Stres a psychika, spánek

Platí, že spát bychom měli tak dlouho, abychom se ráno po probuzení cítili svěže a plní síly. Jak dlouho to ale je? Důležitá není jen délka spánku, ale také jeho kvalita.

Deprese patří mezi psychiatrická onemocnění. Možná právě z tohoto důvodu lidé sami před sebou neradi přiznávají, že jí trpí. Stejně tak neradi o ní mluví otevřeně.

Úzkost, strach, smutek či jiné psychické stavy jsou projevem narušení normálního chodu psychiky. Vedou k depresi, syndromu vyhoření a v tragických případech k sebevraždě. Změny psychického prožívání jsou výsledkem potencionální nebo skutečné hrozby. Jejich důvody jsou různé, ale vždy nám s sebou přinášejí utrpení.

Hyperventilace potrápí tělo i duši. Pokoří člověka za pár minut, pokud ji nezvládne hned na začátku. Strne z ní tělo, končetiny, svaly budou v křeči. Dušnost a bušení srdce navodí strach o život.

I vás přemohla únava? Jste ospalí, padají vám víčka, mží se vám před očima, často zíváte? Jediné, na co dokážete myslet, je vaše postel? Přestáváte vnímat okolí, jste nesoustředění, vyčerpaní a apatičtí? Těchto 5 tipů si s únavou a ospalostí dozajista poradí! Prokazatelně pomáhají i v rámci preventivních opatření.

Vysoký krevní tlak se častěji vyskytuje v primární formě, kdy není jeho příčina přesně známa. Sekundární hypertenze je potom příznakem jiného onemocnění.

Příchod podzimu s sebou přináší mnohé změny ovlivňující organismus člověka. Konec léta, přechod do zimního, sychravého počasí s nižšími teplotami, změna letního času na zimní, kratší dny, delší noci, méně denního světla. Někteří lidé tyto změny vnímají více než ostatní. Co všechno se nás dotýká a jak zvládnout únavu a depresivní náladu?

Každý člověk si během života prochází určitými vývojovými obdobími. Tyto fáze mají své specifické znaky. V kojeneckém věku je jedním z nich i separační úzkost. Ta se objevuje právě v době, kdy si dítě začíná vytvářet vazby k jiným osobám. Nejbližší osobou bývá většinou matka nebo jiná blízká osoba, proto s ní chce být v nepřetržitém kontaktu. Nepřítomnost této osoby u něho vyvolává přirozený úzkostný stav. Ten je doprovázen nejistotou a strachem, že se nevrátí. Projevuje se někdy až hysterickým pláčem.

Zbavit se stresu nemusí být pro každého jednoduché. Někomu se to daří víc, jinému méně. Nejlepší je se stresovým situacím vyhýbat. Ne vždy se to ale povede. V každém případě máme mnoho možností, jak stres odbourat. Nyní v létě se nám jich nabízí ještě víc než kdy jindy.

Noční můry jsou intenzivní, negativně vnímané, nepříjemné sny. Člověka, který jimi trpí, sužují. Vyvolávají mu strach, úzkost, smutek či hněv. Tato porucha spánku se vyskytuje zejména u dětí, ale i v dospělosti. Přidružují se k ní pohyby těla, rychlé dýchání nebo různé zvukové projevy.

Trpíte nespavostí? Máte její příznaky? A chcete vědět, co může být její příčinou? Dá se při ní pomoci a léčit ji?

Parasomnie jsou poruchy spánku. Projevují se pohyby, mluvením a různými projevy během spánku.

Porucha spánku s názvem narkolepsie je závažným problémem, z něhož pramení různé potíže. Proč vzniká a jaké má dopady na život člověka?

Spánková apnoe je porucha zařazená do skupiny poruch spánku a bdění jako porucha dýchání ve spánku. Jedná se o stav, kdy se dýchání během spánku opakovaně zastavuje a po krátkém probuzení se opět spustí.

Můžeme ji cítit při zánětu žaludku, střeva. Ale i jako příznak zvýšené plynatosti, při nezávažném průjmu nebo zácpě. Ale může být přítomna i při vážnějších potížích. Typicky v této oblasti začíná bolet zánět apendixu. Je třeba sledovat čas, trvání, lokalizaci a jiné doprovodné příznaky.

Může být demence příznakem jiné nemoci? Ano, může. Co je to demence? Jaké má typy a příčiny?

Deprese, smutek, sklíčenost, ztráta zájmu a poruchy nálady. Emoce, které mají psychický i fyzický dopad. Co je příčinou? Jaké související obtíže lze očekávat?

Halucinace, bludy a iluze jsou nejčastějším projevem psychických poruch. Někdy mohou být jen krátkodobé. Jedná se o patologické myšlení a poruchu vnímání reality. Jaký je rozdíl mezi halucinací a bludem? Kdy je nutné navštívit lékaře?

Naše nálada závisí na mnoha externích a interních faktorech. Pokud je nálada dlouhodobě změněna nebo pokud se změny opakují, poukazuje to na problém. Nálada může být chorobně dobrá či špatná. Afektivní poruchy se vyskytují v dětství, ale i v dospělosti či stáří. Většinou jde o duševní poruchu, někdy je příčina v jiném základním onemocnění.

Psychika, stres, onemocnění, menopauza a jiné faktory negativně ovlivňují libido. Libido je chuť na sex, sexuální touha. A v první řadě nám má zajistit páření, tedy rozmnožování, ale i potřebu dosažení slasti.