Život ohrožující onemocnění a kvintet první hodiny

Infarkt srdce nebo srdeční selhání může přejít do kardiogenního šoku. A to hlavně při zanedbání včasné léčby. Existují nicméně i jiné příčiny jeho vzniku.

Srdeční selhání: Stav, kdy srdce není schopno zajistit přečerpávání krve do organismu a zásobovat orgány či tkáně kyslíkem a živinami.

Dnešní doba je v mnoha oblastech vyspělá, ale na mnohé stále krátká. Civilizační onemocnění se vyskytují ve vysoké míře. Jedním z nich je také cukrovka nebo diabetes mellitus. Co se týče incidence, patří jí třetí místo, hned po srdečně-cévních a nádorových onemocněních. Známe dva základní typy cukrovky a nespočet komplikací, které je doprovázejí. Jednou z nich je také hyperglykémie – nebo zvýšené množství cukru v krvi. Co to je, jaké jsou příčiny, co způsobuje a jaké jsou nejčastější dotazy pacientů?

Spolu s létem každoročně přichází období bouří. Bouřky s sebou přinášejí nejen možné kalamity či povodně, ale i ničivé blesky. V určitých situacích se snadno můžete i vy stát terčem blesku. Tehdy je nejen vaše zdraví, ale i život v ohrožení.

Cukrovka je závažné onemocnění a je třeba ji zodpovědně léčit. Občas se ovšem stává, že hodnota cukru padne až příliš nízko a člověk má stav hypoglykémie. Nebezpečné je hypoglykemické kóma. Sníženou hladinu cukru v krvi však nemusí mít pouze diabetik.

Aneurysma, známé také pod označením cévní výduť, je závažné onemocnění cév. Postihuje tepny, tedy arterie a aorty. Rozděluje se na pravé, disekující a nepravé. Člověk může s nerozpoznaným aneurysmatem žít dlouhá léta, ale jeho prasknutí bezprostředně ohrožuje život člověka.

Angina pectoris je jednou formou ischemické choroby srdeční. Vzniká následkem nepoměru mezi potřebou a přísunem krve, kyslíku a živin do srdce. Typicky se vyskytuje při zvýšené fyzické či psychické zátěži. Záchvaty anginy pectoris se opakují a jejich projevem je tlaková nebo svíravá bolest na hrudi.

Ischemická choroba srdeční, známá také pod označením ICHS, nás trápí nedostatečným prokrvením srdce. Důvodem je zejména postižení srdečních, čili koronárních cév. Může mít akutní nebo chronickou formu. Pod akutní typ se řadí také obávaný infarkt srdečního svalu.

Infarkt myokardu nebo i infarkt srdečního svalu je akutní formou ischemické choroby srdeční. Ischemie, čili nedokrvení, vzniká na základě ucpání koronární cévy, která vede krev k buňkám srdečního svalu. Hlavní příčinou je náhlé uzavření nebo dlouhodobé zužování cévy.

Plicní embolie je akutní stav, při kterém nastává ucpání cév v plicích. Nejčastější příčinou je tromboembolická choroba. Krevní sraženina se uvolní a putuje cévami jako embolus. Ten následně ucpe cévu. Při masivní formě hrozí riziko úmrtí.

Cévní mozková příhoda je akutní onemocnění nervového systému, které vzniká na základě poruchy prokrvení mozku.

Popálenina je vyvolána působením nadměrného tepla, které probíhá dostatečně dlouho na to, aby vyvolalo poškození. Zapříčiňují ji různé formy tepelné energie, která může být v podobě horké tekutiny, hoření, záření či výbuchu.

Anafylaktické reakce je těžká forma alergické reakce. Alergie je přehnaná odpověď organismu na alergen. Anafylaxe je závažný stav, který ohrožuje zdraví a život postiženého. Projevuje se na několika tělních systémech. Anafylaktický šok je nejtěžší projev anafylaxe a bezprostředně ohrožuje život člověka.

Arytmie je porucha srdečního rytmu. Arytmie může mít zpomalenou, normální nebo zrychlenou srdeční frekvenci.

Ileus je zdravotní problém související s trávicím traktem. Je při něm narušena střevní průchodnost. Řadí se mezi tzv. náhlé příhody břišní. V některých případech je ileus život ohrožující stav a vyžaduje včasný lékařský zásah. Jaké jsou jeho hlavní příčiny a jak rozpoznat jeho charakteristické příznaky?

Pneumotorax znamená vniknutí vzduchu do hrudní pleurální dutiny. Dochází ke kolapsu plic a zhoršení dýchání. Proč pneumotorax vzniká a jak se projevuje? Jak podat první pomoc?

Vědomí je to, co nás určuje. Čím jsme schopni vnímat sebe a své okolí. Je projevem činnosti centrální mozkové soustavy. Probíhají v něm psychické procesy, naše myšlení, paměť. Někdy dochází k stavům, které jeho funkci naruší, a nastává jeho porucha. Ta může být krátkodobá i dlouhodobá. Kromě toho jsou poruchy rozděleny na kvalitativní či kvantitativní.

Otok plic je závažný a život ohrožující stav, pokud vzniká náhle (akutně). Jeho chronická forma je mírnější. Vznik může podmínit úraz hrudníku, zánět plic, tonutí či vdechnutí cizího tělesa. Častěji vzniká jako důsledek srdečního selhání, a to u starší populace. Rozvinout se může i v těhotenství při eklampsii. Mezi jeho příznaky patří dušnost a jiné potíže.