokud však varlata nesestoupí mimo břišní dutinu během několika prvních měsíců života, stav se upraví chirurgicky.

Rakovina varlat

Rakovina varlat vzniká především v buňkách varlat tvořících spermie.

Příznaky jsou především zvětšení varlete a přítomnost bulky. Etiologie není dosud zcela objasněna, stejně jako je tomu u jiných druhů rakoviny.

Mezi rizikové faktory vzniku onemocnění patří genetické vlivy, vývojové poruchy, zánětlivé procesy, časté infekce, úrazy a špatná životospráva.

Léčba závisí na přesném stadiu a typu nádoru. Používá se radioterapie, chemoterapie, chirurgie nebo podpůrná léčba. Nejčastěji se však odstraňuje celé varle. Pokud se nádor rozšířil, odstraňují se i lokálně související lymfatické uzliny.

Onemocnění v oblasti penisu

Fimóza

Předkožka (prepucium) je vrstva kůže překrývající oblast žaludu penisu. Fimóza je stav zúžení předkožky. Je častější u mladých chlapců. K fyziologickému uvolnění předkožky dochází do 3 let věku.

Jedná se tedy o stav, kdy zúžený stav předkožky brání jejímu přetažení přes žalud. Fimóza v dospělosti vzniká především v důsledku zánětlivých nebo hojivých procesů.

Fimózu lze zmírnit konzervativní farmakologickou léčbou a částečnou nebo úplnou obřízkou předkožky.

Časté jsou také bolestivé erekce, nepříjemný pohlavní styk a riziko parafimózy.

Parafimóza

Parafimóza je urgentní stav v urologii. Jedná se o poměrně nebezpečnou situaci. Zúžená předkožka se sice přetáhne přes žalud, ale následně se zasekne a nelze ji přetáhnout zpět do původní polohy.

Parafimóza se vyskytuje u neobřezaných mužů. Léčba parafimózy spočívá v odstranění otoku penisu a navrácení předkožky do původní polohy (konzervativně farmakologicky, neinvazivně a v závažnějších případech chirurgicky).

Fimóza a parafimóza (zúžení předkožky): Jaké jsou její příčiny a příznaky?

Erektilní dysfunkce

Erektilní dysfunkce významně ovlivňuje kvalitu sexuálního života, psychický stav i plodnost samotného muže. Erektilní dysfunkce znamená neschopnost dosáhnout erekce a udržet erekci penisu.

Erektilní dysfunkce je jedním z nejčastějších sexuálních problémů mužů.

Pokud se tento stav vyskytuje sporadicky, jedná se pravděpodobně o reakci na podnět, jako je stres, přetížení nebo nemoc. Problém však nastává, pokud se jedná o trvalý pravidelný stav.

Příčina erektilní dysfunkce je multifaktoriální: kardiovaskulární porucha, poruchy prokrvení penisu, psychogenní faktor, nevhodný životní styl, neurologické onemocnění, hormonální nerovnováha a mnoho dalších. Přesnou příčinu a léčbu erektilní dysfunkce určí urolog.

Předčasná ejakulace

Ejakulace je výron semene (ejakulátu) z pohlavního orgánu muže během pohlavního styku. Předčasnou ejakulaci lze charakterizovat jako stav, kdy soulož trvá méně než jednu minutu.

Předčasná ejakulace se vyskytuje zejména u mladých mužů s malými sexuálními zkušenostmi. Příčina jejího vzniku může být také biologická (přecitlivělost tkání penisu a ejakulační reflex) a psychosociální (stres, problémy ve vztahu...).

Peyronieho choroba

Jedná se o onemocnění penisu. Pokud se neléčí, může výrazně zhoršit kvalitu běžného života.

Peyronieho choroba je lokální porucha tkání penisu, při níž se tvoří zánětlivá ložiska obalů topořivých těles nacházejících se v penisu. V místě poruchy se vytváří plak, který časem tvrdne a kalcifikuje.

V důsledku toho se mohou vyvinout různá zakřivení a deformace penisu.

Onemocnění je doprovázeno bolestí, zejména v prvních stadiích. Léčba při včasné diagnóze je možná i konzervativní, farmakologickou a neinvazivní formou. Ve vyšších stadiích a při těžkých deformitách penisu je však nutná chirurgická léčba.

Priapismus

Ve starověku byl Priapus označován za boha plodnosti a sexuální rozkoše. Jeho charakteristickým znakem byl trvale vztyčený pohlavní orgán. Od tohoto jména je tedy odvozen název onemocnění priapismus.

Jedná se ostav dlouhodobé bolestivé erekce, která však není spojena se sexuální touhou.

Příčina priapismu je multifaktoriální: cévní a hematologické poruchy, zhoršené prokrvení penisu, úraz, farmakoterapie ovlivňující erekci a další. Tento akutní stav musí být odborně řešen urologem.

Zánět močových cest

Stejně jako může dojít k zánětu prostaty, varlat a dalších orgánů může dojít i k zánětu močových cest, močové trubice, a tedy i penisu. Vzhledem k anatomické provázanosti se onemocnění vylučovací soustavy projeví i v mužské reprodukční soustavě a naopak.

Zánět močových cest: Jaké jsou příznaky a příčiny? + Prevence

Většina případů zánětu je důsledkem bakteriální nebo virové infekce. Častou infekcí jsou právě v důsledku STD (pohlavně přenosných chorob).

Mezi příznaky patří pocit pálení při močení, svědění a pálení u ústí penisu, otok penisu, přítomnost krve v ejakulátu nebo moči, bolestivá ejakulace a zvětšené místní lymfatické uzliny.

Původ infekce, zánětu a přesný typ léčby určí urolog. Je nutné stav odborně léčit, a předejít tak riziku šíření zánětu a zdravotních komplikací.

Sexuálně přenosná onemocnění u mužů

Sexuálně přenosné infekce, zkráceně STD (Sexual transmitted diseases), jsou infekční onemocnění přenášená při:

• pohlavním styku (vaginálním, orálním, análním)
• přímým kontaktem s infikovanou krví a sekrety
• z matky na dítě během těhotenství a porodu

Pohlavně přenosné nemoci lze podle původce rozdělit na bakteriální (syfilis, kapavka, chlamydie...), virové (herpes, HPV + bradavice...), plísňové (kandidóza) a parazitární (svrab).

Pohlavní choroby postihují pohlavní ústrojí, močové cesty a případně další okolní orgány.

Mezi běžné pohlavně přenosné choroby u mužů patří genitální herpes, chlamydie, mykoplazmóza nebo cytomegalovirus.

Pohlavně přenosné choroby musí být odborně diagnostikovány a léčeny lékařem kvůli zdravotním komplikacím a riziku šíření infekce. Jaká rizika hrozí při střídání sexuálních partnerů? Pohlavně přenosné nemoci

Běžné příznaky pohlavně přenosných chorob u mužů:

• Časté močení
• Bolest a pálení při močení
• Svědění v oblasti genitálií
• Bolestivá ejakulace
• Pocit pálení při pohlavním styku
• Diskomfort při pohlavním styku
• Zarudnutí pohlavních orgánů
• Kožní vyrážka v oblasti genitálií
• Zvětšení místních lymfatických uzlin

Prevencí pohlavně přenosných chorob je především chráněný pohlavní styk (kondom), nepromiskuita, dostatečná osobní a intimní hygiena a pravidelné preventivní prohlídky u urologa.