Jak se projevuje zápal plic a jaká lécba je nejefektivnejší?

Zápal plic, odborne nazývaný také pneumonie nebo pneumonitida, je spolecné pojmenování pro zánetlivé procesy plicní tkáne, které mohou být zpusobeny nekolika patologickými vlivy nebo infekcními agens.

Lécba techto zánetu bývá proto vždy komplikovaná.
Nejprve je treba identifikovat vyvolávající prícinu a následne zahájit adekvátní lécbu.
V nekterých prípadech muže být lécba problémem, jak máme možnost videt napr. pri onemocnení COVID-19.

Zápal plic kategorizujeme do dvou základních jednotek, a to infekcní a neinfekcní zánety.

Infekcní zápaly plic – pneumonie

Infekcní zápaly plic se vyskytují pomerne casto. Vyvolávají je ruzné patogeny po usídlení se v plicním parenchymu.

V míste uchycení se zpusobují zánetlivý proces, který se šírí dále na plíce. Mohou postihnout jeden i oba plicní laloky (oboustranný zápal plic).

Za vyvolávající infekcní mikroorganismy považujeme bakterie, viry, plísne a prvoky, které se pomerne rychle šírí. Vysoká nakažlivost a komunitní šírení postavily infekcní pneumonie na tretí místo úmrtnosti v populaci.

Prectete si také clánek v magazínu:
Pomáhá domácí lécba a bylinky na zápal plic?

Neinfekcní zápaly plic – pneumonitidy

Neinfekcní zápaly plic se ve srovnání s infekcními vyskytují méne casto. Jsou vyvolány neinfekcním inzultem, který také zpusobuje zánetlivý proces na plicní tkáni.

Za vyvolávající inzulty považujeme alergeny (pyl, prach) a ruzné chemikálie (žaludecní obsah – HCl), které zpusobují podráždení dýchacích cest s následným zánetem. Neinfekcní zápal plic vyvolávají i fyzikální príciny (zárení, radiace).

Zápal plic mohou zpusobit i nekteré lécebné postupy a výkony. Vznikají napríklad jako následek po lécebném zákroku, nebo jako komplikace pri užívání nekterých léku.

Zápal plic muže zabíjet

Nekteré zápaly plic umíme lécit snáze, jiné obtížnejší.
Riziko selhání dýchání s následkem smrti je vždy vysoké, protože nikdy nelze dopredu vedet, jen predpokládat, jak pacient zareaguje na lécbu.

Úspešnost lécby ovlivnuje nekolik faktoru, a to rychlost a cas stanovení diagnózy, správná identifikace vyvolávající príciny, soucasné možnosti lécby, vek pacienta, jeho celkový stav a pridružená ohorení.

Základní projevy zápalu plic

• dušnost zhoršující se po námaze a vleže
• prevážne tachypnoe (zrychlené, namáhavé dýchání)
• výpotek v pleurální dutine, absces, empyém
• typický obraz zasnežených plic na RTG
• suchý kašel nebo vlhký kašel v závislosti na vyvolávající prícine
• bolest na hrudi pri kašli, pozdeji i pri nádechu
• tres, zimnice signalizující vzestup teploty
• horecka
• malátnost, únava
• svalová slabost
• bolest hlavy, tocení hlavy
• bolest svalu, kloubu, celého tela
• nechut k jídlu
• nevolnost, zvracení

Predpokládaná prognóza zápalu plic

Šance na prežití nemocného s pneumonií snižuje pribývající vek pacienta (nad 50 let), spolu s pridruženými onemocneními a komorbiditami.

1. Pozdní zachycení zápalu plic s rezistentním infekcní agens, prípadne agens, proti kterému nemáme adekvátní lék, u staršího polymorbidního pacienta muže znamenat jeho smrt.
2. Casné zachycení zápalu plic vyvolaného bežným infekcním agens u mladého zdravého jedince, se soucasným casným zahájením terapie, predstavuje vysokou šanci na uzdravení.

Mezi vysoce rizikové radíme:

• pacienty na 50 let
• polymorbidní pacienty
• pacienty se závažným onemocnením – srdecní selhávání, CHOPN, astma, cukrovka
• malé deti
• imunodeficientní pacienty s nutností imunosupresivní lécby
• pacienty s hyposplenií, prípadne asplenií
• onkologické pacienty
• kachektické pacienty s malnutricí
• imobilní (ležící) pacienty

Prectete si také clánky v magazínu:
Chronická obstrukcní choroba. Jak ovlivnuje kvalitu života pacienta?
Jak dostat astma pod kontrolu a zmírnit jej? Návod v peti bodech

Jaké infekcní zápaly plic známe a jak je správne lécit?

