Jak se projevuje zápal plic a jaká léčba je nejefektivnější?

Zápal plic, odborně nazývaný také pneumonie nebo pneumonitida, je společné pojmenování pro zánětlivé procesy plicní tkáně. Mohou být způsobeny několika patologickými vlivy nebo infekčními agens.

Léčba těchto zánětů bývá proto vždy komplikovaná.
Nejprve je třeba identifikovat vyvolávající příčinu a následně zahájit adekvátní léčbu.
V některých případech může být léčba problémem, jak máme možnost vidět např. při onemocnění COVID-19.

Zápal plic kategorizujeme do dvou základních jednotek, a to infekční a neinfekční zápaly.

Infekční zápaly plic – pneumonie

Infekční zápaly plic se vyskytují poměrně často. Vyvolávají je různé patogeny po usídlení se v plicním parenchymu.

V místě uchycení se způsobují zánětlivý proces, který se šíří dále na plíce. Mohou postihnout jeden i oba plicní laloky (oboustranný zápal plic).

Za vyvolávající infekční mikroorganismy považujeme bakterie, viry, plísně a prvoky, které se poměrně rychle šíří. Vysoká nakažlivost a komunitní šíření postavily infekční pneumonie na třetí místo úmrtnosti v populaci.

Přečtěte si také článek v magazínu:
Pomáhá domácí léčba a bylinky na zápal plic?

Neinfekční zápaly plic – pneumonitidy

Neinfekční zápaly plic se ve srovnání s infekčními vyskytují méně často. Jsou vyvolány neinfekčním inzultem, který také způsobuje zánětlivý proces na plicní tkáni.

Za vyvolávající inzulty považujeme alergeny (pyl, prach) a různé chemikálie (žaludeční obsah – HCl), které způsobují podráždění dýchacích cest s následným zánětem. Neinfekční zápal plic vyvolávají i fyzikální příčiny (záření, radiace).

Zápal plic mohou způsobit i některé léčebné postupy a výkony. Vznikají například jako následek po léčebném zákroku nebo jako komplikace při užívání některých léků.

Zápal plic může zabíjet

Některé zápaly plic umíme léčit snáze, jiné obtížněji.
Riziko selhání dýchání s následkem smrti je vždy vysoké. Nikdy nelze dopředu vědět, jak pacient zareaguje na léčbu. Lze jen předpokládat, co se stane.

Úspěšnost léčby ovlivňuje několik faktorů, a to rychlost a čas stanovení diagnózy, správná identifikace vyvolávající příčiny, současné možnosti léčby, věk pacienta, jeho celkový stav a přidružená ohoření.

Základní projevy zápalu plic

• dušnost zhoršující se po námaze a vleže
• převážně tachypnoe (zrychlené, namáhavé dýchání)
• výpotek v pleurální dutině, absces, empyém
• typický obraz zasněžených plic na RTG
• suchý kašel nebo vlhký kašel v závislosti na vyvolávající příčině
• bolest na hrudi při kašli, později i při nádechu
• třes, zimnice signalizující vzestup teploty
• horečka
• malátnost, únava
• svalová slabost
• bolest hlavy, točení hlavy
• bolest svalů, kloubů, celého těla
• nechuť k jídlu
• nevolnost, zvracení

Předpokládaná prognóza zápalu plic

Šance na přežití nemocného s pneumonií snižuje přibývající věk pacienta (nad 50 let), spolu s přidruženými onemocněními a komorbiditami.

1. Pozdní zachycení zápalu plic s rezistentním infekčním agens, případně agens, proti kterému nemáme adekvátní lék, u staršího polymorbidního pacienta může znamenat jeho smrt.
2. Časné zachycení zápalu plic vyvolaného běžným infekčním agens u mladého zdravého jedince, se současným časným zahájením terapie, představuje vysokou šanci na uzdravení.

Mezi vysoce rizikové řadíme:

• pacienty na 50 let
• polymorbidní pacienty
• pacienty se závažným onemocněním – srdeční selhávání, CHOPN, astma, cukrovka
• malé děti
• imunodeficientní pacienty s nutností imunosupresivní léčby
• pacienty s hyposplenií, případně asplenií
• onkologické pacienty
• kachektické pacienty s malnutricí
• imobilní (ležící) pacienty

Přečtěte si také články v magazínu:
Chronická obstrukční choroba. Jak ovlivňuje kvalitu života pacienta?
Jak dostat astma pod kontrolu a zmírnit jej? Návod v pěti bodech

Jaké infekční zápaly plic známe a jak je správně léčit?

