Letní chřipky a nachlazení u dětí. Víte, jak se jim vyhnout?

Děti ne zcela dobře snášejí léčebný režim, když vědí, že jejich vrstevníci si venku užívají letní radovánky. I když nemoci se mnohdy těžko vyhnou, právě v létě často zapomínáme na prevenci. V článku uvádíme nejen nejčastější zdravotní potíže dětí, které se vyskytují v letních měsících, ale také faktory, které podporují jejich vznik.

Klimatizace a průvan

Součástí zlepšení komfortu v horkém létě je i používání klimatizace, a to nejen v autě. Ta nás příjemně zchladí a my se opět cítíme plní energie.

Abyste se však vyvarovali teplotnímu šoku a neskončili s podrážděným hrdlem či bolestí hlavy, je třeba dodržovat určité zásady.

Děti jsou citlivé na prudké změny teplot. Proto nastavuje klimatizaci maximálně o 6 stupňů nižší, než je teplota venkovního prostředí. Nikdy nenechávejte proudit vzduch přímo na děti, a už vůbec ne na jejich tvář.

Před koncem jízdy autem se aklimatizujte. Postupně tedy zvyšujete teplotu, aby se přiblížila té venku. Při krátkých trasách se raději úplně vyvarujte jejímu používání.

Nesprávným používáním klimatizace nebo vystavením dítěte průvanu mu můžeme navodit zánět středního ucha či zánět očních spojivek.

Nezapomínejte, že klimatizace vzduch nejen ochlazuje, ale i vysušuje. Následným vysušením sliznic lze předejít například ponecháním nádoby s vodou v místnosti. Důležitý je také pitný režim.

Přečtěte si také články:
Jak používat, zda nastavit klimatizaci správně a aby neškodila?
Klimatizace a její vliv na naše zdraví

Co je teplotní šok

V horkém letním období jsme neustále vystavováni teplotním rozdílům. Jedná se o rozdíly například po vstupu do klimatizovaných nákupních center, při jízdě v autě s klimatizací, ale také při koupání v chladné vodě. Děti jsou na tyto prudké změny nejcitlivější.

Náhlým přechodem z chladného do horkého prostředí a naopak může dojít k takzvanému teplotnímu šoku. Následkem toho organismus ztrácí schopnost bránit se, a to nejen před nachlazením a chřipkou. Imunita zejména malých dětí se snižuje.

Teplotní šok vzniká i při konzumaci studených nápojů či ledových pamlsků, jako jsou nanuky a zmrzliny.

Přehřátí a úpal

V zápalu hry a dovádění nejen děti nepozorují varovné signály přehřátí. Příliš dlouhému vystavení se slunci hrozí nejen riziko spálení sluncem, ale i navození si úpalu či dehydratace.

Správné používání klimatizace je i u novorozence vhodnější než jej nechat v horkém prostředí bez proudění vzduchu.

Přečtěte si také články o zdravém opalování či ochraně před sluncem.

Novorozenci nemají ještě vytvořenou termoregulaci. A tak jsou nejen na podchlazení, ale i na přehřátí či úpal náchylnější. Teplé a vlhké prostředí navíc s sebou přináší riziko vzniku potniček, se kterými se citlivá dětská pokožka setkává poměrně často.

Ve větrané místnosti dítě lépe spí a je méně ohroženo syndromem náhlého úmrtí. Pozor však na průvan a teplotní šok.

Zapamatujte si:

V autě nikdy nenechávejte dítě o samotě ani na pár minut! V horkých letních měsících se stojící auto už za okamžik změní na horké peklo!

Letní chřipka

Původcem typických chřipkových epidemií, které známe během jara či podzimu, je virus influenza. Ta se však v letních měsících téměř vůbec nevyskytuje. Letní chřipky či nachlazení mají na svědomí zejména enteroviry. Většinou se projeví třídenní horečkou a lehkým zánětem hrdla. Často se vyskytuje i zvracení, bolest hlavy či svalů.

Mezi faktory, které podporují vznik letních chřipek či nachlazení, bývají například dlouhé trávení času v chladné vodě, kombinace zpoceného těla a průvanu, chladné nápoje, zmrzlina a podobně. Při tom všem tělo zažívá teplotní šok a oslabení imunity.

Pozor také na příjem tekutin. Jejich nedostatkem dochází k vysušení sliznic, které tak neplní svoji ochrannou funkci. Přečtěte si také článek o správném pitném režimu v létě.

Pozor na to, aby dítě nebylo vystaveno průvanu, zvláště, když se zpotí.

