Noční můry: Proč vznikají a jak je zastavit? A co u dětí?

Noční můry jsou intenzivní negativní nepříjemné sny, které doprovází buzení ze spánku. Během snění se dotyčná osoba může pohybovat, zrychleně dýchat, potí se.

Ze spánku vydává různé zvuky, jako je například křik či pláč, nebo mluví.

Člověk se při noční můře opakovaně budí. Pak je bdělý, může být mírně dezorientovaný, zmatený. Na sen si pamatuje. Vyvolává v něm silnou negativní emoci. To může mít nevhodný dopad, což má za následek strach ze spánku, a tedy i nespavost.

Nejčastěji se tato forma nepříjemných snů vyskytuje v dětském věku.

Nicméně noční můry mohou přetrvávat i v dospělosti. Je dokázáno, že jimi trpí hlavně lidé s neurotickou povahou. Noční můry nastupují v REM části spánku, a to převážně v druhé polovině noci.

Noční můry spadají pod diagnózu poruchy spánku. Poruchy spánku (parasomnie) se projevují automatickými pohyby, různými emocemi či poruchami chování při usínání, během spánku, nebo v průběhu probouzení.

Slovo můra pochází z germánského mar, což se dá přeložit jako přízrak.

Tyto projevy probíhají mimovolně, automaticky. Parasomnie v období dětství se vyskytují velmi často. Jde nicméně o přechodnou poruchu spánku, jejíž původ není v neurologickém či psychiatrickém onemocnění.

Tabulka uvádí dělení parasomnie

Jak je v tabulce vidět, tak noční můry jsou řazeny pod poruchu spánku v části REM. Ve velké části vznikají jako důsledek nějakého neurologického nebo psychiatrického problému. Způsobit je může i stres či léky. To nemusí platit v dětství.

Co víme o spánku?

Spánek se rozděluje na fázi non-REM (ortodoxní, synchronizovaný spánek) a REM fázi spánku.

Spánkové fáze se během noci navzájem střídají.

REM je zkratka z anglického rapid eye movement (rychlé pohyby očí). Označení non-REM pochází z anglické zkratky non-rapid eye movement (bez rychlých pohybů očí).

Během spánku nastává útlum funkce centrální nervové soustavy. Připomíná stav bezvědomí, ale je hodnocen jako alterovaný stav, a ne jako porucha vnímání. Je pravidelným stavem odpočinku, který je důležitý pro regeneraci organismu. Nedostatek spánku může být důsledkem zdravotních potíží.

Fáze non-REM a REM se během noci navzájem střídají. Synchronizovaný spánek má 4 stádia. REM období zabírá přibližně 25 % doby spánku. Během první fáze non-REM se dá člověk nejsnáze vzbudit a nejhlubší je spánek během 4. doby.

Non-REM se mění na REM přibližně po 90–110 minutách.
K probuzení dochází většinou v REM fázi.

Kvalita spánku se během života mění. Ve stáří se snižuje jeho hloubka i potřeba, je méně kvalitní. A v dětském věku se sny prožívají intenzivněji a emotivněji.

Sen je...

Snění je stav vnímání různých obrazových, zvukových a také ostatních smyslových vjemů. Ty se tvoří v mozku během spánku. Různá literatura uvádí, že podvědomí utváří sny z naší nálady, emocí, myšlenek. Sny mohou ukazovat potlačené touhy, emoce a pocity.

Uvádí se, že sny mají skoro všichni lidé. Nemusí si jejich obsah nicméně pamatovat. Dokonce vznikly různé výklady, co daný sen podle obsahu znamená. Sny, na které si pamatujeme, se sní ve fázi REM. Na ty, které se tvoří v non-REM, si nepamatujeme.

Proč má člověk noční můry? Jejich původ není zcela objasněn. Jejich příčinou může být strach, nadměrný stres, spánková deprivace. V dospělosti vznikají důsledkem somatické (tělesné) nemoci nebo duševní (psychické) poruchy. Ale i vlivem léků, alkoholu či drog.

Co může ovlivnit váš spánek:

• režim před spánkem
  • jídlo, hlavně těžká strava
  • média a sledování televize
  • videohry
• prostředí
  • místo spánku
  • vůně a pach, přičemž vůně může spánek uklidňovat a nepříjemný pach naopak rušit
  • příliš teplé či studené prostředí
• traumatické zážitky
• těžký, dlouhodobý stres
• léky
• alkohol a drogy
• somatické, tedy tělesné, onemocnění
• psychika člověka
  • neurotická povaha
  • úzkost
  • depresivní porucha

Noční můry v dětství

Noční můry se ve velké míře vyskytují zejména v období dětství. V tomto případě ale jde o přechodnou poruchu spánku. Ta není důsledkem neurologického či psychického onemocnění jako v dospělosti. Udává se, že vrcholí hlavně v předškolním věku.

Narkolepsie je další příklad poruchy spánku.

Často nastupují ve stejném období jako strach dětí ze tmy. Malé děti si ještě neuvědomují, že jde o sen, a ne realitu. To, že tento nepříjemný sen není reálný, umí rozlišit až větší děti předškolního věku.

Stejně jako dospělý člověk i dítě během spánku zpracovává své zážitky ze dne. A proto tyto intenzivní negativní sny mohou být výsledkem jejich nálady, emocí, pocitů, myšlenek či strachu. Negativní vliv mohou samozřejmě mít také změny v rodině a výrazný stres.

Příkladem příčiny nejhorších nočních můr v dětství mohou být i neshody rodičů, hádky a rozvod. Ale i nástup matky do práce či dokonce narození sourozence. Často jsou reakcí na těžký stres nebo traumatický zážitek. A to může být dopravní nehoda, pády se zlomeninami. Můry ale nemusí mít zjevnou příčinu.