Infekční zápaly plic se odborně nazývají pneumonie.
Jsou způsobeny infekčním agens, tedy jakýmkoli živým mikroorganismem.

Na základě dosavadních statistik je zřejmé, že prvenství patří bakteriálním zápalům plic. Hned za nimi následují virové pneumonie. Méně často se vyskytují plísňové (mykotické) záněty a výjimečně i protozonální, způsobené prvky.

Bakteriální zápaly plic – příčiny a léčba

Bakteriální pneumonie je nejčastěji vyvolaná bakterií Streptococcus pneumoniae, patřící mezi tzv. pneumokoky.

Ty vyvolávají neinvazivní zápaly plic, které však mohou velmi rychle přejít do invazivní formy s vysokým rizikem úmrtí.

Mezi další původce řadíme Staphylococcus aureus, Legionella pneumophila, Pseudomonas aeruginosa.

Léčba bakteriálního zápalu plic:

• klidový režim
• pitný režim
• vyvážená strava
• dostatečný příjem vitamínů
• antibiotika, zejména makrolidová (aminopenicilin, roxithromycin, cefalosporiny 2. generace, kotrimoxazol, fluorochinolony, tetracykliny)
• antipyretika a analgetika (paracetamol, metamizol, kyselina acetylsalicylová)
• symptomatologická léčba usnadňující dýchání (antitusika, expektorancia)

Zajímavé:
Vzhledem ke zvyšující se rezistenci bakterií na antibiotika, zejména kmeny MRSA, se při bakteriálních zánětech plic apeluje na prevenci.
Základním preventivním opatřením je vakcinace. Doporučuje se všem, hlavně však rizikovým pacientům.
K dispozici máme 23valentní a konjugovanou 13valentní polysacharidovou vakcínu.

Virové zápaly plic, příčiny, projevy a léčba

Virové zápaly plic jsou vyvolány několika viry, nejčastěji virem chřipky typu A, B, C.
Nejnebezpečnějším je právě virus chřipky typu A, který velmi často mutuje. Právě on je příčinou epidemií a pandemií.
Virus chřipky typu B je k lidské populaci mírumilovnější. Virus chřipky typu C způsobuje bezpříznakové infekce.

Nejnovější vyvolávají zápal plic i koronaviry, které byly donedávna známy jako viry postihující horní dýchací cesty. Dalšími agens jsou rhinoviry, adenoviry, respirační syncytiální viry, metapneumoviry, cytomegaloviry, herpesviry, boca viry, či viry coxackie B.

Léčba virového zápalu plic:

• klidový režim
• pitný režim
• vyvážená strava
• dostatečný příjem vitamínů
• antivirotika (zanamivir, oseltamivir, peramivir, remdesivir)
• antipyretika a analgetika (paracetamol, metamizol, kyselina acetylsalicylová)
• symptomatologická léčba usnadňující dýchání (antitusika, expektorancia)
• v případě sekundární bakteriální infekci antibiotika

Zajímavé:
Momentálně patří mezi nejrozšířenější antigenové varianty viru chřipky typu A variace H1N1 a H3N2.
Nicméně pokud by došlo k výměně velké části genomu, mohly by vzniknout nové variace, a tedy nový subtyp viru, který neznáme.
Takové změně genomu říkáme antigenní skok – tzv. shift.
To by mohlo způsobit další pandemii, které se epidemiologové obávají více než covidu.

Plísňové zápaly plic, příčiny, projevy a léčba

Mykotické zápaly plic se nevyskytují příliš často, proto se na ně většinou pomýšlí jako na poslední variantu infekčních pneumonií. Výjimkou jsou protozonální pneumonie, na které se většinou vůbec nemyslí.

Upozornit na ni může symptomatologie, která se mírně liší. Vyznačuje se suchým dráždivým a déletrvajícím kašlem. Auskultační nález při poslechu dechových fenoménů je mírný, přítomny bývají třecí šelesty. Naopak na RTG snímku nacházíme rozsáhlou infiltraci na plicích.

Způsobují ji plísně jako Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei nebo Candida parapsilosis nebo plísně typu Aspergillus. Postižení plic bývá zřídka primární. Nejčastěji se mykotická pneumonie objevuje sekundárně z jiného ložiska v těle.

