Febrilní křeče s horečkou? Zachovejte chladnou hlavu! Snížení tělesné teploty vám pomůže...

Kdy vznikají febrilní křeče?

Febrilní křeče jsou výhradně záležitostí dětí. Nevyskytují se u dospělých.

Již z názvu vyplývá, že febrilní křeče přijdou s horečkou. Jejich výskyt je typický při zvýšení teploty, proto se také označují jako iniciační křeče.

Febris (latinsky) = horečka = tělesná teplota vyšší než 38 °C.
Horečky nad 39 °C jsou rizikové.
U některých predisponovaných dětí se mohou objevit i při nižší teplotě, nad 38 °C.

Mohou postihnout děti od 6 měsíců do 5 let,
někdy se vyskytují až do 7 let.
Febrilní křeče se vyskytují přibližně u 5–9 % jinak zdravých dětí.

Náchylnost k febrilním křečím je dědičná. Vědci dokonce lokalizovali geny, které jsou za tuto dědičnost zodpovědné. Nacházejí se na chromozomech 8 a 19.

Pokud se tedy febrilní křeče vyskytly u jednoho z rodičů v dětství nebo u sourozence, existuje až 50% riziko, že dítě těchto rodičů bude mít při vysoké horečce také febrilní křeče.

S tímto křečovým stavem je často spojena epilepsie. Epilepsie je neurologické onemocnění, které se rovněž projevuje tonicko-klonickými křečemi. Pokud má sourozenec nebo rodič dítěte epilepsii, zvyšuje se riziko, že dítě bude na horečku reagovat febrilními křečemi, na 10 %.

Jak poznat febrilní křeče?

Febrilní křeče mají tonicko-klonický charakter. To znamená, že se u nich střídá křečovité ztuhnutí končetin a záškuby s uvolněním svalů. Podle charakteru křečí se dělí na nekomplikované a komplikované křeče. Na základě tohoto dělení se liší i léčba stavu.

Nekomplikované febrilní křeče:

• začátek mezi 6. měsícem a 5. rokem života dítěte
• krátkodobé křeče, obvykle do 3 minut, ne delší než 10 až 15 minut
• záchvat se neopakuje
• záchvat nemá žádné neurologické následky

Komplikované febrilní křeče:

• výskyt u kojence mladšího 6 měsíců nebo u dítěte staršího 5 let
• záchvat trvá déle než 10 až 15 minut
• opakuje se během 24 hodin
• křeče byly lokalizované, např. pouze na jedné polovině těla
• po záchvatu následovalo ochrnutí končetin, nevolnost, bolest hlavy se zvracením, "hadrové" nebo ztuhlé svaly atd.
• pozitivní rodinná anamnéza, např. epilepsie u nejbližšího příbuzného (rodiče, sourozence)
• přítomnost vývojových vad od narození, komplikovaný porod, např. asfyxie nebo krvácení do mozku, mentální retardace, poranění hlavy, podezření na neuroinfekci

Často si klademe otázku, zda se mohou vyskytovat i u dospělých...
Febrilní křeče se vyskytují pouze v dětském věku.
Nicméně...
Febrilní kolapsy se mohou vyskytnout při teplotách nad 40 °C i u dospělých.

Febrilní křeče se odlišují od febrilního kolapsu. Při kolapsu dochází k náhlému ochabnutí končetin a třesu celého těla. K tomuto stavu dochází při vysoké teplotě nad 40 °C.

V některých případech může dojít také k záměně febrilních křečí a zimnice.

Jak pomoci dítěti doma bez lékařské pomoci?

Nejdůležitějším bodem v péči o nemocné dítě je zabránit febrilním křečím tím, že nedovolíte, aby teplota stoupla nad 39 °C.

Je důležité vědět, že febrilní křeče přicházejí se vzestupem teploty. Proto je nutné pravidelně kontrolovat teplotu dítěte a zaznamenávat dynamiku vzestupu.

Pokud začne stoupat, je nejlepší podat léky ze skupiny antipyretik, např. paracetamol nebo ibuprofen.

Dávkování přizpůsobíme věku a hmotnosti dítěte. Řídíme se pokyny v příbalovém letáku léku, nepodáváme vyšší dávky a podání neopakujeme v kratších časových intervalech.

Teplotu se snažíme snižovat pomalu. Dítě nevkládáme do studené vody ani ho nesprchujeme studenou vodou. Po prudkém poklesu teploty přichází další prudký vzestup, který je pro vznik febrilních křečí nejrizikovější.

Vhodné jsou zábaly z ručníku namočeného ve vlažné vodě. Tímto mokrým ručníkem dítě přikryjeme a na něj položíme další suchý ručník.

Dítě necháme v zábalu jen několik minut. Poté jej odkryjeme a necháme teplo volně sálat do oblasti. Místnost by měla být větraná, ale ne studená.

Zajímavost: Zábal účinně pomůže snížit horečku. Víte, jak ho správně vyrobit?

Krátkodobé křeče necháme odeznít.

Většina z nich odezní během 2–3 minut. Nesnažíme se křeče zadržet pevným objímáním dítěte a zabránit škubání. Křeče probíhají pod silným tlakem a držením končetin byste mohli dítěti ublížit.

