Ztížené dýchání při nosních polypech? Jaké jsou další příznaky?

Nosní polypy jsou zánětlivé výrůstky na sliznici nosní dutiny nebo vedlejších nosních dutin.

Jsou to měkké, poloprůsvitné, pohyblivé, hladké útvary s lesklým až sklovitým povrchem. Mají různou velikost a obvykle mají tvar slzy. Pokud je jich více, rostou ve tvaru hroznů. Mají nažloutlou, šedavou až šedorůžovou barvu.

Polypy vyrůstají ze sliznice. Sliznice je tenká měkká tkáň pokrývající vnitřní stranu nosu. Vznikají v důsledku dlouhodobého nebo opakovaného zánětu nosu a nosních dutin.

Při zánětu dochází ke zduření sliznice nahromaděním vody, bílých krvinek a dalších látek. Zduření je výrazné, vystupuje do prostoru nosní dutiny. Zduření sliznice se nazývá polyp.

Nosní polypy se nejčastěji vyskytují ve vedlejších nosních dutinách. Někdy vyrůstají z nosní přepážky nebo nosních dírek.

Obvykle jsou oboustranné (tj. v obou nosních dutinách nebo v obou vedlejších nosních dutinách). Jednostranně se vyskytující polypy jsou vzácné. Pokud jsou jednostranné, poukazují na přítomnost jiného onemocnění.

Polypy jsou nebolestivé a nezhoubné (tj. nejsou nádorové). Přesto je jejich přítomnost pro pacienta nepříjemná a významně ovlivňuje kvalitu jeho života.

Ucpávají nosní dutinu a ztěžují dýchání. Pokud jsou větší, mohou rozdrtit nosní kůstky, prorůstat do nosohltanu nebo vyčnívat z nosních dírek.

V lékařské praxi jsou nosní polypy poměrně běžné. Přestože přesná příčina jejich vzniku není zcela známa, diagnostika je poměrně jednoduchá. Mají chronický charakter a také mají tendenci se vracet. Tyto vlastnosti také činí z jejich léčby pro lékaře výzvu.

Nosní polypy postihují hlavně dospělé starší 20 let. Riziko jejich výskytu se zvyšuje s věkem. Zvláště časté jsou u lidí mezi 40 a 60 lety.

Souvislost mezi výskytem nosních polypů a postupujícím věkem je založena především na strukturálních a funkčních změnách, které jsou přirozené v procesu stárnutí.

Snížená sekrece hlenu, stagnace hlenu, zhoršená propustnost membrán a jejich schopnost odstraňovat cizorodé látky nebo zhoršená funkce cév zvyšují riziko vzniku nosních polypů.

Polypy jsou častější u mužů a závažnější u žen.

U dětí do 10 let jsou polypy vzácné. Pokud se vyskytnou, je podezření na cystickou fibrózu.

Přesná příčina vzniku nosních polypů není dosud známa a popsána. Rovněž není zcela přesně známo, proč se nosní polypy u některých lidí vyskytují a u jiných ne.

Polypy obvykle vznikají v důsledku změn, které se vyskytují na nosní sliznici. Tyto změny jsou patologické povahy. Většinou se jedná o dlouhodobý nebo opakovaný zánětlivý proces.

Existují také určité důkazy o tom, že lidé se sklonem k nosním polypům mají určité odlišnosti v imunitním systému a jeho reakcích ve srovnání s ostatními lidmi. Také mají obvykle jiné složení chemických látek ve sliznicích.

U lidí se mohou nosní polypy vyskytnout i bez přítomnosti předchozího onemocnění nosu a vedlejších nosních dutin. Existují však onemocnění, jejichž přítomnost je spojena s vyšším rizikem tvorby a růstu polypů. Hovoříme o tzv. spouštěčích.

Výskyt nosních polypů může být spojen s onemocněními, jako jsou např. alergie (např. senná rýma), astma nebo infekce nosní dutiny a vedlejších nosních dutin. Mechanismus spojující polypy s těmito nemocemi ovšem zůstává nejasný.

Polypy se nejčastěji vyskytují u pacientů s chronickou rinosinusitidou.

Nosní polypy mohou být také důsledkem dlouhodobého zánětu způsobeného plísněmi nebo bakteriemi (např. toxiny Staphylococcus aureus).

Riziko vzniku polypů existuje také u systémových onemocnění, jako je cystická fibróza a Kartagenerův syndrom. To jsou vrozené vady sliznic dýchacího systému, při nichž je narušena funkce řasinek těchto sliznic.

Vyšší výskyt polypů existuje u osob, u kterých se vyvinula alergie na kyselinu acetylsalicylovou (běžně používanou v lécích na léčbu bolesti nebo zmírnění horečky). Stejně je tomu také u alergií na jiné NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen nebo diklofenak).

Nosní polypy se mohou vyskytovat i při jiných onemocněních a stavech. Mezi příklady se řadí přítomnost cizího tělesa v nose, zánět čelisti způsobený zubním kazem nebo zánětlivé onemocnění cév (Churg-Straussův syndrom).

