Co způsobuje chronickou pánevní bolest a jak se léčí?

Jako syndrom chronické pánevní bolesti se označuje množství příznaků týkajících se oblasti prostaty. Tedy její okolních struktur a orgánů nebo prostaty samotné.

Z toho vyplývající jsou také bolesti v oblasti pánevního dna. Tyto potíže byly pojmenovány jako syndrom chronické pánevní bolesti.

Pokud se někdo ptá, co je potom prostatický syndrom, odpověď je: je to přesně to samé. Stejně jako chronická prostatitida nebo chronický zánět slinivky břišní.

Názvy máme za sebou, podívejme se na podstatu.

Anatomicky podle uložení prostaty v lidském těle je její přímá souvislost se spodní částí močového měchýře. Dalšími kontaktními oblastmi jsou přední strana konečníku a pánevní dno.

Zde začíná přímá souvislost s chronickou pánevní bolestí.

U mužů má pánevní dno dvojí funkci. Slouží jako podpora uzavíracímu mechanismu konečníku a močové trubice. Podílí se také na správném držení těla.

Patofyziologie chronické pánevní bolesti

Z první funkce pánevního dna vyplývají jasná fakta. Během vyprazdňování moči z měchýře nebo stolice z konečníku se musí tato oblast relaxovat, tedy uvolňovat.

I při pohlavním styku je jeho role kontrakčně relaxační. To znamená, že se stahuje i uvolňuje.

Ve druhé hlavní funkci pánevního dna je jeho angažovanost při držení těla jako takovém. Je to podpora trupu, pánve a svalstva vnitřního stabilizačního systému. Takzvaného core.

U mužů se spíše zjistí zvýšená aktivita této oblasti těla než snížená. A to jednoduše díky mikčním problémům.

To jsou takové, které souvisejí s močením. Konkrétně se jedná o:

• zpomalený průtok
• použití svalů břicha při močení
• časté močení
• přítomnost zbytku moči po vymočení
• problémy s vyprazdňováním stolice
• nemožnost dosažení erekce

Toto vše vzniká na základě určitých rizikových faktorů.

Má přímý souvislost s neustálým a častým zadržováním moči. Zejména u lidí, kteří nemají v práci možnost odejít na malou potřebu, když to potřebují.

Nemočí tehdy, kdy by měli, ale když mají zrovna čas.

Zadržují moč pomocí stahování svalstva pánevního dna. Když potom močí, tak většinou slabým proudem. Tehdy se snaží tento proces urychlit použitím svalů břicha. Zvyšuje se tak tonus, tedy napětí v oblasti pánevního dna.

Dále se v článku dočtete:
Více o příčině vzniku chronických pánevních bolestí.
Třídění prostatitidy.
Léčba zánětu prostaty.

Pokud se močí takříkajíc násilím proti napnutému svalstvu pánevního dna, zvyšuje se riziko vzniku poruchy koordinace. To je spojeno s dalšími obtížemi.

Vzniká takzvaná subvezikální obstrukce močových cest. Jedná se o stav, kdy je močení slabé a jakoby přes překážku. Obstrukce se týká močových cest napojených na spodní část močového měchýře.

Tím se přidružuje retence moči. Tedy nemožnost se vymočit a tím zadržování moči v měchýři.

Vzniká paradoxní ischurie. To znamená únik moči, který je způsobený jejím zadržováním při plném močovém měchýři. Postupně se časem přidávají další nechtěné komplikace. Zánět, krev v moči nebo snížená funkce ledvin.

Porucha vzniká hlavně v systému močového měchýře. Potom postupuje na konečník a pohlavní orgány.

Příčina a definice syndromu pánevní bolesti

Příčina není zcela jasná.

Inervace svalů pánevního dna a genitální oblasti pochází ze stejného segmentu míchy. Při bolestech v této oblasti však nelze přesně určit strana, ze které bolest pochází. Svaly pánevního dna nemají totiž tak výraznou lateralizaci jako například svaly končetin nebo zad.

Vznikem bolesti přichází k vytvoření ochranného mechanismu. To má za následek další poruchy a vzniká uzavřený kruh příčin a následků.

Pánevní orgány jako močový měchýř, močová trubice, konečník a pohlavní orgány jsou inervovány z jedné sítě nervů. Proto se pánevní bolest spojuje do stejných nervových drah. Často tyto příznaky vypadají jako prostatické problémy, i když jejich zdroj může být jinde.

Syndrom pánevní bolesti má dvě definice.

Mezinárodní společnost pro kontinenci (ICS) jej označuje jako přetrvávající epizody pánevních bolestí, které jsou spojeny s příznaky naznačujícími nedostatečnou funkci dolních močových cest a střevními nebo sexuálními problémy.

