Měření krevního tlaku: Jaké jsou zásady správného postupu? + 10 zásad

Měření krevního tlaku: Jaké jsou zásady správného postupu? + 10 zásad
Zdroj fotografie: Getty images

Správné měření krevního tlaku má svůj význam. Při nedodržení určitých zásad může dojít k chybnému naměření vysokého či nízkého krevního tlaku.

Měření krevního tlaku má své zásady, které je třeba dodržet. Jinak může být výsledek měření vadný.

Falešně naměřený vysoký či nízký tlak může mylně určit nebo naopak neodhalit hypertenzi nebo také hypotenzi.

Hypertenze (vysoký krevní tlak) je dlouhodobým onemocněním. Nastupuje už v mládí. V tomto období se ovšem ještě nemusí projevit.

Zasahuje velkou část dospělé populace světa.

Během období skrytého průběhu páchá v lidském organismu škody. Ty mají negativní vliv na srdce, cévy, mozek, oči či ledviny.

Vysoký krevní tlak nebolí.
Probíhá skrytě, nepozorovaně (asymptomaticky).
Až do období, než se organismus už nedokáže přizpůsobit.
Následkem mohou být akutní či chronické komplikace.

V momentě, kdy už organismus není schopen dalšího přizpůsobení, nastupují potíže. Ty mohou být méně, ale i více závažné.

Stává se, že prvním projevem vysokého krevního tlaku jsou obtížné zdravotní komplikace. Příkladem může být náhle nastupující cévní mozková příhoda či srdeční infarkt až náhlá smrt. Opakem pozdních je i selhávání srdce.

Hypotenze je naopak nízký krevní tlak. Je lepší mít nižší tlak než vysoký. Ale to neplatí pro celý možný rozsah na stupnici tlakoměru.

V případě výrazné hypotenze hrozí kolaps a s ním spojený úraz. Nebo je člověk unavený, slabý, nevýkonný a točí se mu hlava či zamlžuje před očima.

Jaká je tedy ideální hodnota tlaku?

Ideální hodnota krevního tlaku se nachází někde v rozmezí 100/70 až 120/80 mmHg.

Při hodnotě více než 140/90 jde o hypertenzi.
A při 90/60 mluvíme o hypotenzi.

Hodnoty krevního tlaku na jednom místě: Přehledná tabulka hodnot krevního tlaku

Systolický (horní) a diastolický (spodní) tlak:

  1. první hodnota určuje systolický krevní tlak
    • tlak při vypuzení krve ze srdce (při kontrakci srdečního svalu)
    • nejvyšší hodnota tlaku krve
    • lidově se označuje také jako horní tlak
  2. druhá hodnota určuje diastolický krevní tlak
    • tlak krve při ochabnutí srdečního svalu
    • hovorově také jako spodní srdeční tlak

Ignorováním příznaků hypotenze nebo hypertenze si zaděláváme na problém.

Kdy si měřit tlak krve?

Evropská společnost pro hypertenzi doporučuje, abychom si měřili tlak krve pravidelně. Při měření má být použit spolehlivý a ověřený tlakoměr.

K měření je také nutná správná velikost manžety pro měření.

A kdy si tedy měřit krevní tlak?

Vždy tehdy, pokud se necítíme dobře a máme zdravotní potíže. A to platí hlavně pro lidi léčené na hypertenzi či naopak hypotenzi.

Prvotní domácí kontrola by měla být po dobu 7 dnů.
Tlak se měří dvakrát ráno a dvakrát večer.
Hodnoty je nutné si zapsat.
Ty si lékař porovná se svým měřením nebo také s 24hodinovou metodou měření tlaku.

24hodinové měření tlaku = ambulantní monitorování krevního tlaku nebo také Holter měření krevního tlaku.

Po diagnostikování hypertenze je dostačující, pokud si člověk měří krevní tlak 2krát do týdne.

+

Při výskytu zdravotních potíží.

Výši tlaku krve si můžeme orientačně měřit i v případě, že se na tlak neléčíme, pro svou vlastní potřebu. Případně se kontroluje u lékaře při preventivní prohlídce a při jiných vyšetření.

Pozor!

Přehnané měření tlaku krve se nedoporučuje.

Samotné měření může stresovat člověka, a to i podvědomě.
Tento strach z výsledku zvyšuje hodnotu.

Tlak krve během dne klesá a opětovně stoupá

Ani tato životní funkce není stálá. Její hodnoty ovlivňuje několik faktorů.

Co ovlivňuje hodnotu krevního tlaku:

  • fyzická aktivita
  • psychická zátěž, stres či duševní pohoda, únava, spánek
  • poloha těla, vsedě, vleže či vestoje
  • pohlaví
  • věk
  • denní rytmus a část dne (cirkadiánní rytmus), kolísání po dobu 24 hodin
    • roční období, část týdne, během týdnů a měsíců
  • bolest
  • jiná onemocnění
  • léky

Vyšší krevní tlak bývá v pondělí, tedy na začátku týdne.
Mění se i v závislosti na ročním období. 
Během spánku klesá a nad ránem se zvyšuje.

Měření je nejlépe provést ráno před užitím léků. Večer také předtím, než se užijí léky na krevní tlak.

Poznejte správný postup měření.
+ zásady.
Čtěte s námi dál.

Jak se správně měří krevní tlak?

A konečně se dostáváme k zásadám měření tlaku.

Ptáte se, proč si měřit tlak doma?

Domácí měření má význam, jelikož občasné měření u lékaře nemusí mít dostatečnou výpovědní váhu.

Jsou lidé, kteří mají strach z lékařů a odborného vyšetření. Určitě jste již slyšeli pojem syndrom bílého pláště – přesněji izolovaná hypertenze v ambulanci. Tlak v ambulanci stoupá, i když se během běžného života pohybuje v ideálním rozmezí.

