Omrzliny - víte, jak a kdy vznikají a jak je správně ošetřit?

Omrzliny (latinsky Congelatio) by se daly popsat také jako poranění mrazem. To znamená, že k nim dochází při teplotách pod 0 °C.

K omrzlinám však může dojít i při teplotách nad bodem mrazu.

Zejména pokud je člověk vystaven kombinaci faktorů, jako například:

• nižší teploty
• déšť
• vítr
• predispozice - např. nemoc, opilost...

Omrzliny jsou způsobeny silným chladem. Jedním z obranných mechanismů našeho těla je vazokonstrikce (zúžení cév). To má za následek snížení přívodu krve, zejména do periferních částí těla.

S menším průtokem krve jsou tyto nezahojené části ochlazovány. V důsledku těchto procesů se v buňkách vytvářejí ledové krystalky vody, které buňky nevratně poškozují.

Tento proces je umocněn dehydratací tkání (rovněž způsobenou nedostatečným prokrvením).

Opětovné zahřátí následně vyvolává:

• otok buněk
• celkový otok tkání
• shlukování erytrocytů (červených krvinek)
• shlukování krevních destiček
• poškození kapilár
• trombóza (tvorba krevních sraženin)
• lokální ischemie
• a následná buněčná smrt

Všechny tyto procesy následně vyvolávají produkci velkého množství volných radikálů, které následně spouštějí kaskádu procesů v těle. Výsledkem je zánět.

Omrzliny však mohou mít za následek řadu nežádoucích stavů, které mohou přetrvávat ještě dlouho po zhojení samotných omrzlin.

K omrzlinám je náchylná jakákoli nechráněná část kůže. Obvykle se však jedná o okrajové části našeho těla, jako například:

• prsty na rukou a nohou
• ruce
• chodidla
• uši
• nos
• rty

Postižena však může být například i oční rohovka.

Rizikové faktory omrzlin jsou:

• zimní období
• nedostatečná nebo žádná možnost úkrytu před chladem
• nedostatečné oblečení
• silný vítr
• dlouhodobý pobyt ve vysoké nadmořské výšce a s tím spojená hypoxie (nedostatečné okysličení) tkání
• dlouhodobý pobyt venku
• užívání alkoholu nebo drog
• dehydratace
• podvýživa
• užívání léků, které mají vazokonstrikční účinek - zužují cévy
• znehybnění nebo dokonce snížená pohyblivost
• předchozí omrzliny
• únava

Nejvíce ohrožené skupiny osob jsou:

• Bezdomovci
• Starší lidé
• Děti
• Sportovci - zejména při zimních sportech
• Horolezci - ti jsou výjimečnou skupinou, neboť se na vzniku omrzlin podílí jejich kombinace:
  • nízké teploty
  • hypoxie (tj. nedostatečné okysličení tkání)
  • a celkové dehydratace
• Lidé pracující venku
• Lidé v zařízeních s nízkou teplotou - chladných místnostech...

Vojáci bývali také velmi zranitelnou skupinou. S rozvojem technologií ale už tak zranitelní nejsou.

Omrzliny mohou podporovat i některá onemocnění.

Mezi ně patří například:

• Periferní cévní onemocnění
• Ateroskleróza
• Poruchy štítné žlázy - zejména pokud je její funkce snížená
• Mrtvice
• Artritida
• Duševní onemocnění - člověk nemusí být schopen správně vyhodnotit situaci - pocity, zda je mu zima, nebo zda je mu dostatečně teplo
• Diabetes mellitus
• Raynaudova choroba

Ohroženi jsou však také kuřáci.

Rozsah a stupeň omrzlin se zvyšuje s:

• s délkou expozice - tedy s dobou, po kterou je člověk vystaven mrazu
• s teplotou - čím nižší teplota, tím závažnější zranění

K největšímu poškození tkáně však dochází, pokud omrzlina pro rozmrznutí znovu zmrzne nebo se podchladí.

Omrzliny se stejně jako popáleniny dělí do několika stupňů:

1. První stupeň
   • Je charakterizován bledostí postižené části v důsledku nedostatečného prokrvení.
   • Okolí může být paradoxně zarudlé.
   • Může dojít k odlupování kůže (tzv. deskvamaci).
   • Snížená je také citlivost. Jedná se o takzvanou "dysestezii".
2. Druhý stupeň
   • Vznikají puchýře s čirou tekutinou.
   • V dané oblasti dochází k otoku a zarudnutí.
3. Třetí stupeň
   • Tvorba hemoragických (krvácejících) puchýřů.
   • Dochází k poškození tkáně - celé tloušťky kůže.
4. Čtvrtý stupeň
   • Dochází k poškození tkáně, které postihuje již hlubší struktury, jako např.:
     • svaly
     • šlachy
     • ale také kosti, což vede ke ztrátě postižené části (klouby prstů, celé prsty nebo dokonce končetiny)

Kromě výše uvedené klasifikace existuje ještě jedna, která vychází z omrzlin na rukou a nohou.

1. První stupeň
   • Cyanóza (tmavě modré zbarvení kůže) není přítomna.
   • Riziko následků je minimální, případně žádné.
   • Neexistuje riziko následné amputace postižené části, nejčastěji článků prstů nebo celých prstů na rukou či nohou.
2. Druhý stupeň
   • Cyanóza (tmavě modré zbarvení kůže) je přítomna pouze na posledním kloubu postiženého prstu nebo prstů.
   • Pravděpodobně bude nutná amputace měkkých částí postiženého kloubu prstu.
   • Pravděpodobně se objeví následky na nehtech prstů rukou nebo nohou.
3. Třetí stupeň
   • Cyanóza (tmavě modré zbarvení kůže) je již přítomna na středních a dolních článcích prstů.
   • Je nutná amputace celých článků nebo celého prstu i s kostí.
   • Má funkční následky.
4. Čtvrtý stupeň
   • Cyanóza (tmavě modré zbarvení kůže) je přítomna na celé dlani (až po zápěstí) nebo chodidle (až po kotník).
   • Je nutná amputace celé končetiny.
   • Dochází k výskytu funkčních následků.

V důsledku omrzlin:

• ischemické poškození tkáně - v důsledku nedostatečného prokrvení
• nekróza (odumření tkáně)

Omrzliny však přinášejí i další komplikace v důsledku ztráty kožní bariéry:

• sekundární infekce
• dehydratace