Ptačí chřipka: Co to je a jak se přenáší?

Ptačí chřipka je onemocnění ptáků způsobené virem chřipky typu A. Tento virus může infikovat řadu druhů savců včetně člověka. Zvláště ohroženi jsou lidé, kteří jsou v přímém kontaktu s nemocnými ptáky nebo drůbeží.

Přenos, příznaky, diagnostiku, léčbu a mnoho dalších zajímavých informací naleznete v článku.

Co je to ptačí chřipka?

Ptačí chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění ptáků a drůbeže.

Přirozenými hostiteli tohoto viru jsou především volně žijící ptáci, vodní ptactvo a drůbež. Jedná se o virus ptačí chřipky typu A s označením H5 (podtypy H5N1, H6N8...).

Viry ptačí chřipky se dělí na subtypy virů s vysokou a nízkou patogenitou. Vysoce patogenní subtypy způsobují vysokou úmrtnost zvířat, zatímco nízkopatogenní subtypy způsobují mírnější projevy onemocnění.

Vysoce patogenní virus ptačí chřipky rovněž vykazuje nízkou přenosnost ze zvířat na člověka. Přenos na člověka je vzácný.

Virus se poprvé objevil v Hongkongu v Číně v roce 1997. Následně se rozšířil především v Asii a později po celém světě. V několika evropských zemích byl virus ptačí chřipky zaznamenán u drůbeže a ptáků v letech 2016 a 2017.

Virus ptačí chřipky byl v těchto letech zaznamenán v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Německu, Rakousku, Anglii, Švýcarsku, Dánsku, Nizozemsku a České republice.

Původce ptačí chřipky může potenciálně způsobit onemocnění i u člověka. Ptačí chřipka by se neměla přenášet z člověka na člověka. Podle odborníků musí virus ptačí chřipky nejprve zmutovat, aby byl přenosný z člověka na člověka.

Od roku 1997 bylo v asijském regionu hlášeno více než 100 případů onemocnění u lidí. V Evropě bylo zaznamenáno několik ojedinělých případů u lidí, kteří cestovali z vysoce rizikových oblastí nebo pracovali přímo s ptáky/drůbeží.

Přečtěte si také: Co je to chřipka, jaké jsou její příznaky a průběh? Jak se přenáší?

Virus chřipky typu A/H5N1 je podtyp viru chřipky typu A. Původcem chřipkového onemocnění ptáků je virus patřící do čeledi Orthomyxoviridae a rodu Influenzavirus A.

Na základě přítomnosti povrchových antigenů se virus dělí na subtypy. Tyto subtypy se volně vyskytují v různých kombinacích a dávají vzniknout novým virům.

Virus se poměrně snadno přenáší mezi ptáky a může způsobit smrt. Hlavním zdrojem viru v přírodě jsou volně žijící ptáci, zejména vodní ptáci, jako jsou kachny a husy. K hostitelům viru patří i drůbež včetně kuřat.

Virus může přežívat ve zvířecích výkalech, tělních tekutinách, slámě, kontaminovaných předmětech nebo vaječných skořápkách. Je také schopen krátkodobě přežívat ve vodním prostředí.

Virus se z těla vylučuje kapénkovou cestou, tj. sekrety horních cest dýchacích, spermatem a výkaly.

Přenos na člověka je velmi vzácný. Případy přenosu na člověka se týkají osob, které nedodržovaly hygienické zásady nebo přímo manipulovaly s infikovanými volně žijícími zvířaty.

Lidské infekce byly spojeny s přímým kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich výkaly. Rizikové jsou tedy zejména osoby, které jsou v úzkém kontaktu s ptáky nebo drůbeží. Příkladem může být zemědělec nebo veterinář.

Mezi hlavní rizikové faktory patří kontakt s infikovanou krví, výkaly nebo jinými tělními tekutinami infikované drůbeže. Dále je rizikový pobyt a přímý kontakt s ptáky ve vodních nádržích, jako jsou rybníky a jezera.

Kdo by měl být ostražitý?

• Chovatelé a přepravci drůbeže
• Zaměstnanci jatek a kafilérií
• Zaměstnanci v živočišné výrobě
• Veterináři a laboratorní technici
• Zemědělci, lovci a chovatelé
• Cestující do oblastí s výskytem ptačí chřipky

Hrozí nebezpečí lidem?