Při vzniku nosních polypů může hrát roli také genetika.

Přítomnost a závažnost příznaků nosních polypů se může lišit. Liší se v závislosti na velikosti a počtu polypů. Záleží také na tom, zda jsou přítomny na sliznici nosní dutiny, nebo vedlejších nosních dutin.

Nosní polypy vznikají na základě existujícího dlouhodobého zánětu a podráždění sliznic (které trvá nejméně 12 měsíců).

Pokud jsou polypy menší velikosti, pak si jich pravděpodobně ani nemusíte být vědomi. V takovém případě nemusí způsobovat žádné subjektivní potíže.

Pokud však polypy narůstají do větší velikosti, jsou charakteristické příznaky již patrné.

Nejtypičtějším příznakem nosních polypů je ucpaný nos. To ztěžuje dýchání nosem a nutí postiženého dýchat většinu času ústy. Na druhou stranu jsou nosní polypy charakteristické také přítomností "rýmy", při které je nadměrně zvýšená sekrece z nosu.

Nosní polypy se někdy maskují jako rýma. Zatímco rýma obvykle během několika dní odezní, nosní polypy bez léčby obvykle neustoupí.

Ucpání nosu je dále spojeno s hromaděním sekretu v dutinách, zhoršeným smrkáním a pocitem sekretu zatékajícího do krku a nosohltanu.

Je narušena čisticí schopnost nosu. V důsledku toho se objevuje také kýchání, svědění v nose, nutkání neustále polykat a kašel spojený s únikem hlenu do krku.

Může dojít také ke zhoršení neboúplné ztrátě čichu, ke změnám nebo ztrátě chuti a ke změně hlasu (nosní hlas).

Při zablokování vývodu vedlejších nosních dutin je zvýšená tendence k zánětu sliznice vedlejších nosních dutin (sinusitida).

Pokud se sekrety hromadí především v paranazálních dutinách, může být přítomen tlak až bolest mezi a za očima, na čele nebo v horní čelisti. Někdy se bolest šíří do zadní části hlavy.

Mezi další příznaky nosních polypů patří:

• Časté krvácení z nosu
• Chrápání
• Pískání při dýchání
• Citlivost na pachy, prach nebo různé chemikálie a výpary
• Obtíže se spánkem způsobené dýchacími potížemi

Velmi velké polypy mohou způsobit zvětšení a rozšíření nosu a přední části obličeje v důsledku zvýšeného tlaku na nosní kůstky.

V krevním obraze se přítomnost polypů může projevit sníženou hladinou vitaminu D.

Vyšetření pacienta s podezřením na nosní polypy začíná popisem obtíží a příznaků.

Pokud jsou přítomny příznaky jako ucpaný nos, nadměrný výtok z nosu nebo poruchy čichu a chuti, lékař zváží možnost, že pacient má nosní polypy.

Důležitým krokem je zjištění anamnézy pacienta. Lékař se zaměří zejména na možný výskyt astmatu, lékových alergií nebo infekcí.

Pokud pacient udává monotónní příznaky, má opakované epizody bronchitidy nebo zápalu plic, v anamnéze krvácení z nosu nebo chronický zánět středního ucha, je podezření na jiné diagnózy.

Následuje fyzikální vyšetření. Polypy jsou vzhledem ke své velikosti často viditelné pouhým okem, tj. lékař je pozoruje pohledem do nosních dírek. Polypy menší velikosti se pozorují endoskopem.

Endoskop je úzká trubice vybavená světlem a kamerou na konci, kterou lze zavést do nosních až vedlejších nosních dutin.

Existují čtyři stadia velikosti nosních polypů. Zatímco v prvním stadiu jsou polypy viditelné pouze pomocí mikroskopických technik, ve čtvrtém stadiu polypy prorostly do nosní dutiny.

Jednou z vyšetřovacích metod je zjišťování kvality čichu nebo průchodnosti dýchacích cest (metoda dýchání kovovou destičkou).

Při diagnostice nosních polypů je důležité určit, zda jsou zánětlivého, nebo alergického původu. Pokud má nosní sliznice červenofialovou barvu, je ztluštělá, zduřelá a pacient pozoruje zvýšenou nosní sekreci, předpokládá se alergický původ.

K potvrzení alergického původu polypů je nutná návštěva alergologa.

Další používanou zobrazovací metodou je počítačová tomografie (CT). Používá se k vyšetření vedlejších nosních dutin, zejména v rámci předoperačních vyšetření.

Pomocí CT lze určit velikost a umístění polypů, stupeň otoku a dráždění sliznice, jiné příčiny ucpání nosu nebo přítomnost kostních deformit či jiných strukturálních abnormalit (např. nádorů).

Nosní polypy jsou obvykle oboustranné. Pokud jsou pozorovány pouze jednostranně, může to znamenat jinou diagnózu. V takovém případě je podezření i na nádory.

Nosní polypy jsou u dětí do 10 let věku vzácné. Proto je třeba při vyšetření takového pacienta zvážit přítomnost cystické fibrózy nebo jiného vrozeného onemocnění.

