Chronické žilní onemocnění, nedostatečnost: Jaké má příčiny, příznaky?

Chronické žilní onemocnění zahrnuje širokou skupinu onemocnění, která postihují žíly a probíhají dlouhodobě. Jde hlavně o onemocnění žil dolních končetin.

Setkat se můžete také s názvem: chronická žilní choroba dolních končetin.

V dnešní době patří mezi často se vyskytující problémy, a to i proto, že jeho rozvoj podporuje moderní životní styl.

Skutečnost je však taková, že poměrně velké procento lidí ho podceňuje a jeho léčbu zanedbá. Případně se místo odborné léčby léčí samo.

Chronické žilní onemocnění probíhá dlouhodobě a má progresivní charakter.

Co to znamená?

Časem se zhoršuje a může vyústit až do chronické žilní nedostatečnosti. Ta přináší kromě estetického problému v podobě vředu i jiné potíže.

Chronická žilní nedostatečnost není to samé, co chronické žilní onemocnění.

O chronické žilní nedostatečnosti hovoříme tehdy, pokud splňuje jednu podmínku.

Podmínkou zhodnocení chronické žilní nedostatečnosti je:

Přítomnost zvýšení žilního tlaku.

≠

Chronické žilní onemocnění v sobě sdružuje všechna onemocnění či anomálie, jež postihují žíly v dlouhodobém časovém úseku.

Uvádí se, že toto onemocnění postihuje polovinu až dvě třetiny populace vyspělých zemí.

50–86 % populace má potíže s žílami. Není to ale jen estetický problém.

Ženy jsou postiženy v poměru 2:1 v porovnání s mužskou populací.

Muži toto onemocnění více zanedbávají. Ženy jsou pečlivější v estetickém hledisku. Ale v mnoha případech se léčí samy, což má negativní dopad.

Progresivní charakter znamená, že se chronické žilní onemocnění časem zhoršuje a může přejít až do chronické žilní nedostatečnosti se všemi jejími negativními a závažnými projevy. 

Proto je důležité časné odhalení problému s žílami a včasná + odborná léčba.

Stručné informace o žilách ve zkratce

Cévy, které vedou krev zpět do srdce, se označují jako žíly.

Žíly sbírají odkysličenou krev z celého těla. To platí i pro dolní končetiny. Gravitace však ztěžuje návrat krve z tohoto místa lidského organismu.

Pro lepší proudění krve z nohou se vyvinuly pomocné mechanismy, mezi které patří například svalová pumpa či systém chlopní.

Svalová pumpa jsou vlastně svaly dolních končetin, jako jsou například ty v bérci – svaly lýtka. Jejich pohybem se stlačují žíly, což dopomáhá při vytlačováni krve směrem do vyšších částí.

Plus...

Žíly dolních končetin obsahují chlopně. Stejně jako chlopně srdce i tyto mají za úkol usměrňovat proudění krve. Uzavřením chlopně se krev nevrací do nižší části cévního řečiště.

V dolních končetinách rozpoznáváme tři systémy žil, a to:

1. povrchové žíly
2. hluboký žilní systém
3. spojovací žíly

Povrchové žíly (1.) jsou uloženy blíže k povrchu těla. Sbírají krev z tkání.

Spojovací žíly (3.) spojují žíly uložené na povrchu a ty v hloubce.

Do systému hlubokých žil (2.) se zařazují větší žíly, které probíhají spolu s tepnami a jsou v jejich blízkém uložení.

Toto umístění hlubokých žil má také svůj význam.

Tepny, na rozdíl od žil, obsahují silnou svalovou vrstvu. Tyto svaly ve stěně tepen se zapojují při proudění krve.

Stahování stěny tepen dopomáhá i při proudění krve v hluboko uložených žilách.

Chcete vědět více o chronickém žilním onemocnění?
Co ho způsobuje?
Jak se projevuje?
A co je důležité v jeho prevenci a při jeho léčbě?
Čtěte s námi dál.

Co je to chronické žilní onemocnění

Definice ho vysvětluje jako široké označení pro všechna onemocnění a anomálie žilního systému probíhající chronicky. Řadí se i mezi dlouhodobá zánětlivé onemocnění žil.