Člověk se virem ptačí chřipky nakazí jen zřídka. Pokud se na něj náhodou infekce přenese, má onemocnění obvykle mírný průběh. Při infekci vysoce patogenním virem však mohou být někteří jedinci vážně ohroženi na zdraví.

Byly zaznamenány stovky úmrtí lidí na ptačí chřipku. Případy se vyskytly především ve východních zemích.

Existuje riziko pandemie ptačí chřipky u lidí. Musel by se objevit nový virus chřipky, který by byl odlišný od dosavadních virů a měl by schopnost vyvolat onemocnění.V důsledku nízké imunity populace vůči tomuto novému druhu viru by se pak snadno šířil.

Inkubační doba ptačí chřipky, tj. doba od kontaktu s infikovaným zvířetem do objevení se prvních příznaků, je v průměru 7 dní.

Přesná inkubační doba se pohybuje od několika hodin, 3 dnů až po 10 dnů nebo více. Záleží na množství, způsobu přenosu a virulenci viru.

Průběh onemocnění je akutní a v případě vysoce virulentních kmenů perakutní. To znamená, že doba trvání ohniska je zkrácena.

Průběh onemocnění u lidí závisí na vlastnostech viru a zdravotním stavu pacienta. Chřipka způsobená virem ptačí chřipky se projevuje především respiračními příznaky.

Častá je zvýšená tělesná teplota, kašel a zhoršené dýchání. Ve většině případů se tak příznaky shodují s příznaky klasické chřipky. Objevují se také bolesti hlavy, kloubů a svalů a bolesti v krku. V některých vzácných případech je přítomen průjem.

Vysoce patogenní virus však může u oslabených jedinců způsobit virový zápal plic, který může vyústit v multiorgánové selhání.

Hlavními klinickými příznaky u ptáků a drůbeže jsou ztráta plachosti, snížená aktivita a nechutenství ke krmivu nebo klesající snáška. Dále chrapot, otoky a výtok. Zvířata nakažená ptačí chřipkou se utrácejí.

Možné příznaky ptačí chřipky u lidí:

• Bolest hlavy
• Bolest v krku a potíže s polykáním
• Kašel a chrapot
• Ucpání horních cest dýchacích
• Zvýšená tělesná teplota, horečka
• Bolest kloubů a svalů
• Zažívací potíže a problémy s trávením
• Celková slabost a zvýšená únava

Osoby, které přišly do přímého kontaktu s infikovanými ptáky, musí sledovat svůj zdravotní stav. Pokud se u nich objeví příznaky chřipky nebo respiračního onemocnění, musí kontaktovat lékaře.

Přestože virus ptačí chřipky prokázal schopnost přenosu na člověka, je stále špatně adaptovaný. Přenos z ptáků na člověka je proto vzácný.

Pro diagnózu ptačí chřipky jsou nutné vzorky výtěrů z nosu a krku, které musí být odebrány během několika prvních dnů od výskytu příznaků.

Za účelem posouzení stavu dolních cest dýchacích může být pacient odeslán na rentgenové vyšetření hrudníku. V souvislosti s diagnózou a příznaky je pacient odeslán na příslušné oddělení.

Průběh u lidí je typický jako u chřipkového onemocnění. U ptáků je popsán v části příznaky.

Prevence infekce

Existuje riziko nákazy člověka. Dokazují to zejména případy lidí v zemích jihovýchodní Asie, kteří se nakazili virem H5N1 od infikované drůbeže.

Přestože je přenos vzácný, je třeba v počáteční fázi výskytu ptačí chřipky u ptáků/drůbeže přijmout veškerá nezbytná preventivní opatření.

Ve velkochovech drůbeže je mimořádně důležité zabránit kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky, zejména s vodní a hrabavou drůbeží.

V případě nákazy zvířat je třeba okamžitě kontaktovat příslušný veterinární a hygienický orgán.

Mezi další preventivní opatření proti šíření ptačí chřipky patří okamžité usmrcení drůbeže a ptáků chovaných ve farmovém chovu a zničení kontaminovaných předmětů a materiálů.

Osoby, které přišly do přímého kontaktu s nemocnými nebo uhynulými volně žijícími ptáky/drůbeží, musí přísně dodržovat osobní hygienu.

Důkladné mytí rukou, dezinfekce a používání ochranných pomůcek, včetně ochranných pomůcek dýchacích cest, jsou nezbytné.