V ambulanci je tlak krve vyšší:
Systolický o více než 20 mmHg a diastolický o 10 mmHg než při měření v doma.

Nebo.

Existují situace jako maskovaná hypertenze nebo noční hypertenze.

K měření máme k dispozici rozličné přístroje. Rozšířené a dostupné jsou poloautomatické či automatické digitální tlakoměry. Ty měří s tlakem i puls neboli rychlost srdeční činnosti. Některé umí detekovat také pravidelnost tepu.

I tato funkce je vhodná, jelikož může odhalit srdeční arytmii.

Moderní přístroje v hodinkách, náramcích, aplikace v mobilech také slibují dostupnější metody pro kontrolu některých základních životních funkcí.

10 zásad správného postupu měření tlaku krve v tabulce

1. Prostředí
  • tiché a klidné
    • při měření si s člověkem nemluvíme
      • rozhovor zvýší krevní tlak o 6–7 mmHg
    • také ostatní lidé v okolí mají být v tichosti
    • nikdo by neměl procházet místností či v ní něco provádět
  • přiměřená teplota v místnosti
2. Poloha
  • vsedě – nehýbat se
    • sed s opřením zad
    • dolní končetiny volně na podlaze
      • ne zkřížené
    • horní končetina s manžetou volně položená na podložce ve výši srdce
    • tlakoměr ve výši srdce
    • práce v sedě také zvyšuje přibližně systolický krevní tlak o 6 mmHg a diastolický krevní tlak 5 mmHg
    • nedodržení může zkreslit hodnotu tlaku asi o 0,8 mmHg na centimetr odchylky
  • ležmo – hodnota diastolického tlaku bude nižší o 5 mmHg
  • ve stoje, pouze pro speciální potřeby
3. Strana měření
  • na obou horních končetinách
    • vyšší hodnota se pokládá za vhodnou
    • pozor na příliš vysoké rozdíly, mohou značit problém s aortou
  • při měření na jedné se měří na pravé horní končetině
  • na levé ruce bývají hodnoty tlaku nižší
4. Aktivita
  • klid a odpočinek alespoň 5 minut (i po chůzi) před měřením
  • po těžké fyzické aktivitě 2–3 hodiny klid
  • 2 hodiny před měřením – nekouřit, nepít alkohol, kávu, energetické nápoje, kofeinové nápoje
  • při měření pozor na plný močový měchýř = krevní tlak je pak vyšší o 10 mmHg
5. Oděv
  • oblečení by mělo být volné
  • rukáv na straně měření nemůže omezovat průtok krve
    • nevyhrnovat rukáv
    • tenké oblečení, jako košile či halenka nemusí mít vliv na měření
  • lépe horní končetinu odhalit, svléknout
6. Počet měření
  • 2–3krát
  • 2 minuty přestávka mezi měřeními
  • průměr z naměřených hodnot
  • při nepravidelné srdeční frekvenci 5 měření
  • v některých případech se opakuje měření ve stoje
    • při závratích
    • při jiných onemocněních
7. Velikost a poloha manžety
  • má význam pro přesnost měření
  • přiměřeně velká manžeta
  • univerzální manžeta
    • více typů manžet, pro dospělé, děti, při obezitě
  • manžeta na rameno
    • tabulka pro výběr vhodné manžety
    • změření středního obvodu ramen
    • dolní okraj manžety 2,5 až 3 centimetry nad loketní jamkou
    • dodržet vyznačené umístění a polohu manžety na rameni
      • většinou hadička z manžety směřuje do středu loketní jamky
  • manžeta na zápěstí
    • může mít méně přesný výsledek
    • závisí na kvalitě přístroje
    • zápěstí ve výši srdce
    • manžeta ve výšce 1–2,5 cm nad zápěstím
    • poloha podle vyznačení, aby tlakoměr měřil správně na tepně
  • manžeta by neměla být ani příliš volná či těsná a stažená
8. Doba měření
  • stejná doba měření
  • nejlepší ráno po probuzení
    • fyziologické stoupání krevního tlaku
    • prudké stoupání časně ráno a při probouzení se
    • čas četných srdečních infarktů či cévních mozkových příhod
  • před užitím léků
  • 2 až 3krát během dne při dohodnuté kontrole (ráno, oběd, večer)
9. Zapsání hodnot
  • zápis hodnot má význam hlavně z dlouhodobého hlediska
  • kontrola u lékaře a optimalizace lékové terapie
  • aplikace pro krevní tlak a tabulka pro zápis tlaku
  • některé funkce tlakoměrů a aplikací podle typu a po připojení na počítač či na online službu
    • paměť tlakoměru
    • indikace arytmie
    • vyhodnocení hypertenze a zvýšeného kardiovaskulárního rizika
    • upozornění na pohyb při měření
10. Nafukování manžety
  • nafukování i vyfukování manžety je pomalé a plynulé
  • automatické tlakoměry si rychlost regulují
  • s manuálními tlakoměry
    • nafukování manžety pro maximální inflaci
      • při vymizení pulsu na vřetenní tepně, tepna na palcové straně zápěstí
      • připočítat 30 mmHg
      • výsledná je maximální hodnota nafouknutí manžety
        • příklad: puls 120 + 30 = 150 mmHg k nafouknutí manžety
    • při vyfukování manžety asi 2–3 mmHg za sekundu

Přečtěte si o onemocněních:

Přehled zásad

  • prostředí
  • poloha
  • strana měření (pravá nebo obě ruce)
  • klid 5 min
  • volné oblečení
  • průměr
  • manžeta
  • čas měření (ráno)
  • rychlost vydechnutí
fsdílet na Facebooku
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.