Intenzivní snění může být i výsledkem nesprávného režimu dítěte před spaním. Dobrým příkladem je sledování nevhodného filmu a prožívání negativních emocí těsně před spánkem. A to může být i čtení a povídání děsivých pohádek před usnutím.

Špatné sny mohou způsobit i jiné potíže

Pokud má člověk špatné sny příliš často, tak to může mít negativní vliv na tělo a psychiku. Bylo zjištěno, že lidé s poruchami spánku mají pětkrát častěji depresivní poruchy. Člověk navíc mívá problém s nespavostí, únavou, úzkostí. Přidružují se bolesti hlavy a jiné tělesné potíže.

Lidé nejčastěji popisují noční můry jako...

Lidé popisují různé noční můry. V některých případech se opakuje tentýž sen, jako opakující se noční můry. Někdy je to jednou za týden, ale i v nižší či vyšší frekvenci. Odhaduje se, že noční můry postihují 5–6 procent populace světa.

Lidé popisují noční můry jako například:

• pád, padání
• pronásledování lidmi nebo zvířaty
• vražda, smrt
• vypadávání zubů
• různá zranění
• přírodní katastrofy
• opuštění či nevěra partnera
• nahota
• uvěznění
• zmizení blízké osoby
• únos mimozemšťany
• paralýza
• zmeškání důležité schůzky, pracovního setkání
• neschopnost splnění úkolu

Noční můry probíhají ve fázi REM a člověk si na jejich obsah pamatuje, popisuje ho. V non-REM fázi probíhají děsivé sny, označují se i jako noční děs nebo noční hrůza, odborně pavor nocturnus. Tento negativní zážitek si dotyčný nepamatuje. Po probuzení neví, co bylo obsahem snu.

Dítě či dospělý se budí ze spánku, a to i vícekrát během noci. Může mít strach z opětovného usnutí a spánku. To je důsledkem nespavosti a nadměrné únavy. Děti jsou nepozorné, nedokážou se koncentrovat. Na to může navazovat i bolest hlavy, ale i jiné zdravotní potíže. Častá je neurotická či depresivní porucha.

Přítomné je rychlé dýchání, zrychlení srdeční činnosti, pocení. Člověk se probouzí a chvíli je zmatený či částečně dezorientovaný. Tyto sny provázejí i různé pohyby těla, které nejsou ovládány vůlí. Ale i rozličné zvukové projevy, mluvení ze spaní či nesrozumitelné a neartikulované zvuky jsou jejich projevem.

Osoba může být neklidná, má strach, prožívá hrůzu. Dokonce v některých případech bývá agresivní, násilná, vulgární, napadá své okolí, kope, bouchá, vyráží. Nebo i křičí, píská, pláče, směje se. Přitom má zavřené oči. Může chodit, ale nevnímá své okolí.

Pohyb je vázán na představu. Z toho vyplývá riziko pádu a zranění.

Mezi příznaky noční můry patří:

• neklidný spánek
• různé zvukové projevy, mluvení, nesrozumitelné zvuky, křik, nadávání
• pláč či smích
• pohyby, které nejsou ovládány vůlí, projev násilí či agrese, kopání
• zrychlené dýchání a tep
• pocení
• probuzení se ze spánku, i opakované buzení se
• strach, negativní emoce, hněv
• zavřené oči

Tak jako ostatní poruchy spánku i noční můry se dají diagnostikovat. Pro stanovení diagnózy je potřeba splnění určitého kritéria. Vyplňují se screeningové dotazníky, jako je například screeningový dotazník na RBD Stiasny-Kolster či diagnostická kritéria podle ICSD.

Následně se doplňuje polysomnografické vyšetření (PSG). Vytváří se videopolysomnografický záznam. Pořizuje se EEG (elektrická aktivita mozku) a EMG (elektrická aktivita svalů, zejména svalů brady a končetin). Hodnotí se anamnéza. Anamnéza se zejména v dětském věku, malých dětí a u miminek, získává obtížně.

Tabulka znázorňuje screeningový dotazník RBD Stiasny-Kolster

Nejčastěji se noční můry vyskytují v období dětství. Vyvrcholení se zaznamenává v předškolním věku. To je i čas, kdy se dítě začne bát tmy. U dětí je tato porucha spánku ve většině případů přechodná. Nedoprovází žádné jiné tělesné či duševní potíže.

U dospělé populace dochází z různých příčin. Nástup nočních můr se uvádí zejména v druhé polovině noci. V tomto čase je i REM fáze spánku nejdelší. Výskyt je individuální, rovněž obsahová náplň snů. Přicházejí jednou týdně, ale i v menší či vyšší frekvenci.

Někdy se dítě či dospělý člověk vzbudí jednou během noci, ale i opakovaně. Dotyčná osoba se po probuzení může jevit jako částečně zmatená či dezorientovaná. Obsah své noční můry si nicméně pamatuje. Popisuje ji. Výjimečné není ani to, pokud se tentýž sen opakuje každou noc.

Během samotné epizody se vyskytují různé vnější projevy. Ty mohou být akustické (zvukové), ale i pohybové. Člověk zrychleně dýchá, má vyšší tepovou frekvenci, potí se. Komplikací buzení je problém s opětovným usnutím, a to zejména pro strach ze spánku. A tak se přidružuje nespavost.

Dotyčná osoba je přes den unavená, slabá, často se připojuje bolest hlavy. I u dětí je možné sledovat zvýšenou podrážděnost, nervozitu, neklid či neschopnost koncentrace, učení a náladovost. Hrozí riziko úrazu, pádu, a to během spánku, ale i přes den.