Dovolenkujete v horách? Vyhněte se úrazům i jiným nepříjemnostem

Česko se může pyšnit krásnou přírodou, kouzelnými dolinami i majestátními horami. Aktivity v lůně přírody umožňují příjemné uvolnění, relax i překonávání sebe sama. A to nejen po fyzické, ale i psychické stránce.

I pro děti se stále více umožňují sportovní i adrenalinové zážitky v horském prostředí. Toto vše však s sebou přináší i určité riziko. Hory jsou krásné, ale není radno zapomínat i na to, že mohou být i kruté.

Počasí se v horách chová jinak

Povětrnostní podmínky často znepříjemňují až znemožňují pohyb, nejen ve vyšších polohách. Počasí je často nestabilní, což je problém zejména při delších trasách.

Před nástupem na túru si vždy ověřte povětrnostní podmínky, výskyt bouří i náročnost a délku terénu. Přečtěte si také zajímavý článek: Bouře a ničivá síla blesku může ohrozit vás život.

Na túry se doporučuje vyrazit ráno. Výskyt bouří a změny počasí jsou nejčastěji v odpoledních hodinách. Tehdy je vhodné už být v bezpečí chaty nebo alespoň na sestupu.

Nepodceňte výbavu ani náročnost trasy

Terén může být pro někoho velmi náročný až nebezpečný. Trasu volte s ohledem na vaše fyzické schopnosti i aktuální počasí.

Obuv je při pohybu v terénu základem. Měla by dostatečně fixovat kotník a zvládnout i kluzký či nerovný terén.

Na delší túru nevolte nové boty. Nerozchozená obuv vám snadno způsobí otlaky, což určitě není nic příjemného. Zejména pokud vás ještě čeká dlouhá trasa nebo žene špatné počasí.

Do vaku si přibalte rezervní oblečení i oblečení, které si přivlečete pro případ ochlazení. Počítejte s tím, že se během túry zpotíte. Teplota je ve vyšších polohách výrazně nižší.

Změna počasí je v horách často běžná a nepředvídatelná. Proto se na tyto situace připravte, abyste si z túry přinesli pěkně zážitky a ne zápal plic.

Nezapomínejte na dostatek tekutin. Při fyzické aktivitě se tekutiny ztrácejí z těla velmi rychle. Snadno se můžete dehydrovat, čím si náročnost túry několikrát ztížíte, nebo se i ohrozíte na zdraví.

Tělo ztrácí tekutiny nejen poté, ale také dýcháním, močí a stolicí. Možná vás zaujme i článek: Správný pitný režim v létě. Kolik tekutin je málo a kolik moc?

V případě potřeby světla se na mobil raději nespoléhejte a do vaku si přibalte čelovku. Baterku v mobilu si šetřete v případě potřeby zavolání pomoci nebo zaměření GPS polohy. Ze stejných důvodů použijte k pořízení fotek raději fotoaparát než mobil.

Pokud plánujete túru s náročným terénem, je vhodné, ohlásíte-li to na recepci hotelu, popřípadě horské službě.

Procházky a zdolávání hor je balzám pro duši. Na to, abyste měli tu pravou radost z pohybu, počítejte s únavou i změnami počasí. Proto se důkladně připravte na situace, kdy by vás mohlo zastihnout vyčerpání, hlad či nepřízeň počasí.

Základní výbava a doporučení na hory:

• správné oblečení
• rezervní oblečení
• vhodná obuv
• dostatek tekutin
• jídlo – například energetické tyčinky, banán, jablko
• baterka

Úrazy, pojištění a horská záchranná služba

Vznik poranění či úrazu mají často na svědomí neznalost terénu, podcenění náročnosti trasy či nedostatečná výzbroj a výstroj. I počasí má obrovský vliv na vznik úrazu a poranění.

Pomoc horské služby nemusí být vždy jednoduchá. Důvodem může být nepříznivé počasí i nedostupnost terénu. Proto je mimořádně důležité, aby první pomoc byla poskytnuta včas a správně.

Základní povinnosti turisty v horách:

• dodržování pokynů horské služby
• dodržovat a řídit se výstražnými a informačními zařízeními
• neohrožovat zdraví a život sobě, ani jiným osobám
• poranění nebo nezvěstnost hlásit neprodleně horské službě

Při záchraně a zasahování v horách je třeba podle horské záchranné služby odlišovat poskytnutí zdravotní péče a technický zásah. Úkony, které se týkají poskytnutí zdravotní péče, hradí standardně zdravotní pojišťovna.

Technický zásah si musí pacient uhradit sám. Jde například o náklady spojené s vyhledáváním, vysvobozováním, pátráním či přepravou raněného.