Tato definice vychází z jiné, kterou vydala Mezinárodní společnost pro studium bolesti (IASP).

Ta říká, že chronické pánevní bolesti jsou nemaligní bolesti, pociťované ve strukturách spojených s pánví. Bolesti přecházející do chronicity musí trvat nebo se opakovat po dobu alespoň šesti měsíců. Musí být spojeny s negativními psychickými a sociálními důsledky.

Konkretizování stavu postiženého je závislé na možnosti spolehlivého potvrzení určité poruchy. Tato musí odpovídat:

• systému – somatická, viscerální (týkající se vnitřních orgánů), neuropatická porucha
• orgánu – sval, měchýř
• konkrétnímu onemocnění – cystitida (zánět močového měchýře), endometrióza, fisura a jiné

Postižení navštěvují ambulanci urologa s různou škálou nespecifických projevů.

Bolesti podbřišku, hráze, varlat, tříselné bolesti, vyzařující do bederní a křížové oblasti či penisu. Často je v klinickém obraze bolestivé močení (odborně strangurie), časté močení, bolest při defekaci nebo tlak do konečníku.

Mohou se přidat sexuální dysfunkce (pokles libida, erektilní dysfunkce).

Tyto potíže často reagují na podněty vnějšího a vnitřního prostředí (změny teploty, jízda na kole, dlouhé sezení, pohlavní styk, alkohol). Časté jsou také psychické vlivy.

Vliv a délka těchto problémů mění kvalitu života pacientů.

Přečtěte si také: Chlamydiová infekce: Proč vzniká a jak se projevuje u mužů či žen?

Prostatitida a její třídění

Podíváme-li se na syndrom chronické pánevní bolesti z hlediska mužské populace, jako nejčastější důvod je právě prostatitida. Jednoduše zánět prostaty.

Z hlediska incidence je téměř na úrovni diabetes mellitus, tedy cukrovky.

Zajímavý článek o cukrovce a její komplikacích.

Samotná diagnóza prostatitidy zahrnuje skupinu zánětlivých onemocnění prostaty. Označují se jako prostatický syndrom. Její chronická verze se označuje jako chronická pánevní bolest.

Výskyt prostatitidy v populaci je až do 11 %.

Definovat lze jako horečnaté onemocnění spojené s obtížným a bolestivým močením, bolestí podbřišku a hráze. Může vzniknout náhle často ve spojení s obstrukčními projevy v dolních močových cestách a retencí moči. Tedy zadržováním moči z důvodu nemožnosti se vymočit.

Důvodem bývá bolest nebo již zmiňovaná obstrukce.

Řadí se mezi urologické infekce.

Podle klasifikace Národního institutu zdraví (National Institute of Health - NIH) se rozděluje na čtyři skupiny.

V tabulce uvádíme rozdělení prostatitid podle NIH

Akutní prostatitida

Akutní prostatitida bývá způsobena různými bakteriemi. U pacientů se sníženou imunitou navozenou léky nebo z jiného důvodu bývají původcem i mykobakterie nebo plísně.

Tyto infekce vznikají často vzestupně po zanesení z močové trubice nebo opačným směrem po zánětu močových cest.

Častý výskyt bývá i po dlouhodobém zavedení močového permanentního katetru.

V klinickém obraze se vyskytuje horečka a bolesti podbřišku. Pacient se nemůže pořádně vymočit. Důvodem je omezující bolest, která tomu brání.

Vzniká tak retence moči a další přidružené obtíže.

Pokud se rozvine úplně, může vzniknout sepse. V takovém případě je nutná hospitalizace a komplexní léčba.

Při vyšetření přes konečník je zjevný otok a bolestivost prostaty. V některých případech je toto vyšetření obtížně proveditelné pro silnou bolest v rektální oblasti. Palpačně je přítomna bolest podbřišku.

V léčbě se používají antibiotika, v trvání 4 až 6 týdnů.

Chronická bakteriální prostatitida

Z hlediska toho, že se jedná o chronické onemocnění, potíže musí trvat déle.

V tomto případě se jedná o projevy trvající více než tři měsíce v období posledních šesti. Velká skupina těchto pacientů má opakující se záněty močových cest.

Vyvolávající bakterie jsou stejné jako u akutní formy (E. coli, enterokoky a jiné).

Často se vyskytují akutní návraty do původního stavu onemocnění po předchozím zlepšeném stavu. V závislosti na tom, v jaké fázi se onemocnění nachází, se může měnit i jeho klinický obraz. Může vypadat jako akutní forma i jako normální stav.

