Co si představit pod pojmem zánět v krku?

Máte zanícené a bolestivé hrdlo? Bolí, škrábe, zhoršuje se to při polykání a nepřestává?

Zimní období je typické zvýšeným výskytem zánětu horních cest dýchacích. Proč tomu tak je a jaké jsou hlavní příčiny?

Dnešní článek se skládá ze dvou částí.
První se věnuje hrdlu a jeho zánětům.
A samozřejmě i tomu, co je nejčastěji vyvolává.

Druhá část dává prostor a pozornost léčbě zánětu v krku a lidovým radám, jak můžeme urychlit uzdravení.

Zánět v krku je jedním z příznaků, který doprovází onemocnění horních cest dýchacích.

Mezi ostatní patří například zvýšená tělesná teplota až horečka, kterou často doprovází zimnice, třesavka. Objevuje se také celková slabost, únava, vyčerpanost či bolest celého těla, svalů, kloubů a hlavy.

Přečtěte si také články:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění
Vliv klimatizace na naše zdraví
Správné používání klimatizace

Co způsobuje zánět?

Zánět nejčastěji způsobují bakterie a viry. Méně často jsou to kvasinky.

Stává se například při chřipce, že se k základnímu onemocnění přidruží bakteriální zánět. Tehdy je onemocnění kombinováno virem a také bakterií.

Z říše bakterií vyvolávají zánět v krku hlavně:

• Streptococcus pyogenes
• Streptococcus pneumoniae
• Staphylococcus aureus
• Haemophillus influenzae
• Neisseria gonorrhoeae
• Arcanobacterium haemolyticum

Mezi viry patří nejčastěji:

• chřipkový virus
• paramyxoviry
• koronaviry
• pikornaviry
• adenoviry
• RS viry
• rinoviry
• herpes virus
• Coxsackie a echoviry
• morbilózní virus
• EBV a CMV při infekční mononukleóze

Mykotické infekce jsou méně časté. Vznikají hlavně při oslabené imunitě. Druhou příčinou může být výskyt po léčbě antibiotiky, kdy je oslabena vlastní mikrobiální flóra. Původcem je nejčastěji kvasinka Candida albicans.

Části hrdla

Hrdlo jako takové se rozděluje do více částí. Ty lze zařadit pod horní dýchací cesty a z části dutinu ústní. Následně můžeme prozkoumat nejčastější příčiny zánětu v krku.

Jednotlivé části jsou hltan, hrtan. Hlasivky a mandle jsou jejich součástí. Každá z těchto částí může být postižena zánětem.

Ten se projevuje otokem, zarudnutím, bolestí, obtížemi s polykáním. Bolest může být pálivá, pichlavá, v krku může škrábat. Často je přidružená rýma nebo kašel.

Zánět hltanu

Hltan odborně se nazývá také pharynx a jeho zánět pharingitida (faryngitida). Má tři části (nosní, ústní a hrtanovou). Každá z těchto částí může být postižena zánětem.

Známe akutní zánět hltanu. Ten se projevuje nejčastěji bolestí v krku, při polykání je zhoršená. Přítomno bývá i zduření krčních uzlin.

Chronický zánět hltanu představuje hlavně opakované dlouhodobé záněty. Ty mohou být způsobeny špatným přeléčením akutního zánětu. Ale jeho příčinou může být také příliš suché prostředí, kouření, tvrdý alkohol. Vyskytuje se také při gastroezofagiálním refluxu.

Tuto oblast může postihnout také herpangína. Ta je zapříčiněna fekálně-orálním přenosem coxsackie viru. Nejčastěji se objevuje u dětí z důvodu nedodržení hygieny (neumyté ruce).

Když je sliznice hltanu zanícená, na měkkém patře a na mandlích se objevují malé vřídky. Přítomná je bolest v krku, zhoršená při polykání, a také celkové potíže, jako horečka, slabost.

Zánět nosohltanu je jedním příkladem zánětu jedné jeho části. Odborně se nazývá také nasopharingitida. Patří mezi nejčastější. Vyvolávají ho jak viry, tak bakterie.

Zánět krčních mandlí

Odborně se nazývá také tonsilitida nebo tonsilitis acuta. Lze se setkat i s názvem tonsilopharyngitis. Také ho známe pod názvem angína. Angína je svíravá bolest (název pochází z latinského výrazu pro svírání).

Stejně tak se může jednat o akutní nebo chronické onemocnění. U obou typů jsou projevy totožné. Jde hlavně o otok hrdla, patra, bolest v krku, zhoršená polykáním, přítomen je zápach z úst.

Samozřejmě jsou přidruženy i celkové příznaky. Patří mezi ně hlavně horečka, slabost, bolest hlavy, nechutenství. Velmi časté je zduření krčních lymfatických uzlin.

Nejhorší při angíně jsou její komplikace. Pod ně spadají lokální potíže jako absces, flegmona a zánět středního ucha.

Kromě lokálních komplikací se vyskytují také celkové. Sepse, revmatická horečka, zánět myokardu, endokardu nebo i závažná meningitida.