Infekcní zápaly plic se odborne nazývají pneumonie.
Jsou zpusobeny infekcním agens, tedy jakýmkoli živým mikroorganismem.

Na základe dosavadních statistik je zrejmé, že prvenství patrí bakteriálním zápalum plic, hned za nimi následují virové pneumonie, méne casto se vyskytují plísnové (mykotické) zánety, a výjimecne i protozonální, zpusobené prvky.

Bakteriální zápaly plic – príciny a lécba

Bakteriální pneumonie je nejcasteji vyvolaná bakterií Streptococcus pneumoniae, patrící mezi tzv. pneumokoky.

Ty vyvolávají neinvazivní zápaly plic, které však mohou velmi rychle prejít do invazivní formy s vysokým rizikem úmrtí.

Mezi další vyvolavatele radíme Staphylococcus aureus, Legionella pneumophila, Pseudomonas aeruginosa.

Lécba bakteriálního zápalu plic:

• klidový režim
• pitný režim
• vyvážená strava
• dostatecný príjem vitamínu
• antibiotika, zejména makrolidová (aminopenicilin, roxithromycin, cefalosporiny 2. generace, kotrimoxazol, fluorochinolony, tetracykliny)
• antipyretika a analgetika (paracetamol, metamizol, kyselina acetylsalicylová)
• symptomatologická lécba usnadnující dýchání (antitusika, expektorancia)

Zajímavé:
Vzhledem ke zvyšující se rezistenci bakterií na antibiotika, zejména kmeny MRSA, se pri bakteriálních zánetech plic apeluje na prevenci.
Základním preventivním opatrením je vakcinace, která se doporucuje všem, hlavne však rizikovým pacientum.
K dispozici máme 23valentní a konjugovanou 13valentní polysacharidovou vakcínu.

Virové zápaly plic, príciny, projevy a lécba

Virové zápaly plic jsou vyvolány nekolika viry, nejcasteji virem chripky typu A, B, C.
Nejnebezpecnejším je práve virus chripky typu A, který velmi casto mutuje, a práve on je prícinou epidemií a pandemií.
Virus chripky typu B je k lidské populaci mírumilovnejší, a virus chripky typu C zpusobuje bezpríznakové infekce.

Nejnovejší vyvolávají zápal plic i koronaviry, které byly donedávna známy jako viry postihující horní dýchací cesty. Dalšími agens jsou rhinoviry, adenoviry, respiracní syncytiální viry, metapneumoviry, cytomegaloviry, herpesviry, boca viry, ci viry coxackie B.

Lécba virového zápalu plic:

• klidový režim
• pitný režim
• vyvážená strava
• dostatecný príjem vitamínu
• antivirotika (zanamivir, oseltamivir, peramivir, remdesivir)
• antipyretika a analgetika (paracetamol, metamizol, kyselina acetylsalicylová)
• symptomatologická lécba usnadnující dýchání (antitusika, expektorancia)
• v prípade sekundární bakteriální infekci antibiotika

Zajímavé:
Momentálne patrí mezi nejrozšírenejší antigenové varianty viru chripky typu A variace H1N1 a H3N2.
Nicméne pokud by došlo k výmene velké cásti genomu, mohly by vzniknout nové variace, a tedy nový subtyp viru, který neznáme.
Takové zmene genomu ríkáme antigenní skok – tzv. shift.
To by mohlo zpusobit další pandemii, které se epidemiologové obávají více než covidu.

Plísnové zápaly plic, príciny, projevy a lécba

Mykotické zápaly plic se nevyskytují príliš casto, proto se na ne vetšinou pomýšlí jako na poslední variantu infekcních pneumonií, s výjimkou protozonálních pneumonií, na které se vetšinou vubec nemyslí.

Upozornit na ni muže symptomatologie, která se mírne liší. Vyznacuje se suchým dráždivým a déle trvajícím kašlem, pricemž auskultacní nález pri poslechu dechových fenoménu je mírný, prítomny bývají trecí šelesty. Naopak na RTG snímku nacházíme rozsáhlou infiltraci na plicích.

Zpusobují ji plísne jako Candida albicans, Candida tropicalis, Candida krusei nebo Candida parapsilosis nebo plísne typu Aspergillus. Postižení plic bývá zrídka primární. Nejcasteji se mykotická pneumonie objevuje sekundárne z jiného ložiska v tele.