Dítě jednoduše uložte do stabilní polohy na bok. Chraňte mu hlavičku, aby s ní nebouchalo o podlahu nebo nábytek.

Nesnažte se mu vytahovat jazyk ani mu nic vkládat do úst. Pokud dítě zvrací, vyčistěte mu ústa tak, aby se v nich nenacházely zvratky, které by mohlo vdechnout.

Během febrilních křečí nepodávejte žádné léky na kontrolu teploty. Po odeznění křečí podávejte raději čípky než tablety. Předejdete tak riziku vdechnutí, pokud by dítě začalo mít opět křeče.

Přečtěte si také: Měření krevního tlaku, pulsu nebo tělesné teploty doma. Jak zjistit hodnoty?

Kdy zavolat pomoc?

Febrilní křeče, které trvají déle než 3 minuty, vyžadují lékařskou pomoc.

Léčba křečí zahrnuje podání diazepamu ve formě čípku. Pokud křeče nepřestanou do 5 minut od podání prvního čípku, podá se ještě jeden čípek.

Křeče, které neustoupí po dvou čípcích diazepamu, vyžadují převoz do nemocnice. V nemocnici bude diazepam podán nitrožilně a stav dítěte bude během hospitalizace důkladně diagnostikován.

Profylaktické podávání diazepamu dětem jako prevence febrilních křečí se nedoporučuje. Diazepam má totiž jako každý lék mnoho nežádoucích účinků.

Pokud se u dítěte pravidelně objevují febrilní křeče, lze jako prevenci opakování febrilních křečí preventivně podat jeden čípek diazepamu při teplotě 38 °C měřené v konečníku.

Tuto profylaxi však vždy vyvolává lékař.

Pokud dítě začne modrat, je to známka dušení. Neprodleně zahajte umělé dýchání z úst do úst, masáž srdce a zavolejte rychlou lékařskou pomoc. Takové situace jsou však u febrilních křečí velmi vzácné.

Jaká vyšetření dítě při hospitalizaci podstoupí?

Po převozu dítěte do nemocnice začíná diagnostika komplikovaných febrilních křečí.

Nejprve půjde o rozlišení, zda křeče byly způsobeny výstupem teploty, nebo zda mohou být příznakem neurologického onemocnění, např. infekce centrálního nervového systému.

Lumbální punkce se provádí při podezření na meningitidu (zánět mozkových blan) a při křečích u dětí mladších 12 měsíců.

EEG (elektroencefalografie) se při záchvatu nedoporučuje. Záznam by byl zkreslený a neprůkazný. Rovněž EEG není nutné v prvních dvou týdnech po záchvatu.

V tomto časovém intervalu má asi ⅓ dětí přechodné patologické vlny. Tyto výsledky by mohly být považovány za falešně pozitivní i u zcela zdravého dítěte.

Pokud to rodiče vyžadují a obávají se závažnějšího neurologického onemocnění, lze EEG vyšetřit nejdříve 2 týdny po záchvatu.

Ze zobrazovacích vyšetření dáváme u dítěte přednost magnetické rezonanci mozku. CT vyšetření je sice dostupnější a rychlejší, ale dítě je vystaveno záření a nálezy z CT neposkytují tak podrobný obraz mozkové tkáně jako vyšetření MRI.

Zobrazovací vyšetření jsou zvláště opodstatněná, pokud se záchvat vyskytl u dětí se známou neurologickou vrozenou vadou, s předchozí poruchou mozku, u mentálně retardovaných dětí a pokud byly záchvaty lokalizovány na jednu končetinu nebo stranu těla.

U záchvatů u kojence je podezření na vrozenou vadu mozku nebo krvácení do mozku. Diagnózu potvrdí vyšetření mozku magnetickou rezonancí. V případě nezachycené fontanely lze mozek vyšetřit také ultrasonograficky (USG).

Diferenciálně diagnosticky se dítě vyšetřuje také na přítomnost vrozených metabolických vad. U mnoha metabolických onemocnění stačí k potvrzení diagnózy suchá kapka krve, u některých je nutné komplexní genetické vyšetření.

Budou se křeče opakovat při každé teplotě?

Pokud jsou křeče nekomplikované, jednoduché a trvají méně než 3 minuty, je jejich prognóza výborná a nezanechávají trvalý deficit.

Opakování febrilních křečí závisí na věku, ve kterém se poprvé objevily. Pokud dítě mělo febrilní křeče před 1 rokem věku, je pravděpodobnost, že se budou opakovat při další horečce, až 50 %. Křeče, které se objevily po 3. roce věku, se mohou opakovat s 20% rizikem.

Pokud se komplikované křeče vyskytnou v dětství, zvyšuje se riziko vzniku epilepsie v pozdějším věku na 9 %. Děti, které prodělaly nekomplikované febrilní křeče, mají pouze 1% riziko vzniku epilepsie.

Podívejte se také na další problémy v dětství:

• Epiglotitida: Příznaky a léčba laryngitidy? Proč jsou jí ohroženy děti?
• Laryngitida: Jaké jsou příznaky zánětu hrtanu? Představuje pro děti riziko?