Proto je důležitá její včasná léčba. Při zanedbání hrozí zmiňované komplikace. Pokud se akutní angína neléčí, po opakovaných zánětech se stává chronická.

Zánět hrtanu

Jinak ho znáte i pod názvem laryngitida. Ta je noční můrou maminek. Nejčastěji postihuje právě děti. A u nich má také nejhorší průběh.

Je vyvolána viry. Příznaky laryngitidy jsou štěkavý kašel, způsobený zúženým průsvitem dýchacích cest. Tělesná teplota nebývá vyšší než 38,5 °C. Přítomen je chraplavý hlas.

Nejčastěji se vyskytuje hlavně u dětí do 3 let. V dětském období je nebezpečná pro zúžení dýchacích cest otokem. Dýchací cesty nejsou v tomto období ještě plně vyvinuty.

Zánět hlasivek

Hlasivky (glottis) jsou součástí hrtanu. Tedy k jejich zánětu přichází hlavně při laryngitidách. Zánět hlasivek může být také akutní nebo chronický.

Při zánětu v této oblasti je typický chrapot hlasu, oslabení hlasu nebo až ztráta hlasu. Při chronické formě hrozí i dlouhodobá ztráta hlasu.

Zánět hrtanové příklopky

Zánět hrtanové příklopky je bakteriální zánět hrtanové klopy samotné, ale i jejího okolí. Nejčastěji se vyskytuje u dětí do 6 let. Je nebezpečný hlavně svým náhlým nástupem. Odborně se nazývá epiglotitida.

Nebezpečný je hlavně pro otok v dané oblasti a ztížené dýchání. Kromě toho je přítomna bolest, ztížené polykání a s ním spojené slinění, horečky a tichá ztížená řeč.

Průměrný výskyt je ve věku 3–4 roky. Rodiče si často pletou laryngitidu s epiglotitidou. Přirozeně se bojí udušení dítěte. A právě v tomto ohledu je epiglotitida nebezpečnější.

Tip: v článku o laryngitidě si můžete prohlédnout tabulku s hlavním rozdílem laryngitidy a epiglotitidy.

Hluboké krční infekce

Nejsou sice časté, ale jsou významné. Hlavně pro riziko šíření ať už směrem nahoru do nitrolební oblasti nebo dolů do hrudní oblasti.

Ohroženi jsou hlavně lidé s oslabenou imunitou, diabetici, starší lidé a onkologicky nemocní lidé. Tento druh zánětu se šíří hlavně z mandlí nebo ze zkaženého zubu.

Jeho příznaky jsou hlavně bolest a otok v krku, což zhoršuje polykání. Objevuje se otok krku a jeho omezená hybnost. Přidružit se může také ztížené dýchání.

Kromě místních příznaků se vyskytují i ty celkové. To jsou hlavně horečka, zimnice, nevolnost, slabost, zrychlený tep, zhoršené dýchání.

Záněty v krku v těhotenství

V těhotenství je zánět v krku a jeho léčba mírně zkomplikována. Je potřeba dát pozor hlavně na tělesnou teplotu. Ta by neměla přesáhnout 38 °C.

Ohledně léků je třeba konzultovat lékaře. Ten umí zodpovědně poradit, jak zánět v krku léčit. Většina léků má v těhotenství zákaz.

Rovněž umí poradit i ohledně domácích receptů. Ne každá bylinka je v těhotenství vhodná. Při vyšší dávce by mohla vyvolat nežádoucí efekt.

Zánět v krku a děti

Období dětství je specifické. To, co platí na dospělého, nemusí ve stejné míře platit i u dítěte. 

Dětský věk je zvláštní anatomickými odlišnostmi. A při zánětech v krku obzvlášť. Poměry v jejich dýchacích cestách jsou rozdílné. K tomu je třeba přihlížet i při zánětech v krku.

Zánět v krku u dětí a miminek může způsobit zúžení dýchacích cest. Zhorší se cesta pro průnik vzduchu, a to na základě otoku. Nejvážnějšími onemocněními jsou epiglotitida a laryngitida.

Proto je při výskytu potíží nejlepší volbou návštěva lékaře. Ten dítě vyšetří a doporučí nejlepší způsob léčby.

Musí být při zánětu v krku přítomna horečka?

Dobrá otázka. Ale odpověď není jednoznačná. Většinou je zvýšená teplota průvodním příznakem při zánětech v krku. Někdy vystupuje až do horečky.

Zvýšená tělesná teplota je od 37 °C do 37,9 °C. Nad 38 °C hovoříme o horečce.

Ale existují i záněty v krku bez teploty. V některých případech je teplota mírně zvýšena pod úroveň 37 °C. I k tělesné teplotě je třeba přistupovat individuálně.

Jsou lidé, kteří zvýšenou tělesnou teplotu nebo horečku vůbec neznají. Nebo ji zažili naposled před desetiletími. Jejich organismus pracuje bez jejího použití.