Lécba plísnového zápalu plic:

• klidový režim
• pitný režim
• vyvážená strava
• dostatecný príjem vitamínu
• systémová antimykotika (flucytosin, flukonazol, mikonazal, ketokonazol)
• makrolidová antibiotika pri težších formách (amfotericin B, vorikonazol)
• antipyretika a analgetika (paracetamol, metamizol, kyselina acetylsalicylová)
• symptomatologická lécba usnadnující dýchání (antitusika, expektorancia)

Jaké neinfekcní zápaly plic známe a jak je správne lécit?

Neinfekcní zápaly plic se odborne nazývají pneumonitidy. Jsou zpusobeny ruznými faktory neinfekcního puvodu, které zpusobují zánetlivou reakci plicní tkáne.

Vyskytují se méne casto, avšak není dobre na ne zapomínat, protože jsou stejne závažné. Mezi neinfekcní pneumonitidy patrí hlavne aspiracní a inhalacní, vzácneji postradiacní, hypersenzitivní a eosinofilová.

Aspiracní zápaly plic

Aspiracní pneumonitida vzniká akutním poškozením plic v dusledku vdechnutí (aspirace) žaludecního obsahu. Cím vetší množství zvratku pacient vdechl a cím nižší pH mely, tím je poškození závažnejší. V prípade, že je žaludecní obsah kolonizován mikroby, mluvíme o aspiracní pneumonii.

K aspiracním pneumonitidám dochází hlavne u malých detí, starších lidí nebo u intoxikovaných jedincu (alkohol, drogy). Méne casto se s ní setkáváme u bezvedomých pacientu, po úrazech hlavy, mrtvici ci anestezii.

V nekterých prípadech k tomuto zápalu plic ani nedojde, protože pacient zemre pro udušení se zvratky. Ohroženi jsou zejména mladí lidé pod vlivem vetšího množství alkoholu ci drog, kterí zustávají bez dozoru.

Lécba aspiracního zápalu plic:

• odsátí žaludecního obsahu z dýchacích cest
• oxygenace kyslíkem, podpurné dýchání
• v závažnejších prípadech s poruchou vedomí intubace, umelá plicní ventilace, resuscitace
• hospitalizace na JIS/KAIM
• monitorování pacienta
• symptomatologická lécba
• lécba na podporu životních funkcí

Zajímavé:
Každá matka se bojí, když její díte sní vonavou arielovou kapsli.
Obavy z intoxikace jsou však zbytecné. Kapsle s tekutým pracím práškem nejsou toxické.
Na co je ale treba dávat pozor?
Kapsle v puse miminka roztaje, a muže se zpenit.
Pokud díte vdechne zpenený obsah do plic, hrozí mu aspiracní pneumonie!

Inhalacní zápaly plic

Inhalacní pneumonie vzniká vdechnutím (inhalací) škodlivých plynu a výparu, následkem cehož dochází k poškození plic a k poruše jejich funkce. Tyto pneumonie jsou obzvlášte nebezpecné. Hrozba závisí na druhu plynu, jeho koncentraci, míste expozice a délce expozice na cloveka.

Nekteré plyny mají schopnost vytesnit kyslík (napr. oxid uhelnatý, metan), jiné zpusobují bunecnou hypoxii (kyanidy, sirovodík) nebo vedou k poškození plicní tkáne (amoniak, kadmium).

Projevují se prednostne dýchacími obtížemi ruzného stupne, kašlem a vznikem plicního edému. Mimo respiracní systém také trpí bolestmi hlavy, letargií, v nekterých prípadech dezorientací. Vyskytují se i nevolnosti ci zvracení.

Lécba inhalacního zápalu plic:

• prísun cerstvého vzduchu
• oxygenace kyslíkem, pokud je pacient pri vedomí
• v závažnejších prípadech s poruchou vedomí intubace, umelá plicní ventilace, resuscitace
• hospitalizace na JIS/KAIM
• monitorování pacienta
• kortikoidy
• symptomatologická lécba
• lécba na podporu životních funkcí

Méne casté neinfekcní pneumonitidy

Mezi méne casté neinfekcní zápaly plic radíme napríklad postradiacní pneumonie

• Postradiacní pneumonie – vzniká v dusledku radiacní terapie v blízkosti hrudníku u onkologických pacientu. V lécbe se využívají kortikosteroidy.
• Hypersenzitivní (poléková) pneumonie – vzniká iatrogenním poškozením plic, které je vyvoláno lécivy. Pneumotoxických léku je 350 a jejich pocet stoupá.

Další zajímavé zdroje

• npz.sk - Na pneumokokový zápal plic umírají rocne stovky Slováku. Prestože se mu dá predejít