Pokud tedy nechcete platit například převoz vrtulníkem z vlastní kapsy, je vhodné, pokud se na hory pojistíte. Zásahy nejsou na horách nic levného. V průměru se cena takového zásahu pohybuje kolem 30 000 Kč. U vrtulníku může jít až kolem 100 000 a více.

V dnešní době je možné pojistit se i přes sms. Některé pojišťovny nabízejí i možnost pojistit se přímo v turistických centrech. Platnost však nabývá až po zaplacení pojistného.

Pojištění se vyžaduje v horských oblastech, kde působí Horská záchranná služba:

• Krušné hory
• Jizerské hory
• Krkonoše
• Šumava
• Orlické hory
• Jeseníky
• Beskydy

Pojištění se vztahuje pouze na dospělé a svéprávné osoby. Děti jsou v případě nouze ošetřeny bezplatně. Při rodinném výletu je tedy třeba pojistit pouze dospělé osoby.

Nejčastější úrazy na horách, první pomoc a prevence

Mezi nejčastější příčiny vzniku úrazů patří uklouznutí, pády i poranění padajícími předměty. Úrazy, které se vyskytují často, jsou poranění hlavy, kotníku, kolen, dehydratace či nachlazení.

Slunce pálí nejen u vody i na horách. Přečtěte si také články o opalování a opalovacích krémech.

Úraz hlavy

Poranění hlavy jsou ve vysokohorském prostředí poměrně častá. Příčinou mohou být pády, ale i poranění padajícími předměty. Nejčastěji jde o uvolněný kámen nebo skálu.

V některých případech se může v ráně vyskytovat i úlomek cizího tělesa. Nikdy se ho však nepokoušejte z rány vyjmout. Mohli byste ránu ještě více poškodit nebo zhoršit krvácení. Totéž platí v případě vyčnívajících kostních úlomků z jakékoli rány.

Poranění hlavy se v jednoduchosti mohou rozdělit na otevřená a zavřená. Podstatou první pomoci při otevřených poraněních je zastavit krvácení a ránu překrýt.

Všímat si je třeba příznaků i chování postiženého. Při zmatenosti, ztrátě paměti může jít o otřes mozku. Nepodceňujte jakékoli zvláštní chování či ztráty vědomí i pár hodin po úrazu.

Při otevřených ranách hlavy bývá přítomno silné krvácení. Příčinou je bohaté cévní zásobení hlavy.

Jak se vyhnout úrazu hlavy

Každý vysokohorský turista by měl mít turistickou přilbu, která ochrání před poraněním při pádu nebo nárazu padajícím předmětem. Obezřetní buďte zejména při nestabilním terénu. Při uvolnění skály, kamene a jeho padání vždy upozorněte turisty pod vámi hlasitým zvoláním například: pozor skála!

Poranění hrudníku

Kostní skelet hrudníku chrání životně důležité orgány. Tvoří ho žebra, hrudní kost a páteř.

Nejčastější poranění hrudníku bývá při pádu s nárazem na hrudník. Zhmoždění žeber je sice méně závažné, ale velmi bolestivé poranění. Při naražených žebrech se vytváří otok a velká bolestivost zejména při dýchání.

Při zlomenině žeber můžete při pohmatu cítit jemný praskot způsobený zlomenými kostními úlomky. Odborně se tomuto příznaku říká krepitus.

Vážnějším stavem je takzvaný tenzní pneumotorax. Jedná se o stav, kdy nastává pronikání vzduchu do hrudní dutiny. Plíce jsou utlačovány a nedokážou se rozvíjet, jak by měly.

Otevřenou hranu na hrudníku, přes kterou proudí zmíněný vzduch, je třeba překrýt neprodyšnou fólií a oblepit ze tří stran. Spodní strana zůstává nepřelepená. Takové překrytí zabrání, aby se při nádechu vzduch dostával do hrudní dutiny a při výdechu umožňuje jeho částečný odchod do vnějšího prostoru.

Bránice a ostatní břišní svaly zvětšují při dýchání objem hrudníku. Tím vzniká podtlak a plíce se rozvíjejí. Tak funguje mechanika dýchání. Při poranění může do hrudní dutiny vnikat vzduch, což zmiňovanou práci plic ztěžuje.

Poranění břicha

Poranění břicha bývají také nejčastěji způsobena pádem, s nárazem o pevnou překážku. Objevit se může bolest, otok, či modřina.

Nejzávažnějším projevem je takzvané prkénkové břicho. Defense musculaire, jak se mu odborně říká, se projevuje napnutou břišní stěnou, která je těžko prohmatná a bolestivá.

Může poukazovat na závažný stav, kterým je krvácení do břišní dutiny. Pacient bývá bledý, zpocený a schvácený.