Diagnózu nosních polypů mohou podpořit také krevní testy, protože v jejich přítomnosti je snížená hladina vitaminu D.

Nosní polypy jsou multifaktoriální onemocnění, jehož přesná příčina dosud nebyla zjištěna. Je známo, že jejich výskyt často souvisí s jinými, již rozvinutými chorobami a stavy. Jako příklady můžeme uvést alergie, záněty, astma nebo některá vrozená onemocnění.

Při těchto onemocněních dochází k patologickým změnám na sliznici nosní dutiny a vedlejších nosních dutin. Tyto změny jsou nejčastěji alergického nebo zánětlivého původu.

Zánětlivý nebo alergický proces mění strukturu a vlastnosti slizniční tkáně. Dochází k otoku a zarudnutí a v místě poškození se hromadí extracelulární tekutina.

Dlouhodobě přetrvávající nebo pravidelně se opakující patologická změna nosní sliznice dává předpoklad pro vznik polypů.

Při vzniku nosních polypů hraje roli také zvyšující se věk. S přibývajícím věkem dochází přirozeně ke změnám struktury a funkce nosní sliznice.

Zhoršení schopnosti odvádět škodlivé látky, snížená sekrece hlenu nebo zhoršená propustnost a cévní zásobení jsou rizikem pro vznik polypů.

U dětí jsou polypy vzácné. Obvykle postihují dospělé od 20 let věku, nejčastěji však mezi 40. a 60. rokem života.

Polypy vyrůstají přímo ze sliznice jako poloprůhledné, měkké, pohyblivé útvary s lesklým povrchem. Tkáň polypů tvoří poškozený, ztluštělý epitel s malým počtem cév a bez nervového zásobení.

Uvnitř jsou vyplněny tekutinou. Obsahují zvýšený počet žírných buněk, různých typů bílých krvinek nebo zánětlivých buněk.

Polypy mohou dorůstat různých velikostí. Polypy menších rozměrů jsou ve většině případů neškodné a pacient o nich často neví. Nezpůsobují téměř žádné potíže a neprojevují se výraznými příznaky.

Komplikace může způsobit jejich růst do větších rozměrů.

Malé polypy jsou "přisedlé". Pokud dorostou do větších rozměrů, jsou gravitací stahovány dolů a nabývají stopkatého tvaru.

U větších polypů se obvykle začnou objevovat charakteristické příznaky. Může jít o běžné příznaky, jako je ucpaný nos, zvýšená sekrece z nosu, hlen v krku, kašel a kýchání, ale také zhoršený čich, chuť a bolest hlavy až po komplikovanější případy.

Důležitým faktorem ovlivňujícím celkový stav pacienta a výskyt příznaků je také umístění nosních polypů. Mohou být přítomny v nosní dutině nebo v vedlejších nosních dutinách.

Polypy v paranazálních dutinách vedou k sinusitidě. Polypy v nosní dutině mohou vystupovat z nosních dírek.

Může přítomnost nosních polypů způsobit komplikace?

Nadměrná velikost nosních polypů nebo jejich dlouhodobá přítomnost s sebou nese určitá rizika.

Kromě nebezpečí spojených s obtížemi při dýchání existuje také riziko propuknutí infekce:

• opakované infekce nosní dutiny a vedlejších nosních dutin, ale také dolních cest dýchacích
• astmatické záchvaty u pacientů s astmatem
• potíže se spánkem (zejména spánková apnoe)
• trvalé zhoršení čichu až úplná ztráta čichu
• trvalé deformace nosu a obličeje
• přidružené záněty očí, poruchy zraku nebo ztráta oční hybnosti
• přidružený zánět mozku

Kdy se mít na pozoru?

Pokud nosní polypy způsobují vážné dýchací problémy až neschopnost dýchat, je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Rychlý lékařský zásah je nutný také v případě náhlého zhoršení příznaků nebo výrazné stupňující se bolesti hlavy doprovázené horečkou.

Také v případě dvojitého vidění, zhoršeného vidění nebo problémů s pohybem očí. Také je potřeba vyhledat odbornou pomoc v případě výrazného otoku v okolí oka.

Prevence nosních polypů

Vznik a vývoj nosních polypů lze do jisté míry ovlivnit každodenními návyky.

Naučte se proto několik užitečných pravidel:

• Vyhýbejte se prostředí, které dráždí vaše dýchací cesty. Mezi běžné spouštěče patří prach, výpary, cigaretový kouř atd.
• Pravidelně si čistěte nosní dýchací cesty, například pomocí výplachů s fyziologickým roztokem nebo nosních sprejů.
• Dodržujte správná hygienická pravidla, abyste předešli riziku bakteriálních, virových nebo plísňových infekcí nosu.
• Udržujte doma dostatečnou vlhkost vzduchu. Zabráníte tak vysychání sliznic, ucpávání a zánětům nosu.
• Pokud vám bylo diagnostikováno astma nebo alergie, dodržujte doporučení lékaře a užívejte adekvátní léčbu svého onemocnění.