Léčba plísňového zápalu plic:

• klidový režim
• pitný režim
• vyvážená strava
• dostatečný příjem vitamínů
• systémová antimykotika (flucytosin, flukonazol, mikonazal, ketokonazol)
• makrolidová antibiotika při těžších formách (amfotericin B, vorikonazol)
• antipyretika a analgetika (paracetamol, metamizol, kyselina acetylsalicylová)
• symptomatologická léčba usnadňující dýchání (antitusika, expektorancia)

Jaké neinfekční zápaly plic známe a jak je správně léčit?

Neinfekční zápaly plic se odborně nazývají pneumonitidy. Jsou způsobeny různými faktory neinfekčního původu, které způsobují zánětlivou reakci plicní tkáně.

Vyskytují se méně často. Ale není dobře na ně zapomínat, protože jsou stejně závažné. Mezi neinfekční pneumonitidy patří hlavně aspirační a inhalační, vzácněji postradiační, hypersenzitivní a eosinofilová.

Aspirační zápaly plic

Aspirační pneumonitida vzniká akutním poškozením plic v důsledku vdechnutí (aspirace) žaludečního obsahu. Čím větší množství zvratků pacient vdechl a čím nižší pH měly, tím je poškození závažnější. V případě, že je žaludeční obsah kolonizován mikroby, mluvíme o aspirační pneumonii.

K aspiračním pneumonitidám dochází hlavně u malých dětí, starších lidí nebo u intoxikovaných jedinců (alkohol, drogy). Méně často se s ní setkáváme u bezvědomých pacientů, po úrazech hlavy, mrtvici či anestezii.

V některých případech k tomuto zápalu plic ani nedojde, protože pacient zemře při udušení se zvratky. Ohroženi jsou zejména mladí lidé pod vlivem většího množství alkoholu či drog, kteří zůstávají bez dozoru.

Léčba aspiračního zápalu plic:

• odsátí žaludečního obsahu z dýchacích cest
• oxygenace kyslíkem, podpůrné dýchání
• v závažnějších případech s poruchou vědomí intubace, umělá plicní ventilace, resuscitace
• hospitalizace na JIS/KAIM
• monitorování pacienta
• symptomatologická léčba
• léčba na podporu životních funkcí

Zajímavé:
Každá matka se bojí, když její dítě sní voňavou arielovou kapsli.
Obavy z intoxikace jsou však zbytečné. Kapsle s tekutým pracím práškem nejsou toxické.
Na co je ale třeba dávat pozor?
Kapsle v puse miminka roztaje a může se zpěnit.
Pokud dítě vdechne zpěněný obsah do plic, hrozí mu aspirační pneumonie!

Inhalační zápaly plic

Inhalační pneumonie vzniká vdechnutím (inhalací) škodlivých plynů a výparů. Následkem toho dochází k poškození plic a k poruše jejich funkce. Tyto pneumonie jsou obzvláště nebezpečné. Hrozba závisí na druhu plynu, jeho koncentraci, místě expozice a délce expozice na člověka.

Některé plyny mají schopnost vytěsnit kyslík (např. oxid uhelnatý, metan), jiné způsobují buněčnou hypoxii (kyanidy, sirovodík) nebo vedou k poškození plicní tkáně (amoniak, kadmium).

Projevují se přednostně dýchacími obtížemi různého stupně, kašlem a vznikem plicního edému. Mimo respirační systém také trpí bolestmi hlavy, letargií, v některých případech dezorientací. Vyskytují se i nevolnosti či zvracení.

Léčba inhalačního zápalu plic:

• přísun čerstvého vzduchu
• oxygenace kyslíkem, pokud je pacient při vědomí
• v závažnějších případech s poruchou vědomí intubace, umělá plicní ventilace, resuscitace
• hospitalizace na JIS/KAIM
• monitorování pacienta
• kortikoidy
• symptomatologická léčba
• léčba na podporu životních funkcí

Méně časté neinfekční pneumonitidy

Mezi méně časté neinfekční zápaly plic řadíme například postradiační pneumonie.

• Postradiační pneumonie – Vzniká v důsledku radiační terapie v blízkosti hrudníku u onkologických pacientů. V léčbě se využívají kortikosteroidy.
• Hypersenzitivní (poléková) pneumonie – Vzniká iatrogenním poškozením plic, které je vyvoláno léčivy. Pneumotoxických léků je 350 a jejich počet stoupá.