S jakýmkoli vnitřním krvácením je třeba počítat i bez přítomnosti typických příznaků. Ty se mohou projevit i s několika hodinovým zpožděním.

První pomoc spočívá v uklidnění pacienta, provedení protišokových opatření a zajištění transportu. Otevřené rány je třeba překrýt sterilní gázou, a je-li přítomno krvácení, pokusit se ho zastavit.

Za žádných okolností nezatlačujte dovnitř vyčnívající orgány.

Poranění pánve

Zlomeniny pánve patří mezi poměrně vážná poranění. Při takové zlomenině mohou být krevní ztráty až 3 000 ml. Lehce se rozvíjí šok, který je způsoben krevními ztrátami.

Zmírnění krvácení může zajistit fixace pánve jejím stažením. Použít můžete prostěradlo, ručník, kus oblečení.

Úraz páteře

Poranění páteře také patří mezi časté úrazy. Může jít o poranění obratlů, jejich částí a výběžků, ale i vazů a svalů.

Vážným stavem je, pokud nastane poranění míchy. Nejčastější příčinou jsou pády. Mezi příznaky patří bolest, otok, deformace páteře a při vážnějším případě i poruchy citlivosti, brnění a mravenčení v končetinách.

Poranění míchy může vzniknout i druhotně, při vysvobozování, nešetrným transportem. Při podezření na úraz páteře se snažte s poraněným manipulovat co nejméně. Avšak v případě bezvědomí s poruchou dýchání má záklon hlavy a zprůchodnění dýchacích cest přednost.

Úrazy končetin

Úrazy končetin zahrnují širokou škálu poranění. Patří sem zlomeniny, zhmoždění, vykloubení i podvrtnutí. Zjistit druh poranění bez RTG snímek je často obtížné.

Příznaky jsou bolest, otok, deformace a krevní podlitina. Součástí takových poranění bývá i poranění svalů a šlach. Při vnějších zlomeninách i krvácení.

V rámci první pomoci se snažte končetinu znehybnit, otevřené rány sterilně překrýt a krvácení zastavit. Více si přečtěte v článku: Léto je obdobím častých úrazů nohou

Šok

Slovo šok rádi používáme v hovorové řeči, jako něco, co nás překvapí. Přestože nás hory mohou svou krásou šokovat, pravým smyslem slova šok je nepoměr mezi potřebou a dodávkou živin a kyslíku.

Má své typické projevy a výrazně ohrožuje organismus. Způsoben může být například ztrátami krve. Tehdy mluvíme o hemoragickém šoku. Přečtěte si i o ostatních druzích šoku a jejich projevech v článku o šoku.

V tabulce uvádíme protišoková opatření – 5T a polohy při různých poraněních

Skály, lezení a možná poranění

Zvláštní druh poranění je poranění páteře při lezení s lezeckou sedačkou, bez hrudního úponu. V případě pádu ze skály může nastat nepřirozené prohnutí páteře, což způsobuje její poškození. Prevencí je používání lezecké sedačky i s hrubým úvazem.

Kromě oděrek, pohmožděnin a podvrtnutí se při lezení může vyskytnout i takzvané trauma z visu na laně. Jde o případ, kdy lezec z nějakých příčin zůstane viset v sedačce na skále.

V důsledku stažení a zaškrcení svalů a cév sedačkou dochází k poruše žilního návratu. Důsledkem je ztráta citlivosti a hybnosti končetin.

Vlivem hromadění se krve v dolních končetinách a jejím narušeném zpětném návratu do srdce nastává nedostatečné prokrvení mozku a bezvědomí.

Zrádná je zejména záchrana takového postiženého. Při příliš rychlém návratu nahromaděné krve z dolních končetin může nastat přetížení srdce i toxický účinek zplodinami metabolismu, které se hromadí při poruše oběhu krve.

Následkem útlaku lezeckých postrojů může vzniknout takzvaná rhabdomyolýza. Jedná se o rozpad svalových buněk, což může vést k selhání ledvin.

Preventivní opatření v tomto případě představují zejména používání celotělového úvazu. Jde o kombinaci sedacího i hrudního úponu, při kterém se prodlužuje čas, než dojde k rozvoji šoku. Podle možnosti tebe střídavě odlehčovat končetiny a co nejvíce jimi pohybovat.

Další zajímavé zdroje:

• hory.sk - Portál, který se věnuje počasí a podmínkám na horách
• horskasluzba.cz/ - Aktuální informace horské záchranné služby
• solen.sk - Poranění lebky a mozku
• solen.sk - Poranění páteře a míchy
• solen.sk - Krvácení z ran a tělesných otvorů