Ale o co jde?

Základ problému je třeba hledat na mikroskopické úrovni.

Jde o leukocytově-endotelovou interakci. To znamená působení mezi bílými krvinkami (leukocyty) a vnitřní výstelkou stěny cévy (endotelem).

Bílá krevní tělíska přehnaně nasedají na vnitřní stěnu žil, což má za následek její postupné oslabování až poškození.

Takto zničená cévní stěna nedostatečně plní svou funkci, což se začne postupně projevovat. Žíly ztrácejí svou pevnost, tvar a jsou snadněji prostupné pro tekutinu.

Následkem celé kaskády chorobných změn se přidružují charakteristické potíže. Ty nekončí pouze otokem či bolestí nohou.

Příčinou je dlouhodobý progresivní proces, který probíhá na mikroskopické úrovni. Účastní se při něm několik složitých mechanismů.

Rozvoj chronického žilního onemocnění a chronické žilní nedostatečnosti zapříčiňují chorobné procesy:

1. reflux krve – žilní reflux, při poruše funkci žilních chlopní
   • narušené proudění krve – zpětný tok
     • krev není dostatečně vytlačována výše, ale je tlačena gravitací zpět, do nižších částí cévy
   • hromadění krve v nohách
2. obstrukce v cévě – překážka v toku krve, například při trombóze
3. porucha svalové pumpy – dysfunkce svalů lýtka při neurologických onemocněních
4. kombinace více faktorů

Ze všech mechanismů je nutné zmínit například:

• zvýšený tlak v žilách
• poškození žilních chlopní
• snížený žilový tonus
• zvýšená propustnost kapilár (nejmenších cév)
• zvýšená hustota krve
• otok tkáně
• nadměrné působení leukocytů na stěnu žil
• trombóza, tvorba krevních sraženin

Společným působením nastává:

Zhoršuje se žilní návrat krve (zpětné proudění krve z nohou)
+
Zpomaluje se proudění krve v žilách a kapilárách
+ 
Zvyšuje se tlak v žilách
+ 
Hromadí se krev v dolních končetinách
+ 
Ukládají se leukocyty na cévní stěnu
+ 
Rozvíjí se zánětlivá reakce
+ 
Postupuje trombóza 
+ 
Poškozuje se cévní stěna
+ 
Ničí se žilní chlopně
+ 
Zhoršuje se krevní cirkulace
+
Progredují potíže

Celá řada chorobných změn na sebe navazuje, čímž se vzájemně zhoršuje stav žil a tkání.

Při chronickém žilním onemocnění uvádí rozdělení na primární a sekundární formu.

Primární onemocnění zastupuje 70 až 90 % všech případů.
Přesná příčina této formy chronického žilního onemocnění není známa.

A...

Sekundární forma vzniká jako následek jiného patologického děje. Příkladem je úraz, posttrombotický syndrom, flebotrombóza, nádorová onemocnění, cévní malformace a jiné.

Mezi příčinami je také vrozená forma.

Příčina a počáteční faktor vzniku chronického žilního onemocnění nemusí být tedy známy.
Ale... 
Při jeho rozvoji se účastní několik činitelů.

Chronické žilní onemocnění má multifaktoriální původ.
+ 
Rozliční činitelé se navzájem podporují.

Ptáte se: Komu hrozí chronické žilní onemocnění?

Rizikové faktory při rozvoji chronického žilního onemocnění v tabulce:

Chronické žilní onemocnění souvisí s jinými chorobnými stavy. Při jeho zanedbání hrozí zhoršení zdravotního stavu a riziko rozvoje komplikací.

Uvedené rizikové faktory se i z praktického pohledu dělí na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Na skupinu neovlivnitelných neumíme svým snažením působit. Řadí se sem například věk, pohlaví či dědičný a genetický faktor.

Naopak...

Ovlivnitelné rizikové faktory umíme svým úsilím změnit. Příkladem je nadváha a obezita, nedostatek pohybu, kouření či celkově nevhodná životospráva.

Při prevenci onemocnění nebo jeho zhoršení je důležité zhodnotit přítomné rizikové faktory.
Následuje jejich eliminace.
Tato snaha je základem úspěchu v odvrácení postupu obtíží.

