Onemocnění srdce

Angina pectoris je jednou formou ischemické choroby srdeční. Vzniká následkem nepoměru mezi potřebou a přísunem krve, kyslíku a živin do srdce. Typicky se vyskytuje při zvýšené fyzické či psychické zátěži. Záchvaty anginy pectoris se opakují a jejich projevem je tlaková nebo svíravá bolest na hrudi.

Arytmie je porucha srdečního rytmu. Arytmie může mít zpomalenou, normální nebo zrychlenou srdeční frekvenci.

Srdeční tamponáda se řadí mezi urgentní stavy, které vyžadují okamžitou léčbu. Projevuje se selháním funkce srdce jako pumpy až smrtí.

Defekt septa komor je srdeční vada a onemocnění přepážky předsíně nebo komory, které způsobuje komunikaci mezi pravou a levou srdce. Dochází k míchání okysličené a odkysličené krve. Jde o vrozenou srdeční vadu. Takto smíšená okysličená a odkysličená krev je rozváděna po celém těle, což může způsobovat velké problémy. Velmi často se takové defekty objeví v dětství, ale záleží i na velikosti defektu. Někdy se objeví až v dospělosti.

Endokarditida je onemocnění vnitřní výstelky srdce. Jde o zánětlivé onemocnění, které má ve většině případů infekční původ. Ale ne vždy.

Fallotova tetralogie je vrozené srdeční onemocnění a nejčastější cyanotická srdeční vada. Jde o onemocnění srdce i velkých cév. Vyskytuje se zejména v dětském věku, někdy i v dospělosti. V dospělosti ale pacienta toto onemocnění zatěžuje méně a nemusí se nijak zvlášť ani projevovat. Onemocnění je mnohdy doprovázeno i jinými srdečními a cévními vadami, například vadami koronárních tepen nebo otvorem v přepážce mezi síněmi přímo v srdci.

Fibrilace síní srdce je nejčastější srdeční poruchou. Je charakteristická arytmií (poruchou srdečního rytmu). Při onemocnění dochází k chaotickým a nepravidelným stahům svalových vláken, a tím pádem i ztrátě koordinované činnosti srdečních síní. Tím pádem srdce oslabuje svou čerpací schopnost a zároveň dochází k nepravidelné a zrychlené činnosti srdce. Onemocnění se nejčastěji vyskytuje u lidí nad 80 let. V této věkové kategorii postihuje 15 % populace.

Ischemická choroba srdeční nás trápí nedostatečným prokrvením srdce. Důvodem je zejména postižení srdečních (koronárních) cév. Může mít akutní nebo chronickou formu. Pod akutní typ se řadí také obávaný infarkt srdečního svalu.

Kardiomyopatie označuje skupinu onemocnění postihujících srdeční sval (myokard). Je známo několik forem, které mají různé příznaky a odlišnou léčbu.

Myokarditida představuje zánětlivý proces srdečního svalu. Zánět srdečního svalu může způsobit snížení srdeční funkce. Jaké jsou příčiny, první příznaky a současné možnosti léčby myokarditidy?

Nádory srdce ohrožují zdraví a život člověka různými komplikacemi. Mohou vyrůstat přímo ze srdce nebo do něj metastazují.

Onemocnění srdečních chlopní je možným zdrojem zdravotních potíží, jako je například únava, závratě, mdloby, bušení srdce, bolest na hrudi či dušnost. Porucha funkce chlopní může vést až k selhání srdce.

Perikarditida označuje zánětlivý proces vnějšího obalu srdce (perikardu). Má různou etiologii. Jaká je příčina perikarditidy, první příznaky a možnosti léčby?

Plicní srdce je srdce zvětšené z plicních příčin. Může probíhat akutně či chronicky.

Srdeční selhání: Stav, kdy srdce není schopno zajistit přečerpávání krve do organismu a zásobovat orgány či tkáně kyslíkem a živinami.

Vrozené srdeční vady vznikají ještě během nitroděložního vývoje. Chybný vývoj postihuje srdce a cévy. Projevuje se hned po narození, ale v některých případech později v dětství či až v dospělosti.