Opatrní je třeba být také při nadměrném slunění. To oslabuje naše tělo. Organismus se tak obtížněji ubrání nemoci.

Nenechávejte děti dlouho ve studené vodě či v mokrých plavkách. Jinak jim můžete přivolat nejen nachlazení, ale i zánět močových cest.

Léčba letní chřipky

Léčba se v podstatě neliší od léčby klasické chřipky nebo nachlazení. Je důležité, aby mělo dítě klid a odpočinek. Je třeba mu zajistit dostatek tekutin a samozřejmě vitamínů. Při teplotě nad 38,5 °C nasaďte antipyretika s obsahem paracetamolu nebo brufenu. Pokud teplota neklesne do tří dnů nebo se vyskytnou jiné komplikace či příznaky, je třeba vyhledat lékaře.

Angína

Infekce horních cest dýchacích se v letním období vyskytují poměrně často. Podobně jako u letní chřipky si nejen děti snadno navodí teplotní šok. Obranyschopnost tak rázem klesá. Stačí se zchladit příliš studeným nápojem či příliš velkým množstvím zmrzliny, a bolestivá a nepříjemná bolest v krku je tady.

Angína se šíří kapénkovou infekcí, tedy kýcháním a kašláním nemocného člověka.

Podle lokalizace zánětu rozlišujeme zánět hltanu (faryngitidu) nebo zánět mandlí (tonsilitidu). Tonsilitida se při hnisavém zánětu nazývá angína.

Tkáň mandlí má důležitou ochrannou funkci v souvislosti se vstupem choroboplodných částic do dýchacího systému.

Angína bakteriálního původu se vyskytuje v létě poměrně často. Bakteriím se totiž v teplém letním prostředí nejvíce daří. Původcem mohou být však i stafylokoky, viry či plísně.

Léčba se rozlišuje podle původce. Angínu virového původu zvládnete jen s klidem na lůžku, vitamíny a dostatkem tekutin. Ovšem u bakteriální angíny se bez antibiotik neobejdete. Samozřejmě i zde je důležité, aby dítě mělo klid a dostatek tekutin či vitamínů. Lékař vám popřípadě může ještě doporučit léky proti teplotě (antipyretika) či léky proti bolesti (analgetika). Při virové angíně antivirotika.

Na bolest v krku pomohou různé pastilky či kloktadla, které běžně zakoupit v lékárně. Ty mají lokální analgeticky a antipyretický účinek.

Tip: Přečtěte si také článek: Angína miluje teplo. Jak se s ní vypořádat během letních dnů?

Zánět středního a vnějšího ucha

Zvukovod dětí je krátký, a tak jsou na zánět středního ucha náchylnější než dospělí. Často se vyskytuje jako důsledek či komplikace infektu horních cest dýchacích. Bývá tedy přidruženým onemocněním například při rýmě či angíně.

V letním období jsou zase děti ohroženy zánětem zevního ucha, takzvanou externí otitidou. K jejímu vzniku přispívá zejména dlouhý pobyt ve vodě či časté potápění. Známe ho také pod názvem plavecké ucho. Dětský zvukovod je navíc od poloviny směrem k ušnímu bubínku směřující mírně dolů. A tak se voda nejen snadno dostane do této oblasti, ale zde se i déle udrží. To jsou významné faktory podporující zánět.

Více o zánětu ucha nejen u dětí se dočtete také v článku: Zánět ucha v létě a voda

Infekce močových cest

Záněty močových cest se nevyhýbají ani našim nejmenším. Děti do tří let nedokážou vymočit celý objem močového měchýře najednou. Část moči zůstává v měchýři, což vytváří ideální prostředí pro množení se bakterií. Častěji se vyskytuje u holčiček. Jejich močová trubice je kratší a nachází se jen 1 centimetr od konečníku. Bakterie přirozeně se nacházející v tlustém střevě tak nemají daleko od močových cest, kde způsobují zánět.

Tyto potíže se však nevyhýbají ani chlapcům. Rizikovým faktorem je zejména nošení mokrých plavek, zpoceného oblečení nebo močení do bazénu. Při močení se totiž snáze dostávají mikroorganismy do močových cest, kde mohou vyvolat zánět.

Více se dočtete v článku: Zánět močových cest.

Dbejte také na kvalitu a čistotu vody, ve které se děti koupou. Zanedbaná čistota vody v bazénu či nevyhovující v jezerech může způsobit nepříjemnosti nejen v oblasti močových cest.

Přečtěte si také magazínový článek:
Koupání v jezírkách a na koupalištích přináší zdravotní rizika
Souhrn letních problémů v jednom magazínovém článku