Projevy onemocnění se dělí na subjektivní a objektivní.

Subjektivní jsou ty, které pociťuje postižený člověk. Lékaři je popisuje.

Objektivní jsou vidět navenek a dají se pozorovat. Lékař je umí vyšetřit.

Tabulka uvádí subjektivní a objektivní projevy chronického žilního onemocnění

Diagnostika probíhá na více úrovních. Přitom sdružuje několik vyšetřovacích metod.

Vyšetřovací metody:

• anamnéza – pacient udává lékaři své subjektivní obtíže, které pociťuje
  • lékař zjišťuje předešlá onemocnění jako například trombózu, zánět žil, přítomnost jiných onemocnění
  • zjišťuje se rodinný výskyt a případně genetická predispozice
• klinické vyšetření – lékař vyšetří člověka
  • stav jeho dolních končetin
  • vyšetření ve stoje či vleže
  • klinické zkoušky - Schwartz test, Trendelenburgův test
• neinvazivní metody
  • ultrazvukové – SONO vyšetření, duplexní sonografie, Dopplerovská USG
  • flebografie, CT, MRI
  • pletyzmografie
  • VeinViewer - promítání žilního systému na kůži infrakamery
• invazivní přístup
  • měření žilního krevního tlaku
  • kontrastní RTG flebografie
  • CT venografie
  • izotopické vyšetření
• posouzení mikrocirkulace

V uvedeném pořadí vyšetřovací metody i postupují.

Při diagnostice se hodnotí stav podle klasifikace CEAP.

CEAP je zkratka Clinical Ethiology Anatomy Pathophysiology, v překladu jde o zhodnocení chronického žilního onemocnění podle klinických příznaků, příčiny vzniku, anatomického uložení a patofyziologie.

Klasifikace byla založena v roce 1994 na Havajských ostrovech, a to Americkým venózním fórem.

CEAP klasifikace v tabulce

Průběh onemocnění může být v prvotním stádiu nerozpoznaný a onemocnění probíhá bezpříznakově.

Chronické žilní onemocnění je dlouhodobé a progresivní. To znamená, že se postupem času rozvíjí a projevy onemocnění se stupňují.

Případně jsou přítomna drobná rozšíření kožních cév. A to v podobě modrofialových pavučinkových, nitkovitých, metličkových žilek.

Opakem je přítomnost velkých rozšířených křečových žil, varixů.

Přítomnost drobných či velkých rozšíření cév však nemusí vypovídat o závažnosti stavu hlubokého žilního systému.

Estetický problém je pouze jednou stranou onemocnění.

Ze subjektivních obtíží se jako první objevuje zvýšená únava dolních končetin či pocit těžkých nohou.

Později se rozvinou i noční bolesti či svalové křeče. Zvyšování intenzity potíží jak v noci, tak i přes den napovídá progresi onemocnění.

Proto je nutné odborné vyšetření.

Postupně se zhoršuje návrat krve z dolních končetin. Kromě makrocirkulace je narušena i mikrocirkulace na úrovni nejmenších cév (kapilár), kde dochází k látkové výměně.

Omezená je krevní cirkulace na úrovni samotných cév, okolní tkáně i kůže.

Přidávají se i kožní změny, které kromě změny pigmentace a zbarvení kůže mohou vést až k defektu kůže. Ten se označuje jako bércový vřed.

Co je to bércový vřed?

Jde o defekt kůže, který zasahuje do hloubky, má nepravidelný tvar a formu cirkulární rány.

Chronická rána, která se komplikovaně léčí a složitě hojí.

Jeho příznaky jsou:

• hluboký defekt
• rozsáhlé poškození kůže
• cirkulární tvar
• nepravidelné okraje
• přítomnost exsudace, tedy zánětlivého výpotku
  • takzvané mokvání rány
• potažená spodina defektu
• otok končetiny

Lidé k lékaři často přicházejí až s přítomným vředem. Ten může být již zhojen, ale i v aktivním stádiu.

Nejčastěji vzniká z důvodu chronické žilní nedostatečnosti.