Důležité je opětovné vyšetření pacienta ke zjištění vyvolávající příčiny.

Léčba bývá antibiotická v trvání dva týdny a poté po zredukování léčiv další 4 až 6 týdnů.

Chronická nebakteriální prostatitida

Toto je přesně ten syndrom chronické pánevní bolesti, o kterém píšeme na začátku článku.

Zahrnuje bolest v pánevní oblasti, diskomfort a sexuální dysfunkci. Její trvání, je v trvání minimálně 3 měsíce z posledních šesti, jelikož se jedná o chronicitu.

Rozeznáváme dvě kategorie. III A je zánětlivá a III B nezánětlivá.

Z příznaků figuruje pocit diskomfortu a bolesti v pánevní oblasti. Často je bolest lokalizována v oblasti perinea (hráze) a varlat nebo penisu.

Přidružuje se sexuální dysfunkce. V mnoha případech jsou příznaky podobné zánětu dolních močových cest.

Jelikož se jedná o dlouhotrvající problém, kterému musí pacienti odolávat, často zanechává stopy i na jejich psychickém stavu. Projevuje se to změnami nálad a chování.

Při stanovení diagnózy je třeba nejprve vyloučit jiná onemocnění. Například zánět močových cest, neurologické poruchy, anatomické abnormality nebo jiné. Neméně důležité je vyšetření takzvaných trigger pointů v oblasti malé pánve.

Jsou to místa v obalech svalů, ve kterých z různých příčin vznikla neschopnost stažení a uvolnění daného svalu.

V popředí je klasické urologické vyšetření břicha, zevních pohlavních orgánů a vyšetření per rectum, tedy přes konečník.

Vyšetření per rectum neslouží jen k vyšetření samotné prostaty. Zjišťuje se jím také tonus a kontraktilita, tedy schopnost stažení svěrače konečníku.

Urodynamické vyšetření se provádí u pacientů, kteří mají problémy s močením. Slouží k posouzení funkčního stavu močového měchýře a močové trubice. Zjišťuje se jím tlak v této oblasti během močení.

Co se týče laboratorních vyšetření, hlavním parametrem je kultivace a mikroskopické vyšetření moči. Dále se odebírá sekret z prostaty nebo ejakulát.

Jako zobrazovací metoda vyšetření se používá ultrazvuk. Ten je však potřebný zejména u pacientů s mikčními problémy nebo poruchami ejakulace. Hlavně tehdy, když nereagují na léčbu.

Jako vylučovací metoda ke zjištění obstrukce v močových cestách se používá cystoskopie.

Léčba syndromu chronické pánevní bolesti je ovlivněna v současné době nedostatečnými vědomostmi o tomto onemocnění.

Je dlouhodobá a ne vždy se podaří pacienta zcela zbavit potíží. Cílem je proto zmírnění příznaků bez dalších komplikací.

Všeobecná doporučení zahrnují:

• omezení jídelníčku o dráždivé potraviny jako paprika a pepř
• vyloučení pití tvrdého alkoholu
• vyhýbání se delšímu sezení nebo jízdě na kole
• důležitá je pravidelná fyzická námaha
• péče o pravidelnou stolici a léčba poruch jejího vyprazdňování

Farmakoterapii a výběr léků je třeba přizpůsobit potížím pacienta.

Používají se antibiotika, vyskytne-li se již nějaký zánět. Dále jsou to léky, které mají vliv na dolní močové cesty. Nemalý význam mají analgetika, která slouží ke zmírnění bolesti, i antiflogistika. Ta mají zase protizánětlivý účinek.

Fyzikální léčba se zakládá na pravidelné masáži prostaty. Dva až třikrát týdně po dobu 4 až 6 týdnů.

Pravidelná masáž prostaty má pozitivní vliv až na dvě třetiny pacientů využívajících tuto léčebnou metodu.

Asymptomatická prostatitida

Při této diagnóze nemá pacient žádné příznaky. Léčba při ní není indikována.

Závěrem je třeba dodat, že se jedná o skupinu onemocnění s různými symptomy. Největší problém způsobuje hlavně skupina III, tedy chronická nebakteriální prostatitida nebo syndrom chronické pánevní bolesti.

Tato diagnóza je založena hlavně na vyselektování jiných příčin potíží. Podle vyšetření je třeba vyloučit hlavně hyperplazii prostaty (zvětšení prostaty). Dále jiné zánětlivé onemocnění, zdroj bolesti z jiné oblasti, který se přenáší do pánve, příčiny obstrukce v močových cestách, neurogenní nebo psychogenní příčinu.

Přečtěte si také článek o zánětu močových cest u žen